LussyP
komentáře u knih
O myších a lidech
John Steinbeck
Nic tak krásného, plného emocí jsem asi ještě nečetla. Krátký příběh, který je založen více méně jen na rozhovorech vám řekne o společnosti mnohem více, než tisíc dokumentů a knih. Příběh je napsaný s ohromným citem a závěr vás roztrhá na kousky.
Gump – pes, který naučil lidi žít
Filip Rožek
Příběh, který napsal pejsek, co k tomu dodat...
Jako člověku, co se snaží věnovat ochraně zvířat se mi to četlo opravdu těžce, přesto, že o všech těch věcech vím. Probrečela jsem skoro celou knihu. Přesto to tak je, Gump je jeden z pejsků, co měl štěstí a lidem odpustil a dokonce pomohl jinému nešťastnému, ale kolik jich má takové štěstí?
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Budu muset do divadla. To bylo tak vtipné a realistické už napsané a věřím, že zahrané to bude ještě lepší.
Jelikož se teď snažím vracet ke "klasice", musím říct, že narozdíl od ostatních, ta ruská mě ještě nezklamala.
Tekutý písek
Malin Persson Giolito
Kdo je vrah a kdo oběť? Rozhoduje o tom soud, nebo vlastní svědomí? A čí verzi pravdy uvěřit?
Knížka, která je zařazená jako thriller a podle mého chybně. Rozhodně má více společného s psychologií, kdyby byl natočen film, začínal by záběrem "Já jsem Maja a tohle je můj příběh."
Knížka je napsaná skvěle, přehledně a jasně rozdělená a zaujaly mě i řečnické otázky hlavně ke konci. Příběh je vyprávěný od začátku, všechno, co se stalo a Maja k tomu dodává, co si myslí teď a co si myslela předtím.
Kde zpívají raci
Delia Owens
- Obětovala další kousek sama sebe jen proto, aby mohla mít někoho jiného. -
Tak i já jsem díky štafetě měla možnost si přečíst tuto velice opěvovanou a vychvalovanou knihu.
Začala bych tím, co se mi na knize líbilo a to je příroda. Takto krásně popsanou přírodu a vše v ní jsem už hodně dlouho neviděla. Kolikrát jsem si opravdu připadala, jako bych tam seděla s Kyou a krmila racky.
Jedná se o opravdu velice oddechovou knihu, příběh je velice rozvleklý. Ideální dle mého názoru je si ji vzít na dovolenou, někam k jezeru, kde u ní můžete relaxovat, protože nejen, že je na to Ideální, ale snadněji přehlédnete nedostatky.
Nedostatků jsem při čtení našla více, ale jako hlavní mi přijde to, že příběhu jsem nevěřila. Opravdu ne, naprostá většina byla neuvěřitelná a to nejen v dějové lince, ale i zasazení do dané doby. To, že by neseděla s realitou by mi nevadilo tolik, jako to, že neseděla ani v průběhu čtení. Když jsem se dočetla o nějaké situaci na jedné straně, za další dvě se stalo něco, co jí absolutně popřelo. Čekala jsem nějaké překvapení na závěr, ale ani toho jsem se nedočkala.
Nelituju toho, že jsem si knihu přečetla, ale přiznávám, že jsem čekala mnohem více. Jako oddechovou knihu na dovolenou bych ji možná ohodnotila o kapku lépe. Boomu okolo ní ale opravdu nerozumím, ani s přivřením obou očí.
Carrie
Stephen King
- Kdo si hraje s ohněm, spálí se. -
Není to moje první kniha od Kinga, myslím, že už čtvrtá a každá z nich byla úplně, ale úplně jiná. Při výběru knih od tohoto autora si prostě musím dávat pozor, protože pro mě není jednoznačnou zárukou dobrého počtení.
U Carrie jsem objevila pro mě překvapivou věc a to, že se něco dělo už od začátku, to pro mě bylo u Kinga velké překvapení a přesto, že jsem pak objevila pro mě hluché místo musím říct, že se kniha četla sama.
Upřímně by mě zajímalo, jak vypadají doopravdy střední školy v Americe, protože mi přijde, že jsou všude popisovány naprosto stejně, že už to nemůže bý jinak.
Musím ocenit, jak dokázal autor popsat a vyvodit nejen dopady šikany a nepřístupné fanatické matky, ale i šikanu samotnou, která mi přišla opravdu popsaná jako bych to viděla. Naprosto uvěřitelné, bohužel.
Přesto, že bylo jasné, kam se děj ubírá, na napětí to vůbec neubralo. Líbily se mi citace, úryvky a jiné doplňky v knize (pro mě také u Kinga novinka).
Carrie určitě doporučuji a myslím, že je ideální pro začátek s Kingem.
@ctenislaskou
Řbitov zviřátek
Stephen King
Audiokniha
WOW, film (nový) jsem viděla hned v kině, už ten mě zaujal, ale toto byla síla. Změnila se totiž situace a můj pohled na svět úmrtím milovaného "blízkého tvora". Vyrovnání se se ztrátou a bolestí není totiž jednoduché, každý Vám může říct stokrát, že to k životu patří, ale koho to v tu chvíli zajímá?
Otázka na konci je jasná... Vy byste to udělali jinak? Tentokrát to přeci může být jiné...
Bílá nemoc
Karel Čapek
4,5 hvězdičky.
Musím říct, že beru zpět své zklamání, po přečtení R.U.R. před pár lety jsem si řekla, že Čapek je přeceňován a já už se znovu spálit nenechám. Přesto jsem se rozhodla dát druhou šanci a vybrala si další drama, Bílou nemoc a udělala jsem dobře. Skvělé drama, skvělý příběh, který graduje... Kritika fašismu ještě před tím vším. Výborné. A ten konec, spadla mi brada.
Jeden za druhým
Chris Carter
Wow. Tohle byla naprostá pecka. Naprosto strhující a odporný obraz... Čeho? Vraha? A nebo společnosti?
Vždycky existuje možnost volby, to říká každý. Ale je tomu tak? A co rozhodnutí jiných lidí, která navždy ovlivní váš život?
Každý díl je lepší a lepší, doporučuji všemi 10.
Popravčí
Chris Carter
Knížky od Cartera se prostě čtou jedním dechem. Narozdíl od Dvojitého kříže jsem vraha neodhadla, vedlejší příběh s Molly se mi také líbil.
Oba dva detektivy si prostě zamilujete, takže jsem ochotná přehlédnout i to, že Robert je takový "polobůh". :)
Povznesení
Stephen King
- Co si zasloužíš nemá nic společného s tím, kde skončíš. -
Moje třetí Kingovka a každá kniha byla zatím úplně jiná. Tuto bych také nenazvala hororem, ovšem tato mě, narozdíl od Holčičky, bavila, děj a příběh krásně plynul. Je tu skvěle popsaná důležitá věc, která mi poslední dobou všeobecně ve světě chybí - lidskost. To, jak se občané města chovaly ke dvou, lidem, jen na základě toho, že se měly rády... Hrůza a bohužel, nic nereálného. Jak Scott hubne a cítí, že jeho život se blíží ke konci, rozhodne se s tím něco udělat. Není zapšklý, utrápený, naopak, cítí se povznesený. Je to jednohubka na jedno odpoledne, velice dobře se čte. Konec byl pro mě až pohádkový.
Barva kouzel
Terry Pratchett
Já nevím, možná jsem tu knihu nepochopila... Ale mně se to četlo docela těžko, byla jsem zmatená nejen z postav, ale i děje (nevím, jestli děj je to správné slovo, spíš tam žádný nebyl). Občas jsem se usmála i zasmála, bylo to ovšem celkově málo. Beru v potaz to, že je to kniha první (myslím, že je to i autorova prvotina) a rozhodně si přečtu další a potom se rozhodnu, jestli budu fanoušek.
Loutkové divadlo
M.W. Craven
4,5 hvězdičky.
Loutkové divadlo se skvěle čte, prostě Vás nepustí. Přesto, že postava Poea je jedno velké klišé, Tilly jsem si zamilovala. Čekala jsem něco jiného podle anotace, něco víc na styl Chrise Cartera, tohle byl spíš takový hon na vraha. Musím přiznat, že už jsem hodně dlouho nebyla u knihy tak dojatá a rozpolcená, jako u rozuzlení této. Doporučuji.
Nejsem mrtvá
Anne Frasier (p)
4,5 hvězdičky.
Velmi čtivá oddechovka, mít více času, přečtu ji za jedno odpoledne. Oba detektivové sympatičtí, každý má nějaké své chmury, přesto, že jsem velmi brzy věděla, kdo zatím stojí, kniha mě bavila a těším se na druhý díl.
Temná hmota
Blake Crouch
Jedno z nejlepších sci-fi, co jsem kdy četla. Napětí až do konce, neotřelé téma. Nemohla jsem přestat číst.
Někdo blízký
Cara Hunter
Tak to bylo opravdu skvělé. Ani na minutu mě kniha nezačala nudit. Ze začátku bylo horší se orientovat ve vyprávění, nejsou rozdělené kapitoly přímo, ovšem média (hlavně Twitter) a přesné přepisy výslechů knihu naprosto oživily. Zvraty pomalu na každé straně, dokonale vykreslené postavy. No za mě opravdu povedený kousek a moc se těším na další knihy autorky.
PS. Opravdu by mě zajímalo, jak někdo může předvídat takový konec.
Dvojitý kříž
Chris Carter
Skvěle napsaný, čtivý, oba detektivové dobře vykreslení. Vraha jsem sice odhadla brzy, ale motiv a jeho vysvětlení mě překvapilo.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
- Skoro vždycky, když mi někdo něco dá, to skončí tím, že je mi z toho smutno. -
Děj románu je jednoduchý, pojednává o šestnáctiletém Holdenovi, jeho pár dnech, pocitech. Kniha je však význačná svým ironickým hlasem vypravěče v první osobě, Holdena. Umožňuje hluboký pohled a zároveň nespolehlivou výpověď vypravěče, který vysvětluje důležitost loajality, "falešnost" dospělosti a svou vlastní neupřímnost.
Dlouho jsem přemýšlela, jestli knížku nenechat bez hodnocení, protože se hodnotí opravdu hodně těžko, je těžko uchopitelná. Vadilo mi dost věcí, vyjadřování Holdena, nespisovnost a bohužel v mnoha ohledech i zastaralost. U knihy ohromně záleží na tom, jak moc blízko jste k věku Holdena, člověk postupem času dost zapomene, jak se cítil sám. Mně je 23 let a občas jsem se do toho věku a pocitů hrdiny vrátila. Neví, co se sebou, kam patří, jedná impulzivně, zmateně, hledá se. Na tuhle knihu musí být ten správný čas, správný věk, správné rozpoložení. Bohužel, jako povinná četba si myslím, že spíše odradí a to právě jazykem, neaktuálností.
IG: ctenislaskou
Přízraky domu Carrowů
Darcy Coates
Zatím jsem četla jen tři předchozí (Ashbourn, Manor, Folcraft) a tahle se posouvá na pomyslné druhé místo mé oblíbenosti. Veliký rozdíl vidím v míře strašidelnosti, tato určitě vede. To prostředí bylo moc krásné, líbil se mi příběh domu. Co se mi ovšem nelíbilo a myslím si, že to knize uškodilo je pozdější překombinivanost a v závěru knihy už jsem si řekla jen: WTF? To nemůže myslet vážně! Bohužel mi také moc nesedla hlavní hrdinka, Remy, což celkový dojem taky nezvýšilo.
Knížku jsem četla v rámci štafety a těším se na další od autorky.
Odvrácená tvář lásky
Colleen Hoover
Kdo by do takového člověka, jako jsem já, co se románům pro ženy vyhýbá jak čert kříži, řekl, že se naprosto zamiluju do knih od Coleen. Na Námi končí to sice nemá, ale tak čtivé a sladce krásné... To se jen tak nevidí, prostě se musí číst dál a dál.
Zamilovala jsem si všechny postavy v knize a to tak, že jsem si s nimi poplakala, smála se a i byla šťastná. Bolest, co způsobí láska může zahojit jen "nová" láska.