katy87
komentáře u knih
Bohoušek & spol.
Vojtěch Steklač
"Vždycky když vznikne podobná nepříjemná situace, řídíme se zásadou, že moudřejší ustoupí. Asi jsme dost chytří, protože vždycky ustupujeme strašně rychle." Opět bezkonkurenční věc, tentokrát s Bohouškem v hlavní roli!
Aleš a spol.
Vojtěch Steklač
"To je fakt, že člověk většinou pořád potřebuje peníze. Na různé věci, tedy na hlouposti, jak říká máma. Protože rodiče, když byli malí, jak alespoň tvrdí, vůbec nikdy žádné peníze nepotřebovali. K jídlu jim vždycky stačil kus suchého chlebíčka, který obvykle zapíjeli vodou ze studánky. Taky nikdy nechodili do biografu, poněvadž jim úplně stačilo koukat se na červánky nebo na východ slunce. Když někdy podobné řeči musím poslouchat, tak se vůbec divím, že táta s mámou dovedou číst a psát."
Sfinga
Robin Cook
Četla jsem na doporučení kvůli egyptským reáliím (moje první kniha od Cooka) a mně se to tedy líbilo :-). Při čtení jsem se úplně ocitla u pyramid, na tržišti, u Nilu, představovala jsem si ty krásné teplé noci a do toho poměrně napínavý příběh - za mě doporučuji!
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Kniha má námětově velký potenciál, který dle mého názoru zůstal nevyužit a autor vše zaškatulkoval do předvídatelného příběhu, který nepřináší nic nového. Věcí, které pro mě hodnotu příběhu snižovaly: 1) Černobíle vykreslené postavy, dobro x zlo, 2) nesmyslná časová osa, kdy po týdnu byly obě rodiny prakticky kámoši a po 2 měsících měla být svatba mladého páru (?), 3) chybějící zápletka, děj, vlastně se prostě celou dobu jen tak jelo, až se dojelo do (otevřeného) konce. Nicméně špatné to není a čtenáře si to určitě najde (viz vysoké hodnocení zde).
Zlatá brána otevřená
Agatha Christie
takový průměr od Agathy, což ovšem nemění nic na faktu, že jsem samozřejmě vůbec netušila, jak to dopadne :-)
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Četla jsem na doporučení, jinak bych si knihu sama nevybrala. Nevěděla jsem, co mám čekat, takže zklamání jako takové logicky přijít nemohlo, hodnotím jako průměr, přečteno rychle, nic mi to nedalo, ale špatné to asi taky nebylo.
Kapsa plná žita
Agatha Christie
Za mě slabší, ale určitě ne špatné. Dneska by se Marplovka asi těžko nastěhovala na místo činu a spolupracovala v takovém měřítku s policií :-)
Tajemství letního odpoledne
Kate Morton
I když jsem si v polovině říkala, jak moc je děj předvídatelný, konec mě přece jen zaskočil. Nicméně to bylo až moc zdlouhavé, první čtvrtinou jsem se musela opravdu prokousat (knihu jsem měla rozečtenou asi čtvrt roku kvůli tomu). To střídání minulosti a přítomnosti a spousta postav tomu také moc nepřidalo. I ten závěr byl na mů vkus moc překombinovaný. Ale jinak docela dobré.
Kdo chytá v žitě
J. D. Salinger (p)
Já to tam cítila - ten posun v myšlení a zodpovědnosti hlavního hrdiny se stupňoval až do závěrečné scény s "Phoebulkou" - celou dobu jsem nevěděla, o čem kniha je, až když jsem dočetla poslední řádky, tak vám dojde, že to vlastně není o nějakém ději.
K překladu - "to mě umrtvilo - it nearly killed me" - dle mého názoru překladatelský průser.
Ostrov pokladů
Robert Louis Stevenson
Napětí a akce na každé stránce. Kolikrát se dějová linka otočila! Čtu bohužel až v dospělosti, teď mě mrzí, že jsem knihu nechala jako dítě tak dlouho na poličce bez povšimnutí. Doporučuji, klasika - dostanete se do úplně jiného světa pirátů, na moře a na opuštěný ostrov
Zlato kapitána Flinta
Arthur Douglas Howden Smith
Jedním slovem paráda, akce a dobrodružství na každé stránce., Ostrov pokladů jdu číst teprve teď, chtěla jsem dodržet chronologii.
Nové Boříkovy lapálie
Vojtěch Steklač
Pecka jako vždy :-). "Je fakt, že dopoledne ve škole jsem se poněkud obával, zda Hamáčka nepostihne záchvat milosrdenství a nepokusí se mě vyvolat, abych si vylepšil svou známkovou bilanci, poznamenanou včerejškem. Ale Hamáček se ukázal jako zkušený pedagog. Usoudil, že čtyřiadvacet hodin je příliš krátká doba na to, aby se mladý organismus vzpamatoval z šoku. Proto při dnešním zkoušení nevyvolal nejen mě, ale ani Mirka, Čendu a Aleše. Všichni čtyři jsme mu za to byli neskonale vděčni. Ostatně jsme měli dneska docela jiné starosti Začínala nám odpoledne naše první žebrácká šichta."
Boříkovy lapálie – Kniha druhá
Vojtěch Steklač
Na rozdíl od prvního dílu na sebe jednotlivé kapitoly víceméně navazují. Je škoda, že má kniha tak málo hodnocení. Ten literární styl, jazyk, humor... V dětství jsem ty knížky zbožňovala, stejně tak i teď :-).
Boříkovy lapálie
Vojtěch Steklač
Knihy mého dětství... ten humor jsem zbožňovala. Teď v dospělosti se k nim vracím :-). "A jestli je pravda, co mi táta tvrdil, že já mám proti němu úplně senzační dětství, tak bych se chtěl vsadit, že dědeček by zase tvrdil, že táta měl úplně senzační dětství proti tomu jeho dětství, a tak by to šlo pořád dál, až úplně na začátku by byl nejspíš nějaký neandrtálec, který by ani neměl čas na lov mamuta, jelikož by od rána do večera řezal svého nezdárného syna. Což je nejspíš vývoj."
Karibské tajemství
Agatha Christie
Ten konec byl na mě příliš rychlý, ale jinak výborné... Autorka nepotřebuje psát sáhodlouhé romány, i na pár stranách zvládné vymyslet výbornou zápletku i rozpracovat psychologii a profily různých postav.
Moje Pacifická hřebenovka
Monika Benešová
Jak toto hodnotit? Nesrovnávám s Divočinou od Cheryl, také jsem pochopila, že do toho autorka chtěla vložit své osobní pocity (od toho i název). Po přečtení musím konstatovat, že o hřebenovce to ani tak není, jakožto spíše o Moničiných střevních problémech - viz začátek knihy ve stylu "podělávala jsem se málem i v metru", přes "hledala jsem na hřebenovce nejvhodnější keřík" až po závěrečné poučné "až někdy někoho uvidíte, jak spěchá na záchod, nesmějte se mu" (??? To jsem málem vyprskla). Nebylo to vtipné, nebylo to poučné, nebylo to inspirující, co mě na tom nejvíce zaráží, že je autorka novinářka, a literární styl odpovídá středoškolačce. Někdy jsem opravdu nevěřila vlastním očím, co za věty vyplodila: (nenásleduje přesná citace, ale obsahově to odpovídá) "No né, medvíďata! Ty jsou tak roztomilá, že bych si je hned vzala nazpátek sebou. Pak mi došlo, že by se do letadla nevešla." Další: "Mobil mi spadnul do řeky. Jak ses tam dostal? Zeptala jsem se. Odpovědi jsem se nedočkala." Naprosto neuvěřitelný mi přišel nedostatek sebereflexe, kde autorka na jedné straně píše, že je křehká princezna, o pár kapitol dál se dozvíme, že má kolem 1,80m, široká ramena a padnou ji pánské trailové boty, které našla. Několikrát v knize se autorka podivuje, proč vůbec na té hřebenovce je a proč nezůstala doma (???). Za naprosto trapné považuji její neznalost základního sociálního chování (viz překvapení, že na otázku "how are you" opravdu nikdo nečeká autorčín monolog o jejích střevních problémech, dále viz její příhoda, kde si šla "ulevit" ven vedle policejní stanice, přestože pár metrů od ní byly toalety) a naprostá neznalost základní angličtiny (autorka se "vtipně" objednala v hospodě medvěda místo piva). Nevím, nevím, přemýšlím, kdy jsem naposled psala na knihu tak špatné hodnocení. A to jsem se na ni těšila.... Koupě knihy lituji a nedoporučuji.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Předtím jsem četla celou sérii s Erikou Foster - ta byla dle mého názoru velmi slabá. Naproti tomu zde hl. postava Kate není tak nesnesitelná jako Erika, zbytek je ovšem naprosto přes kopírák - brutalita, úchyl, sexuální podtext, nejedná se o žádné dílo s překvapením, žádné budování napětí. Vůbec nechápu označení bestseller.
Černé lekníny
Michel Bussi
Za mě průměr, ne že by to nebylo zajímavé, trochu jsem se v tom ztrácela, rozuzlení jsem pochopila, ale pořád to nebylo ono. Překombinované, nepravděpodobné. Místy rozvleklé, nudila jsem se. Nebyla jsem si jistá, jakým směrem se autor vydává. Moje první zkušenost s autorem, nicméně dám šanci i dalším knihám.
Fotograf z Osvětimi
Maurizio Onnis
Velice vkusně zpracované, bez snahy šokovat nebo působit na city čtenáře. Většinou nemám tyto beletristické zpracování v oblibě, toto bylo čtivé a zapůsobilo. Dohledala jsem si pak informace o reálných postavách v příběhu.
Když se vosy vyrojí
Marie Rejfová
Já jsem určitě fanoušek Josefíny a celé této série a na knihy se vždycky těším! Co se týče příběhu, mně se líbil, body strhávám spíše za amatérský styl psaní (jde vidět, že autorka má psaní spíše jako koníček). První čtvrtina knihy o ničem, spousta dialogů, které nevedly nikam a byly napsané tak, že se mi pletlo, kdo spolu vůbec mluví. Jinak to místy bylo takové rozdováděné :-), líbí se mi občasné průpovídky a vtípky, ale celková literární forma to trochu shazuje. Jinak zábavné čtení a když odhlédnete od těchto drobných nedostatků, doporučuji a určitě se těším na pokračování!