klaragot komentáře u knih
Četla jsem ji poprvé, když u nás vyšla a nezanechala ve mě žádné stopy. Teď jsem ji přečetla podruhé, asi o deset let později. Něco na mě možná trošku zapůsobilo, ale jinak jsem se jí musela nutit číst a dočíst. Tento styl a autorka nejsou úplně moje krevní skupina.
Kniha mě bavila, autorka umí popsat to, co se nám někdy honí všem hlavou, ať už jste mámou, utlačovanou ženou, nebo ženou, o kterou se zajímá někdo další. Vztah jako vězení, z kterého není úniku. Nový vztah, kde neexistují zábrany. A mateřská láska. A taky ten konec...tak nějak jsem to čekala. Nejsem fanynka Třeštíkové, třeba kniha Dobře mi tak se mi nelíbila, naopak Veselí pro mě byla pohodovka a tohle mě umělo vtáhnout. Bavily mě popisy postav, osudu Přemka a Blanky, rodičů Dáši...prostě to, co někdy ve svých hlavách víme, ale bojíme se to říct nahlas.
Souhlasím s tím, že první kapitola je asi nejslabší ze všech, kvůli těm vulgaritám, jsem chtěla knihu odložit. Nejsem žádný puritán, ale někdy to na mě bylo moc. Nakonec jsem ji dala šanci a jsem ráda.
K této knize jsem přišla náhodou. Docela oddechové čtení, ale též jsem počítala stránky do konce. Děj nebyl tak vykreslený, hodně tomu chybělo pro lepší hodnocení. Vztah s Mortimerem byl popsán jen okrajově a na můj vkus příliš stroze. Konec knihy byl hodně rychlý a osekaný, určitě by si tento příběh zasloužil pozvolnější konec.