klarkys
komentáře u knih
Osud mě má rád
Simona Monyová (p)
(SPOILER) Byla to taková pohádka pro romantičky na jeden večer. Příběh mě bavil, i když se ani zdaleka nedá věřit všem “náhodám”, díky kterým se Daniele tak dařilo. Ale strašně se mi líbilo, jak vřelý a krásný vztah měla ke své dceři, to na mě zapůsobilo z celé knihy nejvíc.
Hádanka jménem Oliver
Liz Nugent
Přečteno na jeden zátah. Oliverem jsem pohrdala a zároveň ho i litovala, neměl to lehké. Líbil se mi styl vyprávění, ani chvilku jsem se nenudila.
Šelma
Andrew Mayne
MOŽNÝ SPOILER !!!
Až na to, že Theo mi silně připomínal MacGyvera, to ušlo. Napětí se knize nedá upřít, ale jak už tady bylo zmíněno, na konci mi chyběl motiv a nějaký alespoň krátký vhled do pachatelova života.
Lovci hlav
Jo Nesbø
Začátek se strašně táhnul, překonávala jsem nutkání knihu odložit a vrátit se k ní až nebudu mít co číst....Ale pak se to rozjelo tak, že jsem zbytek přečetla skoro jedním dechem:-) Nezklamal mě ani film, tak nejdřív čtěte, pak mrkněte:-)
Utrpení neviňátek
John Saul
Mě to teda trochu zklamalo...upoutávka na knihu byla neodolatelná, proto jsem pro knížku skoro běžela, ale čekala jsem víc.
Země snů
Nicholas Sparks
(SPOILER) Na téhle knize za něco stojí jen obálka. Jinak to byla strašná nuda. Nesympatické postavy- neslaný nemastný Colby a otravná Morgan v jedné části, nedotažená druhá část s Beverly a Tommiem, která mě ale bavila o trochu víc.
To propojení na konci jsem vůbec nečekala, ale i tak myslím, že lepší by bylo napsat o Beverly samostatnou knihu.
Tentokrát mi i chyběla ta pořádná sparksovská romantika, jiskření mezi Colbym a Morgan se jaksi nekonalo.
Tak snad příště.:-)
Štěstí v neštěstí
Danielle Steel
(SPOILER) No, Isabelle se tedy činila, zajistila všem svým dcerám vlastního tatínka, i když úplně v plánu to neměla.
Život i nám obyčejným lidem staví do cesty překážky, ale Danielle Steel to umí ve svých knihách pěkně přitáhnout za vlasy :-)
Návrat
Nicholas Sparks
O co byl pomalejší rozjezd, o to rychleji jsem četla ke konci. Od Sparkse znám lepší knihy, ale i tady jsem našla to, co mám na jeho příbězích ráda.
Ptačí tribunál
Agnes Ravatn
(SPOILER) Tohle byla jedna z těch knih, které hodně překvapí!
Navzdory krásné obálce je atmosféra typicky severská, temná, tichá, dusná, zvláštní....a to vás nutí číst bez přestání, protože příběh se někam ubírá a vy chcete rychle vědět kam....
Bylo celkem brzy jasné, kam vztah Allis a Baggeho míří, ale z toho vzájemného jiskření jsem měla skoro husí kůži.
Konec mě překvapil, ale ne tak úplně, protože Bagge byl s každou stranou temnější a ta temnota jako by v něm bobtnala....
Jedinečná kniha....
Dřív než se rozloučíme
Věra Řeháčková
(SPOILER) Paní Řeháčková má úžasný dar psát o obyčejných lidských životech. Prostě od začátku do konce čtete, chvílemi vám tečou slzy, chvílemi se usmíváte a poznáváte v běžných situacích sami sebe.
V této knize bylo zajímavé sledovat, jak si osud se všemi pohrál….tady opravdu platilo: “jednou jsi dole, jednou nahoře”.
Životní příběh obyčejné ženy
Věra Řeháčková
(SPOILER) Poslední dobou mám tyhle obyčejné příběhy o obyčejných lidech moc ráda. Je to jako kdybych žila mezi nimi, tak opravdově je to napsané. Knihu jsem přečetla za jeden den, ale z mysli ji jen tak nedostanu. Líbilo se mi, že příběh o životě Anežky byl nepředvídatelný, přestože zásadní události prozradil úryvek na přebalu knihy. Anežka měla smutný osud, ale myslím, že v určitých životních obdobích byla šťastná, a i to dělá knihu věrohodnější, protože takhle nějak se životem protloukáme všichni…
Hřešit je lidské
Věra Řeháčková
(SPOILER) Moc nerozumím zdejším “negativním” komentářům, mně se kniha moc líbila.
Příběh byl netradiční, smutný, plný zklamání, rodinných dramat, nevěry, ale i naděje a lidské dobroty.
Anička byla skvělá ženská a lepší konec si pro ni asi neumím představit.
Nebýt jako máma
Věra Řeháčková
(SPOILER) Vzala bych to popořadě- Ilona byla vlastně chudák- nespokojená ženská, která měla tu smůlu, že narazila zrovna na Ignáce- a už se rozjel kolotoč, ze kterého nemohla seskočit. Jožin byl normální děvkař, podíl na Ilonině životní krizi měl velký, ale budiž mu aspoň ke cti, že se na ni nakonec nevykašlal a děti měl moc rád.
Kamilu jsem tak úplně nepochopila- měla přece fajn tátu, nepotřebovala hledat “otce” ve starém milenci ( kolik mu tak mohlo být???!!). Strašná představa….A máminu krizi odnesla nejhůř.
Radim byl tak nějak normální, líbil se mi jeho a Kamilin sourozenecký vztah.
Co mi na knihách Věry Řeháčkové trochu vadí je, jak občas ne moc plynule přeskakuje v ději. Vždycky mám pocit, že jsem něco přehlídla. Nebo tady konkrétně- že by Radim byl taková bábovka a hned polykal prášky? Možná, ale rozhodně si tahle událost zasloužila více rozvést.
Jinak nemám výhrady, příběh se mi líbil, i když o takhle disfunkční rodině jsem dlouho nečetla.
Nevěra
Valja Stýblová
(SPOILER) Moje první setkání s knihou od Valji Stýblové a určitě ne poslední. To byl tak syrový, krutý, smutný a reálný příběh…nemůžu ho dostat z hlavy. Spousta obyčejných náhod a kam to až zašlo. A “vyžrali” si to nakonec úplně všichni, i ti nevinní.
Cilčina cesta
Heather Morris
(SPOILER) Život a osud Cilky pro mě měl asi zůstat tajemstvím. Myslím, že zmínky v Tatérovi z Osvětimi ji dělaly mnohem zajímavější a tajemnou. V této knize je znát, že příběh si spisovatelka přibarvila, nechtělo se mi věřit, že by Cilka byla až tak dokonalá, nebo že by měla tolik štěstí.
Přesto jsem si čtení užila, i když Tatér se mi líbil o hvězdu víc.
Ozvěny
Danielle Steel
Přečetla jsem od Danielle už hodně knih, ale tenhle typ, s vážným a dramatickým dějem, mám nejraději. Příběh byl čtivý, smutný, ale i plný naděje a lásky. Myslím, že popis válečných časů a hrůz koncentračních táborů byl v téhle knize popsaný líp než v mnohých knihách mimo žánr D. Steel.
Klikatá cesta
Brian Freeman
Čekala jsem, že čtivost série bude s každou knihou stoupat, Vnitřní hlas byl lepší než Noční pták, ale u Klikaté cesty šla pomyslná křivka zas dolů. Skoro do půlky se to strašně táhlo, zápletka mě moc nebavila, ale pak to nabralo spád a stránky jsem hltala se zatnutými zuby...;-) Konec mě nepřekvapil, tušila jsem to. A Frost je borec, určitě se s ním zase ráda potkám ;-)
Padesát odstínů šedi
E. L. James (p)
Dlouho jsem odolávala pro ten povyk okolo, ale po shlédnutí filmu jsem si koupila rovnou všechny tři díly a zhltla je za pár dní :-D Napsané to je sice příšerně, ale příběh to má.
Konec hlídky
Stephen King
To už mi přišlo i na Kinga přitažený za vlasy. Holly, Brady Hartsfield i ta hra.
Škoda, kazí to dojem z celé trilogie.
