Ked Ked komentáře u knih

☰ menu

Hudba ticha Hudba ticha Patrick Rothfuss

Knížku jsem přečetla až napotřetí. Jak bylo již zmíněno, opravdu je jiná. Autorův komentář v úvodním slovu: "tato kniha se vám nejspíš líbit nebude" mě nejprve rozesmál, pak jsem mu musela dát za pravdu a nakonec to všechno popřít, protože kniha je vlastně naprosto úchvatná :D.

Asi na to potřebujete "zvláštní" druh nálady, nebo se zkrátka prokousat začátkem, ale při přečtení několika posledních řádků mě to až dojalo.

Možná, kdyby se dnešní člověk řídil několika pravidly, jakými se řídí Auri, dělal zkrátka věci správně a naslouchal, poznal by štěstí v takových jednoduchostech jako právě ona. A ve výsledku konec otevře i několik otázek a úvah k "hlavnímu příběhu", o kterých si s Vámi moc ráda popíšu, kdyby Vás tahle kniha zaujala tolik, jako mě :D

21.04.2016 5 z 5


Pán věže Pán věže Anthony Ryan

Když jsem četla první díl, měla jsem pocit, že téměř v každém odstavci vidím něco, co jsem už četla jinde. Ale bylo to čtivý a kamarád mi řekl, že další díly jsou zajímavější, tak jsem tomu dala šanci a jsem opravdu ráda. U autora je opravdu vidět progres. Další díl je mnohem poutavější, originálnější, postavy jsou na rozdíl od prvního dílu zajímavé (což je zvláštní, protože v prvním díle byly ty samé postavy, jen byly naprosto suché a nudné a teprve zde začaly být konečně nějak poutavé). I když děj je pořád poněkud předvídatelný, nijak mi to při čtení nevadilo.

03.10.2018 4 z 5


Hvězdy s nadějí Hvězdy s nadějí Irena Piloušková

Možná i proto, že mi už není "náct" nebudu příběh hodnotit úplně kladně. Na druhou stranu se alespoň pokusím pro potenciální čtenáře poskytnout trochu celistvější pohled na knihu, z jak pozitivní, tak negativní strany.

Nejzajímavější část knihy, kdy se z "tlusté" holky stává anorektička byla přeskočena v podstatě z pasáže "líbí se mi kluk, tak musím zhubnout" do "jejda jsem na léčebně". Psychologický podtext knihy tedy nula. Samozřejmě autorka by ve svých patnácti letech musela být génius, aby to dokázala podchytit problematiku lépe, než několika sebelítostivými větami ze strany hrdinky.

Hrdince samotné se v knize staly snad všechny tragédie, které se člověku v životě můžou stát, a tak tu sebelítost snad i čtenář toleruje a považuje ji za žádoucí,na druhou stranu se tak příběh na jednoho hrdinu zdá poněkud překombinovaný.

!!!! POZOR SPOILER !!!!
Tragický konec, kdy se hrdinka dobrovolně vrací na léčebnu, byl pro mě asi nejlepší pasáží v knize, kde jsem s hrdinkou soucítila, i přestože tam byla dovedena opravdu absurdní situací a to tím, že se snažila ve svých 18 letech (snad i bez práce) osvojit do vlastní péče svou sestru po smrti jejího otce a "kupodivu" se jí to nepodařilo.

Konec spoileru :)

K autorce samotné mi přijde poněkud úsměvné, že na zadní straně knihy je uvedeno, že autorka bývala modelkou a spisovatelkou se chtěla stát hned poté, co se dověděla, že nemůže být princeznou, a pak napíše knihu o tom, jak se asi cítí tlustá holka. Chvilku nato jsem se opravdu musela zamyslet nad tím, zda dneska opravdu již vydají knihu každému, kdo po tom touží. Přesto snad již z lásky k řemeslu musím uznat, že autorka je "frajerka", když si část svého snu splnila již v útlém věku a pravdou je, že kniha si vždycky najde své čtenáře.

A tak se konečně dostávám k doporučení. Knihu bych nejspíš doporučila mladému nenáročnému čtenáři, který nemá příliš knih za sebou, a ve čtení nehledá víc, než zábavu.

19.04.2016 2 z 5


Inheritance Inheritance Christopher Paolini

Tak jo musím uznat, že ačkoliv nejsem moc fanouškem serie, tak poslední díl mě dostal do kolen. Je hodně vidět, že mezi Eragonem a Inheritance je rozdíl v o několik let starším autorovi. Knihu jsem přečetla za 4 dny. Taky ji odložte, když máte pokaždé třeba 200 stran v kuse strhujícího děje a zvratů, než se to konečně uklidní a vy můžete vydechnout. To se zkrátka nedá. Pauzy v ději jsem docela i uvítala, protože jinak bych nejspíš ani nechodila spát.

Ale tak bez chyby to samozřejmě taky nebylo, úplný konec mě trochu zklamal, protože jsem čekala, že Eragon bude mít úplně jiné pohnutky odletět pryč. Přišlo mi to opět takové Pánoprstenovské... tak prsten jsme zničili a ve Středozemi pro nás už není místo...

Úplně největší plus dávám za Galbatorixe, upřímně nečekala jsem, že se ho autorovi podaří tak dobře vystihnout a upřímně, stejně jsem ty čtyři knihy čekala jen na scény s ním :D.

17.05.2016 4 z 5


Až za hrob Až za hrob John Katzenbach

Je to asi jediná kniha tohohle typu, kterou jsem přečetla.

Děj je naprosto strhující, na knihu jsem musela neustále myslet, přestože jsem ji často odkládala a odmítala číst dál už jen proto, že jsem nechtěla vědět,jak to skončí. Knihu opravdu nejde neprožívat, tak omamný je autorův způsob psaní. Nakonec ale zkrátka nejde říct, že ta knížka byla hezká :D byla všechno, jen ne to :D

Bod dolů dávám za poněkud přehnaný a stěží uvěřitelný závěr... opravdu celkový dojem mi dost pokazil.

21.04.2016 4 z 5


Lesy Hrůzovlády Lesy Hrůzovlády Emily Rodda (p)

Kniha mého dětství :) Tahle knížka započala můj zájem o fantasy a literaturu vůbec, a když mému bratranci bylo deset, půjčila jsem mu ji, abych ho odtrhla od počítače :D

Vzpomínám si, že byla (samozřejmě vzhledem k věku, kdy jsem to četla) i lehce strašidelná a plná hádanek a lehkých hlavolamů. Když jsem tehdy další díly dostala k Vánocům, přečetla jsem je všechny ještě ten den.

21.04.2016 4 z 5


Eragon Eragon Christopher Paolini

Autor píše lehkým, čtivým stylem. V knize je spousta podnětů a tajemství, která vás nutí číst dál. Ovšem rozhodně bych ji nedoporučila náročnějším čtenářům. Kniha je plná klišé, děj samotný také není zrovna originální a obecně psaný podle klasického fantasy mustru: hrdina se stane svým způsobem vyvoleným, smrt rodičů, cestování, velká bitva.

21.04.2016 3 z 5