Kvetak1994 Kvetak1994 komentáře u knih

☰ menu

O zlatém člověku O zlatém člověku Jan Neruda

Důvod, proč knize nemohu dát plné hodnocení je právě jeji první část - Týden v tichém domě. Jiným to snad vadit nebude, ale na můj vkus se tam vyskytovalo příliš mnoho postav na malém prostoru, tudíž to často mátlo a ztrácel jsem souvislosti v ději.
Povídky malostranské - k tomu asi není co říct, literární klasika.
Rozpomínky z dětství mě však okouzlili, svět v pohledu dítěte byl krásně milý, naivní a tajemný.
Trhani mi pak stylem psaní připomněli mého oblíbence Steinbecka, železniční dělníci jež se zuby nehty protloukají životem si mě zcela získali. Byla to taková velmi příjemná tečka za celou knihou.

18.04.2021 4 z 5


Lidé na křižovatce Lidé na křižovatce Marie Pujmanová

Mám rád detailní a podrobné popisy situací, míst či postav - jako to například dělal Kerouac - avšak paní Pujmanová to posunula na zcela jinou úroveň. Té omáčky a naprosto nepotřebných informací, které neměli na děj vliv bylo tolik, že jsem měl problém se nakonec orientovat v samotné dějové lince a dokonce se mi těžko rozpomínalo proč se co vlastně děje, či událo.
Kniha samotná je napsána na můj vkus velmi zmateně, nečekané přechody mezi jednotlivými postavami - zabalené v hoře omáčky - opravdu kazily dojem z celého příběhu, který by nakonec zas tak špatný nebyl.
Časté ignorování uvádění přímé řeči - tudíž se člověk musí vracet zpátky, kdy že ona postava vlastně začala mluvit a hlavně neskutečně dlouhé odstavce.
Někdy jsem měl pocit, že by vynechání věty, či odstavce pomohlo, v některých pasážích mi však přišly zbytečné celé strany - kupříkladu popis průvodu na prvního máje - snad tři strany, které kdyby nebyly, vůbec bych se nezlobil.
Nevím zda bylo záměrem autorky tak natahovat, ale tady to opravdu škodilo a to, že mi ke konci knihy zhnusila i samotného hlavního hrdinu, ze kterého se stane namyšlený a sebestředný člověk, myslící sice na dělníky, ale už ne na rodinu, přátele, či přítelkyni, to už tomu opravdu dalo jen korunu.

16.04.2021 1 z 5


Zápisky z Garthu / Leonora Zápisky z Garthu / Leonora Jaroslav Velinský

Knihu mi doporučil můj otec se slovy - "to je první sci-fi co jsem kdy četl." Po přečtení chápu, proč si tento žánr zamiloval.
Překousáte-li se přes prvních asi 50 stran, které jsou takové nicneříkající a dohromady se v nich vůbec nic neděje, tak vás poté čeká skutečná jízda od které se již nelze odtrhnout. Strhující příběh o heroické záchraně světa rozdělený na dvě části má jen jednu vadu, a to tu, že není delší.
Perfektní kniha, nemohu než doporučit!

08.03.2020 5 z 5