Kitty komentáře u knih
Asi bych dokázala seškrtat text na polovičku, aniž by se obsah jakoliv změnil. Některé části byli dle mého názoru příliš rozvleklé, jinak kniha nemá chybu.
Obvykle horory nečtu, zde se mi velmi libilo téma jako takové, proto jsem po knize sáhla. První dvě třetiny jsem se spíš nudila, poslední už měla spád, ale konec to pokazil.
Jako audio na cesty i na kolo.
Knihu vlastním už roky a občas v ní listuji. Jako přehled malířství je dobrá, pokud se jde do detailu, grafik knihy obrazy i oříznul, čímž dle mého názoru díla znehodnocuje. Každý umělec je na třech listech bez ohledu velikosti jeho tvorby.
Jo, zasmála jsem se. Pravda, během pohřbu se asi nikdo nesmál, ale asi si ani neuvědomil, co řečník prohlásil :)
První rychlý a jednoduchý bodík do výzvy r. 2020
Vzpomínky malého chlapce na válku a koncentrák. Drsné.
Závěr knihy už nebyl pro mne tak čtivý, autor na můj vkus příliš rozsáhle popisuje svoji kariéru právníka.
Přečteno v rámci čtenářské výzvy.
Krimi má spád a napětí. Líbil se mi způsob psaní, slepé uličky v pátrání a i nedokonalost jednotlivých osob. Pachatele jsem neuhádla, ale je patrné, že autorem je žena (spoustu mimin a batolat).
Za mě dobrý.
Kniha pro pejskaře a pro ty, kteří si chtějí psíka pořídit. Humorným stylem popsáno, co všechno vás, jako majitele čoklíka může potkat.
Trochu mě odrazoval podtitul "dojemný příběh" a lákalo, že je zasazen do doby I. svět. války. V tomto směru jsem očekávala více a propracovaněji. Pozadí doby tam jen tak proplouvá, tím mě kniha zklamala. Příběh hlavních postav mohl být propracovanější a hlubší. Celkově se ale četlo dobře, jako oddychovka.
Asi zřejmě ani nedokončím :( Téma je pro mě velmi atraktivní, ale příběhy jsou tak nějak o ničem. Kdybych proškrtala pasáže, které se mi zdají nadbytečné a nudné, aby by mi zbyl jen název knihy. Mám ji formou audioknihy a tak mě navíc vytáčí způsob přednesu. Pana Lábuse nějak nemusím právě pro ten způsob, jakým knihu čte. Možná mít knihu v papírové formě, měla by u mě alespoň nějakou šanci. Tady se nic netrefilo do mého vkusu.
Po knize "Vzkaz vlahvi" jsem byla "Ženou v kleci" trochu zklamaná. Kdo bude únosce mi bylo jasné velmi brzy. Ale jinak klasická severská krimi, kde hlavním vyšetřovatelem je vždy postarší komisař znechucený životem, minimálně silný kuřák a jeho pomocníkem, zde namísto mladé nadějné a horlivé fešandy, mladý a horlivý frajer ze Sýrie (přiznám se, že mi šel Asad dost na nervy).
Kriminálku jsme měla ve formě audio, tak se dala v autě, na kole apod poslouchat.
Pokud si dám od těchto kriminálek nějaký čas pauzu, tak zase po nějaké sáhnu.
Kniha plná fotografií zachycující zánik nádherných staveb. Ač se jedná o dokumentární fotky, přesto mají ten náboj, který dělá knihu zajímavou. Publikace patří k mým oblíbeným a často v ní listuji.
Moje první kniha od této autorky. Díky hodnocení jsem čekala možná trochu víc, ale nebylo to špatné :)
Děj má spád, postavy si lze dobře představit, zápletka celkem jednoduchá. Dalším dílům se nebudu bránit.
Jelikož jsem viděla film, věděla jsem, do čeho jdu.
Všechny tři díly jsem četla hned po sobě, příjde mi to spíše jako jedna kniha na tři části. Čte se dobře, je plná jednoduchého vtipu a sarkasmu. Bavila jsem se.
Film jsem viděla několikrát, vždy jsem si pouštěla jen tu první, pěknou část (než jej zajmou vojáci). S knihou jsem nyní udělala totéž a stále zvažuji, zda ji dočíst.
Líbí se mi jednoduchý styl, celá první část pohladí po duši, nevidím v tom klasický western. Poznávání přírody a zvyky indiánů, spřátelení s osamělým vlkem, dokážu si nad knihou velmi dobře představit pocity a vjemy poručíka. Ač děj není až tak akční, alespoň první část, není nudný.
Líbí se mi.