katynka78 komentáře u knih

Na tuto knížku jsem se těšila. Ale docela dlouho jsem její čtení odkládala. Teď mi celkově nějak to čtení moc nejde, tak to trvalo, než jsem se k ní dostala.
Protože ale letos jedu dost nové české autory, nemohla jsem vynechat paní Trpkovou, na kterou jsem slyšela dost chvály a tudíž jsem měla i určitá očekávání.
Za mě je to takový dobrý střed. Chybky to má, ale dají se odpustit. Ke konci jsem si už trošku říkala, že už mě to nebaví, protože se tam jeden nápad opakoval a už to potom nebylo tak věrohodné, ale jak se říká "budiž". Mozek mi šrotoval stejně jako kriminalistům, ale jsem takový čtenář, který většinou vraha neuhodne, dokud autor nechce, takže i tady bylo překvápko. I když pravda, s postupem času a počtem přečtených detektivek už podezřívám každou postavu, co se v knize mihne. :-)
Všimla jsem si, že často se zmiňuje, že dvojice vyšetřovatelů není mnoha čtenářům sympatická. Tak za mě to opravdu není problém, mě se líbí a vyhovují mi. Náhodou nemám problém, když kriminalista přejde své kompetence a podezřelému jednu ubalí a to hlavně proto, že podezřelý se chová opravdu nelidsky, odporně a hlavně pohrdavě. Mě to spíš těší, že tam je něco takového. I vyšetřovatel je jen člověk a má jen jedny nervy, no ne?

Co je pro mě ale docela jasně při čtení poznat je, že se autorka dost inspiruje tím, co teď v krimi a detektivkách letí a zasadila to do českého prostředí. To prostě poznáte, když máte trošku více načteno. Nutno ovšem dodat, že se toho nezhostila vůbec zle.
Takže na české poměry je to dobrý počin a pro mě je obrovské plus, když čtu knihu z českého prostředí, takže se v tom líp orientuju, jak ve jménech, tak v prostředí a o naší mentalitě už vůbec nemluvím. Proto mám i české detektivky a knihy ráda.
Takže závěr je, že si určitě další knížky od autorky přečtu. :-)

26 23.11.2022

Mám v knihách či filmech ráda určitý přesah. Nemusí to být nic extra, ale pro mě je důležité, že mi příběh předá něco navíc, co mi do srdce dá pocit blaha a nebo že mi po těle běhá mráz po zádech, při kterém mi je ale moc dobře a nebojím se.
Půlnoční knihovna ve své anotaci prozrazovala, o co tady půjde a tudíž svůj přesah dopředu prozradila. Ale šlo o to, jak to autor uchopil a vypracoval.
A nutno dodat, že za mě osobně se mu to povedlo opravdu bravurně. Nic nevynechal, vše bylo propojeno a v každém dalším životě, který Nora vyzkoušela, byl vidět její duševní posun a o to tady přesně šlo. A navíc byl ten posun nenásilný, ukazoval i to, jak člověk chybuje, jak váhá, jak uvažuje, jak se bojí či jak se nemůže dočkat.
Autor ukazuje, že žádný z životů, který bychom mohli prožít, není tak dokonalý, jak bychom si mohli myslet a zároveň ukazuje, že žádný život není tak marný, abychom se v něm nemohli zabydlet. To mi opravdu učarovalo a dalo sílu.
A ten závěr? Netušila jsem, jak to dopadne. Hodně čtenářů se tady kasá, že to tušili, ale mě se to nepovedlo.
A o to víc jsem byla naprosto spokojená s ukončením putování po Půlnoční knihovně a tleskám autorovi i za to, že nepodlehl prvoplánové myšlence, která se nabízela.
Rozhodně tuto knihu doporučuji. Je to romantické, ale ne hloupé a ne přeslazené.
Za mě dokonalost.

26 14.08.2022

Nebudu nějak extra popisovat děj, jen ve stručnosti. Addie žije v 17. století a její život se má ubírat takovým nepsaným přesto daným způsobem. A jí se nechce, ona touží poznávat svět a nechce skončit jak mnoho žen vedle ní a nelíbí se jí to. Prosí všemožné bohy, dává jim dary a doufá, že se stane něco, co jí ten život změní. Jenomže nic. A stane se, že pravidlo, které ji na srdce klade místní kořenářka, že se má modlit pouze za dne, poruší a Addie se modlí za tmy a tudíž aniž by to věděla, k ďáblu.
A tak je použito takové to klasické, mnohokrát použité - upsání se ďáblu ve víře, že to pomůže.
Jsme svědky toho, co se stane a jak se s tím Addie popere. A to je na té knize neskutečné - v podstatě tam není nic extra, ale ten její život po upsání ďáblu je napsán tak poutavě, že čtete a čtete. A chcete vědět, jak to zvládne.
V textu je mnoho otázek k zamyšlení a je to paráda.
A taky jsou tam dána pravidla - dávej pozor, co si přeješ a jak to řekneš. Protože to je právě kámen úrazu a hlavním důvodem jejího "prokletí".
Nemůže zanechat stopu a nikdo si ji nebude pamatovat. Světem prochází staletí a zažívá klíčové okamžiky v dějinách (ale tady bohužel to není až tak dopodrobna, což je škoda).
A jednoho dne potká Henryho, který "si ji pamatuje".

Toto není krvák, toto není erotická kniha, toto není žádná duchovní literatura, jako pokud někdo musí v knihách hledat furt nějaká moudra a jak ho to obohatí o nějaká data, tak to ne.
Ale to je TAKOVÁ LAHODA, TAKOVÉ BLAHO U SRDCE TO ČÍST, TAK JE VÁM U TOHO DOBŘE, TAK JE TO MILÉ, ROZTOMILÉ.
U MĚ JE TO UŽ TEĎ TOP TOHOTO ROKU, co jsem četla.

Taková POHÁDKA PRO VELKÉ. Doporučuju a dávám plný počet hvězd.

26 12.02.2022

K tomuto napíši jen ve zkratce.
Autorce tleskám za odvahu a za sepsání, protože je to velmi zajímavé a je dobré vědět, co se děje teď a ne kdysi. Člověk si udělá bohužel obrázek a může jen děkovat tomu nahoře, že tam není.

A těm, co si s autorkou povídali, tleskám za odvahu se svěřit s tím, co pro ně není a nikdy nebude jednoduché. Je to těžké, ale člověk žije tak, jaké podmínky mu dá okolí a jaké možnosti má. Za mě opravdu KLOBOUK DOLŮ!

26 29.12.2021

Tak tento 2. díl považuju zatím z celé série za nejlepší a taky za nejdrsnější. Toto se fakt povedlo. Chvílemi jsem nemohla ani dýchat, jak to bylo napínavé a strhující.
Tématika byla pro mě nečekaná, takže to tady ani psát nebudu, abyste si mohli vychutnat to překvapení, až na to přijdete. Ale tuto jízdu si fakt užijete, i když jakmile odhalíte motiv, bude vám blivno.
A hlavní vyšetřovatelé opět na cestě k sobě o něco blíž. Moc se mi to líbilo a opět jsem to měla jako audioknihu.

26 18.09.2021

Kam kouknu, koho poslouchám, ten to vychvaluje do nebes. Ač je to young adult, tak jsem se do toho pustila, protože občas mě baví číst o naprosto jiných světech.
Od Neala Shustermana jsem už četla Bez šance a i když její začátek mi přišel fakt jako pro ty mlaďochy, tak jsem vydržela, a pak mě to dostalo. Tudíž jsem znala styl psaní tohoto autora a na tuto trilogii tolik opěvovanou se chystala.
Co k tomu říct? Na zadek jsem si nesedla, ale pusu jsem měla celou dobu otevřenou údivem. Velice dobře promyšlený svět cechu smrtek, které se starají o to, aby na Zemi byl stále řád a stabilní počet obyvatel, protože v tomto světě již neexistují žádné nemoci, jak je známe dnes. Vše jde napravit a ani klasická smrt neexistuje. Prostě jste nesmrtelní. Můžete se dát opravit a omladit a žít a prožívat a ničeho se vlastně nebát.
Tento příběh ukazuje příběh smrtek, jak to berou, jak to prožívají, jak se rozhodují, koho a kdy opravdu "pokosit".
Musím říct, že miluju knihy, které mi dávají něco navíc než jen příběh a touhu, jak to bude dál.
Tento příběh vám dá přesah, bude vám klást otázky, na které si budete sami odpovídat a to mě velmi bavilo.
Díl je v podstatě uzavřený, příběh je dovyprávěn. Ale je to samozřejmě uděláno tak, že se dá plynule navázat, což autor udělal.
Za mě rozhodně doporučuju!!!

26 01.09.2021

Tuto sérii jsem si zamilovala. Nevím čím to je, ale autorka umí velmi dobře sladit jak temnou stránku, tak tu jemnou, lidskou s trochou romantické linky.
Hlavní postavy Luc a Ava jsou velkými tahouny, protože jsou velice sympatičtí a i když vám občas můžou lézt trochu na nervy, tak rozhodně patří mezi detektivní dvojice, kterým vždycky a za všech okolností budete držet pěsti.
V tomto šestém díle je opět drženo schéma dvou případů a tentokrát se podíváme i do Francie. Bylo to velmi dobře propletené, vykreslené a místy vám běhá mráz po zádech, protože tušíte, že zrovna toto není až tak daleko od pravdy, že se tyto věci opravdu dějí.

Za mě je toto opravdu velmi povedený díl a fakt nemůžu jinak než 5 hvězd. A těším se, že bude další díl.
Tato série mě baví jak číst, tak poslouchat. Oboje naprosto dokonalé!

25 30.06.2022

Nevím, čím to je, že většinou si dovedu zvolit na poslech knížky, u kterých si pak zpětně uvědomím, že kdybych je četla, tak by mě to tak nebavilo a nebo možná i nudilo.
Toto je ten případ, ale naštěstí jsem zvolila přednes Petry Špalkové, která mě dokázala nadchnout, vtáhnout, upoutat a já poslouchala a vnímala myšlenkové pochody hlavní hrdinky. Naprosto jsem pochopila pointu knihy, je to vyprávění o životě Eleanor pouze z jejího pohledu a to dodává celé knize psychologický ráz, protože vnímáme všechny její postřehy, myšlenky, pocity a názory na vše kolem sebe i v sobě sama.
Tím, že je to jen její pohled, sledujeme, jak myslí a autorka tohoto příběhu vytvořila Eleanor jako velmi bystrou, chytrou a i filosoficky zaměřenou.

Vcítit se do toho, co prožila ale dost dobře nejde, protože ta tragédie, co zažila, to neumožňuje, ale my čtenáři chápeme, že to byl hnus. O to víc se mi líbí, že se dokázala osudu postavit, vzepřít a vybojovat si co "nejnormálnější" život.
Trošku mě mrzí, že některé věci tam nejsou dovysvětlené a více popsané, ale je to právě tím, že je to jen o myšlenkách Eleanor, takže pohled její matky či jiných lidí je zkreslen právě tím, co si myslí hlavní hrdinka.

Bavilo mě to - opravdu musím říct, že ta psychologie tomu dodala zajímavost. A taky musím říct z osobního života, že něco podobného máme v rodině a možná díky této knize tomu člověku budu víc rozumět. I když nemá takové štěstí jako Eleanor ke konci.

25 21.03.2022

Tuto knihu jsem tady na Databázi zahlédla jen matně a v den, kdy jsem šla do knihovny, jsem o ní ani neuvažovala, že bych si ji půjčila.
Ale jak jsem tak procházela regály a koukala s láskou na ty řady knih, najednou ta kniha vyčnívala, upoutala moje oči a ten název mě doslova přilákal. A anotace mě úplně dostala a já to musela číst.

Nechci spoilerovat, ale tuto knížku doporučuji všem, kdo nemají rádi potoky krve, ne časté drsné scény, ale přitom si rádi přečtou dobrou krimi.
Toto je ten případ. Byla jsem velmi spokojená s motivy, co vedly k těm otřesným činům, protože byly zajímavé, neotřelé a skoro jedinečné. Mě osobně to nutilo nad tím přemýšlet.
Každý vrah má nějakou šablonu, něco, co pořád opakuje a co mu samotnému dává řád. Vždy to tak je, jinak by ti kriminalisté nemohli padouchy dopadnout. A i tady tomu tak je, pro pachatele je důležité, aby jeho oběti byly šťastné a umíraly s usměvem na rtech.

Není to ale po celou dobu strhující čtení, spíše je to - chvíli zvolna, chvíli svižně. Mě to ale zase vyhovovalo, mohla jsem si vydechnout a přemýšlet.

Patří to pro mě k těm lepším krimi. A přiznám se, že je to opravdu dáno tou hlavní myšlenkou, která se celou dobu knihou táhne. Je to totiž o tom, že zle je nám ze všech vrahů, ale nejhorší jsou ti, co jsou opravdu důslední a inteligentní.

25 29.10.2021

Robert Bryndza je autor, který je pro mě dost srdcový a líbí se mi jeho styl psaní. Není zbytečně krvelačný, vše dovysvětluje a nic nepřehání. Tak ho vnímám a mám jej takto opravdu moc ráda.
Ale tady musím kriticky přiznat, že toto se mu nepovedlo. Občas se to prostě stane, že i váš oblíbený autor napíše něco, co vám nesedne. A tak pro mne to bude tato kniha.
Je moc popisná, dost jsem se nudila, kdyby to byl jiný spisovatel, tak to ani nedočtu. Trošku jsem se začala chytat tak kolem 120. strany a být to jiný autor, tak to dávno odkládám a nedočítám.
Pak těch nástrah, co bylo na hlavní hrdinku nalíčeno, to bych osobně dávno nepřežila, ale Maggie je zkrátka superžena a vše přežije.
Co se mi ale líbilo, tak to byl nápad na potrestání hlavního padoucha, to se mi moc líbilo a hlavně to bylo dost reálné, to by se dalo skutečně použít.
Jinak fakt půlkou knihy jsem se de facto protrápila, protože mě stačí pár větami naznačit prostředí a jaká je tam atmosféra, ale nepotřebuju číst, kde a jak spadlo listí, jak dlouho bouchaly vlny o skály a jak se furt měnilo počasí. No nic, už recenzi ukončuju, vždy to mám dlouhé, ale tady ať už víc neubližuju.
Těším se na Eriku.

24 18.03.2024

Než si přečtu ostatní hodnocení, kterými se nechci nechat ovlivnit, tak sem hodím své čerstvé pocity po přečtení.
Nutno přiznat, že jsem dost ovlivněna osobními zkušenostmi, takže možná se mě ta kniha dotkla jinak než většiny čtenářů.
Nechci ale spoilerovat, takže možná budu psát trošku v náznacích, abych ostatním nezkazila dobrý pocit ze čtení.
Paní Karolová se stala mojí velmi oblíbenou českou spisovatelkou a nezměnila to ani tato kniha.
Jde totiž o to, že umí každou svou knihou dodat naprosto jiné emoce a rozhodně vás nenechá v klidu a pocitu, že je vám to jedno.
Zatímco jedna kniha mi přišla více filosofická a nesla se v duchu úvah a to jsem byla blahem bez sebe, tak druhá mě donutila se bát, skoro nedýchat a toužit po tom vědět, co za tím může být a to ono mi vyrazilo dech a já byla ráda za ono vysvětlení.
O novince Jiné místo však může každý uvažovat jinak. Tím, že mám určité zkušenosti s tím, co autorka v této knize odhaluje, nese mi to spíše pocity smutku, zmaru, občas beznaděje a můžu říct i pocity zoufalství. A tyto pocity můžete mít v jakékoliv situaci v životě, takže vám vlastně neprozrazuju, co se v knize děje, co je ten wau efekt.
Hlavní hrdince Monice se děje totiž naprosto obyčejný život, ničím nevyčuhuje, je spíše šedá myš a tak nějak si "spokojeně" pluje každým dnem svého bytí.
Až do okamžiku, než se objeví Oliver, kluk, který jí přinese nové podněty a zároveň tolik potřebnou jistotu, že i ona je pro někoho zajímavá a chtěná.
Poprvé s ním jede na dovolenou. Má určitá očekávání, která se však začínají na vybraném místě v Luhačovicích rozpadat a Monika je zklamaná. Ale snaží se to nekazit, nebrblat a být vděčná za to, že vlastně vůbec někam jela. A tak poslouchá, co Oliver řekne. A i když po dlouhé cestě z Prahy nechce ještě ten den na cyklovýlet, tak prostě jede. A to neměla dělat. Ani náhodou to neměla dělat, protože to, co ji čeká, to si nepřeje nikdo. Fuj zážitek, mrazivý, hororový, nečekaný, prostě tam fakt nechcete být.
Jenomže nic není tak, jak se zdá a autorka nás svým vyprávěním z pohledu hlavní hrdinky provádí zažitými společenskými dogmaty, postoji a slepými zarytými předsudky.
A to mě právě na konci knihy totálně rozsekalo a rozbrečelo. Jak dovedeme odsuzovat, tupě věřit jen tomu, co je prokázáno a co je obecně přijímáno.
Takže i když tentokrát mé srdce neplesá, tak nutno říct, že mě paní Karolová zase totálně dostala. Jemným, plynulým povídáním, které není potřeba roztahovat do 450 stran, ale parádně stačí ten rozsah, co použila, mě dostala do roviny úvah a rozhodně na tu knihu nezapomenu. To nejde, pokud jste lidští, tak na ni taky nezapomenete, protože je to smutné a zasáhne to vaše srdce.
Tak to paní Karolová umí a já tleskám.

24 22.03.2023

Ač někdo tvrdí, že někteří spisovatelé jsou více komerční a láká se více již na jejich jméno, než na kvalitu jejich knih a u Shari Lapeny se s tímto názorem setkávám, tak mě osobně toto označení nevadí a budu považovat Lapenu za dobrou spisovatelku.
A ač se setkávám s tím, že některá kniha se mi od ní líbí víc a jiná míň, tak je to v pořádku, tak to mám u každého svého oblíbeného spisovatele.

U Jejího konce jsem však byla nahlodaná trochu obavami, protože ohlasy byly velmi protichůdné a já se bála, že budu zklamaná. Proto jsem její čtení odkládala a a odkládala.
Ale čas přišel, v knihovně jsem měla rezervaci a bylo.
Příběh není extra originální, prostě peníze, zrada, ztráta důvěry, ztráta milovaného člověka a taky nejhorší možné lidské charaktery.
Ale bylo to originálně propletené a závěr se sice mohl očekávat, ale přesto variant bylo dost na to, aby byl čtenář napnut, jak to dopadne.
Obrovským plusem tady je, že tu není otevřený konec, že zlo je opravdu potrestáno a zásadní problém je vyřešen.
A to, že nevíme, kdo to vyřešil, to mi nevadí, protože vím, že zlo je utnuto a hodní lidi mají klid a mohou žít dál.

Velmi mne to bavilo. Byla jsem napnutá, protože Lapena má obrovský dar vystihnout charaktery postav a jejich pocity. A to mě vždy dostane.
Takže Její konec řadím mezi její velmi dobré počiny.

24 07.05.2022

Toto bude velmi krátký komentář. A to není můj styl, většinou všechno velmi prociťuju a tudíž i popisuju.
Ale tady je jednoduchá rovnice - romantika jako cukrátko, skoro žádný škraloup, pokud hrbol na cestě, tak je ihned smeten.
V této sérii si vybírám jen ty knihy, kde mě láká to prostředí, protože hlavně na tom popisu okolí to hodně stojí. A ve Švýcarsku bylo krásně prostředí, hezká atmosféra, dobrůtky a láska. Co víc dodat. Na oddech a nenáročné čtení fajn kniha.

24 11.03.2022

Shari Lapena patří mezi moje oblíbenkyně a touto knihou mám od ní přečteny všechny. Je ale i pravdou, že má výkyvy a některé jsou slabší a některé výborné. Přesto všechny velice čtivé.
Ale toto byla vrcholná forma autorky! Takto miluju Shari Lapenu! Typický příběh, který byl už v tolika filmech a knihách, příběh o pracháčích, kteří jsou tak zaujatí sami sebou, myslí si, že jsou pány tvorstva a za vše mohou opravdu peníze a sobeckost. A přesto je to napsané tak, že máte pocit, že jste toto ještě nikdy neviděli a nečetli. Vtáhne vás to do děje a podezíráte snad naprosto všechny. A Lapena to tak proplétá, rozplétá a zase zamotává, vytahuje indicie, pak je zase vysvětlí a najde další vodítka, která v zápětí opět ukáže jako slepou uličku. Už i ten kriminalista je naprosto zoufalý a vy s ním.
Bravurně napsané, psychologicky vyvedené a troufám si tvrdit, že i když se konec tváří, že je částečně neukončen, tak vlastně ukončen je, protože tam Lapena dá větu, která vede k nepopiratelným krokům.
Opravdu jsem velice spokojená, byla to paráda.

23 21.06.2023

Poslední kniha roku 2022 na mě čekala pod stromečkem a to 2 měsíce byla schovaná a já trpěla, že ji nemůžu číst. Těšila jsem se na ni jak malý Jarda.
Byl to společný dárek pro mě a manžela. A právě manžel četl první, jelikož je rychlejší. Byl rád, kniha se mu moc líbila.
A pak jsem byla na řadě já.
A užila jsem si to, opravdu.
Pana Mareše mám ráda, jeho trochu vyšší ego mi nevadí, protože je vyváženo lidskostí, rozumem a obrovskou prací a tím, co se svým týmem dokázal.
Děkuju panu Moravcovi, že dokázal knihu napsat poutavě.
Jsem ráda, že knihu mám ve své knihovně a je mi líto, že ji mám už přečtenou. Mohla bych ji číst znova. A rozhovory s panem Marešem taky můžu poslouchat pořád.
Jsem prostě fanda!

23 01.01.2023

(SPOILER) Na svůj věk jsem asi nějaká divná, co se týče výběru témat ke čtení. Neznám moc lidí, co by v mém věku četli
surviror a vyvražďovačky a tento typ knih. Jenomže si nemůžu pomoct. Mě to strašně baví - reality show, přežívání, boj o život, posun lidských možností a hranic. Nejvíce mě na tom totiž baví ta psychologie postav, ty jejich mozkové pochody a pohnutky, co je vede k tomu, co udělají či udělali. Je to fascinující, jak málo jsme odolní, když jsme zbaveni všech vymožeností a máme najednou opravdu jen to, co potřebujeme k přežití a někdy ani to ne.
Přiznávám, osobně bych se do toho nepřihlásila, protože bych to nezvládla. Ale rozhodně bych byla fanoušek a sledovala bych to každý den a fandila bych.
A samozřejmě hlavní hrdince, která toho štěstí v životě moc nemá a je taková jemná, zakřiknutá. Ale v srdci velice bojovná a taky dost chytrá.
Celou dobu, co to čtete, vůbec nechápete, proč zrovna Maddy - hlavní postava knihy - byla vybrána za tzv. obětního beránka či vyvrhele a stane se v oné reality show nenáviděnou osobou, proti které se všichni spikli. Kniha mě vtáhla tak, že jsem byla naprosto zoufalá jako Maddy, ostatní mě štvali a hlavně ta psychologie stáda mi lezla na nervy.
Fandila jsem Maddy, aby to dokázala, ale často měla na mále. Opravdu skvělá psychologická sonda do duše lidí, kteří se nechají ovládnout a zapomenou na lidskost a vlastní rozum.
Knížka ve mě vyvolala opravdu mnoho emocí a některé až nežádoucí a to když se v noci probudíte ve stejné panice jako naše hrdinka a nechápete, proč se jí to děje. Takže za mě rozhodně tuto knížku doporučuju.

23 23.11.2022

Přiznám se, že často si říkám, že je více žánrů, co nečtu a nebo je čtu velmi málo. Romantika je jedním z nich. Nevím proč, ale používám tento žánr jako oddech od těch, co opravdu vyhledávám a zbožňuju.
Ale tak jako v každém pravidle, je i tady výjimka a to taková, že si řeknu, jo toto si přečtu, toto vypadá dobře.
A tady to tak bylo. Ke knize jsem se dostala přes společné čtení, které jsme si vybraly na prázdniny a jsem za to ráda.
Kniha je vtipná, má určitý přesah, nutí přemýšlet a nese i dost životní pravdy a to se u sladkobolných románů a erotických románů často nestává.
Toto bych spíše označila jako životní příběh zasazený do jemnější noty laděné romantikou a nadějí. Toto se stát může, je to životní zkouška, kterou prožilo mnoho žen a bohužel se s tím musely, stejně jako hlavní hrdinka této knihy, poprat. Takže jo, reálný základ bychom měli. Do toho dost filosofických myšlenek z různých literárních děl i filmů a to vždy na začátku kapitoly.
Pak tam máme humor, který je použit vkusně, nenásilně a místně.
Ale protože je to román, tak tam je dost klišé, které bije do očí. A stejně jako Růžičková ve filmu Slunce, seno... říkala: "Se vemete, pak se nevemete a zase se vemete a toho doktora si vemeš i kdybych Tě měla k oltáři za vlasy dotáhnout." Tak tady se nejdříve nesnášeli, pak se snášeli, pak kolem sebe kroužili, pak nekroužili a nakonec se milovali. NO spoiler to tak úplně není, protože toto se u románu prostě očekává no.
O dalších klišé bych řekla toto, je to román a spisovatelka se prostě těch klišé držela. Při četbě zjistíte sami.

Výhodou celé knihy je a to je uvedeno všude, že její konec je neočekávaný a zcela jiný, než jsme u románů zvyklí. Tak tady tomu dávám za pravdu a tady spisovatelka "naštěstí" klasické zakončení vynechala. A to hodnotím opravdu velmi vysoko a čtení této knihy rozhodně doporučuju.

23 06.09.2022

Knížku jsem si přála pod stromeček a Ježíšek nezklamal. Knížka ale chvilku počkala, než se dostala na řadu. Ovšem čekání a těšení se vyplatilo.
Psaní paní Paris mně vyhovuje a každá její kniha mě opravdu dostává.

Dilema je brutální psychologicky, není tam krev, není tam násilí, ale přitom vám není ta situace vůbec příjemná. Vžíváte se do kůže jak Adama, tak Livie a ty emoce (hlavně pokud jste sami rodiči a partnery) s vámi mávají. U čtení přemýšlíte, hlava vám nenechá klidu. Snažíte se pochopit každou postavu toho smutného příběhu a myslím si, že paní autorka je velmi dobře vykreslila.
Co velice oceňuju je, že není nic opomenuto. Jsou tam všechny pohledy, pocity, veškeré roviny a plusy a mínusy jakéhokoliv rozhodnutí. Já žádné mínus nemám, vůbec.
Líbil se mi i závěr a vysvětlení. Takto, pokud by to bylo ve skutečnosti, by to mohlo dopadnout.
Za mě opravdu skvostné psychologické drama.

23 16.09.2021

Moje srdcovka, protože pan Bryndza se zasloužil o to, že mám ráda detektivky. Jeho styl mi naprosto vyhovuje, čtivý, svižný, nutí vás stále pokračovat. Jeho vyprávění není přehnaně drsné, tedy alespoň v této sérii s Erikou. Napínavý příběh vás strhne a čtete a čtete. Eriku miluju z více důvodů, jednak je to snad jediná kriminalistka ve světě literatury, která má slovenské kořeny a pan Bryndza to v každém díle připomíná malými drobnostmi (tady třeba paštikou Májka :-) ) a to je super. A jednak je Erika vcelku zodpovědná, nechlastá, moc se nelituje, je oddaná své práci a jde vrahovi po krku do té doby, dokud ho nedopadne. Její soukromý život je sice takový slabší, ale Bryndza je opět jeden z mála autorů, který své hlavní hrdince dává naději, nechá ji jak klopýtnout, tak se zvednout a my čtenáři vidíme, že se jí začíná dařit. Erika taky nepatří k těm hrdinům, kteří mají nesmyslně naloženo, je to uvěřitelná postava a to mi naprosto vyhovuje. Akorát by se teda mohla už poučit a nechodit po vrahovi sama, ale to už je její prudká povaha.
A všechno to, co jsem nyní popsala, najdete ve všech dílech série s Erikou. Fandím ji a pro mě zůstane navždy nejlepší.
K tomuto dílu dodávám jako většina recenzujících, že jsem se velmi těšila a že jsem se nezklamala. Možná ten konec nemusel být tak divný, ale nikterak mi to nevadí.
Mé srdce zkrátka zaplesalo a jsem nadšená.

22 26.02.2023

Téma této knihy nevyhledávám ani omylem. Drásá mi to srdce a pachatele bych nejraději...
Jenomže pana Lukáše Bočka tak všichni vychvalují, že jsem chtěla poznat jeho styl a podpořit svůj letošní záměr, že neopominu nové české autory.
Pustila jsem se do toho. S odhodláním, že to zvládnu, že vím, o co jde a že jsem na to nachystaná.
Kniha je bravurně napsaná. Výřečnost, slovní zásoba, barvitě vylíčené pocity obětí i pachatele. Dobře použité dvojsmysly, jinotaje, nápovědy. Po této stránce je kniha opravdu velkým dílem, které umí vysvětlit to, co je často tak těžké popsat.
Proniknete do všech myšlenek, do všech otázek, do všech buněk mozku obětí a i toho, kdo za to mohl, že se staly oběťmi.
Hvězdičku dolů jsem dala proto, že je to bolestivé, bolavé, nepřekonatelně odporné svou podstatou, co se tam děje. Ta manipulace, podrývání sebedůvěry, podněcování vlastní viny, to je šílené.
Ale je nutné znát tyto manévry, abychom sami věděli, že toto není správně a že se nemá mlčet. Aby se další lidi nemuseli takto cítit, jak se cítili hlavní kladní hrdinové této knihy.
Za mě - máme dalšího autora, který "safra" umí psát.

22 23.10.2022