luculi luculi komentáře u knih

☰ menu

Poslední den Poslední den William R. Forstchen

Pro mě docela slušný konec celé série. Už od začátku šlo především o akci a přiblížení pravdy. Jsem ráda, že autor omezil všechny ty řeči o náboženství či americkém vlastenectví, které mnohdy samotní obyvatelé dost přehání. Sice se tomu nevyhnul úplně, ale rozhodně to bylo v menší míře. Třetí díl jsem si užila asi nejvíce z celé série a nejlépe se mi to četlo. Děj mi přišel dost realistický, občas více popisný, ale bylo zajímavé sledovat, jak lidstvo znovu buduje všechno od základů. Jak je zvyklé na vymoženosti moderní doby, závislé na technice a absolutně neznalé základních věcí, které bere jako samozřejmost. Jak se ztrácí vědomosti a nikdo díky tomu nedokáže přežít sám, protože je potřeba komunita lidí s různými vědomostmi a schopnostmi. Občas to nutí člověka k zamyšlení...

27.05.2021 4 z 5


Kouzelné přání Kouzelné přání Chris Colfer

Nejde o nic úžasně originálního nebo promyšleného, ale vzhledem k věkové kategorii, jde o opravdu moc krásnou knihu. Je promyšlená, poutavá (i když trošku delší) a připomíná mi jiné re-tellingové příběhy. Za mě určitě spokojenost...

21.01.2021 5 z 5


Rozetmění Rozetmění Jay Kristoff

Do třetice všeho dobrého. Nebo zlého? Poslední díl měl docela slušný rozjezd, i když občas trošku delší vyprávění. Byla jsem spokojená a naivně myslela, že závěr bude pecka. Ale od bitvy v Tiché hoře to šlo z kopce nehorázně dolů a celý dojem mi to zkazilo. Závěr byl divný, trapný a poslední bitva rozhodně nebyla epická ani nic jiného. Jo, takhle se kazí dobré nápady... A debatovat o vhodnosti věkové kategorie raději ani nebudu...

11.09.2020 3 z 5


Rudé svitky magie Rudé svitky magie Cassandra Clare (p)

Stále čtivé a zajímavé čtení. Svět lovců stínů mě nikdy nepřestal bavit a tady v tomto případě navíc autorka využívá díky postavě Magnuse i spoustu humoru a vtipných hlášek. I přes akci a zběsilé cestování po Evropě, a především faktu, že mi schází některé starší postavy a více propracovanosti a dějovosti, se mi kniha rozhodně líbila a užila jsem si ji. Jediné, za co strhávám jednu hvězdu, tak že sice kniha spadá to lgbt tematiky, ale to neznamená, že všechny hlavní či důležitější postavy se tam najednou musí řadit.

24.07.2020 4 z 5


Na hraně temnoty Na hraně temnoty Theodora Stonewall

Opět netradiční fantasy s hlavní postavou, která působí spíše jako anti-hrdina. Tentokrát to jde spíše do hloubky, pravděpodobně nese poselství o lidstvu a chování. Ale záleží na každém čtenáři, jak to pojme. Každopádně je to tak trošku temnější právě díky všem těm myšlenkám a názorům...

06.07.2020 4 z 5


Kráska přichází Kráska přichází Adriana Šindelářová

Příběh zasazený do starověkého Egypta, pěkně promyšlený i zpracovaný, s určitým využitím sci-fi žánru. Za mě překvapení, příjemné čtení a spokojenost.

30.05.2020 4 z 5


V temnu V temnu Lina Bengtsdotter

Výborně popsaná atmosféra s detektivní zápletkou. Spousta náznaků, hledání pravdy a odhalování minulosti. Skvělý díl.

23.11.2019 5 z 5


Osud Tearlingu Osud Tearlingu Erika Johansen

Už po druhém dílu bylo jasné, že tahle série dost upadá a tak se první díl zdá jako nejlepší. Závěr je dost zmatený, nedotažený a nelogický. A ukončení ke všemu ne takové, jaké by člověk po takové době očekával. I když to bylo zajímavé a originální, tak kombinace fantasy a sci-fi v tomto případě moc nesedla...

22.09.2019 3 z 5


Žena v temnotě Žena v temnotě Vanessa Savage

Povedený thriller, který potrápí nejedny nervy. Kniha byla temná, příběh čtivý, ale postavy mi příliš neseděly, hlavně Sarah, která byla jako přerostlé a naivní dítě...

18.06.2019 3 z 5


Pomsta jednooké letkyně Pomsta jednooké letkyně Philip Reeve

Pěkné, čtivé, akční (i když méně než jednička). Opět mě to bavilo a četla jsem jednu stránku za druhou. Některé věci se pěkně zkomplikovaly, ale do konce knihy se to stačilo urovnat, což mám ráda, když se to netáhne dalšími x díly :-D Prostě kniha na oddych jako dělaná :-)

28.04.2019 4 z 5


Turnus Turnus Hugh Howey

Výborné pokračování, které se nese ve stejném duchu jako předchozí kniha, přesto mě to bavilo mnohem víc. Konečně jsem se do toho dostala a po dějové stránce to bylo opravdu skvělé. Jakmile si člověk zvykne na autorův styl psaní, rozhodně si tuto sci-fi vychutná. A pokud to budete zkoumat více do hloubky, určitě to člověku má co říct...

12.04.2019 4 z 5


Ready Player One: Hra začíná Ready Player One: Hra začíná Ernest Cline

Ano, bylo to dobré a zajímavé, ale některé pasáže byly tak neskutečně encyklopedické a natažené, nudné a nic neříkající. I neustálý příval filmů a her, které člověk nezná, celkový dojem ničil. Kdyby bylo pár škrtů, asi by mě to bavilo více... Ale nebylo to nejhorší.

11.02.2019 3 z 5


Nyxia Nyxia Scott Reintgen

Pro mě naprosto průměrná sci-fi. Děj byl sice nabitý akcí a plný překvapení, ale postrádala jsem hodně logiku, smysl celého toho systému a taky alespoň o trošku více informací k danému tématu. Jinak mi to přišlo jako HG ve vesmíru...

11.02.2019 3 z 5


Kosti pod mechem Kosti pod mechem Zuzana Hartmanová

Kosti pod mechem, kniha, která mě zlákala obálkou a tématem minotaurů. Ti se u nás v literatuře nijak zvlášť neobjevují, tak proč nevyzkoušet něco nového? Navíc už jsem od autorky četla pět knih, tak jsem si říkala, že je to sázka na jistotu.

První část knihy (kapitola) působila dost stroze a odbitě. Vyprávění bylo takové holé a navíc během necelých sedmdesáti stránek bylo shrnuto dění za tři roky. Což mi přišlo zmatečné a moc uspěchané. Navíc tento 'epilog' prozradil příliš mnoho, což bych se mnohem raději dozvěděla až na samotném konci, kde by mě to emočně víc srazilo.

Dále už to bylo o něco lepší. Příběh byl zajímavější. Vrátil se na začátek a poskočil o nějakou dobu zpět, před první kapitolu. I další části knihy se přesouvali v čase sem a tam. Takže nešlo o ucelený jednotný příběh od začátku do konce. Nicméně už se alespoň četl lépe. Postavy byly sympatické, rozhodně jsem si oblíbila záporáky i klaďase. Samozřejmě nejlepší byl Nerghan, jak jinak. K postavám nemám co vytknout, zahrnovaly všemožné charaktery. I když jejich vztahy byly víceméně hodně jasné, bez většího vývoje nebo hloubky.

Čtení mě hodně bavilo, daný svět a minotauři mě neskutečně oslovili a zaujali. Trošku mi to připomínalo severskou mytologii. Veškeré zmínky o cti, boji, přátelská klání, bitvy s nepřáteli, klanové rozepře, jejich zvyklosti, rozdělení světa na lidi a nelidi, to jsem si vážně užívala. V mých očích však knize ubíralo pár věcí na kráse.

Jednak mi moc nesedělo časové rozpoložení a skoky sem a tam, včetně úvodní kapitoly. Musela jsem dávat pozor, abych si to správně poskládala dohromady. Tohle obvykle ocením jen, když jde o vyprávění více postav z různých dob. Jinak jsem raději, když děj plyne chronologicky. Nelíbily se mi ani velké posuny ve vyprávění o celé roky. V podstatě se všechno bralo hodně po povrchu a přitom by si tenhle námět zrovna zasloužil podstatně větší rozpětí a hloubku.

Bylo to příliš rychle vyprávěné. Mnohem víc bych si užila dvojnásobnou bichli, která by mi více přiblížila život minotaurů a především Nerghanův. Abych se do příběhu opravdu vpravila a vcítila. Takhle z toho mám pocit, jakoby šlo spíše o spojení několika povídek v jeden celek. Líbilo se mi to, ale raději bych nějaký hlubší a plnější obsah...

29.03.2024 3 z 5


Zkouška rájem Zkouška rájem Adam Sternbergh

Tentokrát jsem si vybrala ke čtení thriller. Podle anotace jsem pochopila, že má jít o manželský pár v krizi. On se chce sbalit a utéct a ona se jako záchrannou kotvu rozhodne zaplatit týden v chatě na samotě jako součást manželské poradny. Jen oni dva a snaha o záchranu vztahu. A aby to byl thriller, rozhodně se stane i něco zlého.

Hned v prologu mě trochu zklamala zmínka o saniťácích, kteří přijeli pro dvě těla. Takže bylo jasné, že jednak to někdo očividně nepřežije a jednak jsem tím přišla o chvíli napětí. Místo toho, aby to bylo překvapením až na konci. Určitá část příběhu zněla jako obvyklé klišé. Jakoby pokaždé, když jde o chatu v lesích, vždycky muselo jít o vraždy, divné lidi, hororové scény a podobně. Ale budiž, jen tady ta atmosféra nějak nefungovala.

Bohužel musím říct, že hlavní protagonisté, Daisy a Craig, mi vůbec nesedli. Jejich charaktery mi byly dost nesympatické a tak nějak mi vlastně bylo jedno, jak to s nimi dopadne. Víceméně se řešil jen jejich vztah, minulost a tak podobně. Ale v podstatě to celé bylo jen o lžích. Už od počátku k sobě nebyli upřímní a po třech letech potřebovali terapeuta. A ani během jejich týdne se nedokázali od toho odpoutat. Lži a klam všude. U Craiga byl trochu vidět pokrok, že začal víc myslet na vztah a společnou budoucnost, ale Daisy měla nachystané další eso v rukávu.

Chybělo mi tu napětí, gradování děje, chyběly mi lepší postavy. Námět nebyl příliš originální, což by mi vůbec nevadilo, kdyby to zpracování prošlo lepším procesem. Občas se objevovaly nějaké nelogičnosti a protichůdná tvrzení. Jako například dva chlápci z hospody, nejdřív o nich mluví, jakože nejsou místní, a pak padne zmínka, že jsou jedna ruka s místní policií, jejich kamarádi. Tak co vlastně platí?

Ke konci se začne řešit další problém, který mi přišel už trošku přes čáru, dost na hlavu, absurdní. Taková kovbojka, kdy berou zákon do vlastních rukou. To přijde normální která tak Američanům. Ale to byste pochopili, až když byste knihu četli. Závěr mi přišel až naivně ukončený a nereálný, chování postav nepřiměřené. Bohužel si nemůžu pomoct, ale tohle se vážně nepovedlo...

27.03.2024 2 z 5


Němé duše Němé duše Jitka Ládrová

Za nálepkou fantasy se skrývá obyčejný historický román. Jediné, co fantasy připomíná, tak zmínky o říši či magii (o kterých se mnoho čtenář nedozví). Ve skutečnosti jde jen o příběh plný intrik, lstí, špehování, o vztazích, kdo a s kým. O nenaplněných láskách.

Přiblížení daného světa zoufale chybí. Jediné, co se řeší, tak boj o moc nebo výhodné sňatky. Samozřejmě kromě svateb i milenky a milenci. Jak na někoho zjistit co nejvíc špíny a mít tak danou osobu v hrsti. Mužské postavy jsou téměř všechny příliš "hodné" až zženštilé. Žádní hrubiáni, drsní vojáci, neurvalí chudí burani. Všichni strašně společensky na úrovni, chovající se k ženám vzorně. Příliš citově založení, s dobrým chováním, a to mi nesedělo.

Děj nebyl příliš komplikovaný. Ne, že by nedocházelo na zásadní zvraty, ale měla jsem dojem, že většinu čtenářů bude především zajímat vztahová linka, která má největší slovo. Například už od začátku do očí bijící dvojice Omden a Namia (jak z nějaké telenovely), nebo budoucí král a jeho manželka. A mnoho dalších. A všechna ta politika okolo je jen takovou vatou na zpestření. Intriky probíhají na dvou místech, v rodišti Oma a Nam a pak přímo v královském městě. Což mi přišlo zbytečné, protože jedno nakonec naprosto uhnulo druhému. Měla jsem dojem, jako bych četla vyloženě ženský román okořeněný prvky vymyšleného světa. Kdyby to rovnou bylo vedeno jako historický román, celkově bych to i jinak brala. Jenže já se těšila na vykreslený fantazijní svět.

Postavy mi přišly dost charakterově podobné, bez větších odlišností. Zářným příkladem byl Runel, který navenek působil určitým dojmem, ale ve skutečnosti byl nakonec jako jiní muži z knihy. Namia mi docela vadila. Vzhledem k svému věku byla příliš vyspělá, chytrá a všeználek, dokonalá osoba ve všem. Co se týče děje, všechno co mělo být komplikované, bylo rychle a snadně vyřešené, záhady odhalené a osudy postav jakoby pořád pozitivně laděné. Většina z hlavních představitelů měla nějak moc dobré štěstí ve svých pozicích...

Kdybych prostě nečekala naprosto něco jiného, byla bych spokojenější. Kniha je skvěle psaná, jazykový styl výborný (kromě podivného střídání spisovného a nespisovného jazyka) a z větší části mě dokázala docela nadchnout a zaujmout. Hlavně konec se docela hustě rozjel. A k závěru to byla jedna nečekaná zrada za druhou. Na románový debut rozhodně překvapení. Ale u mě se prostě nadšení nekoná.

21.12.2023 3 z 5


Přeživší Přeživší Jane Harper

Od autorky jsem už četla Sucho a Sílu přírody, které mě tedy bavily více. Už si na to nevzpomínám detailněji, ale alespoň to ve mě něco zanechalo. Bohužel tato kniha mě nebavila vůbec. Nudná a vleklá, příliš dlouhá. S těžkým odhodláním jsem došla do poloviny a druhá půlka byla další boj.

Nešlo o zrovna akcí nabité dílo. Chápu i to, že každé vyšetřování má své tempo a pravda se odhaluje hodně pomalu. Že je potřeba klást stále ty stejné otázky a procházet stejné detaily, protože pokaždé to přinese něco nového. Jenže tohle bylo napsáno tak nezáživně, že jen stěží jsem udržovala pozornost a měla chuť pokračovat.

Zajímavý byl jen pohled na maloměsto, život lidí na kraji divočiny, divokou přírodu, prostě jiný život. Na návrat ke kořenům. Vzpomínky, které pomalu odhalovaly skryté věci. Kdyby to bylo napsáno poutavěji, nějak napínavěji, aby se čtenář vždycky těšil na další otevření knihy, bylo by to prostě jiné a lepší. Takto mi to v podstatě nic nedalo. Dočetla jsem to jen kvůli konci, abych věděla, co se stalo, proč a kdo za tím stojí.

2.5*

10.12.2023 2 z 5


Hlad bohů Hlad bohů John Gwynne

Na začátku knihy je krátké shrnutí děje předchozí knihy. Což oceňuji snahu, ale i tak to pro mě bylo hektické a zmatečné. První kapitoly se tedy nesly v duchu těžkého rozpomínání. Chvíli mi trvalo, než jsem dokázala zařadit jednotlivé pohledy různých postav a přiřadit je ke správným skupinám.

Díky hektickému závěru roku jsem si knihu skrz nabitý harmonogram nedokázala dostatečně užít. Nicméně se mi líbilo pomalé tempo vyprávění, které vyloženě křičí, že jde o rozsáhlou ságu. Příběh je vleklejší, plyne pomalými krůčky, pluje po povrchu a občas se lehce ponoří hlouběji, ale i tak působí bohatě. Slibuje mnohé zvraty, které se občas i splní, ale hodně toho čtenář objeví až s dalšími díly, to je jasné. Líbilo se mi, jak se občas některé skupiny postav minuly nebo dokonce střetly. Bylo to plné akce, bojů, dokonce i ztrát. Většinou kniha působí tak, že jsou ty postavy snad nesmrtelné, ale není tomu tak. Autor v tomhle dokáže dost překvapit.

A překvapená jsem byla i já. Přestože první díl pro mě byl takovým průměrem, tohle se mi hodně líbilo. I přes počet stránek a moje strašně pomalé tempo, mě celkově kniha docela dost nadchla a už teď se moc těším na pokračování. Autor na mě působí dost slibně a pokud bude takto psát i nadále, nebo dokonce lépe, dostane se do mojí topky, zaručeně...

04.12.2023 5 z 5


Horké vafle a ledové koupele Horké vafle a ledové koupele Karin Härjegard

Já osobně mám nejrůznější životní příběhy ráda. Osudy postav, které se musí s něčím vyrovnat, něčemu se postavit, znovu začít žít, změnit se a tak podobně. Je v tom vidět síla člověka jednat a bojovat. A to si občas ochotně přečtu.

Je tedy jasné, že už jsem jich pár zpracovala a tohle je další z nich. Musím však říct, že zde jsem tolik ohromená nebyla. Sice se to četlo výborně, potíže jsem měla akorát s těmi švédskými názvy, ale jinak mi to přišlo takové suchoprázdné. Bez pořádných emocí, které to obvykle vyvolává.

Helena je skoro padesátnice, která opouští svého manžela kvůli nevěře. Nejdřív změní místo působení, potom začne přemýšlet o práci a budoucnosti. Neustále vzdychá nad minulostí, což je sice pochopitelné, ale točí se v kruhu stále stejných myšlenek, což je škoda, když jejich manželství trvalo skoro třicet let. V knize se akorát řeší její černé myšlenky, tečou litry kafe a občas se něco uvaří a upeče. Spousta věcí, které už udávají nový směr, který čtenář pochopí dřív než samotná hrdinka.

Po tematické stránce nic nového, takže by bylo lepší, kdyby to zpracování bylo hlubší. Sice se o emocích stále píše, ale nějak jsem to v tom necítila. Navíc veškeré ty změny, které nastanou během několika měsíců jsou povrchové a díky pomoci Louise takové pohádkové. Nemůžu si pomoct, ale v tomhle tématu mi třeba taková Lucy a hotýlek v Bretani sedla stokrát víc...

24.10.2023 3 z 5


Bláznivá jízda Bláznivá jízda Christina Myers

Typický zástupce tohoto žánru, který však nikdy neurazí. Zvlášť, pokud člověk potřebuje nenáročnou literaturu bez velkého přemýšlení a hloubání. Nebo po tom, co dlouhou dobu čte jeden žánr a pak potřebuje změnu. Jednohubka na den, dalo by se říct.

Opravdu jde o klasickou osnovu, kdy jedna z postav si projde nějakou špatnou životní situací a obrátí se jí život naruby. Pak je potřeba, aby se něco stalo, co tuto osobu vyvrhne do úplně nové éry, díky které otevře oči a spoustu věcí si uvědomí. A to je přesně tento případ.

Ruth se rozejde s přítelem dost nepříjemných způsobem a ze začátku z toho viní jen jeho. Až když přijde nabídka doprovodit jednu starší ženu přes celou zemi za jejím synem, a jak postupně se seznamuje s touto ženou a jejím životem, zjišťuje, že všechno není jen černobílé a pravda je vždy mezi. A na to, aby se něco pokazilo, jsou obvykle potřeba dva.

Kniha nepřinese nic převratného. Téměř po celou dobu jsou karty odhalené a je víceméně jasné, co se bude dít. Přesto jsem se nasmála mnoha vtipných i trapným chvilkám, sledovala jsem jejich dlouhou cestu a dobrodružství a stejně mě to bavilo. Ruth někdy až moc přemítala sama o sobě a omílala stále stejné myšlenky a pocity. Ale na konci, i když odhalitelném, jsem byla částečně překvapená, protože tentokrát příběh skončil jen naznačením, popostrčením určitým směrem, přesto trošku otevřeně.

20.08.2023 4 z 5