maki6607 komentáře u knih

Tuhle knihu jsem získala na základě marketingového průzkumu a nemůže to být více ironické. Některé peripetie z autobiografie Lucile jsou i mými. A čím víc o tom uvažuji, tím více docházím k názoru, jak ryzí a autentickou bolest rodiny autorka zachytila. Všechny rodiny mají temná a bolavá místa a chce to kuráž o nich mluvit, natož je napsat.

2 19.09.2023

Ano, na jednu stranu je naivní vidět ve věcech to dobré, ale přitom je to tak potřeba. Někde ta naše víra v dobro musela vzniknout. A ačkoliv, jak už tady v komentářích zmiňují ostatní, je kniha spíše sinusoidou naděje, je to právě to, co mě nutilo ji číst. V přemíře pesimistických odborných knih a studií je tohle vlastně příjemná změna. A jestli má být tato kniha metaknihou o pozitivních studiích, tak ať. Je tolik knih o tom negativním na světě, že mě udivuje, že někdo vůbec remcá, když se zmiňují ty pozitivní.
Pokud je věřit v dobro naivní, pak bychom měli být naivní všichni. V co jiného věřit?

2 19.09.2022

Světlana Witowská v rozhovoru říká, že bojovat za lidská práva jde i pokládanými otázkami. A to si myslím, že i charakterizuje celou knihu. Linda je mladší než většina novinářek, které zpovídá. Věkové rozdíly jsou znát i z odpovědí. Možná se jí podařilo pomyslnou generační propast překlenout mostem otázek, možná ne. Já doufám, že tato kniha vygeneruje porozumění na obou stranách. Novinářky ukazují, jak je důležitý pohled více generací žen k pochopení celistvého tématu. Také je hezky vidět změna, kterou jsme jako pohlaví ušly za posledních 30 let. DÍKY, LINDO.
Ps: Myslíte si, že když jsou Linda a Filip Titlbach kamarádi, že je koncept rozhovorů pro knihu napadl zvlášť? Nebo kdo se inspiroval u koho? ️

2 22.05.2022

(SPOILER) Vančura byl pro mne postrach. Nečti to, je to těžké čtení. Nakonec ale nebylo. Je to trochu jiné podání shakespearovského příběhu. Vančura si pohrává s protiklady jako je drsnost Kozlíků a jejich láska a loupežnické sepjetí.

Ale zajímal by mne názor ostatních. Četli jste příběh Markéty Lazarové jako příběh lásky? Protože, abych pravdu řekla, popis mi spíše odpovídá opakovanému znásilnění (první noci s Mikulášem, kdy pláče), stockholmskému syndromu (její následná rozporuplná láska k němu) a dokonce fyzickému násilí (když ji Mikuláš chytne pod krkem po bitvě) . Není Markéta Lazarová jen romantizování násilí páchaného na ženách? Nebo je Markéta Lazarová dojemný milostný příbeh plný složitostí?

10 23.03.2021

Vlažná vlna je dokonalým příkladem umu Aleny Vostré. Ačkoliv má mnoho společného s francouzským novým románem, podobnost je spíše náhodná. Vostrá nás vede dějem pomocí dlouhých dialogů, které dokazují, jak je naše komunikace často nedokonalá a na kolik záleží při porozumění i na zraku a dalších neverbálních prvcích.

První přečtená kniha od Eleny. Je geniální. Ferrante jsem se dlouho vyhýbala. Nemám ráda boom, který se okolo řady nově vydaných knih vytváří. Ráda čekám a poté zhodnocuji. Příležitostné nápady jsem si koupila ze zvědavosti.
To, co jsem o Eleně za tuhle četbu zjistila, mě fascinuje. Píše poutavě, skvěle vyjádří myšlenku byť jen jednou větou a moje názory se bytostně shodují s jejími. Nebyla stránka, která by se nedotkla mé duše a nevedla mě k zamyšlení nad světem a mnou samou.
Sice nevím, kdo Elena Ferrante je ve skutečném životě, ale přesto jsem kus Eleny našla v sobě.

4 01.05.2020

Erik Tabery díky svým novinářským zkušenostem a přehledu o světě stvořil neuvěřitelně čtivou a zábavnou knihu, která je svými teoriemi na jednu stranu až děsivá. Své teze podkládá všelijakými zdroji, takže je to dílo velmi na úrovni, zároveň však není složité i pro člověka bez kontextu doby. Briliantní.

4 06.11.2018

Kniha, která má podle mého potenciál. Začíst se pro mě problém nebyl. Autor se chopil aktuálního tématu, což se jeho současníkům moc nedaří. Propracované popisy děje a krajiny.
Víc takových knih od českých autorů!

12.10.2017