kovanna komentáře u knih

Jak mohou tak zoufalé, marnivé, natřásající se postavy říct bez přemýšlení tak silné věty, které se Vás nějakým způsobem tak dotknou? Připomíná mi to jak kdyby nějaká tupá "blondýnka" (trapný stereotyp, ano) omylem objevila Ameriku, všichni zírají na ten průlom a ona naštvaně žblekotá, že neví, jak se teď dostat dom. :D To je podle mě ta reálná bizarnost, na které kniha stojí. Útlá knížka, přesto dokáže vydat za víc než 4x tak tlusté knihy. :) Brilantně jednoduché, úsměvné.. nebo spíše k politování, ale úsměvně. A konec... no z toho se cítím příšerně doteď.

1 18.02.2024

Knihu jsem četla myslím ve třinácti, dvanácti? Bude to nějaká doba :) Ale dost momentů mi utkvělo v paměti, ne, že by byly nějaké hluboké, ale pro tak mladou mysl bylo takové čtení... nové, zajímavé? Kdybych měla hodnotit knihu teď, tak je to takový oddechový průměr, zajímavé, ale existují knihy, co téma zpracovaly milionkrát lépe. Nic méně jako taková první knižní zkušenost do tématiky psychických nemocí, navíc očima dospívajícího kluka, velmi "milé" počtení. Místy zmatené, nudné, ale místy zase i napětí, dobrodružné... :)

18.02.2024

Krásná, krásná kniha! Jako první knihu od autora jsem četla Pravidla zdvořilosti a i když vím, že Gentleman je pro větší publikum, stejně ve srovnání s Pravidly musím dát o hvězdičku méně. To ale vůbec nic nemění na brilantnosti Gentlemana! Pravidla mě zkrátka uchvátily jak jen málo knih. Zpět k Gentlemanovi - autorovo psaní je odměna pro duši :) Sledování vývoje nejen hlavního hrdiny, ale i "vedlejších" postav (Nina, Sofie, Anna, šéfík...) bylo tak přirozené, skutečnost, jakým autor umí "prodat" postavy ukázané na "pár sekund" čtenářům a jejich srdcím je úplně dech beroucí. Četla jsem někde komentář od čtenáře, že mu to přijde celé přetažené za vlasy, "dokonalý" opěvovaný hlavní hrdina a jeho "správní" přátelé, co se předhánějí kdo mu víc líbá zadek... směšné. No ale ono je to vlastně pravda. A možná v tom tkví celé to kouzlo příběhu? Celé to bylo tak pohádkové s naprostými tvrdými údery reality Ruska. "Správní přátelé" co stojí za Rostovem, a ti ostatní, nafoukaní, zlomyslní "nepřátelé". Až po přečtení komentáře jsem si uvědomila, že kniha je místy naprosté klišé, každopádně podle mě to tomu dodává tu správnou nálož emocí, napětí a nutkání otáčet stránku po stránce... A finální stránka... nádhera. :)

11 16.02.2024

Kniha je taková úsměvná. Rozhodně to není žádné života měnící dílo, ale přesto vůbec nelituji přečtení. Zkrátka taková klasika, co by měla být odškrtnuta ze seznamu, ale upřímně vůbec netuším proč. Dle mého je trik v tom (napříč pověsti knihy a jejímu zařazení do světové literatury), nebrat ji vůbec vážně a nic neočekávat, pouze se nechat unášet docela i "nudným" dějem, který Vám nemá co říct... protože až v takovém smýšlení Vám vlastně něco řekne. :) Přestože jsem místo procítění do hlavní postavy spíš měla chuť mu někdy pár výchovných vrazit, tak ve Vás kniha zanechá něco úsměvného... Zřejmě to bude spíše zásluha autora a jeho kouzlu promítnuté ve specifickém stylu psaní.. První čtení bych hodnotila klidně i 1 hvězdičkou (kdy knihu opěvoval můj nikdy neopěvující bratr!), po druhém přečtení, kdy jsem pochopila co od knihy "nečekat", mi přišla jiná, tak autentická.

4 16.02.2024

Čím začít... Knihu jsem četla asi měsíc - začátek šel ztěžka, potřeba navyknout si na autorčino velmi podrobné líčení postav, historek, okolí... Po asi 100 stránek jsem se jak lusknutím prstu dostala na stranu 500, objasňování postavy Judea opravdu skvost. A ten konec... já nevím, sekla bych to opravdu o dost listů dříve. Děj jako takový je opravdu "krásný", má hloubku, určitě to ve Vás něco zanechá, přinutí Vás to k zamyšlení - alespoň pár věcí. K autorce - nevím, jak píše jiné knihy, neměla jsem možnost přečíst jich více (upřímně zřejmě po jiné knize ani nešáhnu). Daná kapitola vždy vždy výstižné zarážející jádro obklopené několika "nudnějšími" vrstvami, obdivuji, jak se vcítila do různých způsobů přemýšlení postav, ale za mě zkrátka stále platí přísloví "někdy je méně více". Tím, jak byly občas nedůležité věci příliš dlouhé, nespočetněkrát opakování několika frází, několika myšlenek pořád dokola... ubralo to na dojmu a postupně i na důležitosti prvotních pocitů (alespoň u mě). Minimálně 200 stránek bych vytrhla a raději si přečetla rozvinutější věty, historky a přemýšlení u jiných postav, které byly taktéž hlavní, ale nebyly zas tak v popředí samostatně (Malcolm + jeho otec, i JB, Julie...) - klidně i v myšlení právě nad Judeem, jelikož se celý příběh točí kolem něho. Přišlo mi, že se ke konci neustále motaly ty stejné věci - Willem, Jude, Harold... Každopádně bych to shrnula tak, že jsme velmi vděčná za přečtení knihy, doporučila bych ji spíše lidem, kteří pro to mají ten správný "cit", ale znovu bych si ji již neotevřela. Její hype chápu - opravdu povedená kniha, autorka je opravdu vynikající a napsala skvělý jedinečný příběh, ale mám raději knihy, po jejichž přečtení mám smíšené pocity a jsem zklamaná, že jsem ji již přečetla, že jsem se nedověděla více... Tady jsem byla opravdu ráda, že jsem knihu konečně přečetla a bylo vše krásně popsané, odvozené a vysvětlené autorkou tak perfektně, že mi již moc nezbylo nad čím přemýšlet (snad jen nad tím smutným příběhem celkově...).

1 24.07.2023

Jedna kniha z mého seznamu povinné četby na maturitu. Byla jsem velmi pozitivně překvapená, čtivá, jednoduchý děj a přitom dost k zamyšlení. Za pár hodin přečtená, takový milý nemilý příběh, doporučuji. :)

6 07.04.2023

Tak tato kniha naprostá skvost! Líbilo se mi, že román nebyl nijak přetažený za vlasy, spíše jen takový vedlejší nenucený děj, přesto šlo hlavně o něj. Atmosféra New Yorku, krásné popisy přímých míst, postupné vidění do hloubky jednotlivých postav, krása. Kniha mě opravdu nadchla, styl psaní sedl, spoustu emocí, odkazování i na jiné díla. Velmi elegantní dílo, rozhodně mám v plánu přečíst Gentlemana!

6 07.04.2023

Kde začít... Z historického hlediska - top top top! Španělsko za Franca, výstižně popsané emoce v diktatuře, krásná zápletka nejen ohledně romantického děje hlavních postav. Opravdu cením autorku za tolik informací ohledně španělské historie v té době. Kniha se četla raz dva, krátké kapitolky, které ale vždy předaly nějakou zprávu. Krása. Upřímně jsem si knihu chtěla přečíst jen kvůli románku dvou postav ve Francově Španělsku, ale skončilo to tak, že mě mnohem více zajímaly ty "vedlejší" postavy! Naopak románek mě až tak nebral, jednotlivé hlavní postavy super, ale někdy mě ty jejich dialogy připadaly jak pro patnáctileté.. Moc jsem to nežrala + konečné dialogy v posledních kapitolách byly taky zbytečně moc přeslazené a na sílu... V knize bylo víc zápletek, ale nebylo to chaotické. Nebýt zbytečně moc přetažených růžovoučkých momentů, dávám okamžitě 5 hvězdiček.

9 07.04.2023

Knihu jsem dočetla před více než měsícem a doteď nad ní občas přemýšlím. Nevím vlastně ani co si o ní myslet. Byla to má první kniha od Fitzgeralda, ale rozhodně mám v plánu od něho přečíst další. Jen mi trochu dělalo problém se vždy dokopat přes začátky nových kapitol, poté jak se kapitola rozjela, jsem četla jak ďas. :) Co se týče děje - nic extra, postavy takové nezajímavé, nic neříkající, jediná Nicole byla pro mne fascinující, možná proto, že jsem jí úplně nerozuměla. A přesto ve mně kniha zanechala spoustu emocí a myšlenek, i když se to zdá jako naprosto obyčejný, nudný příběh s kapkou klišé. Nevím z jakého důvodu to ve mně nechalo hlubší význam, na kterým doteď dumám. Za mě krásná kniha a jsem vděčná, že jsem ji opravdu přečetla, i když místy jsem ji 2 týdny neotevřela..

3 07.04.2023

Byla to jedna z mých prvních knížek v náctiletém věku, kdy jsem se nějak začala zamýšlet nad hlubší tématikou života a smrti, o které dle mého umí Green skvěle psát. Jednoduše a výstižně, přesně jak by to mělo být pro čtrnáctiletou holku. Knihu jsem od té doby nečetla, ale rozhodně mám v plánu si ji přečíst znovu, spíše jako takový svůj sentimentální odraz mladšího a staršího "já", jsem zvědavá, jak se mi kniha bude líbit po delší době. Kdybych jí četla teď poprvé, zřejmě bych měla víc výtek a příběh by mi přišel místy přemrštěný a moc na sílu - nebo spíš hlavní postava Aljašky. Každopádně i tak bych knihu doporučila, dle mého pro starší tzv. "neurazí, nenadchne".

1 07.04.2023