jsemvlastovka komentáře u knih

Je hrozně důležité, jaký překlad si kdo vybere. Nejpoužívanější ekumenický překlad není vůbec dobrý, natožpak Bible 21. století. Ten první není ani srozumitelný, ani přesný, ten druhý je aspoň srozumitelný, ale...
Podle mnoha lidí je nejlepší Hejčl/Sýkora. Ten je vskutku krásný, velmi přesný, srozumitelný i přes to, že vznikal na sklonku 18. století. Bohužel není fyzicky moc k sehnání, nemluvíme-li o lidovém vydání. A má bezesporu nejlepší komentář. Naštěstí ho najdete na libri nostri ke stažení.
Bible kralická je velmi přesná, navíc psána magicky krásným jazykem, na který si ale člověk musí nějakou dobu zvykat. Pro mě je zatím dost nesrozumitelná.
Český studijní překlad je přesný, opět se skvělým komentářem a je srozumitelný, ale bohužel neobsahuje deuterokanonické knihy a je pro katolíka neúplný.
Já používám Jeruzalémskou Bibli spolu s elektronickým Sýkorou a Hejčlem a mohu jen doporučit. Jeruzalémská Bible je srozumitelná, přesná, obsahuje deuterokanonické knihy a má skvělé poznámky. Žel Bohu, Hejčlovi a Sýkorovi se určitě nevyrovná.

Mohu jen doporučit tento odkaz: http://www.obohu.cz/bible/index.php?styl=PR&k=1Kr&kap=1 kde si můžete číst několik překladů najednou.

Pak bych ještě dodala, že Bible určitě není kniha, která by se měla číst od začátku do konce. Není k tomu určená a určitě je lepší začít Novým Zákonem, tedy evangelii, než přečíst nejdřív celý SZ, který kdekoho odradí. Například někoho, koho urazí Leviticus 15, aniž by věděl, že v Pavlových listech jsou tahle "pravidla" zrušená (především pravidla o tělesné čistotě a obětech), s čímž se setkávám často....

Bibli je ale vážně složité číst a správně pochopit. Vždy si při četbě zůstaňme vědomi, že je tam toho jistě mnohem více, než si uvědomujeme. Církevní Otcové soudí, že každá část Písma má minimálně pět významů. Svatý Tomáš Akvinský napsal ke každé větě Evangelia pětistránkový komentář. Kabalisté dokonce soudí, že počet významů Tóry odpovídá počtu permutací jejích písmen, což je číslo, které si většina lidí ani nedokáže představit. Četla Bible je celoživotní...

Pro mě opravdu Kniha knih.

29 17.01.2015

Knihu jsem četla mnohokrát, protože mě drogová problematika baví, zajímá a fascinuje. Je to ve svém oboru klasika, kterou zná každý a téměř každý také četl, nebo alespoň viděl film (který je mimochodem skvělý také). Je zajímavé, že na mě kniha - a hlavně samá Christiane - po každém přečtení působí úplně jinak, než předtím.

Je to silný příběh, který mě naprosto vtáhl do děje. Nezřídka se mi vstává, že se do děje vžiju tak, že si ráno po probuzení neuvědomím, že to není můj příběh a mé problémy a jsem za to najednou hrozně vděčná :)

Také mi přijde, že tato kniha (a jí podobné) alespoň trochu vrací lidem lidskost a empatii... Protože většiina čtenářů knihy s hlavní hrdinkou soucítí, je jí spíš líto a fandí jí, aby se z problémů dostala, než aby si říkal "je to hnusná fetka a může si za to sama". Jenže přesně ten druhý postoj máme dodnes ke všem lidem na ulici s podobnými problémy, které tam potkáme. Jen proto, že Christiane nám dala možnost znát celý její příběh, ale lidé na ulici, na které se podíváme a okamžitě je odsoudímě, to udělat nemůžou... Jakto, že se na knižní a filmové "feťáky" díváme jinak, než na skutečné?

12 17.05.2014

Bála jsem se, že ve svém věku si to už neužiju jako když jsem četla ve dvanácti letech.

Bála jsem se zbytečně. :)

8 26.07.2016

Knížku jsem si vybrala jen proto, že byla dostupná na Bookportu - a byla to skvělá náhoda, protože kniha snad ani nemůže být lepší.
Jsem s pátráním na začátku a je mi mdlo z pomyšlení, kolika chyb bych se dopustila a kolik času bych marně hledala bez ní.

5 29.03.2023

Prvních asi padesát stran mě vůbec nebavilo. Taky mi nesedl mozaikovitý styl psaní, příliš střípkovitá kompozice.

Přesto je to pro mě počin roku. Nejde jen o to, že je to velmi silný příběh - to se od tématu právem očekává. Ani tolik nejde o výborný jazyk, který mě u autorky mile překvapil - tak obratné malování slovy jsem od autorky nečekala.

Mnohem důležitější je, jak moc příběh nabourává systém přesvědčení čtenáře. Všichni víme, že systém v severní Koreji je nelidský. Ale číst o tom, jak severokorejce připadá nelidský systém ve svobodné zemi, to je úplně jiná zkušenost. A samozřejmě, že je na tom velký kus pravdy. Globalizovaný svět je nestálý, anonymní, nejistý, mechanický, složitý, člověk se v něm snadno cítí vykořeněně. Po popisu toho, jak nedůstojně se s lidmi zachází v KLDR, čekáme, že v té jižní člověk dojde vytouženého klidu. Jenže nedůstojné zacházení, nesvobodu a nemožnost být sám sebou člověk zažije i tam.

Samozřejmě se cítím provinile, když mám podobné myšlenky. A je dobře, že se tak cítím. Nikdo by nechtěl žít v tak kruté totalitě, nikdo by neměl být obětí zrůdného režimu. Jde jen o to, že je obrázek světa mnohem komplexnější, než si v běžném životě přiznáváme. A já ze srdce děkuji za knihy, jako je Severka, které na to tak silně poukazují.

3 28.12.2023

Drž mě za ruku…
Tak pevně, že nebudu myslet
Na nic jiného než na to,
Že mě držíš za ruku
Dívej se mi do očí
Tak hluboko,
Až se budeš dívat na toho
Kým jsem chtěl původně být

3 26.11.2021

Svělá kniha, pro mě ještě lepší, než Hvězdy nám nepřály (ale ne tak dobrá, jako Hledání Aljašky :)
Hlavně zpracování duševní nemoci bylo výborné.

Klenot erotické literatury. :-)
V popisu knihy se píše, že je to noční můra pro feministky, což je nesmysl. Slečna O vše podstupuje dobrovolně a feminismus se s konsensuální submisivitou vůbec nevylučuje.

2 02.03.2024

Kniha nenabízí víc, než myšlenku obsaženou už v názvu. Čekala jsem nějaké metody, techniky, nebo aspoň originální myšlenky, ale kniha je jen příběh autorky (ne tak zajímavý, že byste o něm chtěli číst) a spousta prázdných řečí.

Svět BDSM je velice pestrý, existuje nekonečně mnoho různých variací a dynamik a žádná z nich nemůže být špatná, může být jen kompatibilní nebo nekompatibilní s protějškem.
Tento základní fakt nám autorka zatajuje a v celé knize popisuje jenom jeden typ vztahu, své názory vydává za fakta a snaží se popisovat, co správný dominant nebo submisiv dělá a nedělá. Jako by na tom, co vyhovuje konkrétním lidem, vůbec nezáleželo.

Velice příjemně překvapila. Překlad nic moc, ale sociologii a různé teorie vysvětluje výborně.

1 10.03.2024

Nikdy jsem nepochopila, co na tom všichni vidí. Když jsem Sodomu poprvé otevřela asi ve čtrnácti letech, připadala jsem si hrozně krutopřísně - a mám pocit, jako by tohle byl pocit, kvůli kterému tak vysoko hodnotí většina ostatních. Fakt nejsem puritánka a na dekadenci jsem zvyklá, žádný šok se nekonal, jen na tom prostě nevidím nic tak zajímavého. Knihy jako Venuše v kožichu, Příběh O, nebo i Lady F**kingham hodnotím mnohem výše.
(Jo a snad nemusím říkat, že s BDSM tohle nemá nic společného.)

1 02.03.2024

Skvělá knížka pokrývající všechna důležitá témata, vhodná pro úplné začátečníky, ale i zkušené hráče.
Mile potěšil dobrý překlad se správnou šachovou terminologií, což je bohužel vzácnost.

1 14.04.2023

Spíš než populárně naučná kniha je to kniha fejetonů, takže čekejte spíš humor než osobní rozvoj.
Četla jsem i Chovejte se jako kočka, která se mi líbila hlavně esteticky, ale žádný zázrak to nebyl. Každopádně jsem sáhla i po téhle, coby po milé oddychovce. A naprosto mě dostala! Vůbec se nedivím, že autor dostal Pulitzera. Dostávala jsem z ní záchvaty smíchu v metru. :)

1 09.03.2019

Hezky zabalené ho*no.
Pokud od filosofie a teologie očekáváte jen to, že vám uleví od utrpení a starostí, jste asi u správné knihy. Pokud vám jde o pravdu raději si vypláchněte oči Savem.

Od knihy jsem nic nečekala, ale příjemně mě překvapila. Obsahuje konkrétní tipy a triky, doporučuje aplikace, je opravdu velice praktická. Bála jsem se, že si jen přečtu něco ve smyslu "být pořád online ti škodí, tak přestaň," ale kniha je vážně nápomocná.

1 12.02.2019

Skvělá a jedinečná kniha! Chtěla jsem se naučit lépe mluvit a tahle kniha mě překvapila obsahem mnoha informací a přínosných cvičení. Opravdu doporučuji.

1 12.02.2019

Uznávám, že na Facebooku a Instagramu fajn projekt, ale nechápu, proč z toho vyšla kniha... Úplně zbytečná, podle mě.

1 12.02.2019

Krásná kniha! Stejně jako Barbora miluju knihu Projekt štěstí a autorky ke štěstí přistupují velmi podobně - vědecky, co nejvíce zdrojů a dat, analyticky... Vtipná, poučná a inspirativní. Sama teď píšu knihu o štěstí, i když z trochu jiné perspektivy, a tahle mě v mnohém inspirovala, což už jsem po čtení všech těch Seligmanů, Csikszentmihaliyů, Fredericksonových... nečekala.
Opravdu obdivuji, jak skvěle autorka míchá dohromady své vlastní zážitky a názory s vědeckými fakty a studiemi.

1 12.02.2019

Úžasná kniha, kterou by si rozhodně měl přečíst každý terapeut a dost možná i někteří pacienti. Hlavní zásady jsou velice přínosné, především samotná myšlenky hledání řešení a ne příčiny, přičemž tyhle dvě věci spolu nemusí vůbec souviset (dveře odemkneme, když najdeme klíč, ne když důkladně prozkoumáme, kdo kdy zamkl).
Poslední kapitoly na mě byly až moc filosofické, ale to nemůžu hodnotit negativně, je vidět, že to má hluboký základ. Akorát jsem se jím nedokázala prokousat.:-)

1 12.02.2019