KateTheBlogger komentáře u knih
Knížka mě bavila. Sice jsem nejdříve viděla seriál, takže jsem si k postavám přidávala obličeje herců ze seriálu, ale můj celkový dojem z knížky to nijak nenarušilo. Příběh má spád, líbilo se mi prolínání vyšetřování a minulosti, i fakt, že jako čtenář nemáme ponětí co se vlastně vyšetřuje. Za mne mohu Sedmilhářky jedině doporučit!
Jedna velká jízda. Kniha je zaprvé psaná velmi netradičně a zadruhé, téma kterým se zabývá, autobiografické prvky a veškeré události, ke kterým dojde jsou masakr. Pokud jste nadšenými fanoušky baletu, po přečtení nejspíš změníte pohled na ty krásné křehké baletky, které se vznáší po jevišti.
Knížka mě moc bavila, z 95% je tvořena deníkovými zápisky Veroniky, ale pár jich napsal i Kóta. Dozvěděla jsem se spoustu nových věcí o Japonsku a Japoncích, o způsobu jejich života, o tradicích. Za mě to bylo velmi příjemné čtení.
Všechny čtyři příběhy na sebe navazují a vzájemně se proplétají a dělají tak z knížky ucelený román. Nejdříve mi vadilo časté opakování některých věcí, jelikož na takový styl psaní nejsem zvyklá, ale k celkové atmosféře knihy a kavárny se to vlastně hodí. Všechny příběhy jsou krásné, ale pro mě byl ten nejkrásnější ten úplně poslední - Matka a dcera.
Nádherná knížka, u které na konci ukápne i slza, ačkoli víte, jak skončí. Díky ní si uvědomíte na čem v životě opravdu záleží.
Při čtení jsem měla husí kůži, Rosemary má děťátko je perfektně napsaná knížka, která Vás vtáhne do děje a vy jen slepě tápáte zda jste ve snu, nebo zda se to vše děje doopravdy. Stepfordské paničky byly děsivé trochu jiným způsobem, ale také mi občas mrazilo v zádech.
Film jsem viděla třikrát a pokaždé si ho zamilovala víc a víc, tak jsem chtěla přečíst i knížku, která byla krásná, nádherná, dokonalá a hltala jsem ji jedním dechem.
Tvorbě Nesba jsem propadla poměrně nedávno díky sbírce povídek Žárlivost. Díky tomu jsem usoudila, že nastal čas seznámit se s detektivem Harrym. Knížka Netopýr je čtivá, do poslední chvíle jsem netušila kdo je vrah a oceňuji, že postava Harryho rozhodně není kladná, ale spíše v odstínech šedé. Rozhodně se chystám se čtení dalšího dílu.
Moje první seznámení s tvorbou tohoto autora a ihned u první povídky jsem byla příjemně překvapená. Mám ráda povídky s nečekaným koncem a v této sbírce se mi takových příběhů dostalo hned několik.
Nejvíce mě bavily povídky Londýn, Fronta, Náušnice a Přiznání. Kupodivu povídku Žárlivost, která je v názvu sbírky, se mi jevila jako nejslabší. Byla totiž dost předvídatelná a možná až zbytečně dlouhá.
Četla jsem doposud pouze Kultiho a S láskou, Lukov, ale tohle je za mě nejslabší Zapata. Dějová linka je, jako u ostatních knih, předvídatelná, ale to nijak nesnižuje zážitek ze čtení. Příběh se buduje pomalu, chemie mezi postavami je jasně zřetelná a nechybí neustálé špičkování a fórky. Prostředí hudby a turné je zajímavé, ale Kulti a Lukov mě zkrátka bavily víc. Nicméně se jedná o fajn oddechovku, u které se zasmějete.
Kasie West prostě umí vystavět atmosféru i chemii mezi postavami, takže knihu přečtete na jeden nádech a druhý den již nemáte co číst. Sice nejsem cílovka, ale za mne to je skvělá oddechovka, která mě naprosto vtáhla do děje a hltala jsem každé slovo.
Krásné počtení ke kafíčku. Po přečtení budete mít pravděpodobně touhu dát si skleničku pornstar martini. :-)
Knížku jsem četla proto, že se mi líbila její obálka. Ani jsem moc nezkoumala o čem bude a rovnou jsem se vrhla do čtení. A jak se ukázalo, příběh mě mile překvapil. Hezká jednohubka na víkend, která mě bavila i díky tomu, jak byla napsaná. Obě hlavní postavy se totiž střídají ve vyprávění a příběh tak hezky odsejpá.
Od knihy jsem čekala něco úplně jiného. Nalákala mě její obálka, název a fakt, že jsem ji viděla opravdu všude. Abych nijak neovlivnila své dojmy z knihy, nečetla jsem dopředu žádné recenze. Bohužel se ukázalo, že knížka nesplnila má očekávání. Příběh byl opravdu hodně předvídatelný od prvních stránek a ani zmínky o HP můj dojem nijak nezlepšily. Od knihy, která má slovo knihomolka v názvu, čekáte, že bude prošpikovaná literárními narážkami a občas si budete muset jména některých postav a děl vygooglit. To ale rozhodně není tento případ. Pokud hledáte oddychovku, na kterou brzy zapomenete, je to ta správná kniha.
Kniha je zábavná a v prvé řadě oddychová. Autorka ve svých knížkách často zmiňuje odkazy na Harryho Pottera, což mě baví. V této knížce byl ale také odkaz na můj oblíbený seriál Orphan Black, který mnoho lidí nezná, takže má za to u mne další plusové body. Co se příběhu týče, bavil mne víc než příběh knížky Opravdově, šíleně, řecky, ale nečekejte nic převratného. Dvě nejlepší kamarádky, řecký ostrov Korfu, horké letní noci a klasická letní lovestory.
Kniha mě bavila a četla se mi snadno a rychle. O Michelle jsem kromě toho, že byla první dámou, nic jiného nevěděla. Takže celý její životní příběh pro mě byl novinkou, a proto mě tak bavilo jej číst. Ocenila jsem to, že se rozepsala o prezidentské kampani a bydlení v Bíléme domě a dovolila nám nahlédnout pod pokličku života, který si málokdo z nás dokáže představit.
První knížka o anorexii, kterou jsem kdy četla, takže nemám s čím srovnávat. Přesto mi přijde, že by A(n)na měla být povinnou četbou pro všechny. Pro mladé, kteří trpí některou z poruch příjmu potravy, pro jejich přátele i rodiny a vlastně i pro všechny ostatní. Ana, Mia a Debbie nejsou kamarádky s kterými byste chtěli trávit dobrovolně čas. Napsat o knize, že byla pěkná, by bylo poněkud zvláštní... příběh byl smutný, ale působil reálně a postava Anny byla uvěřitelná. Samozřejmě vím, že je příběh inspirován autorčiným životem, ale zkušenosti nezajišťují, že napíšete skvělou knihu. Ale to se Sáře bezesporu povedlo.
Příjemné oddychové čtení před Vánoci, které vás naladí na vánoční atmosféru.
Knížka mi neuvěřitelně sedla. Všechny postavy i situace jsou totiž natolik reálné, že celému příběhu jednoduše uvěříte a ponoříte se do něj. A dokonce si i budete myslet, že se jedná o příběh holky odvedle. Tak moc jsou popisy, situace i názory lidí v knize uvěřitelné. Autorka dobře zná typické české charaktery a je to z jejích děl znát.