marina4088 komentáře u knih

(SPOILER) Často se nestává, že by druhý díl byl lepší než ten první, ale tady se to povedlo. V druhém díle bylo více akce, napětí, Kazových nepředvídatelných plánů a ujasnění některých vztahů. Jako první bych začala s Jesperem a Wylanem. Ti dva jsou totiž jeden z nejvíce roztomilých párů o kterých jsem kdy četla. Pak tu máme Kaze s Inej. Jejich vztah byl sice o dost rozdílnější, než jsou vztahy normálních lidí, ale i tak mezi sebou měli něco, co za celý život někteří nedokážou prožít. A pak je tu Nina s Mathiassem. V prvním díle jsem je tak ráda neměla, ale v druhém díle jsem si je naprosto zamilovala.. Bohužel se u konce stane to, co se stane (v tu chvíli jsem myslela, *SPOILER* že moje duše umřela společně s tím, když umřel Mathiass) *konec spoileru*. Takže celou sérii šest vran doporučuji přečíst tak na 101%.

Tak prvních 200 stran mi byla hlavní postava nepříjemná.. Což je hodně. Leah byla ta klasická holka, která ví, že se chová špatně, dokonce to o sobě řekne a pak se najednou nic neděje a furt to jede na stejné vlně. Velké plus tady dávám vztahu Simona a Brama, protože víme, jak se vyvíjí a jejich vztah není žádný kýč. Každopádně to se nedá říct o Leah. Ale i tak příběh rychle utíkal, byl čtivý (ikdyž občas fakt nesmyslný) a hlavně tam byl Simon, který to všechno zachránil. I přes to se tam našli části s Leah, co mě mile překvapily. Každopádně cením, že se autorka snažila dát do knihy všechny věci, které se teď dost řeší - od rasismu přes homosexualitu po jiné standarty vzhledu a postavy. 3,5 hvězdy

3 10.07.2020

Jedním slovem úžasný. Sice jsem se občas trochu ztrácela v některých názvech a slovech, ale to zas tak nevadilo. Dost čtivý příběh 6 lidech, kteří by pro peníze udělali skoro vše, každý ovšem z jiných důvodu. Propracované, řekla bych mírně předvídatelné, ale to tomu neubírá. Knížka mě bavila od začátku do konce a už se těším na dalsi díl. A k postavám - Kaz s Inej jsou samozřejmě skvělý, ale mě nejvíc k srdíčku přirostl Wylan, protože je to prostě takovej kulíšek..

3 07.07.2020

Mohu se nazvat velkým fanouškem Stranger things a upřímně jsem se téhle knihy bála. Spousty lidí psala, že to bylo o ničem. Každopádně mě se kniha dost líbila, myslím, že tam bylo popsáno všechno důležité, jako je třeba vznik jedenáctky, kdo byli její rodiče, jak k tomu všemu došlo.. Je zde poprvé popisován svět Upside Down, záblesky budoucnosti, kde se poprvé potkáme s jedenáctkou, laboratoř, kde to vše začalo a všechny ty věci, které by tam měli být popsané. Samozřejmě nesmíme zapomenout na Brennera, který je očividně posedlý už od jakživa, poprvé se tu setkáváme i s osmičkou, v té době ještě s jako malou, pětiletou holkou toužící po kamarádce.

3 07.07.2020

Moje první sbírka poezie a musím uznat, že se mi autorka svými básněmi zalíbila. Vyjádřuje knihou svou životní cestu - mezi nimi i znásilnění, podvod a takovéhle věci - taková její osobní zpověď. Některé "básně" z téhle knihy byly opravdu skvěle a bylo jednoduché se s nimi ztotožnit, ale některé další mi naopak přišli jako něco nesmyslného.

3 07.07.2020

Můj první přečtený komiks - a jsem za to ráda. Stmívání patří k mým srdcovkám, tudíž se mi první díl líbil. A nejvíce musím pochválit nádherné ilustrace, protože ty komiks posílají na jiný level. Jinak, kdo by neznal nebo chtěl pokecat o Edwardovi, Belle a ostatních, stěžovat si nebudu.

3 07.07.2020

Pravá láska nemusí vždycky vydržet. Nemusí být vždycky na celý život. Neznamená to, že to nebyla pravá láska. Bylo to opravdové.

Mám takový pocit, že Taylor prostě neumí napsat špatnou knihu. Sice jsem ještě nečetla všechny, ale i tak jsem si ji jako autorku opravdu zamilovala a tak nějak to prostě cítím.

Jediné pravé lásky mají skvělou počáteční větu - člověk by si podle ni snad myslel, že to bude oddechová, vtipná a zamilovaná kniha. Něco z toho sice dodržela, i přes to byla úplně jiná. Nejlépe bych ji popsala jako hořkosladkou (bittersweet), kdy vlastně člověk přes polovinu času nevěděl, jak se správně cítit. Na jedné straně šlo totiž cítit zmatení, neskutečný smutek a hned na to jste si mohli přijít z vývoje příběhu hodně šťastně.. jen abyste se po dvou větách zase zhroutili. Jo, byl to fakt emoční dryák.

Emma to rozhodně neměla lehké a upřímně si nedokáži představit stát na jejím místě. Za mě bylo její chování naprosto adekvátní - vzhledem k tomu, jak se příběh vyvíjel, měla 100% právo být ze svých pocitů naprosto zmatená a člověk prostě občas potřebuje čas, aby si pořádně uvědomil, na čem doopravdy záleží a je v pořádku, když v tom průběhu člověk občas ztratí hlavu.

S vývojem a koncem jsem byla opravdu spokojená - Emma s každou další stránkou dospívala a konečně se probouzelo její pravé já, takže si stále více dovolovala být sama sebou, až nad věcmi nakonec přestala tak do detailů přemýšlet a to byl ten moment, kdy již byla 100% sama sebou a konečně věděla, jak doopravdy chce, aby její život pokračoval, konečně si dovolila být šťastná prostě taková, jaká je.

Sice občas měla kniha nějaké momenty, které mi přišli zbytečné a nebo naopak natahované, i tak jsem si knihu moc užila a těším se, až si přečtu zbytek jejich knih - doma mám všechny, co od ní vyšly, ale znáte to..

2 21.05.2023

Autor se s ničím nemazal a šel do toho pěkně po hlavě a rychle, nenechal nás se ani zorientovat v příběhu a hned v první kapitole na nás vytáhne brutalitu a strach, který nás bude provázat až do konce knihy. Tak dlouho se mi již nestalo, že bych se doslova bála po prvních pár větách příběhu, hle, Vendettě se to povedlo a to dost obstojně. :D

Celý příběh se četl tak nějak sám - ubíhalo to rychle, kratší kapitoly tomu dodaly na čtivosti, protože člověk prostě nechtěl přestat číst. Stále to pobízelo k tomu, dát si ještě "poslední kapitolu před spaním", načež se člověk přistihl o pár chvil a pár kapitol déle, jak si to samé říká už minimálně po páté. :D

Kniha by se dala přiřadit ke klasikám mezi krváky, i přes to měla něco svého, něco do sebe. Sice na mě byl počet a hlavně rychlost vražd někdy už zbytečně zmatečný a právě moc rychlý a jednodušší, že jsem se nestihla ani zorientovat v tom, kdo zase umírá a už bylo po něm. Taky tu byly určité "chybky", kvůli kterým občas příběh prostě nedával smysl - viz ten fakt, že sériového vraha řeší více reportérka (která se všude objeví strašně rychle a o všem hned ví + jde vše hned do televize). Je toho více, ale není potřeba to tu vypisovat - vzhledem k tomu, že se jedná o autorovu prvotinu a tahle kniha by měla být začátkem trilogie, si opravdu myslím, že autor vykonal super práci a na prvotinu je kniha fakt fajn - těším se na další díly, které by už měli být z vícero pohledů propracovanější, tak uvidíme, co si pro nás autor připravil. :)

3,5/5

2 21.05.2023

V životě jsou jisté jen dvě věci. Smrt a osud. Každý někdy zemře. A každému se jednou vyplní jeho osud.

Tak tohle bylo něco. Nebudu kecat, když řeknu, že jsem toho od knihy moc nečekala. Námět smrtky jsem již četla u Shustermana a zrovna tohle téma mi přijde, že se dá snadno pokazit a vlastně na něm není moc co vymýšlet.

No, přesně tak to nebylo a kniha mě dost razantně vyvedla z omylu. Začátek byl sice krajně zmatený a člověk moc nevěděl, o čem čte, ale s každou další starou začal příběh dávat mnohem větší smysl a začalo se toho mnohé odhalovat - třeba i právě to, že na téma smrtky jde opravdu vymyslet něco originálního, co bude odcýpat a bude vás to bavit.

Hned ze začátku jsme vlastně hozeni do takového posmrtného života a ani mi, ani hlavní hrdinka Ellie neví, co se vlastně děje a kde to je. Rozhodne se tedy poslechnout hlas, který ji dává druhou šanci a využije ji.

S rozvíjejícím příběhem gradovaly i vztahy, i soutěž. A když se tyhle dvě věci spojí dohromady, vznikne z toho krásné kombo, o kterém mě dost bavilo číst. Dočkali jsme se tu i lásky vskutku nevídaných rozměrů a nesledovali jsme jen jeden vztah, ale vývoj vícero vztahů, které byly všechny uzavřeny, takže jsme věděli, jak to vše a s kým dopadlo.

Fakt krásně propracovaný svět, autorka se nikde neztrácela, na všechny otázky, co se mi zrodily počas čtení mi bylo postupně zodpovězeno rozvíjejícím se příběhem. Jediné, co mně dost vadilo byly názvy kapitol - bohužel prozrazovaly zbytečně moc a pak kvůli tomu chyběl moment překvapení.

Každopádně Ellie mohu a rozhodně zařadím do kategorie top českých knih, které jsem já osobně četla a moc ráda se časem pustím do druhého (a ještě déle snad i do třetího) dílu, protože tohle si nesmím nechat ujít. A vám všem knihu doporučuji přečíst také!


4,5/5

2 25.03.2023

Všichni naši ex byla vskutku zvláštní kniha. Samotný nápad s dohozením ex svým kamarádkám mi přišel skvělý, ale celkové zpracování příběhu bylo dost zmatečné a jediné, co mu chybělo, byla komunikace mezi hlavními hrdinkami.

Máme tu čtyři hlavní ženské postavy, u kterých hned ze začátku vypadá, že chápeme jejich styl chování - ale jak se říká, zdání klame. Některá jejich rozhodnutí byla totiž tak neuvážená a neskutečná, že samotný čtenář neměl chvíli tucha, co to právě přečetl. :D

Asi by se dala nazvat oddechovkou, kdyby se tam nevyskytovalo takové množství jmen. Člověk se snaží si zapamatovat aspoň pár chlapů a vlastně i hlavní jména hrdinek, ale pod těmi kvanty to nějak vše splývá dohromady a je těžké určit, kdo ke komu vlastně patří nebo patřil. Hrdinky taky měly docela problém s tím, že v nečekaný moment udělaly nějakou hovadinu a čtenáře tak akorát naštvaly.

Ale hlavní problém jsem měla jen jeden a to bylo, jak moc mezi partou kamarádek vázla komunikace. Znaly se dlouhá léta, ale nebyly si schopné říct nic "většího", neuměly rozebrat své problémy, mluvit o nich a snažit se je společně vyřešit. Vím, že kdyby to uměly, žádná kniha by nemohla vzniknout, protože by to drtivou většinu problému vyřešilo hned v zárodku a pak by přeci nebylo o čem psát.

Ve výsledku to byla docela vtipná rádoby oddechovka, u které měl člověk občas chuť jí zahrabat pod zem a nechat jí tam.

2 05.02.2023

Po delší době se mi právě tahle kniha dokázala nepopsatelně dostat pod kůži a prostě mi nešla odložit.

Hodinář z Dachau, jak ze svého názvu vypovídá, vypráví příběh staršího pána Izáka, který žije v malé vesničce, tudíž má "štěstí", že se do tábora dostává až poslední rok války. Příběh ale nevypráví jen o něm - vypráví i o statečné Anně, která přišla jak o rodinu, tak o snoubence. Jako poslední se můžeme podívat na příběh i očima 10 let starého chlapce Friedricha Bechera. Osud těchto tří lidí se protne v moment, kdy se všichni setkají v domě Becherů.

Anna zde pracuje jako první jakožto služka, s čímž Becherova manželka silně nesouhlasí a dává to Anně najevo. Izáka zde zamněstají hned po jeho příjezdu dobytčím vlakem, díky jeho schopnosti spravovat hodinky a jak se časem zjistí, i spoustu jiných věcí. Postupným čtením začneme sledovat i vývoj vztahu mezi Annou a Izákem, který je ze začátku přátelský a aspoň na chvíli u sebe najdou štěstí a necítí se na tomto světě tak sami. Samotný Friedrich postupně zjišťuje, že ho jeho rodiče učili lžím a najde si cestu, jak svůj čas trávit s touto dvojicí.

V kůlně, kde pracuje převážně Izák naleznou dopisy adresovaným někým, kdo se podepisuje jako J.A.P. I ke konci se tento rébus vyřeší a budete se až divit, jakým způsobem jsou vlastně osudy jednotlivých postav společně propojené.

Určitě za zmínku stojí zmínit minimálně tři postavy - obětavou Gretu, starší služebnou z nedalekého města se srdcem na pravém místě, optimistického zahradníka Leviho a Anny kamarádku Ninu.

2 06.01.2023

Ještě, než jsem začala číst tuhle knihu, čekala jsem nějakou humorný, možná trochu erotický román, ale dostala jsem toho ještě více. Kniha je sice psaná více s humorem, ale člověk zde našel i docela vážná témata a v zásadě nám ukázal hlavní rysy určitých povah lidí, které byly fakt dobře vykresleny.

Hned za začátku tu máme Hanako, což je hodně nevídané stvoření. Ztřeštěná, hodně nešikovná, vždy nad věcí. Taky je lehce naivní bláznivá romantička toužící po lásce (a její rodiče po vnoučatech), která se sebou ale nenechá zametat. Číst její příběh bylo fakt rodeo, protože člověk by nevěřil, co se někomu během ne příliš dlouhé doby všechno stát.

Koncept rychlorande a hlavně výzvědy tajemství byl super. Člověka to prostě nutilo číst dále už jen proto, aby zjistil, co všechno se ještě může odehrávat v lidské hlavě a lidé to budou brát za něco normálního. Bohužel třeba přesně mamánek, závislačka na sociálních sítích nebo přehnaný žárlivec jsou toho skvělým příkladem i v realitě.

Jsem ráda, že se další polovina knihy věnovala vývoji Hanako jako osoby a že nakonec dospěla k tomu správnému konci, i přes tolik překážek, které si ve většině případů sama nastražila. :D

2 16.12.2022

„Kdy jsem se narodila? Dnes. Dnes byl ten den.”

Je pro mě těžké sepisovat názor na poezii, protože každá strana zasáhne každého člověka jinak. Někoho se dotkne či rozesmutní, někoho rozesměje a někdo ji nepochopí.

U čtení se mi totiž prolínaly všechny 3 tyhle hlavní pocity. Některé strany mě fakt vzaly, u něčeho jsem se i zasmála.. ale u dost z nich jsem jen koulela očima.

Řekla bych, že by mi více sedlo, kdyby byly básně a texty psané v jednom smyslu - takže buď jen ty smutné nebo jen ty veselé či absurdní. Takhle se člověk na jedné straně zamyslel nad svým životním osudem a na druhé straně četl o tiktoku, který tomu moc hloubky nedodá. (Chápu, že zrovna ten tiktok je prostě zobrazení dnešní společnosti, ale nic to nemění na tom, že by to za mě bylo lepší jet jen jedním směrem :D)

Poprvé jsem lepíkovala jinou knihu než štafetu, protože k nějakým zápiskům jsem se potřebovala vrátit - a jak jsem to tak probíhala podruhé, nejvíc se mi prostě líbila Dívka bez barvy I. To sice nebyla poezie jako taková, ale líbilo se mi to nejvíce a myslím, že autor by se měl spíše ubírat k psaní takovýhle věcí. Druhou šanci jsem posílala do štafety a za chvíli se mi má vracet, tak jsem zvědavá, co řeknu na tu. :)

Co velmi zaujme na téhle sbírce je obálka - ta je opravdu super - jednoduchá a přitom krásná. :)

2 01.07.2022

Tohle byla naprosto krásná kniha o přírodě a všem, co k ní patří.

Lišák a já je přesně ta kniha, kterou byste si s sebou měli vzít, když chcete být sami a udělat si výlet do přírody. Jen vy, kniha a čerstvý vzduch. Protože přesně k tomuhle se hodí.

Kniha nás zavede do příběhu samotářky Catherine, která se přestěhuje na samotu a její nejčastější návštěvou se stane zanedbaný lišák. Jelikož fakta říkají, že nelze domestikovat divoká zvířata a nelze je nazývat přáteli, tak tomu ze začátku nepřikládá velkou váhu. Když ale lišák dochází každý den ve stejnou dobu a Catherine si každý den v tu stejnou dobu vyjde před domek a čte si knihu, dojde jí, že její vztah s lišákem nebude tak obyčejný. Později začíná lišákovi předčítat a na společné chvilky se těší více než na cokoliv jiného.

Díky příběhu jsem se také dozvěděla spoustu zajímavostí o tom, jak v přírodě přežívají ostatní zvířata a jak tam vlastně všichni společně fungují.

Byl tu i krásně popsané kamarádství mezi lišákem a strakou, kteří zůstali přátelé doslova od malička do smrti.

Ke konci mi ve dvou případech i upadla slza, až jsem to sama nečekala, jelikož to bylo opravdu dojemné a zároveň zdrcující.

O trošku menší hodnocení dávám za to, že se příběh občas hodně táhl a bylo to někdy opravdu hodně opisů všeho možného, což příběh Cate a lišáka brzdilo, ale i přes to to bylo fakt krásné počtení.

2 08.06.2022

Tak tohle pro mě byla asi nejvíce matoucí kniha, kterou jsem kdy četla.

Já vlastně nevím, co přesně jsem nepochopila. Četla jsem a četla, stránky ubíhaly a mě po chvíli došlo, že jsem se v příběhu zase ztratila, tak jsem se musela vracet a i přes to jsem některé věci prostě nepochopila. Nevím, jestli je to jen mnou, ale vy, co jste knihu četli, taky vás tak mátla?

Celkově příběh byl.. docela fajn. Začátek byl hodně pomalý a (zase) zmatený. Začala jsem se v něm vyznávat až ke konci, což je škoda, protože (vím, že se opakuji) ta kniha byla fakt jeden velký chaos. Věčné skákání v čase se tu také moc nepovedlo.

Postavy mi přišly většinou nesympatické. Nejvíce jsem si oblíbila Darlingtona, který tam samozřejmě byl hodně málo. A Northa. Do konce jsem čekala jen na něj a on se objeví (snad) až v dalším díle. :D Hlavní hrdinka mi přišla hodně roztěkaná. Chvíli je jak milius, pak má tendence někoho zabít a pak se z ní stane furie. Ale očividně věděla, kdy jakou náladu využít. I tak mi nepřišla nijak sympatická.

Svět byl vykreslený dobře, ale bylo toho moc. Všechny názvy spolků, ulic, jmen, kdo s kým má jaký vztah..

Ke konci jsem ale ráda, že jsem knihu přečetla a do druhého dílu se nejspíš pustím. Každopádně bych knihu doporučovala spíše starším čtenářům, občas dokázala být krajně.. znepokojivá.

3,5/5

2 27.04.2022

Tohle byl krásný příběh od začátku do konce.

Autor umí psát velmi poutavě, barevně a příjemně, že se při čtení opravdu cítíte tak zvláštně uvolněně. Tak dobře to autor se slovy umí.

Celý příběh je vystavěný na spoustě nadpřirozených bytostí - potkáme tu čarodějnice, jednorožce, obří zvířata žijící v oblacích, tajemného leoparda, rytíře, draky.. je tady toho opravdu spousta z čeho vybírat a myslím, že si tu určitě každý najde to své.

Líbilo se mi samotné protnutí dějů. Ze začátku nás autor informuje o různých postavách a vypadá to, že jejich příběhy nijak nesouvisí. To se s přibývajícími stránkami mění, protože se jejich příběhy propojují a všechny mají nějakou návaznost na pustovníka.

K postavám jsem si dokázala vytvořit určitý vztah, protože každá z postav měla něco do sebe. Jejich charakteristika byla dobře vykreslena, člověk vlastně nějak tušil, co od nich očekávat. Některé momenty mě sice zarazily, ale postavy sami dokázali pochopit, že jejich chování nebylo adekvátní situaci a dokázali na něm zapracovat.

Až tedy na nějaké zdlouhavější časti děje, kdy se čtení trošku táhlo se mi kniha líbila, protože byla opravdu miloučká a člověk měl po dočtení takový hřejivý pocit. Konec byl sice trošku useknutý, protože jsme nedostali ten boj, na který se čekalo, ale zase to bylo ukončeno tak dobře, aby člověk šel a pořídil si další díl.

2 04.04.2022

Na tuhle knížku jsem se hrozně těšila díky Nyxii. Byla sice jiná, ale nezklamala.

Začátek byl docela pomalý a trvalo, než se vše rozjelo, ale vzhledem k tomu, že by to měl být první díl z trilogie, je fajn, že se nám autor snažil ukázat co nejvíc.

Knížka je vyprávěna z pohledu více osob, což je v pořádku, ale ze začátku mi hrozně vadil styl psaní u Pippy. Časem se na to dalo zvyknout, ale ze začátku to bylo jako ocitnout se v jiné knize. Celkově mi Pippa na začátku moc nesedla, ale ke konci se to zlepšilo. Imelda a Adrian byli úžasní, do konce jsem vlastně nevěděla, komu víc fandím skrz výhru.

Naprosto super nápad tu byl s fénixy, to se moc povedlo.

Samotný dostih byl dost napínavý, těšila jsem se, jaké zvraty nás tu ještě potkají.

Samozřejmě má kniha plus za krásnou obálku.

Scott zase nezklamal. Sice vládci popela byli trošku slabší než Nyxia, četlo se to ale stejně dobře a jsem zvědavá, co se bude dít v dalších dílech.

2 02.02.2022

„Život je dar. Dostala si ho do vienka a mrháš ním. Preto si ho musíš zaslúžiť.“


Moje naprosto první přečtená kniha ve slovenštině (a rovnou i od slovenského autora) a já jsem ráda, že to byla zrovna tahle.

Hned na začátku jsem si připadala dost zmatená, protože jsem měla docela problém se vyznat v tom velkém množství postav. Když se ale člověk přehoupne přes tenhle fakt, neodloží knihu do té doby, než ji celou nepřečte (aspoň takhle jsem to měla já.) Fakt po dlouhé době neskutečně čtivá záležitost.

Osobně tomuhle žánru moc neholduju, ale jsem ráda, že jsem díky štafetě udělala výjimku. I když to občas bylo jedno velké " co to ku.." nebo " ježiši, fuj..". Abyste mě nechápali zle - kniha je skvělá, ale když jste si některé popisy představily, tak byly poměrně nepříjemné nebo možná brutální, až z nich šel mráz po zádech a ještě vás nenechaly ani v klidu spát.

Nebýt zápisků jedné ze slečen, které četly přede mnou, spoustu věcí bych si ani nespojila. Totiž s každou další kapitolou jsem byla čím dál tím víc nejistá, kdo může za co, jestli je to on nebo někdo jiný.. No kdybych šla podle své intuice, byla bych totálně vedle. :D Super zakončení.

2 06.01.2022

(SPOILER) U celé téhle zbytečně dlouhé knihy mi skoro na každé straně něco vadilo. Což je škoda, protože námět na to, že vymře 99% mužů je skvělý. Bohužel provedení bylo fakt špatné.

*asi spoiler* Celý příběh je vlastně o tom, že matka utíká se svým přeživším synem, který je převlečený za holku a nahání je její šílená sestra. Potom je tam sekta, vymívání mozku, kluk chytne puberťácký nálady, neposlouchá, pak fanatičce ze sekty vykecá, že je vlastně kluk a pak? Skončí na lodi do neznáma a jeho šílená teta nejspíš vstoupí do stejného kultu, kde on chtěl strávit život.

No, takže takhle. Billie nebo jak se jmenovala mi neskutečně pila krev. Její vyprávění mě nebavilo, vždycky, když jsem četla o ní tak jsem měla chuť to celé přeskočit. Milion sprostých stran na straně a čtenář z jejích výlevů neměl vůbec nic. Ten malej kluk, už ani nevím, jak se jmenoval, mi občas přišel taky na flákanec a maminka na léčení. Taková stabilní rodinka.

Bylo tu až zbytečně moc stránek o té sektě či náboženství nebo co to bylo. Chápu, do příběhu by se to asi chvilkově hodilo jako možný úkryt všem na očích, ale přišlo mi naprosto zbytečné, aby o tom byla skoro 3/4 knihy.

Konec byl tragédie, jako vlastně i začátek a polovina knihy. Hvězdičku dávám sama sobě za to, že jsem to vůbec dokázala přečíst. Za mě jedna z nejhorších knih roku 2021.

2 05.12.2021

Na tuhle novinku jsem se dost těšila, bohužel jsem jí hodně přecenila.

Příběh má klasické prvky typické YA knihy - zatoulaná a skrývaná princezna, u které se věří, že je mrtvá a ke všemu má naprosto jedinečné a silné schopnosti, rozvrat království zevnitř.. Takže skoro nic, o čem by člověk už nečetl předtím.

I přes to musím pochválit postavu Ramsona, protože nebýt jeho, tak ode mě kniha schytá ještě menší hodnocení, ale bohužel jen na něm se příběh stavět nedá. Ana mi přišla dost naivní, i přes to všechno, čím si za celou dobu prošla. Každopádně jí jde k plusu vysvětlení její magie - bojovala s ní, nevěděla, jestli ji sama chce a nebrala to jako plus.

Jako plus beru i tu slow-burn romanci, co tu vznikala. Šlo vidět, že se autorka soustředila na příběh. Ale i tak to nezachránila.

Občas mi dost vadila nelogičnost zranění - někoho například trefí šíp, ale po pár řádcích je zase naprosto přopravený bojovat a je v pořádku. Takže jsem se i tak knihou docela prokousávala, četla se mi pomalu, hlavně začátek a překlad knihy taky nebyl zrovna růžový.

Podtrženo sečteno, dědictví krve je pro mě příběh, který bere až moc velkou inspiraci ze známějších a lepších děl, nenabídne vám nic nového a po dočtení se nebudete cítit nijak. I přes to se nejspíš časem pustím do dalšího dílu (a to jen proto, že když jsem knihu začala číst, nevěděla jsem, že se jedná o trilogii a já nemám ráda nedočtené série.) A obálka je pro mě stejně průměrná jako příběh.

2 27.08.2021