Khamul1 komentáře u knih

Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Jde zároveň o jednu z nejvýznamnějších knih 20. století.

4 05.06.2020

Po třetím přečtení hodnocení měním ze čtyř na pět hvězdiček, protože mi konečně došel smysl některých Heideggerových myšlenek, které jsem po prvním přečtením nepochopil.

3 16.05.2021

Kniha mě seznámila s Rosenzweigem, přiblížila mi Lévinasovo myšlení a oba myslitele zajímavě porovnala s Buberem a Heideggerem, takže palec nahoru!

3 06.05.2021

Tahle knížka je vážně o ničem. Schopnehauer prakticky celou dobu tlachá o tom, jak celé dějiny filosofie jsou v podstatě jen předstupněm ke Kantově a jeho vlastní filosofii, která je nepřekonatelná, a kydá hnůj na trojici německých idealistů Fichta, Schellinga a Hegela (jak jinak). Přitom se však vůbec neobtěžuje s nimi nějak rozumně diskutovat a jeho kritika je častokrát neodůvodněná.

Ani moc nových myšlenek v téhle knížce není, prakticky se zde pouze opakuje to, co už je uvedeno ve "Světě jako vůle a představa". Kniha může posloužit maximálně jako povrchní shrnutí Schopenhauerových myšlenek podaných v jeho hlavním díle a jejich srovnání s myšlenkami jiných filosofů. Nic víc v ní nehledejte. Jednu hvězdičku dávám za pár opravdu dobrých postřehů, které se v knize nacházejí. Odpadem bych to přeci jenom nenazval.

Pár ukázek:

"Proto se ode mne lidstvo naučí mnohé, co nikdy nebude zapomenout a mé spisy nepominou."
"Odstrčen ze vzduchu a světla, aby mě nikdo neviděl a aby mé vrozené nároky nemohly dospět k uplatnění. Nyní však profesory filosofie až k smrti umlčovaný muž opět povstal, k velkému úleku profesorů filosofie, kteří vůbec nevědí, jak tvář si mají nyní nasadit."
"Na Schellinga nyní navázala již jedna filosofická ministerská kreatura, s politicky pochybeným záměrem shora potvrzovaná za velkého filosofa, Hegel, plochý, bezduchý, hnusně odporný, nevědoucí šarlatán, který s bezpříkladnou drzostí, pošetilostí a bláznivostí slátal, co jeho prodejní příznivci vytroubili jako nesmrtelnou moudrost a hlupáci vzali za správné, čímž vznikl dokonalý obdivný chór, jaký předtím nikdo nikdy neslyšel."

Takže asi tak.

3 29.04.2021

Heidegger zde zvěstuje konec filosofie (metafyziky) a vytyčuje nový úkol myšlení - objasnit světlinu bytí, kde se jsoucna ukazují ve své neskrytosti, což by z heideggerovštiny šlo vulgárně přeložit jako poznatelnost světa.

3 24.04.2021

V této studii se Heidegger táže po pravdě. Čtenáře krok za krokem vodí po svých myšlenkách, a nakonec dospívá k úžasné odpovědi - pravdu vysvětluje pomocí světliny bytí a duality skrytosti a neskrytosti. Samozřejmě by to nebyl Heidegger, aby tázání po pravdě nakonec neskloubil s tázáním po bytí.

Tuším, že je to první Heideggerova práce po takzvaném obratu, kdy zavrhl některé své myšlenky z Bytí a času, a vydal se novou cestou. I proto knížka stojí za přečtení. Dle mého patří k tomu jednoduššímu a polopatičtějšímu, co Heidegger kdy napsal.

3 13.04.2021

Nemám slov, tato kniha mě naprosto uchvátila. Zbožňuji Heideggerovu filosofii!

3 13.04.2021

Vynikající úvod do kulturní antropologie. Způsob, jakým autor antropologické poznatky prezentuje, totiž přes jednotlivé významné antropology, mi moc vyhovuje. Doporučuji kombinovat s četbou Mýtus, jazyk a kulturní antropologie od Iva T. Budila.

3 02.03.2021

Extrémně zajímavá kniha pojednávající o nejtemnějších zákoutích lidské duše. I přes svoji maximální odbornost mě rozhodně nenudila. Radikálně ovlivnila můj pohled na lidské chování a psychiku, umění, mytologii, vědu, mě samotného i svět obecně.

3 10.09.2020

Tři sestry mě docela zklamaly, přijdou mi moc fádní. I přesto však kniha má něco do sebe, za což dávám dvě hvězdičky. Vypovídá totiž o životě ruských aristokratů i důstojníků.

3 22.07.2020

Lakomec je senzační, moc vtipnej a čtivej. Misantrop mi sice připadal trochu slabší, ale zase se mi u něj, stejně jako u Tartuffa, líbilo, že je rýmovaný. Myslím, že by se téma pokrytectví aristokracie z Misantropa dalo zpracovat i lépe. Tartuffe mě taky bavil.

3 16.07.2020

Až na konec, který se mi nezdál příliš povedený, se jedná o skvělý úvod do dějin filozofie

3 05.06.2020

Úžasné! Upoutal mě obzvlášť text "K dějinám literárních studií ve starověku a moderní době". Kritika Schopenhauerovy filosofie taky nemá chybu.

2 06.05.2021

Jo, bylo to velmi zajímavé čtení, ale na rozdíl od Nietzschových Raných textů o hudbě a řeči mě to tas tolik neoslnilo a vracet se k tomu pravděpodobně nebudu.

2 06.05.2021

"Byli a budou jednotlivci, kteří vědu nepotřebují, v nichž vidí příroda, a sami se ve svém zření stali přírodou. To jsou ti vskutku vidoucí, praví věštci, praví empirikové, k nimž se ti, kdož si dnes tak říkají, mají asi jako političtí tlučhubové k prorokům Božím."

"Nemluvte mi probůh o vědě! Vždyť jste sotva odloupli kousek. Ještě nikdo se neodvážil zřít pravdě do tváře."

2 01.05.2021

"Místo člověka v kosmu" překypuje velmi přínosnými postřehy o člověku, zvířatech i rostlinách. Nemám co vytknout.

2 29.04.2021

"Rozhovory k osmdesátým narozeninám" mi posloužily jako luxusní úvod do Heideggerovy pozdní filosofie a zároveň mi pomohly nahlédnout pod povrch jeho složité osobnosti. První rozhovor se vyznačuje lapidárními údernými odpověďmi, druhý jde hlouběji a Heidegger se vyjadřuje mnohem obšírněji.

2 24.04.2021

Tahle knížka mi Heideggera představila tak trochu z jiné perspektivy, za což jsem jí vděčný. Ukázala mi Heideggerova myšlení v kontextu jeho nejranější tvorby a zdůraznila jeden ze základních problémů, který Heidegger řešil doslova po celý život - čas, jemuž jsem kvůli otázce po bytí dosud věnoval mnohem méně pozornosti.

2 24.04.2021

Okouzlující záležitost, Heidegger opět nezklamal. Doporučuji jako úvod do jeho pozdního díla (společně s Rozhovory k osmdesátým narozeninám).

2 13.04.2021

Asi nejnáročnější dílo, co jsem od Heideggera četl. Heidegger navíc předpokládá, že čtenář rozumí starořečtině a alfabetě a neobtěžuje se alespoň do závorek přidávat překlady a přepisy řeckých slov. Buď jak buď je to pozoruhodná knížečka.

2 13.04.2021