Hels-is-unicorn komentáře u knih

Bála jsem se. Tak hrozně moc jsem se bála. Paolini je vypravěč, skoro bych řekla bard, s překrásnou fantazií plnou draků a kouzel. Jak by někdo takový mohl zabřednout do hypermoderních technologií sci-fi žánru? Ale světe div se, on to dokázal. Překvapuje mě, že první kniha má horší hodnocení než druhá, protože mě určitě zaujala víc. Jak už je zmíněno v komentářích níž, v druhé knize se střídala bitva za bitvou a děj, spolu s mimozemskými bytostmi, tím trochu utrpěl. Přijde mi zajímavé, o jak poetickou knihu se vlastně jedná. Nicméně konec, kde se Kira v podstatě pasovala na Boha, mě zrovna dvakrát neuspokojil. Doufám, že pokračování ji vrátí nohama zpátky na zem :-) Velice se na něj těším a doufám, že se Paolini neodmlčí na dalších 10 let :-)

05.10.2021

Druhý díl příběhu pro mě byl dost zklamáním. Světy, které hrdinka navštívila, v sobě ani zdaleka neměli tu jiskru, kterou jim autorka dala v prvním díle. Navíc mi přišlo, že se děj začal komplikovat tak, že se v něm sama autorka ztratila a nevěděla, jak z něj ven. Což bohužel dokázal i poslední díl.
A nebyla bych to já, abych nepoděkovala CooBoo za jejich výbornou práci, co se týče korektur. Bravo, nikdy mě vaše odfláknutá práce asi nepřestane překvapovat. Ještě že si to zahraniční autoři nikdy nepřečtou :-)

05.10.2021

No nevím. Oproti prvnímu dílu dost slabota. Příběh v podstatě dost o ničem (byl tam vůbec nějaký?), spousta zbytečných rodinných a dějinných souvislostí, zmatek, chaos... Cestování astrálním světem Šedi mi vůbec nedávalo smysl, nepochopila jsem, jak vlastně funguje. Proč jednou bylo možné ovlivnit minulost a jindy zase ne? Navíc se mi prostě pořád hrozně pletly ty kytky. :D Doteď ani nevím, jaký je mezi krvavým a temným kvítkem rozdíl. :D
Líbil se mi odkaz na Sněhurku v samotném závěru. A cením i to, že konec byl relativně uzavřený, ale pořád ponechává prostor k domněnkám (pokud se tedy neplánuje další díl?). Edit: aha. Trilogie. Hm. Tak to teda úplně nevím. Asi bych se vůbec nezlobila, kdyby se zůstalo u duologie. O čem chce vlastně autorka ještě dál psát, když relativně všechno uzavřela?
Hodnotím jako průměr. K prvnímu dílu se někdy možná ještě vrátím, ale druhý se dalšího čtení už nejspíš nedočká.

09.11.2020

Ano, ano, ano! Tohle můžu.
Trochu jsem se bála, ale zároveň i trochu doufala, aby autoři nesklouzli k napodobenině Illuminae. Ale bála jsem se (a doufala) úplně zbytečně. Nacházíme se v hodně podobném světě, i postavy jsou dost podobné jako v Illuminae a Nikdynoci, ale to už je holt styl, bez kterého si díla téhle dvojice nedovedeme představit. Že by Kristoff neměl sarkastické a cynické postavy? Nehrozí. Zvlášť když jejich až meziřádkové vtípky jsou právě to, co jejich knihy činí tak zajímavými. Schválně, kdo se zvládl nepousmát při zmínce o itreyském viru?
Líbí se mi i "záporák", jestli se to tak dá nazvat. Sice trošku evokuje Strážce galaxie 2, ale s tím dokážu žít, naopak jsem zvědavá, co všechno se pokazí. Jen prosím už žádné vstávání z mrtvých, děkuji.
Nemůžu se dočkat dalšího dílu, dala bych 5 hvězd, ale přece jen si něco musím šetřit na příště... a zatím jsme jen u rozjedu :-)

18.09.2020

No. Tak tohle byla asi největší ztráta času v mém životě. A ještě jsem za to dala i peníze. Kde je prosím ta temná dystopie, kterou slibovala obálka? Já jsem ji jaksi nenašla. Co jsem ale našla, je naprosto stupidní hlavní hrdinka, která mi celou dobu extrémně lezla krkem. Přeplácaný a nedomyšlený fikční svět, kde očividně nikdo nezná jinou barvu než růžovou a zlatou. Úplně ubohé popisy a ještě ubožejší děj. A tohle má jako vážně mít pokračování? A někdo to hodlá vydat a někdo další do toho investovat peníze?
Vždycky jsem Fragment považovala za hodně kvalitní nakladatelství, většina mých srdcovek je právě od nich. Ale překladatele téhle knihy by měli okamžitě vyrazit. Jestli ještě někdy někde potkám slovo "krásčí", vyletím z kůže. Patvar, který samozřejmě neexistuje, ale my ho budeme pravidelně opakovat v každé druhé větě, aby náhodou čtenář nezapomněl, že zrovna tenhle drdol je KRÁSČÍ, tenhle kufřík je KRÁSČÍ, pudr je KRÁSČÍ, komnaty jsou KRÁSČÍ. Nestačí to zmínit jednou dvakrát, čtenář je totiž blbec, a kdyby mu to ob stránku někdo nepřipomněl, zapomněl by to a byl by velice zmatený. Až jednou budu chtít spáchat sebevraždu, vezmu si tuhle knihu a spočítám všechny "krásčí". Myslím, že by se jeden nestačil divit, kolikrát se takový patvar může v knížce objevit.
Původně jsem chtěla dát alespoň tu jednu hvězdu za pěknou obálku a posledních asi 15 stránek, které opravdu připomínaly temnou dystopii. Ale ne, za ten ztracený čas a vyhozené peníze to dát nemůžu. Navíc ta krásčí obálka slouží jen k tomu, aby další chudáci skočili na lep jako já. Nedejte se!

Na sérii Skleněný trůn se vrhám až po úspěšném absolvování kompletní série Dvorů. A musím říct, že jsem velmi příjemně překvapená. Když se v knize objevila první zmínka o vílách, začala jsem se bát, že se to nakonec zvrhne v naprostou kopii Dvorů, ale i když autorka zanechala úplnou prapodstatu svého vybájeného světa, zbytek úplně změnila. Asi by mi nevadilo mírné propojení, jako to bylo například u Griši a Šesti vran, nějaká zmínka, že kdysi dávno žila nějak Feyre, ale i takhle jsem spokojená.
Zatím jsem se k dalším dílům nedostala, ale tenhle mi z nějakého důvodu hrozně dlouho připomínal Selekci. Snaha zvítězit ve zdánlivě nesmyslné soutěži, rozmazlování dívky z ulice v přepychovém paláci, přízeň prince, hrozba povstalců... A sem tam do toho překvapivý zásah nějaké té akce. Jediné, co musím vytknout, je souboj s Cainem, který bych asi musela číst minimálně pětkrát, abych pochopila, co se tam vlastně stalo. Chápu záměr a jeho podstatu, ale myslím, že by bylo možné jej popsat mnohem přehledněji.
Každopádně jsem velmi zvědavá, kam se série posune, zatím mě zaujala daleko víc než Dvory :)

15.04.2018