Linnet2 komentáře u knih

Na internetu jsem se dočetla, že Dickens zemřel náhle uprostřed 23. kapitoly v roce 1870. Nejvíce zajímavý počin k dokončení této knihy mi přišel s pomocí spiritistických seancí, kdy duch Ch. Dickense diktoval jistému T. P. Jamesovi zbytek románu. To bylo od roku 1972. Na těchto seancích byl údajně přítomen i sám Arthur Conan Doyle!
Našla jsem tento nadiktovaný text (světě div se) na Knihy play. Je to sice v angličtině, ale je tam možnost aspoň lámaného překladu do češtiny. Vše jsem pochopila.

A můžu říct jedno: Edwin Drood žije! Byl to pokus o vraždu. Zklamala mě zápletka s dítětem Bessie (to dítě mi tam vadilo) a taky osud Jaspera. I když je Jasper záporná postava, má charisma a oblíbila jsem si ho.

Kdybych si to nemusela překládat, tak bych vůbec nepoznala změnu - stejný styl i slovník Ch. Dickense, žádná napodobenina velkého romanopisce! A to pan T. P. James nikdy neprojevil žádný literární talent a své vzdělání ukončil ve 13 letech. Je to přinejmenším zajímavý fenomén a pozoruhodný literární výkon. Jsem ráda, že jsem si ho mohla přečíst aspoň takhle.