Lole komentáře u knih
Velice smutný příběh holčičky, která vyrůstala v rodině do které ani nepatřila a sama se vydala hledat kým doopravdy je. Konece celkem idilický, ale rozhodně dojme.
O tom jak je dospívat v okolí plného pitomců je těžké. Mám tuto knihu mnohem raději než Hrdého Budžese, mnohem lépe vykresluje jak bylo pro svéhlavou Helenku těžké srovnat se s dobou a místem kde žila. Mohu jenom doporučit.
Aniž bych to tušila tak si mě pomalu takhle série získala a vtáhla do děje. Možná že taky svůj život vnímám spíše jako snahu někomu občas dokázat že nejsem jen malý holka z ústeckého kraje. Možná proto jakým způsobem autorka píše, protože vykreslená Lila je tajemná a nepředvídatelná. Možná protože jsou všechny charaktery tak osobité. Druhý díl se více zabývá manželství ale i tam jak jednotlivý vrstevníci jdou jiným cesta. Nejvíce se mi asi líbí jak je vykreslený kontrasty, který Lenu v sobě má. Mezitím odkud je a necítí se tma mezi svýma a v univerzitách a gymnázium jako by v ní zůstával kousek čtvrti.
Severka opět dílo, které popisuje život severo korejky a jak je těžké se dostat do demokratické společnosti. Kniha je dobře napsaná nemám co vytknout, ale možné jen se mi zdá téma poněkud vyčerpané a že bych možná v dalším díle uvítala vlastně něco fikčního od Niny :) Myslím že talent na to má :)
Podobné knihy mám po většinou velmi ráda. Komiks představuje novou formu ja na nás přenést atmosféru krasobruslařské skupiny a emoce, která hrdinka cení. Celé je to milé, jako příběh o dospívání a hledání své cesty navíc velmi nenásilně naznačená LGBT linka. Za mě milá jednohubka k večeři :)
Autor si mě získala už v první knize, jak popisuje dění v Izreali, bez toho aniž by se dotknul soudu jakékoliv strany. Možná mi tam chyběl náhled někoho z Arabů z nedaleké vesnice, a takhle zůstal jejich příběh za zdí. Osadnící jsou tam nejsou vylíčení jako radikálové naopak jako lidé z masa a kostí. Mne samotnou napadá, že kniha je důkazem toho že cesta do pekel je někdy dlážděná dobrými úmysli.
Za mě zajímavá kniha z exotického prostředí. K autorovi jsme dostala teda i díky aktuálnímu konfliktu s cílem mu porozumět. Na knize se mi líbí, že si nevybírá strany, ale ukazuje je obě a co víc nejde za něj o knihu o politické situaci v Izraeli, ale o to, co se stane když jedinec zradikalizuje své myšlení. Vztahové variace hlavního hrdiny mě také velmi baví.
Jsem ráda že jsem si konečně tu knihu přečetla a především hlavní postava mě v mnoha ohledech rozčiluje a celkové líčení Yankee očima Konfederace. Jsem s knihou spokojená, ale příběh mě nevtáhnul tolik co jsem čekala.. Každopádně jsme ráda že jsem se k ní konečně dostala.
Je to konec serie na kterém se podepisuje především situace autorky. Je z ní cítit osamění po smrti a odloučení manžela. Nejraději mám část, kdy je Angelika s Otcem Odgeralem ve Wasapu a společně se starají o přežití. Líbí se mi jejich poslední rozhovor, jako by chytal poslední linnie boji hrdinky s iracionálním strachem a celkově její schopnost bojovat za přežití svých vlastních dětí. Za mě úctyhodné zakončení serie. Snad se ještě někdy dočkáme plného závěru.
No a to už tu máme jiné kafe, všechno vrcholí a díky pomalému úvodu v prvním dílu, tak druhý přečtu skoro přes noc. Líbí se mi i jak se obě postavy koukají na své stíny z minulosti až se sami sobě vzájemně ztratí. I to jak nad tím vlastně oba mávnou je pro mě sic nepochopitelné, ale i díky tomu to na mě celé působí realisticky akorát mě to utvrzuje v tom, že i kdyby Joffreye nezatkli také by k něčemu takovému došlo. Spád jednotlivých události mě velmi baví. :)
Tento díl není tolik zajímavý na děj, ale na atmosféru a pomalé směřování k tomu co se bude dít v dalším díle. Pomalu se vynořují různí osoby z minulosti. Samozřejmě Polačka je jedním z milých příkladů. Myslím, že díky tomuhle dílu jsme se zamilovala do města Quebec :)
Život v severní Americe mě obecně baví. Možná je to díky celkovému zájmu o kolonizaci a soužití indiánu s evropany. Ale taky si přiznejme, že mě celkem baví to jak je po milostné stránce příběh ustálený. Při čtení skoro jako bych se ocitla přímo v té krásně Kanadě. Baví mě jak společně postavy bojují především s přírodou. Nejedná se tolik i když také o mocenské hry. Vztah mi postupně začíná připadat dospělejší. Líbí se mi i náznaky propadů a konfilktů, které jej tvoří realističtější. Také se mi líbí, jak je cítit, že si každý nechává sám něco pro sebe. V tom příběh taktéž vnímám realistický.
Dřív jsem tento díl měla najraději. Fascinovala mě pařížská chudina a ty drobnosti. Ted se na něj koukám z jiného úhlu pohledu. Je vidět jak postava se mění a padá na dno. Začíná pomalu být krutá a mstí se. Zároveň je pryč ta naivita prvního dílu.
Literární jednohubka, kterou všem s radostí musím doporučit. Zajímavě podaný příběh.
Občas mě udivuje jak moc je živý odkaz 2 sv. války, zatím co se od té doby dělo tolik tragédii, kterých se nikdo nedotkl. Za mne neuvěřitelně zajímavá svědectví utrpení lidí, který žijí ale podle úplně jiných pravidel než my.
Je to poprvé co jsem knihu od této autorky nedočetla. Mrzí mě to ale nějak mě nevtáhla a nezaujala, možná kdybych to překonala dalo by se, ale bohužel se mi již nechce ztrácet čas tím co mě nevtáhne. Mrzí mne to, jinak mám autorku ráda ale zde jsem se bohužel nesetkali.
Málokdo vás pustí tak blízko do svého nitra jako tahle autorka. Kniha je otevřenou zpovědí jedné raněné duše. Přiznám se že mě konec vlastně dojal. Možná je to tím že v mých očích přináší naději i jiným podobně raněným duším.
Kniha je za mne povedeným nahlédnutím na vlastní dospívání. Markéta je dozajista zajímavou osobnosti a tím, že se v textu objevují pro mě až nostalgicky známé zkušenosti, tak kniha utočí přesně na ty emoce co má. Nejsme si jenom jista, jak bych na dílo reagovala, kdybych sama nebyla obdobné generace jako autorka.
Jeden z mých oblíbených psychologických počinů. Kdysi dávno jsem na základě své volby dělala ve škole seminární práci, která se zabývala právě pochopením lidským sklonů dělat zlo. Ještě ve své naivní představě, že právě já sem rozhodně esencí dobra. Je zajímavé pohlížet se na rozbor velkých historických osob a sledovat jejich cestu ke zlu, přičemž jejich začátek nebyl o moc jiný než byl ten můj.
Příběh o chlapci, který své problémi vidím ve své nadbytečném intelekut aniž by ho napadlo, že se vlasžně svým způsobem chová spíš jako moula. A tím jaký jako to moula baví celou dobu, do toho se ukazují rodiné problémi, klasické spory mezi rodiči, první láska a zklamení a utrapy spojená se snahou jí dosáhnout. Pro mne asi nejlepší část byl výlet do muzue v Londýně...