Jen_procházím
komentáře u knih
Sharpův úder
Bernard Cornwell
Právě španělská (no dobře španělsko/portugalská) část Sharpových lapálií se mi vždycky četla nejlépe. Mám ho i jeho střelce moc rád, ale podle mě je celá tahle série podprůměrná. Je to brak. Pěkně napsaný brak plný krásných žen, neschopných důstojníků a bojů proti přesile. Cornwell umí lépe...
Kdo chytá v síti
Marika Pecháčková
Kniha je pojata hodně moderně/artově. A bohužel jako kdyby místy nevěděla, kam vlastně míří. Bylo fajn si ji přečíst a několik pasáží mne zaujalo, ale sama o sobě (myšleno bez filmu, kterému je doprovodem) bohužel neobstojí.
Osudy dobrého vojáka Švejka 1. - 2. díl
Jaroslav Hašek
Jak jinak bych měl asi hodnotit. Kniha i film mají v naší rodině kultovní status v celé mužské linii, stejně jako Král Krysa.
Suttree
Cormac McCarthy
Pro mě mnohem lepší než než ostatní autorova tvorba. Příjemně pomalejší, občas s humorem a hlavně s hromadou zvláštních postaviček.
Šedé včely
Andrej Kurkov
No bylo to zajímavé a kdo má rád včely ten si počte. Sergej je na mě trochu moc románově pojatej trouba, občas mě donutil se zasmát. Srovnávat ale toto na zadní straně s Bulgakovem, Murakamim? Za mě trochu mimo.
Druzi ve smrti
Sven Hassel (p)
Postavy téhle série sem si oblíbil, hlavně Pískošlapa/Legionáře (Blíží se smrt blíží) a samozřejmě blba Drobečka. Literatura faktu to evidtně úplně není, což mi ale moc nevadí. Taky je jedna hvězdička čistě za černej/šibeniční humor.
Co mě otravovalo byla ta snaha o to pokrýt válku ze všech úhlů-špitály, kriminály, lov partyzánů, průzkum, židi...navíc vypravěč Sven vlastně ustupuje úplně do pozadí a krom snad jedné kapitoly neřekne víc jak dvě věty. Pokud to člověk bere jako antiválečnou knihu a "příklady" z Německa tak budiž, jako chlapskej "dobrodružnej" příběh to taky celkem jde.
V bouřích ocele
Ernst Jünger
Vynikající dílo napsané skvělým jazykem. Už teď vím, že budu číst několikrát a to ještě nejsem ani na konci. Při pasáži na Sommě mne kniha strhla tak, že sem začal při čtení nahlas nadávat všem politikům a králům, kteří připustili obrazy bojišť, co vypadaly jako masové hroby. Ne že by Jünger chtěl něco sdělit, nějak apelovat. On prostě celou scénu popsal.
Musím se taky zastavit u osoby autora. Ze stránek knihy vystupuje celá jeho osobnost, ikdyž on sám si spíš všímá toho, co se děje okolo a nepíše mnoho o svých vnitřních pochodech. Jeho postřehy k lidské povaze se mi moc líbily. Nepochybně to byl inteligentní člověk se skvělým pozorovacím talentem. To se hodí filozofům i válečníkům... Junger je v celé knize (krom prvního střetu) za všech okolností klidný a evidentně si zachoval i během nejhorších situací nadhled. Přidejme hromadu jizev a máme prototyp muže, který byl pro velení v poli snad narozen. No a pokud napíše jako člověk, který zaspal vybombardování vlastní ubikace nebo se flegmaticky bavil před útokem filozofováním že bylo něco zlé, tak tomu sakra věřím.
Páni severu
Bernard Cornwell
Po skvělých dvou dílech sešup celkem dolů. Cornwell umí i v rámci série lepší kousky.
Chuligán
Philipp Winkler
Autor tohle téma vůbec nezvládl. Na rozdíl od skvělé Fotbalové fabriky od Kinga tady ukazuje stereotypní představu o chuligánech a jejich životě bez jakéhokoliv přesahu. V podstatě to vypadá, jako kdyby si přečetl dvě sociologické studie, zeptal se na chuligány prvního člověka, co mu na tribuně přišel pod ruku a hurá k počítači psát. Chvílemi mi přijde, že kniha vůbec nedrží po hromadě.
Lepidlo
Irvine Welsh
No přiznám se, že nejvíc mě bavilo několik zlodějských historek a ta trocha fotbalu na začátku. Občas to bylo všechno strašně tlačené...můj první Welsh, tak trochu váhám jestli vůbec aspoň zkusit pokračování s Limo Terrym, kterej mi připadal jako totální bastard.
Big Joe
Josef Šmejkal
Moc pěkná kniha. Není zas tak moc o zápase, ale spíš o tom, co všechno Šmejkal zažil na cestách po světě, přičemž přednost mají humorné historky. Škoda jen, že nebyla věnována žádná pozornost Šmejkalovu velkému zápasu s Fryštenským.