kaffa
komentáře u knih
Žitkovské bohyně: Lidová magie na Moravských Kopanicích
Dagmar Pintířová Dobšovičová
nedávno sem tou krajinou procházela a přespávala na tamějších kopcích.... je to nádherný kraj, nádherný kus země, nádherný ve své divokosti a nedotčenosti....
původně sem si chtěla po téhle publikaci přečíst i onu propíranou tučkovou, ale už k tomu nemám chuti.... tato zpráva z dob minulých mi bohatě postačila a nechci si dojem z těchto lidí a tohoto kraje nechat zkazit....
děkuji autorce a repondentům za sdílnost a zajímavý výzkum
Žer ty stranou!
Adam Lešikar
zapomněla sem si přidat do seznamu přečtených - musím napravit!
pro milovníky češtinářského humoru POVINNOST! nesmírně sem si to užila :-D nelze prozradit nic bližšího, musíte si to prostě vychutnat sami ;-)
Lughovo kopí
Ari Marmell
.... chtěla sem to dočíst, když už sem četla jedničku a ta nebyla tak špatná.... nevím, teď už sem byla nadšená o poznání méně.... nemůžu se rozhodnout, jestli mi autorův styl poznámek vůči čtenáři sedí nebo mě rozčiluje.... některé hlášky byly i přesto hodně dobrý, jiný (a těch bylo víc) balancovaly na hraně trapnosti případně otravnosti....
nakonec dávám jen 3*, hodně dlouho sem se musela nutit dočítat to, knihu sem neotvírala s nadšením, ale s tím, abych už to dočetla.... přesto příběhu jako takovému nemám co moc vytknout.... prostě někde to všechno funguje a má to ten náboj, zde sem ho ale nenašla (přitom potenciál tam byl)....
Jsem žena, jsem bohyně
Lilia Khousnoutdinova
kniha mi přišla pod ruku náhodou, zaujala mě fotografiemi, škoda, že jim nebylo v knize věnováno více prostoru, na to, jak nákladné musely být kostýmy a líčení, mi jich přišlo žalostně málo.... nejvíce se mi líbila bočanová jako swiza :-)
četla sem jen povídání o bohyních, rozhovory mě k četbě nepřitáhly.... chtěla sem zůstat pouze v mystické rovině :-) zajímavá by byla kniha o mužských bozí, jako protipól k těm ženským, už jen proto, že jich je několik zmíněných v knize, ale taky proto, že takhle je myšlenka nejen té knihy polovičatá, i muži by měli sledovat své archetypy a kořeny, být plnohodnotnými bytostmi.... nedělejme z toho jen výsadu žen....
Tajný život hub
Robert Hofrichter
hezké povídání o houbičkách včetně novinek z vědeckého světa, jen úvod byl trochu neuspořádaný, zmatečný.... houbologie skýtá ještě velký potenciál, ať už se jedná o ekologii, zdravotnictví, průmysl a podobně....
ocenila bych více fotek (některé hříbečky sem si vyhledala na netu, abych je viděla, doporučuju proto číst knihu "online") a taky mi přišly kapitoly nevyvážené - někde až moc odborné, z jiných zase čišelo houbařské nadšení a věda šla skoro stranou.... prostě tomu něco chybělo do pověstné 5. hvězdy, asi sem měla příliš velká očekávání :-)
Plyšákokalypsa
Carlton Mellick III
(SPOILER) musím říct, že tentokrát mi cmIII připravil opravdu těžkou půdu pro hodnocení této knihy.... už od začátku mi bylo bizaro blízké, tak nějak srdeční, protože napsat podobná dílka vyžaduje tak brutální míru fantazie, že snad běžně uvažující tvor toto nemůže zvládnout :-D naprosto si tyhle ztřeštěné nápady užívám, je to něco za hranicí konvencí na tolik, že už jen samotná myšlenka na něco takového zasluhuje metál....
abych to zkrátila - celý příběh, ač se to zdá nemožné, měl hlavu až patu - až na ten konec, kdy sem si říkala, wtf, co se to s tou holkou stalo?! oni ji snad v té nemocnici přeprogramovali! dočítala sem knihu mírně zoufalá z toho, jak tu knihu s tak pitomým koncem ohodnotím, protože do toho momentu to byla psychojízda se vším všudy.... jenže - pak nadešel komixový doslov a ten to vystřelil absolutně do nebes :-D protože carlton nám všem nakopal zadky - je mu úplně jedno, co si o tom, co napsal, myslíte, on si prostě jen hraje se svou fantazií a převádí ji na papír.... nedává to smysl? no a? já to tak napsal, tak se tím udavte :-D let's play the game, dear readers!
a o tom to je, nehledejte v tom moc smyslu, prostě si užívejte vlnu fantazie a podivnosti :-D vlastně - bráno zpětně mi připadá, jakoby naschvál ten konec "zprasil", aby si mohl užít ten komixový doslov :-D prostě bezchybné :-D
ps: zdá mi, jako by se autor dokázal strefovat dobře do dětských můr a podivných strachů, které si z dětství odnesl ne jeden z nás.... např. mně osobně přišli (a ještě furt přijdou) celkem odporní mončičáci a úplně sem je v těch brutálních hračkách viděla.... fobie z klaunů je taky hodně rozšířená.... tak by se dalo asi pokračovat dál.... nevím, jak to autor dělá, ale celkem se mu daří tohle hezky-nehezky zhmotňovat.... prosím, doufám, že ty hračky nikdy neobživnou!
Mendelův trpaslík
Simon Mawer
jo tak tohle je vskutku hodnotitelský ořech.... kniha mě upoutala obálkou a taky tím, že měla být o genetice a hráškopěstiteli :-)
poznatky o životě mendela byly vskutku zajímavé, stejně jako genetické vsuvky, které však leží dost za hranicí pochopitelnosti pro širokou veřejnost (já s biologií kdysi trochu koketovala, něco málo si můj mozek uchoval, tak sem se aspoň rámcově orientovala, ale některé termíny mohly být prostě vysvětleny - klidně pro klid duše, že jim můžou aspoň čtenáři trochu porozumět)....
celkem mě taky rozčilovalo to věčné fňukání nad nedoceněním práce mendela.... no, tak to prostě bylo, ne všichni vědátoři měli na růžích ustláno a navíc z korespondence vyplývá, že on snad ani po nějakém uznání netoužil, že to nebyl jeho životní cíl a že si možná ani velikost svých poznatků nedokázal vůbec uvědomit, představit.... že objevil něco tak zásadního.... ač možná nevěřící kněz, tak pokora mu teda podle mě nechyběla na rozdíl od bena....
čímž se dostáváme k hlavnímu jádru knihy - k onomu prcajzlíkovi - tahle komická zkomolenina slova trpajzlík vystihuje toho genetika vlastně uplně přesně, zatemněná mysl vlastním postižením a touhou rozmnožit své geny.... nejsem žádnej puritán, to rozhodně ne, ale snad půlka textů o benovi byla zasvěcena jeho nezvladatelným choutkám.... a touze prožívat milostný život.... na tom by asi nebylo až tak nic moc pobuřujícího nebo nepochopitelného, ale cesta, kterou se vydal, byla tak do očí sobecky bijící, že prostě se s ním jako s postavou nemůžu ztotožnit a tedy ani s ní souznit.... přišel mi prostě jedním slovem odporný - ne proto, že se narodil s vývojovou vadou, ale tím, co bylo v něm, to z něj dělá zrůdičku....
na druhou stranu nelituju času věnovanému téhle knize, spousta zajímavých věcí a i dramatické vyvrcholení příběhu tomu dává něco víc než jen průměrnému románu....
Ve stínu apokalypsy
* antologie
moc mi to povídkování nejde.... ne že by byly špatné, ale prostě - když povídka nesedne, je najednou "příliš dlouhá" a naopak, když vám to sedne, tak tomu příběhu musíte zamávat hodně rychle.... pak mám prostě rozporuplné pocity, když kouknu na mé hodnocení jednotlivých povídek, tak si říkám, dyť mě minimálně půlka bavila (a některé ještě víc než bavila), ale v globálu nemám z četby jedné povídky za druhou tak uspokojivý pocit jako při četbě románu....
asi bych dala 3 hvězdy, ale naprosto mě překvapil přístup různých autorů, kteří si nenechali svázat ruce klasickým klišé námětem - atomovka, nukleární zima, třetí světová - a vykouzlili tak různorodé konce světů a jejich pokračování, že prostě tuto imaginaci musím obdivovat :-)
Julie R. aneb Dvacet let ze života jedné krasavice
André - Robert Andréa De Nerciat
rozverná jednohubka na jedno lenivé odpoledne v práci :-)
Poslední smrtelné pouto
Brian Staveley
vlastně přemýšlím, čím si mě tahle kniha/série dokázala získat a udržet.... nejsem ten typ, co má rád nějaké velké vleklé ságy.... o netesaném trůnu se sice nedá hovořit jako o sáze, nicméně rozvleklost toho příběhu mě k tomu svádí.... upřímně, ty odstavce, co zahrnovaly ty nekonečné myšlenkové pochody postav (hlavně ty mezi přímými řečmi a v úvodu kapitol), sem přeskakovala pak už automaticky, než se došlo k jádru věci, analyzovalo a přemílalo tolik věcí, že .... prostě núúúúdáááá.... další věc, hodně hlavních postav se mi zdálo nesympatických, vůbec sem si neoblíbila adare (příliš blbá - nemám pro to jiné slovo), kaden ve mě vyvolával rozporuplné pocity skrze celé tři díly, triste byla otravná a ufňukaná....
oproti tomu se mi líbil příběh jako takový, svět a jeho fungování, líši a jejich zřídla, csestriimáci, bohové, kettrali, lebky, urghulové a také některé postavy, co sem si naopak oblíbila hodně - valyn, huutsuu, pyrre, gwenna a anick (a další kettrali), tohle fungovalo opravdu dobře, včetně hlavního odporného záporáka :-)
když to shrnu - ty klady dostatečně vyvážily ta negativa popsaná v úvodu a vyvážily to na tolik, že i přes to mě to bavilo a dočetla sem to do konce :-)
Game
Anders de la Motte
doháním resty z dávných dob minulých, na dočtení 2 dalších knih této série sem si "vyčlenila" více času než obvykle a příběh mi vyfičel z hlavy.... i přes opakovanou četbu mě to bavilo, ale wtf, omg, lol, no jako, té angličty tam mohlo být fakt míň, přestože to do toho příběhu a těm postavám sedí.... někdy méně je holt více.... sem zvědavá na pokračování :-)
Barva kouzel (limitovaná sběratelská edice)
Terry Pratchett
to byl teda ale fakt podivnej trip.... tahle série byla u mě na seznamu četby už hodně, hodně dlouho.... vážně se mi do ní vůbec nechtělo, ale chtěla sem vědět, co všichni s tou plackou mají.... i když sem přečetla několik zdejších komentářů, které radily - nazačínejte touto knihou, stejně sem to udělala, přeci nebudu číst sérii někde z půlky.... a ano, dávám těm komentářům za pravdu (byť nevím, jaké budou další díly)....
abych to shrnula, chvilku to byl divnej trip, pak se tam něco začalo dít, pak zase nějaká podivnost, klička, intermezzo.... ve chvíli, kdy to začlo člověka bavit, se to zase pokazilo.... chvilku sem myslela, že to ani nedám, nedočtu, zahodím.... většinu času sem se musela nutit, abych to dočetla a to rozhodně není ten stav, co člověk chce, když čte knihu.... knihu nechcete odložit a ne jen útrpně počítat stránky....
jenže tohle všechno má jakési podivné ale.... a třeba právě v tom "ale" se skrývá to kouzlo té série.... snad ve fantastičnosti těch dobrodružství, která zatím byla velmi, ale skutečně velmi rozmanitá.... už jen proto zkusím číst dál a uvidíme, jestli se hodnocení bude zvedat.... ale prozatím to u mě na víc jak 2 hvězdy fakt není....
ps: zavazadlo je JEDNOZNAČNĚ top postavou! fantastický společník
21 úderů
František Kotleta (p)
další případ pro pana koska :-) jen tentokrát to na plný počet rozhodně není.... nic bych neměla proti knize, co se netají tím, že její součástí je i propagace čehokoliv, ale - probůh - dá se to dělat inteligentně a ne na každé stránce napsat verbovací formuli chceš u nás pracovat.... i ony vysvětlivky v podobě oken byly dost otravný a rušily příběh, byť to kolikrát bylo zajímavý.... ničilo to uplně tu nejsilnější stránku kotletkových příběhů - to je dynamika, akce, děj, superspád....
na druhou stranu, líbilo se mi, jak občas prosvitl mezi smrští propagace trochu kousavý, ironický humor na stranu škodovky, je dávkovaný tak akorát, rozhodně jde poznat, že si autor ze svého zadavatele a chlebodárce nesedl na zadek :-D a úplně nejlepší ze všeho je název téhle jednohubky :-D to mě pobavilo asi nejvíc v globálu :-D
Dračí krev
Jenny Nowak (p)
jedna z mála knih, kterou sem se rozhodla podrobit opakovanému čtení.... od prvního přečtení uplynulo celkem dost času, začínala sem číst s obavami, že se zklamu, když ji budu číst střízlivýma očima (rozuměj dospělýma).... prostě nechcete, aby vaše milovaná kniha (série) najednou byla "odhalena" jako románek pro dospívající (byli sme přeci všichni tak strašně vyspělí a dospělí na to, abysme něco takového četli).... no a jak to dopadlo?
dobře, bez mučení přiznávám, je to trochu, jak bysme dnes řekli, YA.... ale jen trochu, hlavně co se milostných scén týče.... a na druhou stranu proč ne, kdo by nechtěl číst o lásce až za hrob.... a ještě mnohem dál.... co je však nejpodstatnější, ten příběh a postavy si zamilujete, je to psané opravdu bravurně, jakobyste stáli v koutě komnaty a sledovali děj ze stínů.... kdo by nechtěl prožít aspoň jeden den na branu? a že se kniha nedrží historických faktů? nowak prostě píše tak, že jí to stejně věříte :-)
s chutí si přečtu opakovaně pokračování a doplním nečtené díly....
Cesta do Nidarosu
Andrzej Pilipiuk
já si prostě pilipiuka umím užít vždycky, dokáže mě vtáhnout do děje, do příběhu, čte se snadno a lehce a to mě na čtení nejvíc baví, nenásilnost četby, tu u něj najdu vždy.... putování do a v nidarosu se mi rovněž líbilo, hrdinové sympatičtí, záporáci pořádně záporní a spousta věcí, co slibuje další putování a objevování drsného "straronového" světa :-) prý má sága 6 svazků, tak doufejme, že překladatelští nadšenci vydají pokračování a série nezůstane otevřena :-)
ps: jedna hvězda dolů za vymýšlení smělých podnikatelských nápadů v závěru knihy, přišlo mi to už trochu jak nastavování textu na úkor děje.... tohle se mohlo řešit až po veledůležité záchranné misi nebo někdy v dalším díle....
Neuvěřitelně uvěřitelné příhody z hor
Martin Úbl
malé okénko do radostí a strastí lidí na cestách, pobavilo, ale klidně to mohlo být o trochu delší a fotek mohlo být taky víc.... prostě, dokázalo to navnadit na toulání po venku ;-)
Epitafy - nekončící leporelo života
Richard Ulman
krásné memento mori.... představa epitafu šitého na míru je dokonalá, dokáže vyjádřit mnoho, hlavně pro ty, kteří zesnulého znali.... a co na tom, že to někomu připadá humorné? :-)
kniha nutící k zamyšlení stejně jako procházka po hřbitově
Vlaková loupež po česku
Petr Študent
divoké devadesátky se vším, co k tomu patří :-) jo, kdo se tenkrát uměl otáčet, tak si mohl přijít na slušný jmění.... hodně lidí se "otáčelo" po svém, ale téhle partičce obyčejných chlapíků z pošty a z ovy ste rozhodně museli držet pěsti....
možná mi trochu scházela v druhé půlce příběhovost nebo jak to napsat.... ne že by se tam nic nedělo, ale kontrastovalo to celkem s první polovinou stylem psaní, kdy se vykreslovalo prostředí a hlavní aktéři, přičemž sme mohli zahlédnout postavy v běžném životě.... skoro mi to připadalo, jako bych pak četla jiného autora.... možná by tím utrpěla dynamika příběhu, kdo ví, ale pak děj s těmi ostravskymi chlopaky nějak rychle utekl, což je škoda, nerada opouštím oblíbené knižní postavy! :-)
pochopitelně celý příběh vyšperkovalo nádražácké a poštovní prostředí, neocenitelný vhled do minulosti našich obrovských národních gigantů, jejichž sláva a jedinečnost upadá společně pod tíhou dlouhodobého neekonomického hospodaření v tomto sektoru.... skutečně krásné memento....
Cirkus prokletých
Laurell K. Hamilton
první třetina mě nechtěla zase nějak lapit.... možná už sem u laurell zvyklá na děj od začátku do konce.... nevím.... ale pak si to zase skvěle sedlo a já nedokázala přestat číst.... dostala sem, co sem očekávala :-)