Mayaotzin komentáře u knih
Autorka se snažila psát jako šesťačka, ale bohužel jí to moc nešlo. Ale zneužívání a manipulace ze strany autority tam bylo vykresleno velmi dobře. Nicméně tam bylo i spoustu úplně zbytečných nudných dialogů.
Četlo se to samo, velmi příjemné krátké povídky o kočkách a jejich lidech. Opravdu milé počtení.
(SPOILER) Noo, tématicky se mi kniha velmi líbila, ALE... autorka i s manželem mi nebyli vůbec sympatičtí. Pořád nějaké kňourání. Když jsem se dočetla k porodu a té separaci dítěte na sesterně, popisováním jak je to dítě ošklivé a jak se stydí, že se jí koukají na toho ošklivého novorozence do kočárku, tak se mi to ani nechtělo dočítat. Takové studené psí čumáky. Vůbec jsem taky nepochopila ty skoky v čase. A závěrečnou část o návratu do Japonska, proč ji tam vůbec dávat, když tam mezi tím několik let chybí?
Dvě hvězdy vyloženě za to, že jsem se dozvěděla pár kulturních odlišností.
Výborná knížka plná skvělých doporučení. Chcete-li se učit angličtinu, zde zjistíte jak na to. Prostě ANO!
Rozhodně doporučuji, zjistíte jak tělo vlastně funguje a co dělat, když něco nefunguje jak má.
Moje třetí kniha od A. M. (Hotýlek, Tiché roky) a Listopád byl jednoznačně nejlepší.
Téma bylo vyloženě děsivé. Děsivé, jak reálné tohle je.
Tohle by si měl přečíst každý člověk, který začal zapomínat...
Honzovu cestu jsem sledovala na jeho FB, takže jsem znala styl psaní a věděla do čeho jdu. Je to velmi čtivá kniha a taky velmi zajímavá. Fotek teda bylo nedostatek, očekávala jsem jich tam víc. A taky už se mi začínala přejídat ta přemíra alkoholu. Každopádně kniha stojil za přečtení a mohu ji doporučovat dál.
Mám P.M. ráda. Má skvělou schopnost přenést člověka na dané místo.
Tichá smrt se čte skvěle, spousta informací okolo Any pro mne byla novinkou, opravdu to bylo zajímavé.
Konec už byl trochu překombinovaný, takže dneska za 4*
Tak.
Prvních 50% jsem se nějak nemohla začíst, bylo to takové loudavé, nezáživné. Když už jsem to chtěla odložit, tak jsem se konečně začetla. Začlo to mít spád a hlavně všecko začlo do sebe zapadat. Bylo to jako skládačka, kdy se všecko otevírá dílek po dílku. A když do sebe všechno zapadlo, tak přišel konec. Konec, který byl vlastně začátek, to mě teda nakrklo. Co jako bylo dál? :-P
Hotýlek byl lepší :)
(SPOILER) Celou knihu člověka provádí otázka PROČ, JAKOŽECOŽE?
Už na 4% jsem si říkala, že tohle asi nedokážu dočíst. Opravdu je někdo takhle strašně hloupý? Tady nešlo o naivitu, kdy se chlap stane zvířetem po té, co se odstěhuje do své země. Tady mu žena oznámila, že je těhotná a on ji mlátil a kopal do břicha a ona se s ním za odměnu sestěhovala a pak snášejíc jeho bití ještě odjela do poválečné bosenské musimské komunity.
Paní Iva byla opravdu naprosto nepochopitelně hloupá, jakoby snad už v těhotenství neměla pud "za každou cenu ochránit své dítě".
No, díky bohu to dopadlo nakonec dobře, ale tuhle knihu číst, to byl fakt "porod".
Já tuhle knihu teda rozhodně doporučit nemůžu, její kvalitu jsem fakt neodhalila.
Zjištění politické příslušnosti už bylo jen takový vrcholek ledovce. Ne, fakt ne, sorry.
Chmm, kniha se četla dobře, příběh to byl zajímavý. Každopádně jsem nepochopila, proč byl Editin příběh pak už jen tak osekaný a odbytý v cuku letu. Taky jsem celou dobu čekala, že se Edita dozví, jak to bylo s otcem a s Josefem.
Mi ten úderný jazyk, naturalistické popisy a monotonnost prostě nelahodili. Neustále popisy nechutností (slin, močení, masem obalených kostí) to fakt není můj šálek kávy. To co provedla na konci měla udělat už dávno a neuzavřená jedna linka příběhu mi prostě fakt vadí.
Znovu po této autorce už asi nesáhu. Vůbec nechápu ten wow efekt, který tady panuje. Mě asi minul :)
Příběh se mi líbil, postavy dobře vykreslené, ale mi fakt strašně vadí ty "erotické scény". Čeho je moc, toho je prostě příliš. Bez toho by to bylo za 5.
Tuhle knihu považuji za nejlepší ze všech knih o Baarové, kterou jsem zatím četla.
Připadalo mi to zbytečně zdlouhavé. Byly chvíle, kdy to člověka vtáhlo, ale taky bylo hodně chvil, kdy se to pěkně táhlo.
Oddechovka příjemná, ale už jsem četla daleko lepší.
Prvních 20% jsem se nějak nemohla začíst, pak už to začlo jít celkem svižně a člověk se u toho opravdu pobaví. Oiva Juntunen byl pěkný vikuk :-D a major Remes vůbec nezaostával.
Ale teda musím říct "cože???????"
Moc se mi to líbilo. Ačkoli se příběh odehrává v několika časových úrovních, tak je velice přehledný. Příběh o pátrání v minulosti, který se nakonec protká a krásně zapadne do sebe. Moc hezké čtení o smutných věcech.
Tohle bylo moc milé čtení. Tiffy i Leon a jejich hromady lístečků. Tohle jsem asi zrovna potřebovala.
Velmi příjemná oddechovka.
Tohle bylo hodne silné, nedokázala jsem se odtrhnout. Obě části výborné a vybudované na reálné historické lince. Fiktivní postavy byly snad jen hlavní hrdinové. Je znát, že autor vystudoval historii.
Vůbec si nejsem jistá, jak budu dnes v noci spát.
Smekám před autorem
A je mi špatně nad tím čeho jsou lidé schopní.