Liberi Liberi komentáře u knih

☰ menu

Tajný život stromů Tajný život stromů Peter Wohlleben

Tajný život stromů není zdlouhavá kniha. Některé informace se částečně opakovaly, protože jedno souviselo s druhým, a někdy k plnému pochopení daného tématu (pro úplné laiky) bylo nutné stručně nastínit téma předešlé.
Autor na nic ze základu nezapomněl, zmínil vše podstatné, a to snadno uchopitelnou fomou, díky které si knihu může přečíst a pochopit ji bez problémů i širší okruh čtenářů.
Sem tam se v komentářích zmiňuje, že byla kniha zbytečně dlouhá. Naopak, kniha o stromech by mohla mít osm set stran a pořád by to bylo málo.
I tak se autorovi podařilo vyjádřit empatii k těmto věkovitým obrům, a jejich pomalu plynoucí život, který se ve své podstatě příliš neliší od života našeho.
Perfektní.

02.12.2018 5 z 5


Rybář Rybář John Langan

Po velmi dlouhé době se mi dostal do rukou poctivý lovecraftovský horor, jemuž nechybělo nic, co by v takovém hororu mělo být. Novela s dvěma vzájemně se překrývajícími dějovými liniemi, kdy jsou obě linie zajímavé a špičkově propracované do nejmenšího detailu...

Že je tahle novela zdlouhavá, nepřehledná a málo děsivá? Ale kde že... Stačí se na text soustředit, trochu nad ním přemýšlet a neočekávat, že na čtenáře na každé straně vybafne nějaký bubák. Nicméně to je problém dnešní doby - ztráta obrazotvornosti, empatie a vkusu vlivem laciných braků pro náctileté. Skutečně kvalitní horory dnes nejsou in. O to víc mě těší, že se ještě najdou autoři jako je John Langan, kteří své řemeslo/umění (přece jen psaní vyžaduje z obojího kus) povznáší nad hladinu temného moře, v němž plave mnoho zoufalých utonulých duší (kdo dal téhle novele odpad až dvě hvězdy, už se z hlubin zatracení nikdy nevynoří)...
Mě si Langan rozhodně zaháčkoval.
Navíc musím pochválit výborný překlad.

16.02.2022 5 z 5


Dívka ve vlaku Dívka ve vlaku Paula Hawkins

Autorka si "hraje" s průměrnou zápletkou, která však stojí na chatrném podkladu ve smyslu "Já ho viděla, ale nevzpomínám si, protože jsem tu noc moc pila". Takže čteme o příběhu tří žen, z nichž hned dvě chodí na pilates (v knize zmíněno asi 10x), jak se nudí, jak mají kvůli mužům zkažený život, a jak se v čase nicnedělání zabavují a "pátrají", abychom nakonec došli k závěru, který vám dojde na šedesáté straně...
Dal bych alespoň jednu hvězdu, kdyby si to nehrálo na "originální, temný thriller, bestseller" a nevím co ještě, protože nic z toho není pravda.
P. S. Nevěřte nálepkám!

01.01.2017 odpad!


Měsíční močál Měsíční močál Howard Phillips Lovecraft

Lovecrafta mám přečteného od jeho nejrannějších děl, až po jeho "střípky" napsané krátce před smrtí. Proto si jsem vědom, že příběhy, které následují, mají ještě dalekosáhlejší efekt tísně z nepoznaného a nepochopitelného, a postavy jsou ještě lépe propracované a plastické, než v přítomných dílech, přesto této knize dávám plné hodnocení. Proč? Protože dosáhla toho, co slibovala. Příběhy jsou napínavé, mnohdy spletité a napsané do detailů, s inteligentními pointami, a... No řekněme, že se mi jedné noci, kdy jsem byl asi v půlce knihy, zdál děsný sen o beztvaré, všudypřítomné​ nekonzistentní hmotě s jasnými náznaky živočišné inteligence, před níž nebylo úniku. Ten hnus mě obklíčil ze všech stran, pomalu se sunul po kluzkých kamenech za doprovodu čvachtavých zvuků, a já jen se sevřenými útroby čekal, až bude dostatečně blízko, abych se pokusil o obranu, dříve, než se stanu její součástí, než mě pohltí... Nevymýšlím si, tohle se mi opravdu zdálo a já se na poslední chvíli probudil s divoce bušícím srdcem. Ne, nejsem žádná měkota, která se kdečeho zalekne, ale tenhle sen, zajisté vyvolaný panem Lovecraftem, na mě zapůsobil tak sugestivně, že jsem jinak, než plným počtem, hodnotit ani nemohl...

04.05.2017 5 z 5


Tichá hrůza Tichá hrůza Tomáš Korbař

Tahle kniha jasně ukazuje na fakt, že ti opravdu dobří autoři hororu (tím myslím pravého hororu, a nikoli bezduchých samolibých slátanin) buď už vymřeli, nebo jsou vzhledem ke svému věku na zaslouženém odpočinku.
A tak dnes čteme autory, u nichž pojem horor natolik zdegeneroval, až se tím nakazilo i mnoho čtenářů mladé generace, kteří nad touto knihou budou nevěřícně kroutit hlavou a s mráčkem na čeličku se ptáti: "Tahle kniha že je hororová?"
A to přinejmenším ze tří důvodů -
Zaprvé že VŮBEC NIKDO nemá na "velmistra hororu" Kinga, Simmonse a podobné komerční autory...
Zadruhé většině mladé generace chybí hlavní atributy lidství, jako je představivost a vcítění do protagonistů příběhu a atmosféry, která jej obklopuje...
A zatřetí, což malinko souvisí s bodem prvním i druhým, této generaci evidentně v Tiché hrůze chybí "nadupaná" akce, hektolitry krve, vševědoucí a nepřemožitelný hlavní hrdina, který, zatímco zachraňuje svět nebo kyprou ženu, navíc hýří ironií, a tak dále...
Prostě nelze popřít fakt, že je Tichá hrůza hororová se vším všudy a zůstane legendou.
A také je svým způsobem uvěřitelná, tedy protagonisté každého příběhu. To je důležité mít na paměti, protože napsat uvěřitelnou postavu je velmi těžké.
A pro mne je nesmírná čest, vlastnit ji, mít ji v knihovně, a nyní, když je konečně v mém vlastnictví, se k ní i pravidelně vracet.

17.02.2017 5 z 5


Kalevala Kalevala Elias Lönnrot

V případě vydání od nakladatele Academia z roku 2014 nejde o "pouhý" finský epos. K původnímu překladu zde najdeme i jeho opravy (Holeček například některé verše zřejmě neúmyslně opomněl nebo téměř pozměnil jejich význam a zvuk), mnoho praktických, důležitých a dopodrobna rozepsaných poznámek k textu, které umožní lépe pochopit text samotný, některé hrubozrné metafory a původ toho či onoho, třeba jmen a vznik samotných protagonistů či kupu mytologických vedlejších postav.
Kromě výše zmíněných artiklů se dozvíme mnoho i o samotném autorovi, stručnou historii Finska, můžeme porovnat Novou Kalevalu se Starou a Pra-Kalevalou a ještě mnohem více, přičemž je kniha s více něž tisíci stranami provázena nádhernými ilustracemi...
Samotný příběh je skvělý a je symbolikou národní hrdosti. Ale spolu s tím, co jej v knize předchází a doprovází jde o dílo perfektní ve všech směrech.
Vzdávám čest autorovi, lidovým písním starých Finů, všem, kteří se podíleli na revizi jeho vydání z roku 2014, i původnímu překladateli. Dokonaleji zpracovanou knihu jsem v rukou nedržel...

20.03.2018 5 z 5


Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum Manfred Spitzer

Také na ulici vídáte ty shrbené opičky s placatým plastovým banánem v ruce? Viděli jste někdy stočtyřicet kilo těžkého sedmnáctiletého mladíka, který se při osmnácti stupních Celsia zavlažuje coca colou? Neznáte náhodou některého z těch mladých mužů, co si dennodenně užívají virtuální sex s .avi formátem? Dívali jste se někdy čtyři hodiny v kuse na sport v televizi za účasti obtloustlého dělníka s mastnými párky na talíři vyhraného z Penny a basem piv u nohou, a říkali jste si u toho "co tu sakra dělám"? Pozorovali jste někdy hubený shrbený "kuřecí řízek" s brýlemi, který si neumí ani ohřát večeři a při zametání se mu lámou ručičky, ale jako virtuální mariňák likvidující mimozemské brouky byl děsně "cool" a drsnej?
Ne?
Ne?!
Tak jste to možná vy! A možná právě proto tuto knihu posíláte do horoucích pekel!
My ostatní, kteří technologii využíváme s rozumem a vídáme nebo přímo známe ty zrůdy, které bývávaly lidmi, nebo mohly býti lidmi, ale dosud se na takovou úroveň nevyvinuly, tuto pravdivou knihu zatracovat nebudeme, naopak ji budeme předčítat již zmíněným opičkám a budeme doufat, že v textu uvidí sama sebe a poučí se. Moc si to přeju.
A tak zbývá říci jediné: konečně! Konečně se někdo vyjádřil bez skrupulí...

20.01.2017 5 z 5


Lživé ságy starého Severu Lživé ságy starého Severu neznámý - neuveden

Všechna čest tehdejším anonymním autorům uvedených lživých ság, a taktéž jejich českým překladatelům, editorovi a samotnému nakladatelství. Oceňuji, že se v téhle době, kdy jsou v trendu laciné thrillery, někdo pustil do takového projektu jako jsou Lživé ságy, které možná nebudou komerčně úspěšné (z důvodu výše vyřčeného), zato však neocenitelné pro každého, kdo se o Skandinávii a její obyvatele (zejména ty tehdejší), zajímá trochu hlouběji...
Kromě dokonalého sociologického obrazu jde ovšem i o skvělé čtivo pro volné chvíle, kdy chce člověk na chvíli vypnout hlavu a pustit se do bezuzdné fantasie spolu s hrdiny neuvěřitelných příběhů, které z hlediska kreativity máloco a málokdo překoná. Takže ještě jednou: je mi ctí mít Lživé ságy ve své knihovně, a doufám, že "Herrmann& synové" se pustí do dalších takových projektů...

21.10.2017 5 z 5


Stín z času Stín z času Howard Phillips Lovecraft

Robertpoch pode mnou má úplnou pravdu. Povídky si nejsou podobné. Snad bych jen dodal: číst román V horách šílenství je nezapomenutelný zážitek, který si nejednou zopakuji. Přijde mi totiž, že konkrétně v tomto příběhu je stále co nacházet, i kdybyste jej četli desetkrát... Já jej nyní přečetl podruhé a vzdudil ve mně ještě větší úctu k autorovi, než jakou jsem k němu oplýval dosud.

06.08.2017 5 z 5


Noční kousky Noční kousky Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann

E. T. A. Hoffmann - představitel psychologického i nadpřirozeného hororu, kterému nescházel smysl pro humor. Tak lze autora vystihnout asi nejlépe...
Sice některé příběhy nemohou vysloveně nést nálepku "horor", přesto jde o temnou fantastiku, a tím rozhodně nemíním ono "Twilight" a jim podobné nechutné braky.
Velmi mě těší, že mám svého jmenovce v knihovně, hned vedle Le Fanu, Storkera, Poea, Lovecrafta, a jim podobných.

16.05.2017 4 z 5


Hrobka Hrobka Howard Phillips Lovecraft

Zde se Lovecraft teprve rozepisoval. Inspiraci čerpal převážně z děl jiných autorů a přetransformoval je do bizarních​ dějství a překvapivých rozuzlení... Některé povídky byly přirozeně slabší, nedotažené, některým naopak krátký rozsah seděl.
A protože vím, jaká díla následují, dávám "pouhé" 4*
A mimochodem, ten doslov je poněkud trapný. Napsat o autorovi, že se v dopisech vyjadřoval jako "jižanský blb", a to nebyla jediná urážlivá perla, může napsat jenom nějaký všeznalý "Čecháček". Do hodnocení tedy doslov nepočítám, ten si jeho autor může vrazit třeba... do šuplíku!

15.04.2017 4 z 5


Konec stříbrného věku Konec stříbrného věku Jasutaka Cucui

Kdo nerozumí černému humoru a nevidí parodování reality, která nás obestírá a v této knize je jen o trochu víc extrémní, nechť se rozhlédne po jiné literatuře. Pro ostatní půjde o příjemné zpestření večera!

11.01.2017 5 z 5


Vánoční bestiář Vánoční bestiář John Kenn Mortensen

Krásně ilustrovaný malý klenot knihovny, který otevřu každé Vánoce...

03.01.2021 5 z 5


Atlantida - předpotopní svět Atlantida - předpotopní svět Ignatius Loyola Donnelly

Ať čtenář s autorovou tezí souhlasí či nikoli (nebo s jejími samostatnými částmi), nelze knize upřít informační obsáhlost, ať jde o samotné kusé informace z řad historie, geologie, grafologie a jiných věd, a to i přesto, že některé teorie a údaje autorem udané jsou již zastaralé. O upřesnění a správnost výše zmíněného se totiž postarají poznámky překladatele na konci každé kapitoly.
Právě kvůli celkové obsáhlosti kniha může sloužit jako startovací můstek pro ty, kteří se o témata v knize udaná chtějí zajímat blíž, a proto si taky zaslouží nadprůměrné hodnocení.
Rozhodně tedy není určená (jen) pro konspirátory a snílky. Autor i přes svou víru ve starodávnou vyspělou kulturu podává většinu obsahu pragmaticky a nenuceně...
Umím si však představit, jak se některým lidem při četbě skepticky protočí oči, ale i tu druhou vlnu extrému, jež hltá po desítkách denně laciné pseudo dokumenty o kdejaké fantasmagorii.
Nechť tedy zvítězí zdravý rozum, ať tohle rčení znamená cokoli...

03.02.2020 4 z 5


Síla introvertů Síla introvertů Sylvia Löhken

Těší mě, že jsem si tuto knihu pořídil. I mně, coby introvertovi, pomohla lépe se vyznat v sobě samém, potvrdila některé mé domněnky a myšlenky, na které jsem přišel "v praxi", a přidala i mnoho užitečných rad do života, především v komunikaci s ostatními, a především s extroverty.
Proto ani nebudu hanit některé podkapitoly, které s mým životem příliš nesouvisí. Nejsem IT specialista, manažer, doktorand a ani nevedu porady/plény s ředitelem a místoředitelem nadnárodní společnosti a specialisty... Tedy tím chci říci, že uvedené příklady​ v knize se týkaly veskrze atypických profesí, ale to je jen přehlédnutelná maličkost, která mi koneckonců nevadila. Spíše mi vadilo, že čím blíže jsem se pročítal k poslední třetině, tím více se témata věnovala již zmiňovaným manažerům a vedoucím, ovšem i z téhle části si introvert ne-manažer, může vzít různá ponaučení. Závěr knihy se naštěstí vrací k širší formě a přehledně radí všem, a nejen vedoucím...
A já se k téhle knize vracet budu pokaždé, když bude nutné si připomenout, jak si obohatit nebo zjednodušit život, hlavně v období stresu, kdy si na některé rady paní Löhken nevzpomenu...

14.04.2017


Volání Cthulhu 1 Volání Cthulhu 1 Howard Phillips Lovecraft

Lovecraft zde o sobě dává vědět v předzvěsti té jeho nejlepší literární formy a ukazuje nám, jak má vypadat pravý horor!
Snové putování k neznámému Kadathu je úžasná novela, kde projevil svou širokou představivost, která hraničí s genialitou, Případ Charlese Dextera Warda je rozdělena ve správném okamžiku, a ostatní příběhy, včetně Stříbrného klíče, vykazují nejen hrůzu a děs z neznámého a tu správnou dávku napětí, ale také procítěnost, empatii vůči autorovy rodné hroudy a snové "vize".
Právě Stříbrný klíč či Snové putování od čtenáře vyžaduje naprostou soustředěnost a právě onu empatii, jinak se mu nebude zdát "dost dobrá", a celek "nevyvážený". To ovšem není pravda! Tohle přece není průřez Lovecraftovými díly, ale synchronizované vydání všech jeho děl od A po Z, a tak můžeme sledovat, jak se pan Lovecraft vyvíjel. A vyvíjel se opravdu rychle!

16.05.2017 5 z 5


Dunwichská hrůza Dunwichská hrůza Howard Phillips Lovecraft

Literatura pana Lovecrafta není pro čtenáře, kterým stačí jednoduchý styl vyprávění, mají problém s dlouhými souvětími, nemají rádi horrory a fantaskno obecně, a neumí se vcítit do pocitů protagonistů příběhu.
Pro nás ostatní jde o záležitost, kterou si nesmíme nechat ujít. Propracovaný děj i styl vyprávění, sympatičtí protagonisté i antagonisté, strhující a překvapivé rozuzlení, a nakonec... abstrakně úžasné zpracování knihy samotné, které čtenáře snáze vtáhne do děje a dá mu vychutnat pravé hrůzy z lokality se zdegenerovanými sedláky a potomky maniakálních čarodějů.
Bravo, pane L.!

02.01.2017 5 z 5


Podvrženec Podvrženec Victor LaValle

U téhle knihy mě napadá jen jediný výrok: dehonestace evropského kulturního dědictví.

Jo a taky vás možná překvapí, že dva dospělí chlapi neumí vykopat díru, tak si hledají návod na internetu :-)

11.04.2022 odpad!


Černá křídla Cthulhu 4 Černá křídla Cthulhu 4 * antologie

Přestože se opět objevuje mix opravdu vydařených kousků a literárního bláta pojatého většinou tak, aby jedno střídalo druhé, tedy abyste po špatné povídce doufali v obrat k lepšímu a po dobré byli tou další zklamaní, že si kvalitou nezavdá s tou předchozí, celkově jde o mix vydařený.
Američani však mají buď jiný vkus než my, nebo v tom hraje roli ještě něco jiného, protože někteří autoři (momentálně mám na mysli hlavně jednu autorKU), se v téhle sérii objevují už potřetí, a přitom žádná z jejich povídek čtenářům evidentně nedalo to, v co při četbě doufali...
Totéž ale platí i o těch dobrých autorech, takže pořízení téhle knihy s opět nádhernou obálkou prostě za to stojí!

03.02.2020 3 z 5


Lovecraftova družina: Horor u Všech svatých Lovecraftova družina: Horor u Všech svatých Stephen Jones

Po skvělých prvních několika kapitolách radost z četby začala opadat souběžně s kvalitou textu.
Příběh, na první pohled komplikovaný, se nakonec zdrcne do strohého nahánění. V téhle části autoři tak často sršeli dobrými i nedobrými nápady, až toho bylo nějak moc.
Děj je překombinovaný a prvky hororu samoúčelné. Z psychologického hlediska bylo jednání postav absolutně nereálné a nelogické. Fyzika nedávala smysl v pekle ani na zemi. Všichni měli čas na žerty a vzájemné pošťuchování jako přihlouplí teenageři, ač se ocitali v bezprostředním nebezpečí.

A teď ke kvalitě textu. Nejděsivějším prvkem se nakonec stalo slovo "pravda". To se totiž v posledních asi patnácti kapitolách skloňovalo opravdu často. Tak často, že mi na něm zastavilo oko v každé výše zmíněné kapitole minimálně dvakrát, obvykle se ale vyskytovalo četněji. Především mě iritovala formulace, objevující se obvykle po přímé řeči, a ta zněla takto: "Byla to pravda". Nebo "měla pravdu". Představte si, že na tohle narazíte každou pátou stránku. Ale aby ona úchylka na skloňování slova "pravda" nebyla tak výrazná, začalo se to nakonec objevovat i v té přímé řeči. Takže se jedna postava druhé ptá: "Opravdu?" A po dvou odstavcích zní odpověď: "Má pravdu." A co mě skutečně rozesmálo, bylo, když k závěru náš hlavní protagonista prohlásil: "Zdá se, že nám vždycky neříkala úplnou pravdu"... to už jsem měl nutkání knihu hodit na zeď a čekat, jestli se i mně "opravdu" otevře brána k devíti kruhům pekla...

Kdyby šlo jen o úchylku se slovem "pravda". Obecně text ztrácel švih. Dlouhá souvětí s tragickým pomocníkem "ale" sice nepodtrhla všudypřítomné napětí a děs, zato čísi neschopnost jednoznačně ano. Na textu prostě bylo znát, že se na něj spěchalo a dost možná taky někoho přestal bavit (autory, nebo překladatele?).
A závěr? Ten byl tak tragický, až jsem tomu nemohl uvěřit. Díky posledním čtyřem stranám mi oněch předchozích čtyři sta přišly jako hloupý žert, jako nějaká šaráda...!
Velká škoda. Skvělé nápady pohřbeny v příšerném zpracování a neskutečně tupém vyvrcholení.
Obálka je ovšem moc pěkná.
Jako pocta vůči Lovecraftovi tohle dílo podle mě sloužit nemůže.

30.05.2018 2 z 5