Hanina61 komentáře u knih
Osudy několika lidí a jejich vzájemné lásky/nelásky, touhy/netouhy... bylo mně z toho místy dost smutno...
Pro mne jako milovníka hor je tato knížka naprosto úžasná. Překrásné fotografie horských velikánů všech kontinentů během různých ročních dob, jezer, lesů a rostlinstva, zvířat i lidí, kteří v těchto oblastech žijí nebo sem jen občas zavítají za nejrůznějším sportovními činnostmi, provázejí citlivé texty autorů a popisky jednotlivých fotografií. Knížka, kterou můžete listovat zas a znovu donekonečna a občas třeba i zajásat: Jé, tady jsem byl/a. :-)
Moje třetí kniha od Joe Simpsona, román, který dokazuje, že Joe je nejenom skvělý horolezec, ale také mistr pera, který svým fascinujícím vypravěčským uměním dosahuje horolezeckých výšin literatury. Dokáže neuvěřitelně poutavě popsat nejenom vnější dění a krásu i hrůzu hor, ale také vnitřní pocity postav, smutek, posedlost, balancování na hranici šílenství, totální zmar i novou chuť do života. Jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla a kterou můžu jen vřele doporučit. Začátkem se rozhodně nemusíte "prokousávat", kniha chytne a už nepustí.
Překrásná kniha plná skvělých nápadů, jara, léta, podzimu, zimy, vůní, tvarů, barev, chutí. Mám ji pouze půjčenou z knihovny, takže vesele opisuju, abych se mohla pustit do tvoření a vaření... :-)
Oblíbená pohádková knížka mého dětství, přečtená mnohokrát po sobě. A třeba se k ní někdy ještě vrátím. Aktualizace: Pár dní před letošními Vánocemi se mi ji podařilo sehnat v krásném zachovalém stavu v jednom antikvariátě - a tak jsem si nadělila kus dětství pod stromeček...
Oblíbená kniha mého mládí, kdy jsem sama chodívala za "frajárku" v překrásně vyšívaném kyjovském kroji. I dnes si v ní často ráda zalistuju a zavzpomínám.
Z edice "česká povídka" už jsem kdysi četla povídkové soubory Šťastné a veselé a Štastné a veselé 2, tudíž toto bylo jen logické pokračování v dalším vánočním období. A protože čas Vánoc je i pro mě z osobních důvodů obdobím spíš smutným, uvítala jsem tyto poněkud netypické a neveselé vánoční příběhy a s chutí si je přečetla. Žádné rolničky, rolničky, ale spíš přemítání o smyslu života v tomto pro emocionálně vypjatém období roku. A může o něm přemítat i vánoční kapr...
Brandon Sanderson: Stíny pro Silence v Lesích Pekla ... tak to je tedy "nářez"... Strašlivější horor jsem nečetla hodně dlouho... Ostatní povídky jsou taky zajímavé, ale tahle je podle mě "nejsilnější ze všech"... Osobitou kapitolu samozřejmě představuje poslední povídka, od G.R.R.Martina, ta je naprosto úžasná, a měl by si ji přečíst každý fanoušek ságy Píseň ledu a ohně.
Když je člověku těžko, často hledá inspiraci, povzbuzení a motivaci v příbězích lidí, kteří na tom byli stejně špatně nebo ještě hůř, ale dokázali se nad to povznést, bojovat s osudem a zvítězit, najít novou radost ze života, byť v jeho pozměněné podobě. Tato útlá knížka je takových příběhů plná a já za nu všem autorům i "protagonistům" moc děkuju.
Neuvěřitelně milé počtení ze slunné Francie, které inspirovalo pana Horníčka k napsání jeho "Listů z Provence". Hezky se mi to četlo. :-)
Pro mě jako milovnici a sběratelku kuchařek je tahle knížka parádní. Nedá se sice číst v jednom zátahu, ale na občasné prolistování, začtení, popřípadě přípravu nějakého zajímavého receptu je skvělá. Doplněna zábavným líčením autorčina života a doby, plus její povídkovou tvorbou. :-)
Úžasná knížečka pro chvíle, kdy si člověk myslí, že "je mu na světě zle". Aneb, važme si každého dne svého života.:-)
Tahle knížka mi svou zvláštní atmosférou doslova učarovala... čela jsem ji už dvakrát a určitě ne naposledy...
Dárek od Ježíška - moc hezká kuchařka s krásnými fotografiemi, která jen pro mě, jako závisláka na sladkém, také docela užitečná a nápomocná. Oceňuju autorčinu upřímnost a otevřenost v úvodním slovu.
Opětovně přečteno v rámci čtenářské výzvy jako "oblíbená kniha z dětství". Na začátku knížky mám věnování "Vítěz biblické soutěže - 1971, Dubňany - P. Oldřich Navařík" To byl náš pan farář, ke kterému jsem " v době temného socialismu" chodila na náboženství... Milý pan farář netušil, že mi daruje knížku, která mě bude provázet celým životem a ke které se budu opakovaně vracet. Malá Jarmilka byla prostě moje kamarádka, a je jí pořád. Provázeno půvabnými ilustracemi Růženy Urbanové, jejichž zvláštní "hranatou" poetičnost jsem ovšem dokázala ocenit až v dospělosti. :-)
Knížky o slavných hollywoodských osobnostech většinou nečtu, nicméně tato mne opravdu zaujala. Když ji autorka napsala, bylo jí 72 let, a její vzpomínky z osobního i pracovního života už byly opravdu přebohaté. Snad nejvíc mne zaujalo líčené jejího dětství a mládí, život v rodině s despotickým otcem a milovanou matkou, počátky její herecké kariéry. Některé kapitoly jsem přeskočila (například tu o líčení, protože mi to nic neříká), jiné jsem zase doslova "hltala". Celkově se mi knížka jako již starší čtenářce a především matce (vztahu Raquel a jejích dětí je zde věnováno dost prostoru) opravdu líbila víc, než jsem čekala. Upřímná a otevřená. Tu paní si zkrátka zamilujete. :-)
Zvoleno jako oddychovka mezi dvěma díly ze série o drsňákovi Harrym Holeovi, a zvoleno dobře, tím spíš, že se pomalounku, polehounku blíží svátky. Z knížky dýchá překrásná atmosféra zim a Vánoc dávno minulých, plných sněhu a prostého kouzla, doby, kdy si lidé vážili obyčejných malých radostí a dětem stačilo pod stromeček pár jablíček a ořechů. Provázeno krásnými ilustracemi.
Velmi zajímavý pohled na jedno období nizozemských dějin, ohledně kterého jsem doposud měla nemalou mezeru. Ničím nepřikrášlený pohled na rozporuplnou osobu vladaře Filipa II., vyprávěný z pohledu osoby mu velmi blízké, učence Marnixe de Veer, muže, který jej ctil, obdivoval i nenáviděl zároveň, je zároveň příběhem jejich osudové celoživotní lásky ke stejné ženě.
"Neboť já, který se narodil v roce 1528 a na základě tohoto letopočtu si přiřkl dokonalý trojúhelníkoý vztah, nemohu než potvrdit, že Felipe, Isabela a já jsme spolu nerozlučně spojeni."
Čtenářům historických příběhů vřele doporučuji.
Ano, je to tak. Maminky synů jsou smutné, jak píše autorka v jedné z kapitol... Jako by psala o mém vlastním životě... Jinak jsou moje pocity z knížky dost rozporuplné. Příběhy jsou zajímavé, to ano... většinou o tom, jak kruté a nemilosrdné může být stáří, a také jak krutí a nemilosrdní mohou být sami staří lidé, ať už důsledku své povahy nebo vinou nemoci. Autorka nicméně při psaní zážitků svých i zprostředkovaných jinými pečovatelkami vychází z německých/rakouských reálií. Aneb kdo si u nás může dovolit zaplatit soukromou ošetřovatelku na 24 hodin denně? Také mne příliš nenadchl styl psaní. V každém případě mi kniha určitě něco dala...
Moc hezky udělaná knížka, plná krásných fotografií a zajímavých receptů i povídání o tom, jak autorka tím, že vyloučila ze stravy cukr a začala zdravě vařit překonala svoje zdravotní problémy, nicméně ze surovin, které jsou pro našince - pro mě tedy určitě - dost finančně náročné.