Hathor89 komentáře u knih

Knihu jsem četla jako součást čtenářské výzvy (Oblíbená kniha rodičů, prarodičů). Mamka jmenovala desítky knih, ale tuto opakovala několikrát, protože ji v dětství četla pořád dokola. Já si ji připomněla podruhé a myslím, že ne naposledy. Neznámá Afrika, únos, odvážná záchrana, napětí, boj s nemocí a se smrtí, proměna chlapce v muže, podmanění domorodých obyvatel, dobrý konec. Vydání okouzlilo krásnými ilustracemi Václava Junka. Kniha možná pro mladší čtenáře, ale pohltila mě stejně jako v dětství, určitě po ní znovu sáhnu, až budu mít chuť na dobrodružnou výpravu. Autor skvěle vykreslil život v Africe, zvyky domorodých kmenů, krajinu, podnebí a zvířata.

6 08.08.2017

Knihu jsem četla již několikrát a myslím, že ne naposledy. Je to příběh, který přímo miluji, u Mohyly Hanče a Vrbaty se mi vždy tají dech úctou ... a František Kožík jej popsal krásně. Úžasně vykreslil charakter Bohumila Hanče, jeho těžký život, který užíval plnými doušky, a Krkonoše, které tak miloval. Jen vědět, co se mezi přáteli na život a na smrt během závodu stalo …

6 30.04.2017

Spousta lidí se divila, že jsem tuto knihu ještě nečetla, tak jsem po ní konečně sáhla … a měla jsem to udělat dříve. Možná bych si ji v dětství tolik neužila (kdo ví, jak bych tuto pohádku vnímala), teď mi přinesla hromadu námětů k zamyšlení. A když ji přečtu znovu a znovu, vždy tam najdu něco nového. Kolikrát jsme v životě Malým princem? Kolikrát nechápeme svět kolem nás a děláme si ho složitějším?

Knížku jsem nemohla (a ani nechtěla) odložit. Při četbě jsem si neustále vybavovala historické události a postavy, které jakoby z oka vypadly některým postavám v knize a současným osobnostem veřejného dění. Jednoznačně doporučuji k přečtení všem lidem (kteří se bohužel nikdy nepoučí). Žel platil, platí a bude platit závěrečný zákon: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Je děsivé, jak jsme zmanipulovatelní.

6 08.10.2016

Krásné příběhy o lidech, kteří sport milovali, obětovali mu kus sebe a něco dokázali i přes nepřízeň osudu (nebo třeba politiky, nedostatku financí). "Když neujedeš teď, neujedeš už nikdy v životě. Buď zvítězíš, anebo padneš. Ale nikdy v životě si nebudeš vyčítat, proč jsi to nezkusil." (Pár kilometrů od Terezína)

6 14.07.2016

Naprosto úžasný byl úvod autora, ve kterém vysvětlil vznik básně Havran. Hlavní motivy. Smysl. To vše člověk zná ze školy, ale bylo to velmi dobře napsáno. Vlastně je to i takové stručné zamyšlení nad psaním básní obecně. Skladba Havran nemá chybu. Je prostě úžasná. Děsivá. Plná citu. Smutku. Smrti. Beznaděje. A přitom také lásky. Při čtení mám pocit, jako bych v tom pokoji byla také a naslouchala tomu nemilosrdně konečnému Nikdy víc. Ostatní básně se mi líbily různě, některé více, některé jsem nechápala (možná si je přečtu ještě jednou a zkusím se do nich více ponořit). Ale celkově knihu hodnotím dobře.

5 22.04.2019

Jako první jsem viděla film (naprosto mě nadchl … i když u takového tématu to vyzní příšerně), teprve pak jsem zjistila, že existuje i kniha. Příliš jsem neváhala a hned po ní sáhla. Úžasná četba. Neskutečný příběh dítěte, které přežívalo, žilo a přežilo. Neskutečné podmínky. Neskutečné historky. Neskutečná vůle žít. Neskutečné … je především to, že to byla skutečnost. Nemyslím si, že je kniha jen pro děti. Válka pohledem dítěte dostane do kolen snad každého dospělého. Husí kůže je nejlepším důkazem toho, jak na mě kniha působila. Při připomínce Mezinárodního dne památky obětí holocaustu jsme si z knihy předčítali ve škole … nikdo ani nedutal. Když všichni četbu rozdýchali, zajímali se o další podrobnosti z knihy … momentálně koluje po škole a jeden výtisk skutečně nestačí.

5 17.02.2019

Nadčasové téma. Jednoduchý příběh. Hluboká myšlenka. Mnoho řečeno málo slovy. Krásný a bohatý jazyk. Skutečně by dlouhověkost/nesmrtelnost přinesla lidem větší štěstí? Skutečně by byli lidé moudřejší a vzdělanější? Skutečně bychom o to stáli? Měl by náš život větší smysl? Žijeme v době, která si pohrává s DNA, tato knížka podává možnou odpověď na význam dlouhého života, a to v podání postoje E. M. Zároveň konec knihy nutí čtenáře k zamyšlení. Všichni lidé mají právo na nesmrtelnost? Jsme si všichni rovni? Kdo by o tom rozhodoval? Pan Spisovatel prostě uměl … a stále má čtenářům co říct. Teprve nedávno jsem zjistila, že byl několikrát nominovaný na Nobelovu cenu, stále nechápu, proč ji nedostal.

5 08.01.2019

Spojení moderního umění a klasického literárního díla může být poutavou změnou, která přitáhne mnohé nové čtenáře. Žel patřím asi do skupiny těch, kteří takové spojení neocení a naopak je děsí svým způsobem neúcta k dílu, které zbožňují a ve kterém si listují při dlouhých večerech. Moderní pojetí mě neoslovilo. Možná bych našla pár míst, která se mi líbila, ale nebylo jich mnoho. Navíc jsem měla drobný problém s – byť ojedinělou – angličtinou u komiksových kreseb. Myslím si, že ke K. J. Erbenovi to nepatří. Ale proti čtenářskému gustu … Dvě hvězdičky za odvahu.

5 30.10.2018

Po knize jsem sáhla, protože jsme se žáky četli ukázku v čítance … A výsledek hodiny? Žáci požadovali zařazení knihy na seznam doporučené literatury a já litovala, že jsem po příběhu nesáhla dříve (ale ono je tolik knih, které by člověk chtěl zhltnout). Upíři jsou dnes velmi populárním obchodním artiklem, ale tyto starší příběhy nám jsou nějak bližší (i ve srovnání s reklamou na Stmívání). Chvilku mi trvalo, než jsem se srovnala s tím, že se jedná o deníkové záznamy a dopisy, ale nakonec mi přišlo úžasné, jak se z útržků každého účastníka skládá děsivý příběh, první svého druhu. Autor perfektně vykresloval atmosféru strachu, popisy postav, krajin, pocitů. Jen ten konec mi připadal nějak odfláknutý a moc rychle ukončený, stejně tak se změnila doba, takže vztahy byly na můj vkus naivní. Ale to nic nemění na dokonalosti tohoto starého příběhu.

5 18.03.2018

Možná je trochu zvláštní psát o takovém sportovním úspěchu formou pohádky, kde mají své místo kouzla … Ale není snad příběh obyčejného kluka, který tvrdě dřel, sám o sobě kouzelný? Ota Pavel hold uměl psát, až mi běhal mráz po zádech, když Raška skočil. Už se těším, až s tímto příběhem seznámím své děti.

5 05.03.2018

Krásná, i když smutná kniha. S koncem, který třeba i méně bystrý čtenář očekává, třebaže možná stále věří. Stejně jako dlouho celá skupina uvězněná mezi čtyřmi stěnami, tedy než se odváží pochopit. Po knize jsem sáhla už po druhé … a pravděpodobně ne naposledy. Vždy mě dojme, naštve, zhnusí … a stále čekám lepší konec. Místy se peru s autorovým stylem, především dlouhými větami a množstvím myšlenek. Na druhou stranu dlouhé Brenskeho proslovy skvěle dokreslují rétoriku nacistického Německa, především neustálé sliby o „konečném řešení” a „konečném zúčtování”, které koneckonců měl v plánu skutečně dodržet. Klobouk dolů před ČLOVĚKEM, který přežil hrůzy koncentračních táborů a je schopný o nich tak „krásně” psát.

5 26.09.2017

Velmi originální nápad, podivný sirotčinec, podivné děti … a děj propojený s podivnými fotografiemi. Očekávala jsem, podle různých doporučení, že budu napjatá od začátku do konce a bude mi běhat mráz po zádech. Dobrodružství, napětí, láska, alternativní svět, kde se zastavil čas, problémy dospívání a rodinných vztahů, hledání vlastního já … asi každý si najde v knize něco, co ho potěší. Více se mi líbila první polovina knihy, kdy hlavní hrdina odhaloval rodinnou historii a svět podivných dětí. Druhá polovina dějově pokulhávala a ztrácela napětí, spousta věcí se dala předvídat, protože náznaků bylo víc než dost, netvor nebyl děsivý a kniha mi přišla rychle ukončená … Ale vzhledem k otevřenému konci si přečtu ještě další díl.

5 23.07.2017

Příběh kamarádů, kteří se dali dohromady v těžkých podmínkách zákopů na frontách první světové války … a těžkosti prožívají společně v poválečném Německu, ve kterém je o práci nouze, mlžné opary alkoholu pomáhají přežít krušnou realitu … a ztracené existence hledají vlastní místo v životě. Chvíli jsem se nemohla začíst, pak zas kniha nešla odložit. A stěžejní myšlenka se stala citátem našeho svatebního oznámení, protože říká, že „mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho. ... Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“

5 21.05.2017

Krásný příběh, který patří mezi klasická literární díla, jednoduchý a syrový příběh o přátelství, snech, ohromné síle a dětinské naivitě. Oceňuji skvělé charaktery postav okořeněné lidovým jazykem, který jasně definuje prostředí, ve kterém se pohybují. Spousta čtenářů hodnotí konec jako překvapivý. Vzpomínám na divadelní představení, ve kterém se setmělo a najednou … PRÁSK … takový konec jsem nečekala a měla jsem co dělat, abych vzlyky udržela pod kontrolou. V knize se jedná o emotivní scénu, ale tolik mě nedostala.

5 20.05.2017

USA – země svobody? Je neskutečné, jaké rozdílné postoje se zaujímaly ještě před nedávnou dobou k lidem jen kvůli barvě kůže a jaké maličkosti se černochům odpíraly (autobus, záchod, knihovna, stolování v kuchyni). Kolik problémů mohl mít člověk, který stál na straně černošských hospodyň (A nejen kvůli xenofobii! Jaké bylo postavení ženy? Odlišná mzda, potřeba najít vhodného manžela a podporovat jeho kariéru. Ale co když nechce mlčet?)? Možná více lidí bylo proti násilí páchaném ve jménu rasové čistoty, ale stačila jedna Hilly … a stádo šlo poslušně s ní, aby se nedostalo do problémů. Vážně se lidé mění, nebo jsme stále stejní? Tato kniha se četla svižně, líbilo se mi vyprávění z pohledu několika různých postav. Člověk má po přečtení mnoho námětů k přemýšlení.

5 11.02.2017

Nádherná knížka, ke které se ráda vracím (a nejsem v rodině jediná). Není nádherné, jak jsou děti vynalézavé a jak je pro ně všechno jednoduché? Je škoda, že nás tyto schopnosti s věkem opouští.

5 08.01.2017

Děsivá představa padesátých let v SSSR, nekompromisních praktik totalitního režimu a sériových vražd dětí. To mi kniha přinesla. Nebudu pátrat po historických nepřesnostech, těch si je vědom i autor. Nad syrovým popisem totalitarismu jen kroutím hlavou, kniha mě donutila přemýšlet o životě pod taktovkou Stalina, věčnou nedůvěrou a nejistotou. Napínavý, drsný a dynamický děj mě strhl a knihu jsem nemohla odložit. Je nepochopitelné, že NĚKDO popíral existenci zločinů a označil je za zhoubný obraz kapitalismu.

5 20.10.2016

Krátký příběh. Filozofický. Plný myšlenek. Přesto srozumitelný. Takto jednoduše lze knihu shrnout. A hlavní poselství? Stále na sobě pracovat, zdokonalovat se a nebýt „jen“ součástí Hejna.

4 27.01.2022

Karel Čapek byl skutečně vynikající Spisovatel, který s citem popisoval problémy moderní doby. Četla jsem od něj již několik knih, Matka mi zatím sedla nejméně. Jen nevím přesně, čím to je, a to jsem ji četla už podruhé. Možná mi lezly na nervy neustálé dialogy mrtvých členů rodiny s hlavní ženskou protagonistkou (postavy mi byly nesympatické), i když druhým dechem dodávám, že oboustranné nechápání drásalo srdce. Muži měli své cíle (někdy šli i proti sobě), ale stejně tak matka. Tak čí byl víc? Rozhodně oceňuji strhující konec.

4 12.02.2019