KillHurt komentáře u knih
Zajímavý psychologický koncept, který porovnává několik částí Bannerovy duše. V Hulkově historii je z čeho čerpat a právě tato kniha dokáže novému čtenáři Hulka představit a velkou část jeho ér předvést. Samotný příběh je poutavý a skvěle promyšlený. Vše dusí nic moc závěr, který asi lépe vyjde po přečtení dalších dílů. Škoda.
Co to bylo? Příběhové tempo kleslo ze stovky na nulu a pomalu se plouží až do poslední kapitoly. Čtvrtý díl je... jak to nazvat... meditativní, filosofický, zaměřený na postavy? Sám nevím. Rozhodně se jedná o úplně jiného Stopařova průvodce než v předcházejících dílech. Není to úplně špatné. Člověk zkrátka musí mít na tento díl správnou náladu a to já jsem zřejmě neměl. Jak už tu bylo několikrát napsáno: V tomhle díle se vůbec nic nestane. Jsem zvědav, co předvede díl pátý. Po tomto jsem připraven na cokoliv.
Věřím, že se mělo jednat (a jedná) o kulervoucí event. Bohužel moje znalost Marvel Universa jen jako čtenáře UKK nedostačuje k tomu, abych si Invazi dostatečně užil. Znalost některých dalších reálií byla naopak mnohdy i na škodu, protože jsem si některá překvapení vlastně vyspoileroval předem. Bylo fajn vidět některé postavy znovu naživu. Bohužel u některých jsem ani nevěděl, že jsou mrtvé a nebo pohřešované. Příběhová linka tak na mě působí roztříštěně a bez nápadů. V určité době a v určitém kontextu to muselo být super. Teď a tady na to řeknu jen: "Ehhh"
Do přečtení jsem nechápal, co čtenáři na Moon Knightovi vidí. Teď nechápu jak to, že jeho potenciál není podle dnešních trendů využíván více. Asi se nejedná o typického superhrdinu současného střihu, ale komornější film by se určitě neztratil. Kresba je pěkná, přehledná a pěkně si hraje se symboly. Příběhy jsou krátké, úderné a dobře rozkrývají povahu a osobnost Knighta.
Tenhle svérázný kocourek je numero uno ve stripech. Je jedno po kterém sešitě člověk sáhne, vždy se trefí do kvality. V tomhle dílu bylo velkým bonusem jeho setkání s vlastním mladším já k jeho 25. narozeninám. Garfield pobavil a já mohl v klidu při četbě vypnout.
Přirovnání k herní sérii Mass Effect je jistě nasnadě, ale nedá se rozpracovanost obou vesmírů porovnávat po rychlém úvodu a jedné návštěvě na cizí planetě. Přesto jsou zatím rozdané karty velmi zajímavé. Svět orbitalu je plný zajímavých mimozemských ras, politických pletich, rasismu, segregace a vzájemné nenávisti. Vypadá to zábavně. :-)
Průměrný mainstream, u kterého se chytá i "normální" člověk. Příběh má hlavu i patu a nepůsobí zmatečným dojmem jako některé svazky z edice Znovuzrození. Konečně. Díky.
Nějak mi pořád nesedí přehnaná epika komiksů Znovuzrození. Postavy jsou dobře napsané, ale nenacházím si k nim cestu. Příběh je pro mne vytržený z kontextu a postavy odkazují na události, které mi nedávají smysl. Škoda.
Po sedmnácti letech jsem si Morta přečetl podruhé a musím uznat, že až tady začíná ta pravá zeměplošská jízda. Smrť je úžasná postava a jeho "seznamování" s lidstvem je kouzelné. Mort není zdaleka nejlepší ani nejvtipnější knihou, ale je startem ke Smrťově příběhové lince a byla by chyba ho přeskočit.
Skvělý závěr skvělé série a vše skončilo tak jak začalo. Komiksový odér se opět kolem některých rozplynul a jejich těla provrtala smečka kulek. Mnohé postavy si zachovávají svou nevinnost (vtrhněte do hospody plné mafiánu a zkuste je vystrašit citací z Batmana) a v opozici jim stojí malá, sladká dívenka, která zvládá ovládat vězení s prstem v nose a skáče po vlacích. Jedná se o skvělou kritiku, parodii a současně i poctu komiksovému žánru, na kterou jen tak nezapomenu.
Čekal jsem trochu víc. Přesto jsem byl spokojen. Kresba ucházející a příběh taky. Jen Bond na mě působí jako postava nějak moc ploše. Jakoby autoři spoléhali na to, že hlavní postavu všichni znají, tak proč ji vykreslovat. Dám tomu ještě šanci.
Film se mi líbil, ale rozhodně nedával takový přesah jako tato manga. Svět je mnohem surovější a Keidži dostává opravdu na zadek. Také se kniha více soustředí na akci a rozvoj vztahu mezi hlavními postavami. Závěr mě dostal do kolen, a i když nepiju kafe, tak na poslední panely vzpomínám pořád dokola.
Milá detektivní jednohubka zasazena do kulis fantasy města Haven. Samotné město je největším plusem knihy, protože je opravdu živoucím městem, které je plné politického pletichaření, lidské bídy a utrpení. Ústřední dvojice, na to jak je v úvodu popsaná a jaké o ní kolují legendy, se místy jeví až neschopně, ale možná se jedná o záměr autora, který se snaží poukázat na to, že vyprávěné městské legendy nejsou totéž jako samotný člověk. Děj není moc složitý a podává dostatek indícií, které leccos napoví už před velkým odhalením. Celkově je kniha zajímavým počinem, i když se jedná opravdu jen o odpočinkovou literaturu, a jsem velmi zvědav na pokračování.
Krásná kresba, která skvěle dotváří japonskou kulturu a barvitý svět. Nabízí se srovnání se Sapkowkého Zaklínačem. Největším zklamáním bude, když Crew v budoucnu nevydá následující cykly.
Druhý díl si drží skvělou úroveň kresby i příběhu. Bohužel jsou další dva příběhy trochu repetitivní, ale to vůbec nebrání skvělé zábavě a lechtivé erotice.
Pěkný závěr zajímavého příběhu. Tentokrát mě potěšili i dodatečné informace v závěru komiksu, které vysvětlují, jak se obě hlavní postavy vyvíjely. Dopad zjištění totožnosti Zimního vojáka na Kapitána je více než zajímavý. Autoři si dovolili překročit marvelovské tabu a povedl se jim zajímavý krok ve vývoji jedné z nejslavnějších postav.
První část Zimního vojáka jen připravuje půdu. Spíše se orientuje na rozpitvávání psýchy Kapitána a jeho vztahu k Buckymu. Dokonce je těžké říct, jestli si s jeho myslí zahrává kosmická kostka a nebo posttraumatický syndrom. Flashbackové části v černobílé dobře vynikají.
Něco je shnilého ve světě titánském... a nebo možná ne. Stále se objevují nové záhady a nová odhalení, ale jaksi postrádám už nějakou odpověď na otázku: Proč? Proč jsou mezi lidmi titáni? Jaké jsou jejich motivy? Nicméně zdařilý díl, který byl tentokrát o něco komornější a zaměřený na vztahovou dynamiku postav. Desátý díl končí cliffhangrem jako prase, tak jsem opravdu zvědavý, co bude dál.
No, být pořádný badass chvílí trvá a přesně o tomhle je tento komiks. Vyvolený začíná tam, kde Epizoda III skončila. Velmi rychle se rozdají karty a jde se na první mise za temnou stranu. Světlo pohasíná naznačuje, že v Imperiu nebyl skoro dvacet let klid o Jediů. A Pravidlo pěti nabourává status quo v imperiálním velení. Všechny tři příběhy jsou rázné a velmi dobře načrtávají změnu Anakina ve Vadera. Kresba je velmi čistá a přehledná, klasický mainstream, ale k dané látce se hodí.
Tady jsem začal ztrácet nit. Autor má spousty skvělých nápadů. Bohužel někdy "plevelí" sám sebe. Přináší spoustu skvělých postav a nápadů z předcházejících knih. Dává je do kontextu současného příběhu a jen tak mimochodem načrtává další linky pro pokračování Pohraničí. Přiznáme se, že si pamatuju jen pár důležitých událostí a nevím, ve které části trilogie se odehrály. Ztratil jsem se v hromadě postav a dějových zvratů. Přesto to bylo fajn.