Medunkavera komentáře u knih

Krtek a jeho svět - knížka číslo šest - ukazuje, jak vypadají různá zvířata. Třeba slon, s velkým nosem a nebo žirafa s dlouhým krkem. Taková zvířata se dětem líbí. Jsou jiná, než pejsek a kočička..

14 15.08.2021

Když se blíží vánoce, tak moje kamarádka chce, abych jí poslala pohled od Josefa Lady..

15 15.08.2021

V pátek jsem zavítala do jednoho opravdu velkého knihkupectví. Když jsem tam vešla, tak jsem si připadala trochu nejistě. Za prvé.. po dlouhé době jen tak, v knihkupectví, kde si mohu knihu vzít do ruky a prohlédnout si ji. Pak to množství knih! Já jsem vždy nakupovala v malých knihkupectvích. Cítím se tam lépe, než ve velkém obchodě.
Chvíli jsem se tam ztrácela, ale za chvíli jsem se zorientovala a našla oddělení pro nejmenší. A našla jsem toto leporelo z dětství: Kam se schoval nůž.
To je strašně moc hezké:
Malý Martínek se svým pejskem a později i s babičkou hledají tatínkův nůž. Tatínek ho totiž pod některým stromem zapoměl. A tak obcházejí různé stromy a hledají, zda pod ním není tatínkův nůž. A tak se Martínek, i děti, které si leporelo prohlížejí, naučí jména stromů a vidí, jak ty stromy vypadají.

P.S. Vždycky se mi jako malé líbila ta obálka: Jak si Martínek se svým pejskem prohlíží leporelo, které já teď zrovna držím v ruce.

20 15.08.2021

Jedna z mých oblíbených knížek. Líbil se mi - a stále líbí ten obrázek.
Také se mi líbilo, jak Honzík jel za babičkou a za dědečkem na vesnici, jak si tam našel kamarády a vše, co tam s nima prožíval.

Líbil se mi ten koníček na kolečkách.

15 03.08.2021

Knížku sem četla já, jako malá a četla jsem ji i svým dětem.

22 03.08.2021

Gump - Pes, který naučil lidi žít podruhé

Hrozně jsem si přála, aby se Gump znova setkal s Bedřichem - Kozím bobkem, jak mu Gump říkal, s člověkem, kterého měl rád a neustále na něj myslel a.. ty myšlenky na něj mu dodávaly sílu žít.
Jenomže.. to by asi bylo těžké otočit ten příběh tímto směrem. Nevím..
(Vlastně v tom příběhu se říká - a píše - že Gump už svého Bedřicha nikdy, nikdy neviděl. Já jsem tomu odmítala věřit a pořád jsem si myslela, že se to nějak obrátí a ti dva se shledají)
Nenáviděla jsem toho chlapa, který uvázal Gumpa na řetěz k boudě.
A strašně jsem si přála toho chlapa chytit a já být velký, mohutný a silný chlap a jemu udělat to, co udělal Gumpovi.

Pak se mi strašně líbil ten veterinář, ke kterému ten hnusný chlap Gumpa přinesl a řekl, že Gump je trhač a doktor dělal, že chlapovi věří a chápe ho a že ho Gampa teda zbaví.
Když se doktor na Gampa podíval - už hned, když ten chlap Gumpa přinesl - tak poznal, že Gump není žádný agresivní pes a ten pán je lhář.

29 02.08.2021

Teď jsem v té haldě poznámek - co mám na stole, našla zmínku o téhle knížce.
A tak ji přidávám do přečtených. Knížku jsem měla moc ráda.
A také se mi líbilo to pojmenování: tramvaj Terezka. Je to takové něžné.
Také ta přední strana je moc hezká. Plot a za ní stará tramvaj..

15 01.08.2021

Jako malá jsem měla Malého Bobeše ráda. Ráda jsem si v knize četla. Zvláště, když jsem byla nemocná a musela jsem ležet v posteli. Bohužel, už je to strašně dávno.. A knihu už ani nemám, ale bylo by zajímavé si ji znovu po tolika letech přečíst.

29 31.07.2021

Já jsem knihu poslouchala. A v podání Ivana Trojana... na - pros - to skvostné. Dojemné. Nádhera! Poslouchala jsem to krásné vyprávění i se svojí kočičkou.
Ani sme nedutaly.
Něco tak milého a hezkého jsem snad ještě neslyšela. Ani nečetla. A kapesníčků bylo potřeba hodně.

A už mám dokonce tip na dárek. Jak pro děti (dospělé) tak pro sebe. Protože tuhle knížku chci ve své knihovně mít.

Hrozně se mi líbilo, když Ivan Trojan napodobil skřehotavým hlasem jednu paní, která si chtěla koupit psa a sklonila se nad Gumpem:
"Ježíši, fuj! ten smrdííí.. Není ňákej nemocnej?"

(Néé, Gump nebyl nemocnej. To jenom ten párek, který zhltnul, z něj vyšel jaksi zadní stranou.)

Paní si tedy vybrala jeho ségru. Gump trnul, že bude taky prodanej.
Béďa se na něj podíval a řekl: "No nebóój, tebe neprodám. Stejně smrdíš tak, že by tě nikdo nekoupil.."

30 31.07.2021

Veselé příhody Maxipsa Fíka a holčičky Áji mi vždy spraví náladu.

18 30.07.2021

Když v ráji pršelo podruhé

V roce 2016 jsem k této knize napsala komentář.
To bylo v době, kdy jsem se tady na Databázi knih teprve rozhlížela.
Vykulená, že tu něco tak perfektního je.
A už od té doby si říkám, proč jsem pořád nenapsala tohle, co mě v téhle knize také tak zaujalo:

Petr se konečně vrátil. Byl promoklý až na kůži.
"Smrdíš jako pes." řekla mu Lu.
Zaujalo mě to.
A od té doby, jsem si toho začala všímat.
A opravdu.. když prší a potkám někoho se zmoklým psem, je to také takový divný pach.
A nebo.. když zmoknu já, tak to také cítím. Že také jsem tak divně cítit. Jestli je to vlasama, nebo oblečením.. Nevím.
A nebo.. když potkám někoho zmoklého, tak také..
Ale není to nepříjemný pach. Je jen takový zvláštní.
Jen jako zmoklý pes.

30 27.07.2021

Beru tuto knihu do ruky, abych ji přidala do přečtených.
Tak toto je naprosto srozumitelné a krásné. Jak obrázky i text.
Dodnes - když je někdo šikovný, tak mu říkám: "Ty jsi takový Ferda mravenec.."
Knihu prohlížím a sem-tam pročítám.
Nakonec jedu na začátek, že si ji přečtu celou. Tak moc se mi to líbí a tak mám takovou chuť přečíst si knihu celou.
A tak se začítám. Zrovna jsem v tom nejlepším, kdy se Ferda seznamuje s Beruškou a nabízí jí, že ji ke kočáru sežene ochočeného koníka a Beruška špitne: "Musím se zeptat maminky,"
když v tom přichází můj syn, zadívá se na knížku a říká:
"Nemáš náhodou rozpozlouchanýho Ed McBaina..?"

Já nevím.
Je to takové.. ano.. a ne.
Myslím, že jsem tomu jako malá nerozuměla. Líbily se mi ty krásné obrázky Zdeňka Milera.
Ale to strašidlo mě děsilo..
Mám tu knížku, která byla vydaná v roce 1959.

25 26.07.2021

Dášeňka. Moje milovaná knížka. O tu svoji jsem přišla, tak jsem si tady, v bazaru koupila jinou.
Často ji otevírám a vracím se do dětství..
To je něco, co se dá číst stále. Ať je vám pět a nebo šedesát a více.

Vzpomínám na to, jak to bylo tehdy hezké. Slabikář a početnice. První knížky v první třídě. První knížky, které mě ovlivnily.
Úplně přesně si pamatuji první den, kdy jsem měla jít poprvé do školy:
Navlékla jsem si šaty, které mi maminka ušila. (Moje maminka byla moc šikovná. Nebyla švadlena, ale stejně mi ty šaty ušila)
Pak přišel problém, zda si mám vzít ten první den tu hezkou novou školní aktovku a nebo ne.
Maminka koukala z okna, zda jdou děti s aktovkou.
Pak jsem si tedy svoji první školní tašku vzala.
A to bylo dobře. Protože sme dostaly sešity, ten krásný červený slabikář a početnici a všechny ty pomůcky, co sme jako prvňáčci potřebovaly.

Hezká vzpomínka stará už šedesát let.

29 20.07.2021

Krásné, něžné a dojímavé příhody dvou kamarádů.

(To označení dvou mužíčků mi přjde divné.)

19 15.07.2021

Krásný obrázek na leporelu i krásné obrázky uvnitř a povídání o tom, co zvířátkům chutná.

12 15.07.2021

Ano, také jedna z nejmilejších knížek, když jsem byla malá.
To už je let. Achjo.

19 12.07.2021

Však už jsem to psala, že toto je moje jedna z nejmilejších knížek z mého dětství.

Jedna z nejhezčích knih pro děti. Měla takové vyříznuté kolečko na každé stránce a až na konci byly hodiny a tam jste si mohli nařídit kolik je hodin. Třeba jste tam nařídili poledne a k tomu byla říkanka: Dvanáct hodin, to je hlad, na talíři je to znát.. V okamžení nic v něm není.. Dál už si nevzpomenu. Ale začíná to vstáváním školáka a končí, když jde spát.

Nejnovější vydání mám také. Když jsem ho viděla na pultě v knihkupectví, nemohla jsem věřit vlastním očím, že leporelo znovu vyšlo. Ani jsem si nevšimla, že v názvu chybí jedno slůvko. Zaměřila jsem se jen na tu holčičku a na hodiny. Nic jiného mě nezajímalo. Popadla jsem leporelo, protože tam bylo jediné a fakt - nebudete mi to věřit - já byla v tu chvíli šťastná. Škoda, že ty říkanky už nejsou takové, jak je znám, když jsem byla malá. Myslím si, že by se originál neměl měnit.

18 12.07.2021