Kryštofka komentáře u knih

Co činí knihu skutečně mimořádnou je časové uspořádání.
V první části nesympatická podivínka na okraji příběhu, v druhé krásná mladá dívka a v třetí části odpovědi na otázku proč.
Snad nejvíc se mě dotklo to nezměrné úsilí babičky, aby se Hana vůbec narodila, bolesti, v kterých přišla na svět, a pak krutý osud, který jako by říkal, když jste si ji vyvzdorovali, tak ať to stojí za to.
A naprosto skvěle se povedlo autorce uvést hlavní postavu. Nemyslela jsem na název a plula na příběhu Miry, až v určitém okamžiku jsem si překvapeně uvědomila, že kniha se jmenuje Hana, že Hana je ta smutná “hrdinka” příběhu.

46 23.03.2018

Silné příběhy, tvrdá doba, kraj, o kterém toho my z jiných koutů republiky moc nevíme. Národnostní kotel, který byl násilně rozetnut. Křivdy, které ani po tolika letech úplně nevymizeli.
A v uších mi zněl Nohavica a Divné století.
Autorka vyprávět umí a pokud bych nevěděla, že se chystá pokračování, požadovala bych trochu působivější závěr. Takto vím, že je to jen malé zastavení a nadechnutí před tím, než bude ve vyprávění zase pokračovat.

42 18.06.2020

Vynikající.
Autorka má skvělý vypravěčský styl. S jazykem pracuje s lehkostí, postavy jsou plastické, zapojuje naše smysly - všechny ty vůně, pachy, chutě, zrakové vjemy… Díky tomu jsem byla naprosto vtažena do děje.
Silný příběh.
A je potřeba zmínit i evidentně dobré nastudování všeho, o co se příběh opírá.

37 14.11.2021

Zas po letech zpět do bezpečných a milých vod humoru Betty MacDonald. Její knihy jsou dobrý lék na nemoci a splíny. Jen jsem si uvědomila, jak se svět proměnil. Snad nenastoupí cenzura. Její popis života indiánů je přímý a drsný a dnes by za něj nejspíš skončila na pranýři.

36 03.02.2022

Psané slovo má velkou sílu. A když se k tomu přidá zaklínadlo " Román podle skutečného příběhu", máme zaděláno na problém. Spousta lidí, kteří se o holokaust nezajímají a nachytali se na líbivý milostný příběh, přijímá nekriticky všechny ty nesmysly a výmysly, co se v knize vyskytují. A co hůř, uvěří jim.
Když pominu všechny ty drobné pitomosti jako tetování na paži, byl z vesnice v Rumunsku nedaleko slovenských hranic, dva Rusi, kteří se připojí k dalším Polákům, čokoládu a klobásy pod matrací a zlata a diamantů plné hrsti, napadají mě dvě věci.
Jak by asi vypadala kniha, kterou bych psala já tady o nějaké významné události na Novém Zélandu na základě vzpomínek "pamětníka" na konci životní cesty, který strávil posledních 55 let života v naší zemi...
A za druhé. Proč stál Lale o to, aby jeho příběh zaznamenala nežidovka? Snad proto, aby na závěr života převyprávěl svůj příběh tak, jak si ho upravil k obrazu svému, někomu, kdo ho nekriticky přijme a nebude klást žádné zpochybňující otázky? Jako očištění?
Doba to byla přetěžká a jsem daleka někoho soudit. Přesto mám pocit, že skutečný příběh se odehrál trochu jinak.
Udivuje mě to množství lidí, kteří se na knize spolupodíleli a nic jim nevadilo.
A doufám, že kromě vysokého hodnocení tady na databázi dostala autorka spoustu kritických dopisů, které ji přiměly začít se o holokaust skutečně zajímat.

Ten trochu odtažitý styl vyprávění sluší silným příběhům a tady se sešlo obojí.

34 20.10.2019

Chutná jednohubka. Už se mi sbíhají sliny na další :-)

33 25.10.2020

Já jsem měla tušení, že to bude krásná kniha. Ale že bude tak krásná!
Forma skvělá. Příběh, který se odkryje, rozhodně na začátku nečekáte. Dozvíte se určitě i něco nového z historie. Barevné postavy. Krásné mezilidské vztahy. Velmi příjemný humor. Autorce/autorkám ke konci nedošel dech a dostalo se nám vtipných bonusů. A závěr byl takový, jaký si většina z nás jistě přála.
Je to jedna z mála knih, kterou jsem po dočtení měla chuť začít číst znovu, tak se mi všechny ty postavy nechtělo opouštět..

33 17.03.2020

Nepřekvapuje mě, že příroda je moudrá a bez našich zásahů se dokáže vyrovnat s mnohými ranami. Že má nastavené vlastní obranné i léčivé mechanismy. Umí se dostat zpět do rovnováhy a potřebuje k tomu jen čas. To jen my máme pocit, že všemu rozumíme a musíme vše řídit.
Autor v lese žije, les pozoruje, má ho rád a zajímá se o něj. Dlouhodobým pozorováním objevuje to, co nám obyčejným pozorovatelům zůstává skryto. Všechny ty fascinující souvislosti. Líbí se mi jazyk, který používá, i přirovnání, která činí nám laikům knihu hezky srozumitelnou.

V mojí oblíbené knize Škola Malého stromu je vyprávěn krásný příběh týkající se stromů. My už jsme spojení s přírodou ztratili. Jak to shrnuje indiánská babička hlavního hrdiny: "Toto je svět bílého muže." Díky autorovi se zdá, že mezi bílými muži jsou i vyjímky.

31 20.05.2019

Je to zvláštní, ale čím jsem starší, tím je mi Máj bližší. A některé části považuji za geniální.
Jen mi připadlo tragické, když se syn v osmé třídě musel učit kus zpaměti. Vůbec netušil, která bije. Bodejť, v tom věku.

31 02.02.2019

Vyzrálý a silný román odkrývající opomíjené téma z nedávných dějin naší země. Padesátá léta a komunistický režim v plné síle potírající víru všemi možnými způsoby. Jakého zla je člověk schopen? Je možné odpuštění?
Dvě místa v příběhu jsem velmi těžce rozdýchávala. Obě souvisela s praktikami vězeňských dozorkyň, obě mě šokovala tím, jaké krutosti a bezcitnosti je schopna žena.
Výborně vystavěný příběh.
Autorku považuji za jednu z mála našich skutečných spisovatelek.

30 23.10.2022

Z celé knihy se mi nejvíc líbil název. Hezká slovní hříčka. A pak dobré téma coby kdyby.
Bohužel žádná literární magie se nekonala, žádné okouzlení či vtažení do příběhu nenastalo. Žádné překvapení.
Jako bych se prokousávala návodem na použití jakéhosi výrobku. Přísně logicky, popisně a nudně.

29 03.02.2022

Povedené a inspirující k zamyšlení. Hluboké propojení s přírodou. Vztahy. Napínavé rozuzlení, které možná tušíme.

28 06.03.2023

Spíše literatura faktu podaná čtenářům velmi přijatelnou formou.
Podobné knihy zprácovávající zamlčovaná témata naší historie mají velký smysl.

28 06.03.2023

Vynikající čtenářský zážitek. Autor rozehrává jednotlivé příběhy s lehkostí a citem. Všechno se sice točí kolem hokeje, ale mnohem víc je to o obecných principech fungování lidské společnosti, o vztazích. Při čtení člověk soucítí s postavami. Chytře vystavěný příběh, jehož závěr dobře vystihuje současný svět. Další díly si určitě přečtu.

27 02.07.2023

Wim Hofův přístup k životu je obdivuhodný a inspirativní. Učí nás otevírat vnitřní zdroje energie a probouzí zdraví. Je přesvědčivý, protože žije přesně tak, jak káže.
Tragický je překlad knihy. Když čtu a forma odvádí moje myšlenky od obsahu, něco je špatně. Když čtu věty, které nedávají smysl, slova, která nezapadají do vět, opravdu trpím. Překladatelství je profese, překládat opravdu nemůže každý.

27 08.03.2021

Jakuba Katalpa je pro mě jako zjevení na současné české spisovatelské scéně. Opět vynikající kniha s vysokou literární hodnotou.

26 06.03.2023

(SPOILER) Je dobré si hned v úvodu uvědomit, že bývalý salon paní Podolské není hlavním hrdinou přiíběhu, je kulisou. Kulisou pro příběhy lidí, kteří po vítězství pracujícího lidu přijali různé role.
Oceňuji podbarvení dobovými říkankami, které byly s odstupem času pro mnohé autory jistě noční můrou.
Autorka dokázala pracovat s detaily, postavy si nesly punc uvěřitelnosti.

26 03.02.2022

Díky za knihy, u kterých polovina hodnotících nepíše: " Kniha se četla sama, měla jsem ji přečtenou za dvě hodiny." A buch, pět hvězdiček.
Díky za knihy, které kladou na čtenáře větší nároky než jen prosté zvládnutí čtení.
Kniha se košatí a větví, odbíhá a zase se vrací, dává si načas, předkládá podobenství, učí nás a informuje a ne každý zvládne to pomalé tempo vyprávění.
A pak je tu samozřejmě ona umanutost za hranicemi zdravého rozumu, ta touha zvítězit nad něčím. Ta nepřestává fascinovat celé generace čtenářů.

26 16.10.2020

Krátký, ale výživný úsek našich dějin očima bystré pozorovatelky - tenkrát holčičky a přímé účastnice, v době psaní knihy zralé ženy, která měla navíc k dispozici písemné podklady svého otce - diplomata. Kouzlo knihy spočívá v osobním propojení s dějinnými událostmi, ve vypravěčském talentu této vzdělané a mimořádně schopné ženy a ve smyslu pro humor, který byl tím správným kořením.

25 02.07.2023