Leona333 komentáře u knih

Změna osvětlení, nebyla pouhou změnou osvětlení, ale velkolepým, oslnivě zářícím ohňostrojem...
Co povídka, to literární skvost... A v nich byla ukryta jakási marnost - absurdnost...
Rozcestí času, Kirké, Nocí naznak, Všechny ohně oheň a Mučivé sny, se mi vážně moc líbily.

28 29.02.2024

Londýn dal knize Russka - laťku hodně vysoko... Každopádně po jejím dočtení, musím pouze zkonstatovat, že Russka vedle Londýna obstála se ctí. Dokonce se mi v čtivosti a i v dobových reáliích, líbila o něco víc, než právě mnou zmiňovaný Londýn.
Nádherná, mrazivá, krutá, bohatá, chudá, bázlivá, hrdá, snová... Tak to je Russka. To vše je nám nabídnuto v jejím obsahu, ale i mnohem, mnohem více...
Ke knize se v budoucnu, jistě ráda vrátím.

29 29.02.2024

Tak tohle bylo takové neslané - nemastné. Aspoň já jsem v tom nic nového, extra zajímavého - strhujícího, co se skrze tento literární žánr týče..., nenašla.
Vlastně jsem ani nepochopila, proč zde autor místy tolik tlačil na pilu, ohledně jisté "akčnosti... a dramatičnosti...?"
Ke knize se v budoucnu, vracet nebudu.

27 13.02.2024

U této knihy někdo hledá, více se zajímá, o určité duchovno... a někoho zase více zajímají dobové - historické reálie...
Tak či onak se jedná, o velice kvalitní knihu, nebo vlastně cestu...?! Cestu, kdy se na jejím konci, hlavní postavě dostane úplně jiné satisfakce - odměny, než s jakým původním očekáváním a záměrem na ni vstupovala...
Ben Hur, je dozajista součástí mnoha knihoven - domácností...

31 11.02.2024

Via Mala, je jedna z těch knih, ke které se vracím opakovaně a má své čestné místo u mě doma v knihovně... Možná že dnes, po letech, nastal ten správný okamžik si ji okomentovat. Podobně tak, jak je tomu u "brusiče diamantů, který čekal dlouhou dobu na tu nejpříhodnější chvilku, aby u vzácného nerostu, skrz jeho štěpení, vytvořil nakonec něco nevšedního..., opravdové umění."
Ok, ne, nejsem brusička diamantů..., ; ) ale bezpečně poznám, že v tomto případě se jedná o knižní klenot. John Knittel zde, mistrovsky popisuje dramatický příběh lidí, jedné rodiny, která jak se nakonec ukázalo, neměla jiné volby...
Příběh je krutý, tvrdý, mrazivý, záludný jako samotné hory a jejich podnebí. Zároveň v sobě mohou - může skrývat "tajemství..." Tajemství v podobě cesty, která nám dokáže zachránit naše trýzněné duše a i životy...
Knihu k přečtení doporučuji.

32 11.02.2024

Při čtení a prohlížení si této knihy, tohoto komiksu, mi v hlavně podprahově zněla melodie skladby Knockin' on Heaven's Door, neboli Klepání na Nebeskou Bránu v podání Slashe - jeho kytary...
Co dodat víc? Snad jen to, že hudba, právě že TA hudba, je někdy tím nejúčinnějším lékem a zázrakem, který nás může vynést až k těm samotným, pomyslným výšinám...
Doomboy je smutný, kouzelný příběh. Plný bolu, nadějí, překvapení, ale i zklamaní...
Rozhodně si přečtu i jiné komiksové knihy od tohoto autora...

29 11.02.2024

Objemné knihy - romány mi nevadí, zvlášť když jsou protknuty zajímavými příběhy, myšlenkami a postavami... Snad jen jediný malý kaz na nich může být a tím je jejich váha - velikost, díky nimž se těžko vejdou do příručního zavazadla...
Londýn je velký, velkolepý, poražený, zničený, znovuzrozený, zastaralý, moderní, špinavý, přeplněný, slavný, nesmrtelný...
Ano, tím vším toto město, v tomto strhujícím příběhu bezesporu je a Edward Rutherfurd, nás čtenáře do jeho počátků a tajů zasvěcuje. Zároveň nás tím vnadí na další jeho knihy...
Opravdu jsem velice zvědavá, jak se mi po Londýnu bude líbit Russka, či New York... ?

32 11.02.2024

Je to touha, bolest, vidina, zmar, drama... Vlastně se v knize odráží sama, Isabel Allendeová...
Dům duchů, považuji za její nejlepší knižní dílo.

32 31.01.2024

Je to taková milá - sympatická a oddychová knížka, nejen pro mladší generace... ; ) Líbila se mi. V něčem mi evokovala Lucernu od Jiráska... ,,A teď, měsíčku sviť, sviť, a ty mé sluníčko, přijď!"
Simona Michálková má bezesporu talent - lákavě psát umí... Ráda si od ní přečtu i jiné knihy.

30 31.01.2024

Andrease Winkelmanna dobře znám, respektive jeho knihy. Vetšinou se děj, zápletka stočí na jednu z hlavních postav, která je životním outsiderem... Ta je alfou a omegou všeho... To ona nám dává po celou dobu příběhu otázky..., na které chceme znát odpovědi...
I zde tomu není jinak. Slepý instinkt, je nadmíru poutavá, hororová a svým způsobem odpudivá kniha, kterou jsem si přečetla již podruhé a nemohla jsem se od ni, za žádnou cenu odtrhnout...

27 31.01.2024

Knize ohledně děje nemohu nic vytknout. Je to přesně tak, jak je dáno v anotaci... I některé postavy jsem si v této sérii oblíbila... Co mi však vadí a stále s tím vnitřně bojuji, je přebal knihy.
Francouzi, Britové, Poláci..., měli zřejmě ve svých nakladatelstvích za úkol si přečíst, o čem příběh je a tím pádem zjistit, jak asi vypadá hlavní postava - postavy... U nás se vzal prostě jeden "mužský model tmavého vzezření + tetování" a ten je permanentně dáván na všechna pokračování Kinga. Přitom Bear je světlý, modrooký, blonďatý... Začínám se obávat toho, kdo bude na přebalu s názvem Preppy...
Je mi líto, jinak bych dala plný počet hvězd, ale přebal mi to vždy pokazí...

26 31.01.2024

Kometa byl český komiksový časopis, který vycházel mezi lety 1989 a 1992. Bylo vydáno celkem 36 čísel. Některá čísla obsahovala více povídek..., některá pouze jednu... Těm byl určen tzv. název Kometky.
Já jsem jako náctiletá čtenářka hltala Kometu - Kometky, jedním dechem a poctivě jsem všechna čísla sháněla, kde se tenkrát dalo... Díky domu jsem měla možnost poznat díla Jaroslava Foglara, Karla Čapka, i jiných..., zajímavých spisovatelů velice pěknou a poutavou formou, umocněnou mistrovskou kresbou Káji Saudka a spol.
I po tolika letech, se velice ráda do svých sběratelských pokladů juknu a vzhledem ke kvalitě tehdejších autorů, žádné vydané číslo - povídku extra nepreferuju.

30 23.01.2024

,,Dvě molekuly erbia! Nic víc nechci, po ničem jiném netoužím. Dvě malinké molekuly erbia, to je všechno. A pak uvidí. Zatím ještě nemyslím, necítím, nejednám. Zatím jsem jenom věc, taková, jakou mě chtějí mít oni. Obyčejný neškodný roztok, na kterém si mohou nadělat peníze, protože dokáže vyčistit skoro všechny skvrny. Říkají mi Tetraco. Kupujte Tetraco! Tetraco čistí lépe, protože čistí biologicky! Tetraco do každé domácnosti - kupujte TETRACO!!!"

Třeba zrovna takhle začíná povídka od Miroslava Kostky, A proč ne třeba Tix?!
Některé věci se mi v knížce líbí více a některé zase méně. Nakonec je to antalogie... Jako celek si vedla docela dobře, takže ji za sebe dávám tři hvězdy zcela oprávněně.
Jiří Svoboda, občasné obrázky v povídkách, ilustroval opravdu nápaditě...

28 21.01.2024

Tuhle autorku měla, má ráda má maminka. Díky domu je ve staré knihovně - na půdě, spousta příběhů Vašátka a Horáce... I když to není taková ta noblesa, jako třeba u knih od Václava Erbena..., přesto tyto detektivky svůj půvab a jisté napětí mají.
Tajemství planet, z pohledu dnešní doby, patří do takového retra. Každopádně jim to retro, v jistých věcech - maličkostech..., můžu jen závidět.

27 21.01.2024

Z téhle knížky mě kdysi zvláštně mrazilo..., zároveň paradoxně hřálo to, že jsem z tak velké rodiny... Že mě od mala stále někdo z rodičů, prarodičů - stařenek, tetek bral do náruči a pokaždé, když jsem začala dělat neplechy..., zvedl ten varovný prst se slovy: ,,Jen počkej ty malá ještěrko, však já to na tě doma vašim povím..." a byl rázem klid.
Bohužel, zde ten pomyslný - varovný prst chyběl a dopadlo to tak, jak dopadlo...
Knížka je svým způsobem velice pěkně napsána a je brána, jako takové varování všem a pro všechny..., co se může stát, KDYŽ...?!

26 21.01.2024

Bylo to nečekaně výborné. Mělo to jednoznačně vše! Bezva kresby, poutavý děj - ostrost, švih..., mimořádnou pitvornost.
A ač nejsem "vyděšená holka...," tím jsem si jistá, musím po dočtení pouze zkonstatovat, že tohle mě vážně bralo - dostalo a synkovi od mistra hororu pogratulovat, neb tohle se mu stoprocentně povedlo a tu pomyslnou laťku v jeho tvorbě, zase o něco výš zvedlo.

30 21.01.2024

Je to tak trochu úsměvně milé retro čtení... a podle všeho zde, nad kocoura a náctiletou neteř, nic víc už není... ; )
Ale ano, nakonec mne tahle, tak trochu "bláznivá sci-fi kniha" bavila - i rozesmála. Každopádně byla vypůjčená... a já ji ráda po přečtení původnímu majiteli navrátila.

32 21.01.2024

Až po přečtení téhle knížky definitivně vím, kdo je ve skutečnosti "MALÝ PRINC..." : )

24 12.01.2024

Protože je zima dlouhá... a já jsem z toho už tak nějak vyšťavená..., rozhodla jsem si vylepšit náladu tímto cestopisným - turictickým průvodcem. A jsem nadšená. Na pár stránkách jsem dostala potřebné informace - rady, kam se můžu se svým "hliníkovým ořem", až se adekvátně oteplí..., vydat.
Knížky od Iva Paulíka a jeho týmu, jakožto cestovní inspiraci, vlastně i pro dobrou fyzickou kondici..., mohu doporučit.

25 12.01.2024

Vzhledem k tomu, že jsem nečetla Den opričníka, tak nemám v hlavě "vánicí navátou" možnost porovnání a srovnání tohoto příběhu - postav s Dnem opričníkovým... Proto v tomto hodnocení, budu neposkvrněná - čistá, jak zrovna napadaný sníh... ; )
A popravdě se mi tahle mrazivě krátká novelka líbila. Přečtena na dvě otevření. Sorokin zde, na několika stránkách rozjel opravdu velice zajímavou hru..., plnou fantaskních, místy i groteskních - vulgárních situací, které mi tak trochu parafrázují jiné - světově známější příběhy z literatury...
Pointu však toto krátké dílko má. Zde ji autor mezi řádky, až tak neskrývá...

30 09.01.2024