Jrsnbl komentáře u knih

Dílo úžasně popisuje zvrhlost vyšších vrstev tehdejší Francie. Jsem si jist, že by se to dalo promítnout i do dnešní společností. Hvězdičku strhávám za pomalejší rozjezd, posléze to byla radost číst. :)

8 25.06.2020

Pokud vám není lhostejné, co se děje za hranicí vašeho písečku, určitě doporučuji přečíst! Pochopíte, proč se některé země chovají, tak jak se chovají, proč se na Blízkém východě furt válčí a proč se Rusko momentálně soustředí na sever. O tomto a mnohém dalším se v knize dozvíte.

8 23.05.2020

Samozřejmě že, snad jako každý z nás čtenářů Backmana, jsem ocenil pokračování milované medvědínské série. Musím ovšem konstatovat, že díl jako takový byl již zbytečný. Backman sice měl za potřebu uzavřít příběhy, jenž otevřel ve druhém díle, i přesto mi přišly nedotažené. Nebo naopak spíše místy i přetažené.

Amat, Benji, Bobo, Ana, Maya... to je pětice, na jejichž dokreslení jsem se těšil nejvíce. A zklamán jsem rozhodně nebyl.

Jako pokud Backmana fakt zbožňujete, Vítěze oceníte. Nečekejte ovšem román na úrovni jedničky a dvojky, to vskutku ne. :)

7 03.09.2023

Komentář pod mou recenzí od Set123 sepisuje veškeré mé pocity z díla lépe, než bych já sám dokázal. Válku s mloky zde proto hodnotit nijak jinak nebudu. Dovolím si však jednu myšlenku, kterou jsem po dobu čtení závěrečných kapitol ve své hlavě oplýval.

Jedná se o lidství. Vzhledem k tomu, že je román společenskokritický, nelze si tohoto aspektu nevšimnout. Čapek proti sobě dává Mloky a lidi. Ve všech možných případech Mloci lidstvo porazí. Jsou Mloci výjimeční? Nikoliv. Mloci by mohli být lehce nahraditelní třeba roboty, přírodou nebo klimatickou krizí. Proč tedy lidstvo nedokáže v těch nejsložitějších krizích krizi ustát? Rozdíl mezi silou Mloků nebo robotů a lidmi tvoří právě rozdílnost. Lidi jsou chamtiví, politicky rozdělení a snaží se hájit své zájmy. Nemohou dělat věci, které jim jsou proti srsti. Nejdou do obchodu, na kterém by prodělali. Ať už kapitalismus, ekonomika, politika, rasová rozdělenost a bůhvíco činí lidi porazitelnými a slabými. Co se týče mé teze ohledně zmíněné klimatické krize, dovedu si ji označit za takové Mloky. Ač si lidstvo problém, snad, dostatečně uvědomuje, nebojuje proti němu se vší silou. Proč? Proč by velkofirmy dělaly opatření, které jim zisky složí o enormní procenta? Proč by člověk měl přestat jíst maso nebo už nikdy v životě nelétat? To je přeci zasahování do lidských práv a svobod! Ne, reálně tomu tak není. Reálně to je jen představa jakési utlačovanosti a lidské chamtivosti, která i v tomto případě, pokud nezačneme ihned jednat, dovede Mloky k drtivému vítězství. Snad jsem nikoho nepohoršil. Jen pro zamyšlení.

7 01.07.2021

Od tohoto norského autora jsme většinou zvyklí na vraždy, policii a zapeklité případy. Ač se to zprvu možná nezdá, i tento román nám tohle všechno nabídne a to sice ve stylu, který se točí okolo romantiky a rodinných vztahů. Nesbo zde dokázal úžasně vystihnout vzájemný vztah dvou bratrů, který je temnější, než se z úvodu může zdát. Rozhodně doporučuji! Výběrem této knihy nešlápnete vedle, já se moc bavil. ;)

7 22.12.2020

Tenhle příběh byl naprostá radost číst. Krásná hra se slovy, úchvatné verše, které jsem si naprosto užíval. Za mě dílo k maturitě, ze kterého jsem opravdu nadšený a jsem si jist, že si ho někdy v budoucnu znovu přečtu.

7 14.06.2020

"There´s no room for facts when our minds are occupied by fear." - Hans Rosling. Jedna z mnoha myšlenek v knize, která mě opravdu upoutala a naprosto se pod ní podepisuji. Faktomluvu by si měli přečíst naprosto všichni, jedině poté nebudeme žít ve světě plném dezinformací a nenávisti.

7 07.06.2020

Tak tomuto se říká novinařina na vrcholu. Saša Uhlová se nebála jít s kůží na trh. Doslova. Cíleně se zaměstnávala v pozicích, které mnozí hodnotí za ty "nižší". O nadřízených, kolezích, pracovním prostředí, kuřatech, přestávkách, obcházení zákoníků práce, exekucích a životní bezradnosti. Tak o tom a dalším Uhlová psala. Právem za svou reportáž obdržela Československou cenu veřejnosti.

6 15.09.2023

Poutavý příběh, jenž vás vrátí v čase do horkých dob devadesátek na Balkáně. Autorka se sice narodila v New Jersey a rozpad Jugoslávie a s ní spojené vřavy ji proto fyzicky nezasáhly. Chorvatská krev po rodičích v ní ovšem proudí nadále, a proto se ji i v tomto smyslu události, kterých se naštěstí osobně neúčastnila, týkají.

Sara Novic je rozhodně skvělou vypravěčkou. Válku na vlastní oči nezažila, a i přesto o ni dokáže napsat dechberoucí románovou výpověď.

Pocit odcizení a znovushledání s tou pravou domovinou. Otevřený konec nám dává prostor pro fantazii. A i přesto bych byl rád za druhý díl.

6 12.08.2023

Opět skvělý Murakami.

Kočky, Dostojevskij, Kafka, láska, sex, magično, jazz, bar... ačkoliv se knižní motivy v autorově díle častokrát opakují, prolínají, stejně je každý titul jiný. Docela jiný. A to platí i pro sbírku povídek Muži, kteří nemají ženy. Kde jinde si totiž můžete přečíst následující větu, než u Murakamiho?

"Když se ráno probudil, shledal, že se v posteli proměnil v Řehoře Samsu" - Zamilovaný Samsa, Muži, kteří nemají ženy.

Murakami mě nejspíše nepřestane překvapovat. Již jsem od něj přečetl přes 20 titulů a stejně jsem do něj zamilovaný jako při čtení toho prvního.

6 24.06.2023

Další Murakamiho jednohubka, kterou spořádáte třeba i za čtvrt hodinky.

V porovnání s Podivnou knihovnou a Spánkem je dle mého osobního hodnocení nejslabším, to však neubírá na kvalitě samotnému dílu. Nerad srovnávám, jen to tak cítím. Ilustrace na jedničku jako vždy.

Doslov knihy byl naprosto parádní a jen díky němu dávám o hvězdičku navíc. ;)

6 05.05.2022

Vždy, když se mi zachce po pocitu absurdity, nadpřirozenosti a nesmyslnosti, vím, že mohu sáhnout po jakémkoliv Murakamiho díle. O těchto jednohubkách o délce padesáti stran to platí dvojnásob. Ta absurdita, nadpřirozenost a nesmyslnost se totiž musí vložit do podstatně menšího rozsahu.

Podivnou knihovnu jsem přečetl za nějakou půlhodinku před spaním. Ty ilustrace celému příběhu dodávaly barvitosti, reálnosti. Stejně jako u Spánku, i v tomto případě, jsem měl pocit, že mě příběh naprosto pohltil. Jedna kapitola za druhou, stránka za stránkou. Prakticky se od toho nešlo odtrhnout.

6 20.02.2022

Pařížská smetánka 19. století. Miláček je naprosto dokonalým ztělesněním intrik, kariérismu a moci. Pokud máte zájem o francouzský realismus, tohle dílo by vám mohlo dobře posloužit jako taková vstupenka. Rozhodně doporučuji!

6 25.12.2021

Já vám nevím. Příběh mladého kluka, který se protlouká životem v 50. letech v okolí New Yorku, to byl poměrně hezký. Prostředí a celkově poválečná atmosféra byla v díle dobře vykreslená, což titulu přidává na hodnotě.

Že by to však měla být klasika, kterou si musí přečíst všichni, jinak jsou kulturně nevzdělaní? Ha, to fakt ne. Něco tomu prostě chybělo. Byl to jen příběh kluka, který si sám a svými chybami dělá život těžším. Holden Caufield mi byl zároveň dosti nesympatickým. Ať už se jedná o jeho přebujelý chtíč k ženám, konkrétně těm starším, nebo jeho lásku k alkoholu. Boha, je mu 17. :D

Kdybych měl hodnotit dílo samotné, nebylo špatné. Ve srovnání s jinými díly, které "si musíte přečíst", je však těžkým podprůměrem.

6 20.10.2021

V pořadí třetí přečtený titul od Murakamiho, co se týče počtu stránek i nejkratší. Povídka vyobrazuje duši a myšlenky ženy, která se utápí v každodennosti. Každodennost se však ukončuje dnem, kdy nemůže spát. To, co během následujících dní zažívá rozhodně není každodenní, byť reálné.

Přečteno jedním dechem. Lahodná a laskavá slovní spojení vycházejíc z pera Murakamiho jsou pro mě naprostým literárním balzámem.

6 14.10.2021

Na knihu jsem sáhl po úspěšně složené maturitě, při které na mě stále ve filozofii vyskakovalo jméno Alberta Camuse. Vzhledem k tomu, že mi přišel velice sympatický, do Cizince jsem se prostě musel pustit.

Lze říci, že to bylo správné rozhodnutí. Prostředí Alžírska za dob francouzské kolonie bylo velkým zpestřením, které z geografického a historického pojetí díla hraje velkou roli. Mersault, tedy hlavní postava, byl naprosto skvělý. Apatický, ale ne úplně bezcitný. Pociťoval, ale nedával své prožívání najevo zhrzené společnosti.

Kniha mě na mnoha stránkách dovedla k hlubokému zamyšlení. Zamyšlení nad životem jedince a společností jako takovou. Existencionalismus na vás z díla dýchá ze všech stran. Dílo ale ani tak o té filozofii není, je hlavně o příběhu. Příběhu, jenž je podpírán filozofií existencialismu.

Rozhodně doporučuji přečíst, Cizinec je naprostou parádou!

6 13.06.2021

Kundera je génius. Styl, jímž umí popsat vnitřní dialog postav, je naprosto neuvěřitelný. U směšných lásek se mi líbí, že to nejsou jen milostné příběhy obyčejných lidí - tyto erotické aférky mají totiž vždy hlubší význam a je v nich skryto mnoho mouder. Povídky byly všechny do jednoho báječné, za mě je ovšem favoritem asi doktor Havel. :p

6 10.04.2021

Jsem si jist, že vzhledem k tomu, že je kniha považována za klenot české literatury, určitě své příznivce má. Já jsem ji však musel v půlce utnout, protože mě absolutně nebavila. Inu, 100 lidí, 100 chutí.

6 12.06.2020

Naprostá pecka! Jakožto politickému geografovi se mi tento Marshallův počin velice líbil. Knihu sice nelze brát jako odbornou četbu, ovšem právě proto to svým populárně-naučným stylem a stravitelným jazykem, dává jistý pocit lehkosti.

Marshall se v tomto díle zaobírá specifickými státy (v případě Sahelu i regiony), které mají ve světové geopolitice velké slovo, ale nevešly se do Marshallovo předešlého spisu V zajetí geografie.

Musím říci, že mě tento díl upřímně bavil i více. Írán se Saúdskou Arábií mě vždycky zajímaly, překvapila mě do jisté míry i Británie s Austrálií, ale nejvíce mě dostala závěrečná kapitola o vesmíru, kterou jsem zprvu upřímně ani neměl v plánu číst. Nabudila mě takovým optimismem, ale i strachem, že to v řádcích nelze jen tak popsat. :D

Každopádně čtěte, je to super!

5 18.05.2023

Vzhledem k tomu, že jsem se kvůli studiu vysoké školy přestěhoval do Ostravy, byla zde jakási povinnost se literárně ponořit do místních autorů. A Bezručovy Slezské písně jsem opravdu vynechat nemohl. Tož kraj razovity...

5 04.11.2022