knihomolka27 knihomolka27 komentáře u knih

☰ menu

Nepříliš šťastná rodina Nepříliš šťastná rodina Shari Lapena

(SPOILER) Musím říct, že kniha se mi opravdu líbila. To téma bylo ještě zajímavější než jsem nakonec čekala. Přišlo mi to v tom dobrém slova smyslu zamotanější než jiné autorčiny knihy....postavy mi přišly také živější...samozřejmě neříkám, že by se na tom nedalo ještě víc zapracovat...dát tam třeba i nějaké ,, flešbeky" z minulosti postav...abychom se skutečně dokázali vžít do té jejich nenávisti k otci...jako je to škoda, že to ve výsledku působí pořád hrozně ploše...a přitom by stačila jedna, dvě scény, kdy by se vysvětlillo co komu z dětí Frenk vlastně udělal, dát tam konkrétní příklady....takhle to pak působí prostě jen jako fakt, který jako čtenáři máme přijmout, ale není nám to tam dostatečně ukázaný. Vy to chápete, ale zas tak moc to vlastně neprožíváte...a přitom to mohla být opravdu skvělá kniha vyvážená černým humorem, ale i psychologickým ponorem do charakterů tak trochu zlomených lidí....tady mi to přišlo tak na půl cesty.Ale k Shari to sedí, jelikož ona píše hlavně jednoduše a pohodově, kdyby to tak neklouzalo po povrchu, tak by se to už tak rychle nečetlo a nebylo to ani tak oddechové....tím chci říct, že právě díky tomu, nejsem vůči knize nijak skeptická.

Příběh mě opravdu zaujal a zasáhl asi nejvíc, opět tu sice mnoho věcí vyšumělo do ztracena což byla škoda, ale postavy přeci jen tady měly víc prostoru a celé to působilo celkem dost kompaktně. Konečně jsem si i dokázala zapamatovat hlavního detektiva, jehož buldokovská horlivost mi celkem dost imponovala...Jak říkám, za mě škoda, že nám autorka víc neprokreslila ty zavražděné, takhle to byly prostě jen oběti, ležící zakrvácené figuríny ...ale bez jakékoli vazby na čtenáře. A když nemáte vazbu na oběti, tak vám je vcelku putna kdo je zavraždil nebo proč to udělal, jako mě to i tak pořád zajímalo, ale to jen proto, protože aspon ty podezřelí byli zajímaví, a ty jejich vztahy ještě zajímavější...každopádně kniha by měla plný počet, nebýt toho konce...ten mi přišel neuspokojivý, strašně zrychlený, zase jakoby odněkud....ze všech těch lidí mi přišla Jenna jako nejmín uspokojivý vrah u kterého to nejmín dávalo smysl...konec mi prostě nestačil, a trochu mi to zkazilo dojem z celé knížky, ale i tak je pro mě prostě kniha nadprůměrná, vzhledem k tomu žánru a pohodovějšímu ladění...Takže pokud chcete Shari Lapenu, tak tuhle vám můžu doporučit.

02.11.2022 4 z 5


Aréna smrti Aréna smrti Suzanne Collins

(SPOILER) Musím se přiznat k jednomu kacířskému knihozločinu....nejdřív jsem viděla filmy, a až pak četla knihy. A naprosto přesně si pamatuju jaký na mě měly vliv, jejich scény jsem si přehrávala pořád a pořád dokola do zblbnutí a byla jsem v největším pokušení koupit si i luk. Až takhle daleko to zašlo.

Nicméně po zhlédnutí filmu a přečtení knihy, musím říct následující.......
Kniha vás jako náročného objevitele a pozorovatele nového a neokoukaného světa dokáže uspokojit celkově více. Je to samozřejmě i tím, že vidíte Katniss do hlavy a i její myšlenky, které ve filmu samozřejmě neuvidíte a ani neuslyšíte v sobě skýtají mnoho cenných informací. Ty ve filmu bud nejsou a nebo jsou tam jen naznačeny. A ano film je skutečně dobrý, a daří se mu přenést knihu na filmové plátno opravdu důstojně...daří se mu vyjadřovat emoce ani ne tak slovy, ale obrazem, což je velký rozdíl oproti knize, ale i tak to funguje a ten motiv to má samozřejmě stejný. Až na to občasné zpracování.


Mě osobně tedy kniha přišla prostě zajímavější než film, což je co říct, jelikož jsem to opravdu nečekala. První film je skvělý, ale kniha je prostě ucelenější a mě jako fanouškovi této série poskytuje více vzrušujících podmětů a věcí na probádání. To ale nemění nic na tom, že film je opravdu skvělý, a chci ho uvést jako velmi podařený příklad toho, jak by se měli knihy převádět do filmové podoby....ponechat to nejlepší, zredukovat, což je bohužel nezbytné, vystihnout správně tu atmosféru a motiv, vyjadřovat víc obrazem než slovem, což může být mnohdy skutečně zajímavé a také případně vypustit jisté zvláštní nebo podezřelé scény...jako byla třeba ta u konce s muty....a já se ptám co to proboha jako bylo? Vždyt už to bylo úplně zbytečné tam tohle dávat, působilo to hrozně wtf a trochu mi to pokazilo zážitek z toho konce, který se naštěstí rozhodli udělat ve filmu daleko uvěřitelnější a lepší.

Na závěr chci jen pochválit a vyzvihnout herce ústředních rolí, jelikož mi každou grimasou oprvdu připomínali své knižní já. prostě BOŽÍ...ale Balada je prostě balada no

29.07.2022 5 z 5


Přízraky domu Carrowů Přízraky domu Carrowů Darcy Coates

(SPOILER) Druhý návrat do sídla Carrow...
Musím říct, že po druhém čtení, jsem ohledně knihy trochu skeptičtější....děj by chtěl možná víc propracovat, víc se zabývat charakteristikou duchů a celkově knihu více vyladit. Obzvlášt pak ten konec, který musím přiznat, že mi podruhé přišel opravdu na tento žánr přestřelený. To ale i tak nemění nic na tom, že kniha je čtivá, zajímavá, má mnoho sympatických postav....ovšem pořád mě trochu mrzí, že ta historie domu nebyla líp prokreslená, včetně postavy Edgara...jeho motivů atd. Prostě mi přišlo, že to někdy působilo v knize trošku moc jednoduše a trošičku i lacině...některé scény....převážně na tom konci. Atmosféra byla dobrá, některé scény jakože Wow, nebo hodně emoční....Remy jak málem zahučí z útesy, hledání těla L, Taj a jeho sprint přes zaplavený most...ale možná je jich tam málo, na to abych řekla, že po celou tu dobu kniha byla atmosferická. Jo a taky se mi hodně líbilo jak se na konci loučila s duchy a s Johnem a ten epilog...ovšem už mě moc neba, jak každej prokletej dům lehne popelem. Neexistuje i jiný kreativnější způsob jak se zbavit minulosti, zlých vzpomínek a duchů. I když to možná vypadá, že knihu veskrze kritizuju...není to tak. Kniha je velmi povedená a i přes věci co já považuji za chyby dokáže strhnout a zaujmout. Pokud ovšem chcete přeci jen hororovější a temnější gotický román nebo duchařinu, tak tohle není stoprocentní volba...pokud se spokojíte s něčím komornějším a odlehčenějším...tak proč ne. Podruhé ale už asi stačí..

30.03.2022 5 z 5


Prázdniny v Evropě Prázdniny v Evropě Ladislav Zibura

(SPOILER) Komentář od nadšeného, leč poněkud nepraktického a hlavně stydlivého cestovatele

Jak už můj název napovídá jsem ten typ člověka, který není zrovna spontální, poslední situace kdy jsem byla odvážná byla když jsem si místo cibulových chipsů koupila ty masové....takže asi chápete, že nejsem typ člověka, který se vydá sám do cizích zemí a z bodů A do bodu B se dostává výhradně stopem...a i proto čtu tyhle cestopisy, abych se aspon najejich stránkách někam podívala a nemusela riskovat nebo se nějak zvlášt přemáhat. Jenomže ten paradox samozřejmě je, že dobrodružství je právě o překonávání samy sebe a o tom, že se člověk taky hold ušpiní....ale jsou i určité hranice, za které bych já osobně nešla, jelikož mi přijdou hodně riskantní...a to je právě to stopování, který je pro holky ještě o něco komplikovanější než pro mužské cestovatele....klidně i riskovat, ale já bych asi nemohla v klidu spát, kdyby celá moje cesta byla jedna velká improvizace, takže bych si to ani neužila...ale každý cestovatel to dělá jinak...a pokud jste odvážnější než já....což je asi skoro každý :) tak je tahle kniha vlastně dost dobrým návodem jak úspěšně stopovat a stát se oním nespoutaným a neohroženým cestovatelem. Pokud se ale se stopováním stejně jako já příliš neztotožnujete tak je pro vás tato kniha vhodná taky...a to hned z několika důvodů.....dostanete se skrz spisovatele na vcelku ne příliš známá místa, seznámíte se s cizí kulturou a zajímavými osobnostmi, dozvíte se něco o historii...a to vše je napsáno specifickým autorovým stylem, který je vtipný, trefný a mě velmi sedl...díky tomu vás kniha baví číst . Asi nějak takhle by měl vypadat povedený a poutavý cestopis, který by vás měl navnadit na vaše vlastní cesty a probouzet ve vás odvahu, kterou na cestě do neznáma budete určitě potřebovat. A na mě to zapůsobilo.....

21.03.2022 5 z 5


Můj syn feťák: skutečný příběh Můj syn feťák: skutečný příběh Eva Hacalová

(SPOILER) Tahle kniha byla jedna velká DESTRUKCE, po všech směrech. Ani jsem nečekala, že mě to tak emočně vysaje. Nakonec jsem strašně ráda, že už mám knížku za sebou, na druhou stranu to byla ale velká čtenářská zkušenost.

Co o této knize říct...je to opravdu velmi soukromý pohled do jedné drogami rozdělené rodiny a především tedy dvou protagonistů a to matky a syna. Skrz jejich deníkové záznamy můžeme nahlédnout do jejich myšlenek a vidět různé události hned z několika různých úhlů. Samozřejmě, že během čtení se více méně budete přiklánět víc k jednomu z nich a tomu budete ,,fandit". V mém případě to byla určitě matka...jelikož mi jí po celou tu dobu bylo strašně líto...to čím si ta ženská musela projít, by podle mě zvládl opravdu málo kdo. No a její syn ...to je kapitola sama pro sebe...jako já sice dokážu pochopit ty důvody proč ten kluk fetoval, nebo proč s tím vůbec začal, dokonce i chápu, proč chodil s takovou krávou jako byla Sandra, ale co nechápu je..že on si moc dobře uvědomoval co s ním ty drogy dělaj...že je schopnej někoho zmlátit, že někoho může zabít a i tak si fetoval vesele dál. Jako sorry, ale přijde mi, že ten kluk se prostě nějak zvlášt nesnažil s tím přestat a všechno mu bylo jedno. Prostě to jak byl chladnej ke svý rodině i přesto, že jen díky nim se z něj nestala úplná troska a ještě si žil naúrovni...a on s nima hošan není štonc mluvit normálně, nebo se kvůli nim aspon snažit. Mladej hajzlík to je, nic jinýho, kterej si potřebuje pořád něco dokazovat a na všechno okolo jenom sere...takovýhle lidi si můj soucit teda moc nezasloužej, a myslím, že ve 28 letech by moh mít aspon nějakou malou zodpovědnost. Bylo mi z něj vážně zle, zezačátku ani tak ne, ale u toho konce si to u mě teda rozházel...i když mi ho občas bylo taky líto kvůli tomu jak na něj Sandra byla zlá. Ale jako vážně? Rozmlátit svůj barák a řvát na sebe před dítětem...jakej férovej a dobrej člověk tohle dělá. A i přesto, že Sandru jako totálně nedávám...vůbec nevim proč vlastně chtěla to dítě, když sama byla jen přerostlý mimino. Každopádně se nedivím, že chtěla rozvod a nedokázala se před Honzou přetvařovat...sice to zbytečně přeháněla. Ale na druhou stranu co jako Honza čekal, že potom všem co psychicky zdeptal jí i svojí rodinu...že se mu bude vrhat do náruče, a bude se na něj tlemit od rána do večera..když se ona stará o děcko a on si mezitím fetuje, mlátí lidi a jezdí jako blázen...jako jaká ženská by to vydržela a necítila k tomu chlapovi odpor...obzvlášt když si to nejhorší dělal sám a dobrovolně.

Asi jsem se hodně rozvášnila a nadávala víc než v jakékoli jiné recenzi...ale jaká jiná kniha by ve vás měla probouzet emoce než právě tahle. Vím, že je kniha podle skutečné události, ty lidi co v ní vystupujou osobně neznám, a hodnotím je teda jen podle toho jak vystupují nebo se chovají v knize...přijde mi, že zbytečně hodně bolesti způsoboval Honza svým rodičům úplně zbytečně a hlavně mě mrzí, že jemu samotnému to pořád jako nějak nedocvakávalo, nebo se aspon víc nesnažil. Nemám zkušenosti s drogami ani s něčím takovým a nevím jak moc se člověk cítí sám sebou, když bere drogy, ale když vím, že se pomalu ale jistě dostávám do pekla a stahuju tam i lidi co si to nezaslouží, tak se snažím to zvrátit a ne se nechat vydržovat, a páchat ještě větší blbosti.....celej svět není jenom o jednom člověku. Každopádně ale přeju celé rodině, aby si už ničím takovým nemuseli procházet a konečně mohli zase žít ten obyčejný nudný, normální život.

05.03.2022 5 z 5


Papírová princezna Papírová princezna Erin Watt

(SPOILER) Pořádný pekáč buchet a jalových řečí podruhé a naštěstí naposledy


Nedoporučuji tento komentář číst všem, kterým se kniha líbila. Je to na vlastní nebezpečí.

Můj opětovný návrat ke knize se nesl v duchu...Chci si odpočinout, vypnout, nechat se unášet. Bohužel ani to pro mě kniha nesplnuje...na to se bere až příliš seriozně, asi jako špatný akční filmy s Vinem Dieselem, na to je až příliš zvláštní, nereálná, nepromyšlená, a hlavně ....zvrácená. A přitom to ze začátku vypadalo docela slibně...hlavní hrdinka ok, umí se docela vtipně a výstižně pouštět do slovních bitek s rozmazlenými děcky, nadutými spolužáky a celkově je alespon v první polovině knihy, vlastně docela fajn hrdinkou se kterou se dokážete ztotožnit a fandíte jí...kdyby se to celou dobu týhlo v tomhle duchu a občas tam probleskla ta erotika, tak bych vlastně byla dost spokojená, i když by se nejednalo o nějaké bůh ví jak originální dílo....jenomže autorka se rozhodla ŠOKOVAT, nebo ona si to aspon myslela, že šokuje...to sice ano, ale ne úplně v tom dobrém slova smyslu. Ach jo. Z průměrně dobré knihy, se tak stala kniha, která je prostě ...tak jako divně oplzlá, nereálná a zbytek série dočtu jenom proto, abych zjistila, jestli to nebude ještě horší.

A proč, že jsem ke knize tak přísná? Copak nemám romantické srdíčko, čekající na svého prince na bílém koni? No,....bohužel samozřejmě mám, ale tahle kniha s romantikou nemá paradoxně vlastně nic moc společného....a pokud by měl mít můj ,,princ na bílém koni" podobu někoho jako je Reed, tak mě prosím radši hned odstřelte, at to mám za sebou.

A ted už ty důvody:
Postavy se chovají prostě....divně, špatně, nelogicky...
např: Reed častuje Ellu poznámkou Coura asi tak 50 x za knihu, ale když to řekne někdo jiný, tak by ho hned zmlátil do krve.
Ella a její kamarádka nejsou lesby, v tom případě nechápu proč se škádlí tím, že si šahají navzájem na poprsí.
Postavy by měli začít chodit do nějaké léčebny proti závislosti na sexu před svými blízkými
Reed si myslí, že Ella asi dělala práci striptérky ráda a dobrovolně, i přesto, že ona stokrát opakuje, že tak jenom přežívala...prostě mi nedává smysl, proč by jí jinak nabízel sex s ním, protože si myslel, že jí chybí její nezáviděhodná práce
Savannah Ellu varuje před Danielem, jelikož ví, že se jí chystá Daniel znásilnit, když je ale na stejné párty, kde se k tomu schyluje...tak kvůli malicherné poznámce Ell si to rozmyslí a Danielovi jí klidně nechá na pospas...a nakonec je to Ella kdo se jí omlouvá..COŽE
V knize mají dvojčata jednu přítelkyni, kterou si navzájem střídají v posteli...já teda nevím jak ostatní, ale já bych pukla vzteky, kdyby moje dvojče spalo s mým přítelem, a on by o to ani neměl ani tušení...takhle si teda dvojčecí výhody nepředstavuju. V normálním světě za dvojče zaskočíte v písemce nebo tak...
Callum jde vyzvednout svou chráněnku z bordelu, ale ještě než se to stane po ní chce, aby mu zatančila na klíně?

On celý ten vztah mezi Reedem a Ell je prostě strašlivý...ona poslouchá jenom to co jí říká její přirození, není tu žádné budování ani emoce...Reed je prostě strašný chlap, samozřejmě musí být naprosto dokonalý, musí ho mít velkýho, prochází mi to, že se chová jako nějakej psychopat, kterej by všechny zavíral ve sklepě, má pověst velkýho děvkaře, ale ve skutečnosti chodí s jednou holkou za dva roky, taky se pere...a vždycky vyhraje...je na něm vlastně něco nedokonalýho? A to je právě ten problém, ve výsledku působí Reed jako ten nejplastovější Ken na světě a jeho ,, charisma" drsnáka nebo alkoholika mu v tom nepomůže...mě, ale nepřišel sexy ani trochu...kluk, který se otočí, když vám někdo dělá nemravné návrhy, který vás vysadí večer na neosvětlené ulici, kde to neznáte.....a nechá vás jít x kilometrů samotnou kvůli svému maxi egu...to nedělá drsnák, ale debil...v jednu chvíli jsem si přála, aby ta knížka byla drama a Ellu sebral nějaký opilý kamionák, který si za ní bude žádat výkupné a Reed se za to co udělal bude muset zodpovídat a konečně bude muset žít s nějakou vinou...fracek jeden rozmazlenej. Mimochodem většina těch postav jsou rozmazlený fracci, co se nezmůžou na nic jinýho než pít, někomu se posmívat, zesměšnovat naivní holky, nebo si poměřovat ega velikosti nafukovacího balonu.

Vztahy velká hrůza. Nejdřív je to nenávist na život a na smrt a potom bez ní nemohou žít. Jen protože se jednou koukli na film, od jí dělal nemravné, oplzlé návrhy a minutu si zaplakali nad ztrátou matek...aha, tomu se říká opravdu silný vztah. Jediné co jim všem šlo dobře, bylo to ...někomu zakazovat,aby s někým šel do postele a o ještě z těch nejnudnějších důvodů-....,,Jsem strašně zlej, a ty si zasloužíš někoho lepšího.", a nebo naopak to celé je o tom, že se sourozenci neustále baví o tom s kým by spát měli...,, Můj brácha je dneska strašně rozpálenej, protože si s ním nespala." Jako nevím, ale neumím si představit, že by to v rodině bylo až takhle sdílné, a všichni se bavili o sexu jako o tom co bude večer k večeři. Nejvtipnější bylo jak si všichni v této knize mysleli, že se sexem všechno vyřeší.... Nech mojí rodinu na pokoji, vyspím se s tebou, ....představuju si někoho jinýho, ale...vyspím se s tebou, ....můj brácha ti chce promluvit do duše, a říct ti jaká seš štětka, takže...se s tebou vyspí. Nedivím se, že je ta rodina tak dysfunkční, když tu všichni řeší jenom sex. Každopádně ještě větším překvapením je, že většina mužského osaznestva nemá filcky...

A ten konec byl spíš vtipný než smutný...,, zpáteční lístek nechci, už se sem nikdy nevrátím." To určitě za tejden seš určitě s prosíkem zpátky ....jak osudové.

07.02.2022 2 z 5


Vévoda a já Vévoda a já Julia Quinn

(SPOILER) Sexy Simon Basset podruhé aneb návrat k rodinnému klanu jedné rodiny co má štěstí v lásce

Nepokrytě a nestydatě se počítám k fanouškům jak knižní tak seriálové verze. Momentálně se modlím k bohům seriálu a chemie mezi herci, aby druhá série taky stála za to...mám své pochybnosti. A tak jsem si řekla, že půjdu do opětovného čtení všech knížek....přeci jen ty svátky k tomu přímo svádí stejně jako návrat k charizmatickým, chytrým a vynalézavým hrdinům. Vévoda a já má stále místo v mém romantickém srdíčku, pořád žasnu jak dokázala autorka tuto červenou knihovnu povznést a udělat z ní něco velmi čtivého, vynalézavého a hlavně vtipného...je to sladoučké, nestoudné, ale také chvílemi vážné a řeší se tam i jiné věci než je postel nebo sex...musím se přiznat, že druhou půlku jsem lehce přeskakovala, jelikož už jsem stejně věděla jak to dopadne a ta druhá půlka mi už nepřijde tak záživná, ale epilog je zase jedno velké Ach.
Chci sérii číst za sebou at mi neutečou nějaké souvislosti a konečně taky přečíst všechny knížky...ale uvidíme kolik sladkých scének ještě vydržím, každopádně pokud chcete duchaplnou harlekýnku, a ne není to oxymoron....pak vám vřele tuto sérii doporučuji.

25.12.2021 5 z 5


Deník kastelána Deník kastelána Jan Bittner (p)

(SPOILER) Deník kastelána je kniha, která se velmi dobře čte. Deníkové záznamy jsou krátké a většinou dokončené. Co se týče obsahu knihy.....někdo by mohl říct, že žádný obsah nemá. Takhle ona ta kniha sice obsah má, ale nejedná se o žádný epický příběh.....spíš o takový nahodilý příval myšlenek a pocitů jednoho člověka, který popisuje a zamýšlí se nad svým životem......naštěstí je to aspon pro mě člověk zajímavý, který neřeší jen hlouposti, ale i důležité až takřka existenční problémy.

Kniha, ačkoli tedy působí vlastně velmi jednoduše a odpočinkově...se dotýká i velmi důležitých až smutných témat.......leukémie malého dítěte, neustálé hádky dvou lidí, alkoholismus, člověk s psychickými problémy, lidé co zabíjí pro zábavu psy atd. Z hodně věcí v knize mi tedy bylo úzko, i přesto, že jsem měla spíš náladu se smát atd...vzhledem k jiným autorovým knihám...Poslední aristokratka...která je hlavně o tom v tipu. Zkrátka a dobře jsem šáhla po této knize v domnění, že se jedná o další autorovu komediální prozu.....a nakonec jsem dostala něco trochu jiného. Ale i tak to bylo fajn počtení se sympatickými postavami jako je hlavní hrdina kastelán, Rago, Alexandr, Evička. Už i v této knize vidíme zárodky autorova skvělého smyslu pro sarkasmus a černý humor...které se poté mohly naplno rozvinout v aristokratce.

Přesto, ale není moc velký důvod proč se ke knize vrátit. I když jí dost nahrává fakt, že je kniha velmi krátká a dá se přečíst za den dva. Nějaké kapitoly vůbec nebaví, v jiných se čtenář trochu ztrácí, někde už je toho ,, nadpřirozena" možná až dost....zkrátka neuvěřitelné.

Prostředí zámku je samozřejmě můj šálek kávy a hodněkrát jsem kastelánovi záviděla, že může ty staré zámecké zdi prozkoumávat. Chtěla jsem tam být s ním a přebírat se horou starých věcí a knih, a procházet se po zámku v jakékoli denní i noční době a mít pořádný čas si ho co nejvíc dopodrobna prohlédnout. Já sama jsem už dvakrát zkoušela stát se zámeckou průvodkyní a ani jednou se to nezdařilo...poprvé mi to znemožnil covid a podruhé po 2 hodinové jízdě autem do jednoho nejmenovaného zámku jsem tam po svém řečnickém výkonu dostala košem, bez jakéhokoli vysvětlení. Evidentně být blázen do historie, mít chut do práce a učit se ten pitomý sylabus dnem i nocí už nestačí......asi jsem nebyla dostatečně reprezentativní blondýna s dlouhýma nohama....ano mluví ze mě mé vlastní zklamání a zoufalství, které pochopí jen člověk, který se 2 pitomé roky snaží o jednu věc a ta pak skončí ještě dřív než začala. Ach jo.

Verdikt: Jako horor u mě kniha neprošla. Jako psychologický román ano. Sarkasmus hlavního hrdiny a jeho názory jsou prostě ... brutal, v tom dobrým slova smyslu. Těžko, ale říct jak dlouho si knihu budu pamatovat.......i tak, bych se, ale nebála dalšího dílu nebo nějaké podobné víc humorně laděné knihy.

Úplným závěrem chci dodat, že autor by se měl držet určitě těchto deníkových a převážně humorných knih, které mu jdou opravdu dobře a je radost je číst. Co se týká těcj psychologických knih jako je třeba Deník kastelána, tak chci pochválit, jak moc věrohodně dokáže autor popsat pocity hlavního hrdiny...vztek, zloba, zoufalství, osamělost..opravdu pecka...je vidět, že v nějakých věcech evidentně píše z vlastní zkušenosti.

30.06.2021 3 z 5


Ema a kouzelná kniha Ema a kouzelná kniha Petra Braunová

(SPOILER) Na pohádku velmi melancholické, smutné a trochu temné. Asi jako holčička se sirkami od Andersona....i když s o poznání lepším, možná až přestřeleným koncem. Já sice chápu, že pohádka je pohádka, ale tohle už bylo opravdu hodně neuvěřitelné......každopádně příběh se mi líbil. Prostředí šedivého internátu s úzkoprsou Slečnou závislou na pořádku připomíná ostatní knižní sirotčince a internáty a svádí k tomu představovat si příběh v daleko dospělejším světle než v jakém byl možná původně zamýšlen.

Víly mi možná v příběhu přišly trochu nadbytečné, ale nápad s kouzelnou knihou se mi moc líbil a i celkově pojetí příběhu s Emou, která vidí, že Město taky není zas tak kouzelné jak si ho představovala. Podle mě je to velmi povedená pohádka nebo spíš příběh, pro jakoukoli věkovou kategorii, dokážu si představit, že by s menšími úpravami a zestaršením Emy mohla fungovat i jako fantasy kniha o neobyčejné dívce co má schopnost vidět věci co ostatní ne, bohužel ale vyrůstá ve velmi konzervativním internátu, chceteli sirotčinci, kde jí všichni považují za podivína........čeká na den svého života až bude v den svých 18 narozenin moct konečně na jeden den opustit chladné zdi internátu a poznat svět venku..........proč, se ale většina dívek co se vrátí do internátu chová jinak než předtím? A je opravdu svět tam venku tak skvělý jak si ho Ema představuje? ....................asi takhle si představuju základní kostru toho neexistujícího fantasy......ale to je stejně jenom v mé hlavě.

PS : akorát nechápu proč Ema byla celý ten rok nemocná? Moc nechápu jaký to v knize vlastně mělo smysl.

08.05.2021 5 z 5


Zmizení Zmizení Charlotte Link

(SPOILER) Kde jen začít......................
Určitě se vám taky stává, že když jste do nějaké knížky fakt hodně zamilovaný, tak vlastně nevíte co chválit dřív? Já tady chválím všechno. Kniha se mi neskutečně líbila, a jsem ráda, že jí mám doma. Kate je po třech letech po událostech z prvního dílu pořád stejná, což je dobře....ve dvojce si, ale přeci jen projde další svou vlastní osobní proměnou, která ji zase posouvá dál. Líbí se mi, že tato kniha nevykrádá různá klišé z jiných policejních knížek, ale jde svou vlastní cestou. Postavy jsou velmi uvěřitelné a jejich vztahy by obstály i v reálném životě, jelikož nejsou zbytečně naivní, přecukrované nebo nelogické. Jde tu především o řešení samotného případu...který jako obvykle autorka popsala opravdu bravurně, takže se nebudete nudit ani na jedné stránce.

Už aby vyšel další díl s Kate, opravdu bych jí už přála něco skutečně hezkého co by její pošmourný a trochu zachmuřený život v Anglii rozveselilo. Moc by si to zasloužila. Každopádně uvidíme, kam až autorka zajde.
Kéž by takových knih bylo víc...........

04.05.2021 5 z 5


Kroniky prachu Kroniky prachu Lin Rina

(SPOILER) Docela dlouho jsem se rozhodovala jestli dát plný počet hvězdiček nebo ne. Někdy mě to naopak vábilo dát hvězdy jen tři. Je to opravdu zvláštní, že ve vás jedna kniha dokáže takhle viklat s vašimi názory v docela dost rozdílné škále hvězdiček. Většinou totiž hned vím, kolik bych tak jakému díla dala bodů hned napoprvé.

Nakonec jsem se spokojila se čtyřmi velmi zaslouženými hvězdičkami. Důvod proč jsem jednu hvězdičku odtrhla je ten, že kniha je na můj vkus v některých částech až příliš popisná, ale nejvíc mi na tom vadí to, že sem se občas musela do knihy nutit. Některé pasáže jsem přímo hltala viz. třeba ples, ale u jiných jsem měla strašnou tendenci přeskakovat. Zhruba v půlce knihy mi bylo jasné, že její čtení stránku po stránce by byla ztráta času. To je prostě pro trpělivější a asi i více romantické duše než jsem já. A tak jsem udělala trochu faul a z nějaké strany 300 skočila až na poslední kapitolu, abych následně zjistila, že jsem svým skokem vlastně o nic významného nepřišla. Bohužel jsem nemohla jinak, prostě jsem už došla do bodu, kdy bych knihu četla vyloženě protože jí chci dočíst dokonce, ale ne proto, že by mě to bavilo.

I tak je ale kniha velmi dobrá. Zbožnuju hlavní hrdinku i její spřízněnou duši. Líbí se mi zasazení děje do starší doby, trochu mi to připomínalo pýchu a předsudek. Líbí se mi povaha postav a to, že je mi hlavní hrdinka velmi podobná. Kdybych žila v její době, tak bych byla jako její dvojče. Tato kniha je poctou pro knihy a knihovny jako takové a mě se moc líbí, že hlavní hrdinkou je právě dívka, která s ještě hledá, a která není takovou jakou by jí chtěli mít ostatní. Je to velmi příjemná oddechovka na hodně dlouhé večery - není sice nijak extra návyková, ale je milá, romantická, zábavná a příjemná.

12.04.2021 4 z 5


Vévoda a já Vévoda a já Julia Quinn

(SPOILER) Knihu jsem si přečetla po zhlédnutí seriálu Bridgertonovi. A seriál Bridgertonovi jsem zase zkoukla po přečtení druhé knihy o Bridgertonech - Vikomt, který mě miloval - tak jsem vlastně na celé Bridgertonovi přišla - anotace druhého dílu se mi totiž líbila ze všech nejvíc tak jsem se do knihu pustila jako první.

Kdybych žila v době kdy se kniha odehrává, tak bych se určitě nejradši provdala za Anthonyho, ten mi je totiž ze všech mužských postav určitě nejbližší a velmi sem si ho oblíbila. Proto už ted napjatě čekám na druhou sérii seriálu. Každopádně kniha Vévoda a já, není ani tak o Anthonym jako jeho sestře Daphne. A musím říct, že i přesto, že sem si říkala, že dvojku nic nepřekoná, tak je jednička také velmi dobrá. Vlastně jsou ty díly dost nastejno - oba jsou velmi vtipné, zábavné, vášnivé a romantické - i když přece jenom je dvojka asi o trošičku dle mě povedenější.

Knihy o Bridgertonech tedy doporučuji - neomezují se totiž jenom na sladké řečičky, nebo povrchnosti, ale je v nich také vtip, humor, a jsou zkrátka napsány velmi dobře, takže ačkoli na první pohled spadají pouze do kategorie červená knihovna - není tomu tak úplně, to by vůči autorce a knihám nebylo fér.

Seriál se trochu odlišuje od knižní předlohy, ale kupodivu v tomhle případě nemám chut scénáristy zakousnout, ba naopak si myslím, že některé seriálové úpravy se velmi povedly. S očekáváním tedy čekám na seriál a přitom snad tuhle velkou sérii dočtu.

18.02.2021


Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka Evžen Boček

Ze všech dílů určitě nejslabší, ale nemůžu říct, že bych se nesmála. Celá kniha utíká jako na běžícím pásu...jen je škoda, že se věnovala v podstatě jen jedné opravdu malé zápletce a trochu zapomínala na postavy. Jinak mám, ale autorův humor moc ráda a jeho další knížku si přečtu.

Všem kdo si chtějí přečíst rychlou, humornou oddechovku vřele doporučuji.

04.12.2020 5 z 5


Mengeleho děvče Mengeleho děvče Viola Stern Fischerová

Kniha, která by měla být stejně jako Orwellovo 1984 antiutopií, ale bohužel není. Navíc tento příběh se skutečně stal se všemi jeho zvrhlostmi a a zrůdnostmi, které byly lidmi páchány na lidech.

Je to opravdu těžko k uvěření, jak mohli někteří lidé bez mrknutí oka vzít život nevinným lidem, kteří jim nic neudělali. Dokonce ani sama autorka přiznává, že vlastně neví proč to ty lidé dělali. Na toto téma bych opravdu ráda vedla dlouhé diskuze.

Tak co si myslím o knize? Předně kniha se velmi dobře čte. Je velmi subjektivní tudíž od první do poslední stránky soucitíte a vše prožíváte společně s Viou. Já jsem se nemohla donutit přestat knihu číst...byla daleko více naturalistická a emoční než jiné knihy s podobným tématem, a že jsem jich už přečetla hodně např: V pekle plynových komor. Dokonce se tu autorka zminuje o členech zvláštního komonda z Birkenau, ze kterých pocházel i Shlomo Venezia, jeho zážitky popsal v knize V pekle plynových komor a nebral si vůbec s ničím servítky stejně jako naše autorka. Bylo zajímavé vidět tedy mnoho událostí, které jsem četla už v jiných knížkách z pohledu různých pamětníků. Např vzpouru a vyhození do povětří krematoria a tak. Ty lidé ani netušili, že se všude kolem nich odehrávalo tolik příběhů jiných lidí, jejiž knihy si pak třeba mohli přečíst a poznat, že ty lidé byli vlastně tak moc blízko ikdyž je nikdy nepoznali.

Někdy sem si přála, aby autorka přestala v líčení těch mnoha tragických událostí, které se staly. Jenže ona jen popisovala to co se stalo. Prostě jen říkala takhle nechutnou a bolestivou pravdu.

Podtrženo sečteno bych knihu nahned zařadila jako maturitní četbu. Vím, že je kniha velmi bolestná a naturální, ale najednu stranu lidem ukáže to co by se už nikdy nemělo opakovat. Navíc seznámí čtenáře s velmi silnými a odolnými lidmi, kteří přežili až nemožné a přesto v sobě dokázali vydolovat chut k životu.

Vůbec si nedokážu představit, jak bych to já zvládla....tolik toho ztratili, sebrali jim úplně všechno co měli...včetně jejich důstojnosti. Úplně mě z toho mrazí už jen proto, že bych se pravděpodobně jako jedno z dvojčat ocitla na pravé straně.

02.12.2020 5 z 5


Mlčení jehňátek Mlčení jehňátek Thomas Harris

Tleskám autorovi za strhující námět do této doby ještě pořád dostatečně neokoukaný........,,jen šelma dokáže chytit další šelmu,,

Asi nemusím zdůraznovat, že největším tahounem pro mě byly postavy......vytvořené tak, že jejich jména jsou už v podvědomí každého milovníka filmů i knížek. Samozřejmě je to zaslouženě .

Máme tu charismatického, geniálního Hanibala Lectera....doktora Hanibala Lectera, bývalého psychyatra a sériového vraha, směsici krutosti i určitý druh nepocjopitelné přitažlivosti .....jeho protipolem a postavou s kterou naváže velmi zvláštní vztah je mladá studentka psychologie a kriminologie Claris, její ambice neznají mezi, chce všem i sama sobě dokázat, že i holky z balíkova můžou dosáhnout velkých věcí.

Žádá Hanibala o pomoc s dopadením sériového vraha......protože policie se vůbec nemůže pohnout z místa a další ženy umírají.........náš doktor si to všechno ale náramně užívá, jelikož ví, že má navrch a že nutně potřebují jeho pomoc...a tak se rozehrává podivuhodná hra kočky s myší.

Dokáže někdo obměkčit srdce Hanibala Lectera,? Dokáže někdo přechytračit jeho mozek a zchladit mu žáhu? Donutit ho aspon na chvíli se podívat pravdě do očí, obrátí se konečně hra a bude někdo vodit za nos tentokrát jeho? Vsadím se, že hodně lidí bude v tomto příběhu až po uši jako já, ale během jeho čtení si asi nedá jen tak něco na zub.

,,Vám se ještě nikdy nestalo, že k vám pořád někdo chodí a vy nemáte ani čas jít nakoupit? Musíte prostě vyjít s tím, co dům dá, Clarice."

"Lidi mají většinou rádi motýli ,a můry spíš nenávidí, ale můry jsou daleko zajímavější.....možná právě proto, že jsou to škůdci,,

13.08.2020 5 z 5


Hadí doupě Hadí doupě Agatha Christie

Hlavní hrdina a není to náš chytrý Belgičan Herkule ani roztomilá slečna Marplová se ocitne v jámě lvové nebo spíš hadí. Agáta opět exceluje v mlžení v tom kdo je vrah. Kniha si mě získala, mám ji doma.....a budu jí číst určitě pravidelně

08.07.2020 5 z 5


Aristokratka ve varu Aristokratka ve varu Evžen Boček

Nemůžu jinak než plný počet. Těch stránek by mohlo být dvakrát tolik, ale zdá se mi, že autor neměl asi žádný konkrétní nápad, kterého by se chytil a tak jen rozvinul jedničku. Moc se těším na další díly

04.07.2020 5 z 5


Prokletý rok Prokletý rok Kim Liggett

(SPOILER) Právě jsem dočetla a po tváři se mi nepřestávají koulet slzy. Jsem vděčná za to, že mě u toho nikdo nevidí. Myslím, že by to nepochopili. Jsem ted chycená ve svém soukromém vesmíru a bulím jak mimino za ženy, dívky,manželky z vesnice, za nesplněné sny, krutost života, Rykera, všechny co nemůžou dělat to co sami chtějí, nemůžou být svobodní.....

Jak řekla Tyerney - tahle knížka je pro mě jako krásný a zlý sen zároven. Už dlouho jsem nečetla takhle emotivní knížku, jak strašně jsem byla štastná za ty krásné, štastné, romantické pasáže o to víc jsem byla, ale neštastná z těch smutných.
Jak to psala autorka.....necháte jednou proniknout to světlo, ale o to víc vám pak připadá tma temnější

Spoiler: jak to dopadne jsem tušila, věděla jsem že tahle autorka nepíše v hodně ohraném stylu žili štasně až navěky. Ale sakra jak já jsem si přála, aby to tak v tomhle případě bylo.

Takhle by měly vypadat knížky......vzít vás do jiného světa, být extrémně čtivé a návykové, něco vám dát. Téhle knížce se podařilo i to, že přesto že se tam vyskytovalo hodně prvků z jiných knížek.....(hlavní hrdinka je zkušená, neohrožená, dokáže si poradit skoro se vším, zamiluje se do toho koho nesmí a nechce, hunger games motiv braní pubertáků jako lovné zvěře) ale ona to dokázala pojmout naprosto originálně a po svém a daleko víc přirozeně.

Já vím, že je to jenom svým způsobem fantasy knížka.......ale plyne z ní jednoduché ponaučení......važte si své svobody, bojujte za sebe a svoje sny, protože my můžeme...žijeme ve světě kde je to možné proč toho nevyužít, dokud můžeme

Moc bych si přála aby bylo pokračování s Grace, tenhle svět má určitě ještě hodně co nabídnout. A chci už taky vidět nějakou tu ženskou vzpouru, která nebude tichá.

01.07.2020 5 z 5


Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit Ticho: Síla introvertů ve světě, který nikdy nepřestává mluvit Susan Cain

Už jsem přečetla nespočet knih s touto tématikou. Hledala co nejvíc rad jak nebýt stydlivá, jak nebýt taková a maková.Vždycky když čtu tyhle knížky tak se necítím nenormálně jako nejistá introvertka, ale říkám si , že je vlastně v hodně věcech cool být introvert, i když to třeba na první pohled nikdo nevidí. A co víc dodat........myslím , že začínám chápat, že smyslem všech těchto,, motivačních" knížek , je něco tak strašně jednoduchého a těžkého zárověn a že se to dá shrnout do jedné věty...Být prostě sám sebou.

05.05.2020 5 z 5


Sedmilhářky Sedmilhářky Liane Moriarty

Dobře promyšlená a překvapivá psychologická knížka. Moc se mi líbilo jak na konci nebo začátku každé kapitoly policista zpovídal svědky vraždy. Postavy byly podle mě velmi reálné, nejvíc jsem si oblíbila Madeline pro její smysl pro humor a otevřenost(i když je pravda, že to chvílemi trošku přeháněla, ale o tom to koneckonců je, že nikdo nejsme dokonalý). Líbilo se mi , jak tam bylo poukázáno, že se rodiče někde chovají ještě ještě víc dětinštěji než jejich vlastní ratolesti.

I tak sem si víc oblíbila knížku úplně cizí lidé.

12.04.2020 4 z 5