Gustik5 komentáře u knih

Pošťák je důkazem, že díla se skutečným přesahem do reality prostě nestárnou. Ačkoli je pár detailů lehce omšelých, hlavní poselství knihy má i po několika dekádách od původního vydání stále velkou výpovědní hodnotu. Jedná se o nádherný, smutný, místy mrazivý, ve finále však hřejivý příběh o naději. Spolu s novým úvodním slovem a doslovem autora jde o perlu v knihovničce každého fanouška vědeckofantastické literatury. A vzhledem k tomu, že současnost momentálně moc růžově nevypadá, je právě vyprávění o době, kde je plamen naděje zažehnut tam, kde se zdálo, že už nikdy nevzplane možná potřeba víc, než kdy předtím.

I přes velký a očividný patriotismus a patos je Pošťák jedním z nejlepších postapo sci-fi, jaká kdy budete číst. Byť se třeba hlavní hrdina může zdát jako příliš velký klaďas a některé aspekty mohou působit přinejmenším naivně, je celé téma knihy a rozuzlení napsáno tak bravurně, že prostě nelze než knihu doporučit snad každému, kdo chce v současnosti přijít na lepší myšlenky.

7 12.03.2021

Peter Straub je rozhodně autorem, který si zaslouží pozornost a jeho Stínozem je zkrátka jiná. Není ani tolik hororem, jako temnou fantasy, jejíž narace a styl vychází z pohádek, jejichž upravenými verzemi se skrytými paralelami vůči hlavnímu příběhu je kniha prokládaná. Vzdor tomu, jak se kniha zpočátku tváří to nakonec ani tak není kniha o škole a jejích studentech, jak to zpočátku vypadá, ale fantasy příběhem o magii a pronikání do jejích hlubších vrstev.

Ačkoliv mne čtení bavilo, nemohu si odpustit jednu výtku, a tou je nevýraznost titulních postav oproti vedlejším, jež mne zajímaly mnohem víc a lépe jsem se v nich orientoval. Ono na těch záporácích asi něco bude, že? Stínozem nejvíce ocení fanoušci momentálně oblíbených děl, jakými jsou Zámek a klíč, nebo již výše zmíněné Stranger Things, kde je hororová atmosféra jak v předlohách, tak v adaptaci spíše vedlejším prvkem temného, fantaskního vyprávění.

7 07.03.2020

Bakly – Armáda je prostoupen příběhy téměř neporazitelného zabijáka, který s klidem ledoborce proplouvá řadami nepřátel jako nůž máslem. O tom, že Miroslav Žamboch umí psát rozhodně není pochyb. Svědčí o tom propracovanost fikčního světa a reálií v knize popisovaných. O dynamice a skoro až filmové přehlednosti akčních a bojových scén ani nemluvě. Autor navíc není zbytečně popisný, což je u tohoto typu literatury rozhodně žádané. Největší zájem ve mně pak budily hlavně vedlejší postavy v čele s úlisným intrikánem Lasičkou a Baklyho dcerou Zuzanou, u kterých bych rozhodně uvítal, kdyby dostaly více vlastního prostoru. Tak tomu ale dost možná u románů s Baklym, kterých je na trhu hned několik bude. Podobně, jako tomu oproti povídkám bylo u Zaklínače v sáze o Geraltovi a Ciri, kde se celý svět a postavy pořádně rozvinuly právě v románech.

Ať už jste autorovými fanoušky, nebo si chcete přečíst akcí nabitou nenáročnou, ale velmi čtivou knihu, seznamující vás s jednou z nejznámějších spisovatelových postav, je toto dílo to pravé. Mě rozhodně navnadilo a zase jsem si jednou po nějaké době potvrdil, že tuzemská žánrová scéna má k dispozici velmi dobré autory. A za to jsem opravdu rád.

7 22.02.2020

Mrtvá zóna je možná trochu rozvleklým, přesto poutavě osudovým čtením, které míří spíše do vod politického thrilleru a jakkoli pracuje s dobovými tématy, i po několika dekádách má stále velkou výpovědní hodnotu a může v mnoha ohledech sloužit jako varování. Rozhodně tedy stojí za přečtení. Zvlášť pokud si chcete od autora přečíst něco, co tak úplně nebrousí do vod hororových a rozšířit si tak obzory o někom, kdo je mnohdy neprávem považován za spisovatele pouze jednoho žánru.

7 18.11.2019

Nejsem velký čtenář detektivek. Zvláště proto, že se s nimi roztrhl pytel a v záplavě všech severských thrillerů, brutálních vražd a zatrpklých detektivů jeden o cokoli jiného, než je Hartl a Třeštíková skoro nezavadí. Samozřejmě s nadsázkou řečeno, vychází toho obecně dost a dost. Každopádně pokud detektivku, tak nejlépe takovou, jaké psal Doyle či Christie. A Křížkův Eliáš Sattler si s jejich výtvory dle mého skromného názoru rozhodně nezadá.

Je to dobová detektivka se zajímavým hlavním hrdinou, který je ve všech významech toho slova prostě "čmuchal," což zajímavě obohacuje onen "holmesovský" archetyp. Přičtěme k tomu dobové reálie a eastereggy (Kafka v kavárně), fakt, že se to odehrává v Praze, plus určitou mystifikaci (Sattler prý žil) a máme zaděláno na výbornou detektivní sérii s ohromným potenciálem.

Upřímně se těším na další díly. Smrt má vůni inkoustu sice není dokonalá, ale je tu patrný prostor pro lepší vykreslení hlavních postav a já mohu říci, že jsem nadmíru spokojen. Krásná obálka je pak už jen oku lahodící třešničkou na dortu.

7 21.01.2019

Ač jsem poprvé viděl film, kniha je, jak tomu ostatně zpravidla bývá mnohem obsáhlejší. A zkrátka a jednoduše dějově barvitější. Velmi zajímavé dílo, ke kterému se rád vrátím, a to díky jeho originalitě a nevšednosti, díky níž nemá mezi ostatními srovnání.

7 10.11.2017

Knihy J. R. R. Tolkiena položily základní kámen světové fantasy. Jsou to díla, jež se zapsala do dějin literatury. Víc netřeba. Tolkien je pro mě nedotknutelný.
Nu a přirozeně se nemohu se také nezmínit o výtečném filmovém zpracování. Tedy u Pána prstenů, u Hobita to povážlivě skřípalo.

7 10.11.2017

Není to lehké čtení. I když jsou to povídky a kniha je útlá. Přesto je to ale čtení poutavé a skvělé. Širá, masožravá obloha a další nestvůrné geografie nabízí přesně to, co si slibujete od sbírky příběhů nadaného hororového autora, jehož jméno je skloňováno mezi nejlepšími. Velice rozmanité čtení, které až na počáteční kratičkou výjimku nikam nespěchá a v pozvolném tempu se předestírají hrůzy a nejistoty, jež vás mnohdy pohltí až na samotném závěru. Právě to, jak se zde pomalu spěje k pointě, u níž se často musíte i zamyslet, co tím vším vlastně onen „hororový básník“ chtěl říci, bude pro leckoho kámen úrazu. Mně naopak upoutala a nadchla nápaditost a rozmanitý záběr autora, jenž očividně naprosto dokonale zná bohatý hororový žánr a umí s ním skvěle pracovat.

Vypráví tu postavy, prostředí, ale i náznaky a jednotlivé obrazy, jež jako by ožívaly před vaším vnitřním zrakem (což je někdy zatraceně děsivé). To, jak John Langan pracuje s perspektivou vyprávění, je úctyhodné. A já pro tak široký záběr nemohu než smeknout. Co mě trochu mrzí je, že, ne vždy jsem rozuzlení zcela pochopil, a místy jsem se nebyl úplně schopen naladit na spisovatelovu notu. Ale tam může být problém spíše na mé straně. Navíc poznámky v závěru leccos osvětlují. Jako celek zůstává výborný hororový sborník, který by neměl chybět u nikoho, kdo má horor jako takový rád.

6 12.10.2023

Jsou všude. V bytě přes chodbu nebo v podivném stavení přes ulici. Sousedé, o kterých nic nevíme. A kteří nám možná tak jen pokynou hlavou na pozdrav. Jací ale jsou za zavřenými dveřmi? Adam Nevill napsal další horor, jenž je jednoduše velice znepokojivý. To proto, že vychází ze situace, kterou skoro všichni důvěrně znají (nebo se do ní alespoň dokáží vcítit) a dovádí ji ad absurdum. Grotesknost a hutnou atmosféru dokreslují zvráceným humorem prodchnuté scény, které jako by vypadly z hororů Sama Raimiho. Představit si je na plátně nebylo vůbec těžké.

Jak Nevill ale v doslovu píše, každý onen skrytý černý humor asi nedocení. Zvlášť, když je v přímém kontrastu s děsem. Dojde zde také na moment, který byl asi jednou z doslova nejhnusnějších scén, které jsem v knize kdy četl. A umím si představit, že pro leckoho se může jednat o okamžik, kdy knihu odloží a už nedočte. Celé dílo je pak psáno velmi lehkým, svižným stylem, který se nezaobírá zbytečnými popisy. Fakt, že šlo původně o filmový scénář, je zkrátka velmi znát. Přesto se ovšem nedá říci, že by bylo celé dění ploché, jen se příběh soustředí na několik málo postav. Díky tomu je vše mnohem semknutější. Použité reálie pak působí velmi uvěřitelně. Což je ostatně už zvykem u tohoto spisovatele, který si ke zpracovávaným folk tematikám svých knih dělá vždy pečlivé rešerše.

Zkrátka a dobře tu máme další knihu tohoto výborného a ojedinělého autora, jež maličko mate tělem. Za obálkou, na níž je další strašidelný dům, se skrývá příběh o lidech. A pak nějaké té prastaré magii. A v tom je jeho největší síla...

6 31.07.2023

Vedle jiných vedlejších příběhů (povídka Sestřičky z Elurie, která u nás vyšla ve sborníku s názvem Všechno je definitivní), je i Závan klíčovou dírkou takovým příjemným bonusem pro fanoušky vrstevnaté knižní epiky. I pro samotného autora byl příslovečným návratem do starého známého světa a ačkoli se chronologicky odehrává zhruba mezi čtvrtou a pátou knihou, vyšla poprvé v originále roku 2012 (poslední hlavní román přitom vyšel v roce 2004). Ačkoli tedy je mezi knihami velká prodleva, na obsahu to tolik znát není. Jednak proto že pro Stephena Kinga i dle jho vlastních slov není návrat za starými známými obtížný, a jednak dost možná proto, že celá Temná věž vznikala s častějšími časovými prodlevami dosti dlouho.

Závan klíčovou dírkou je zkrátka jakési intermezzo, ve kterém je Rolandovo ka-tet stiženo bouří, načež jim pistolník v nalezeném úkrytu vypráví dva příběhy. Celá útlá knížka obsahuje nejen nostalgický návrat do fikčního světa, ale i zajímavý vypravěčský postup, kdy jde o navzájem se prolínající příběh v příběhu v příběhu, aniž by však cokoli bylo nepřehledné. Zkrátka a dobře jde o bonus pro fanoušky, který nabízí pohádku a příběh z Rolandova mládí, aniž by cokoli měnil na vyznění celého díla

6 09.06.2023

(SPOILER) Vlci z Cally patří k těm částem ságy, které do značné míry nejvíce těží z westernového jádra, okolo nějž je příběh Rolanda Deschaina z Gileadu vystavěn, zároveň však v sobě nese i notnou dávku sci-fi a zárodky aspektů, které jsou na autorově magnum opus kritizovány nejvíce (k těm se ještě dostaneme). Dochází zde také k prohlubování fikčního universa.

Stephen King je spisovatelem, který často a rád prokládá své knihy odkazy na jiná díla. Dokonce by se dalo říci, že se prakticky všechny jeho knihy odehrávají v jednom universu, v jehož středu se (nepřekvapivě) tyčí právě Temná věž. Najdeme zde ale i úsměvné narážky třeba na Harryho Pottera. Ve Vlcích z Cally jsme toho svědky v podobě příchodu jedné velmi zásadní postavy z upířího románu Prokletí Salemu (a sice prokletého otce Callahana), jehož příběhová linka v něm zůstala neuzavřená. A ukončena bude právě v průběhu Rolandovy cesty k věži (a nejen to Callahan zde odvypráví vše, co se mu od událostí v Prokletí Salemu až po jeho setkání s Rolandem, Eddiem, Jakem a Susannah stalo). Bývalý kněz bojující s upíry se totiž stává součástí pistolníkova ka-tet (osudem svázaného společenství).

Pátá část je především velkou poctou klasickému westernu (zejména pak legendárnímu snímku Sedm statečných), zároveň však v sobě nese varování před vlivem technologie (roboti) a je jedním z nejdůležitějších románů ságy. Stane se zde toho opravdu mnoho zásadního. Je tu rovněž poprvé v rámci série zmíněn Stephen King. Zároveň tu dojde na scénu, v níž si jedna z postav uvědomí, že je jen postavou v něčím literárním díle, což je dosti zajímavý motiv

Klaun v kukuřičném poli je řemeslně dokonale provedeným slasherem, obsahujícím prakticky vše, co od tohoto druhu hororu čekáte. Dílo je psáno velmi zručně a minimalisticky, místy si čtenář říká, že by to vypadalo skvěle jako film (na což ostatně přijde řada, jelikož filmová práva na knihu už odkoupila společnost Temple Hill Entertainment). Zamrzí snad jen příliš časté deus ex machina a dosti učebnicově předvídatelné zvraty.

Je zkrátka znát, že je titul vytvořen pro mladší cílovou skupinu čtenářů. To ovšem vůbec nevadí. Pokud jste fanoušky seriálu Stranger Things a chcete si přečíst nenáročný hororový slasher (bez nadpřirozených prvků) s dětskými hrdiny, odehrávající se v zapadlém americkém městečku, je tohle kniha pro vás a k mému hodnocení přihoďte dvě hvězdy.

6 20.07.2022

I druhý uzavřený komiks ze série Stranger Things nijak nepřekračuje meze doplňujícího díla, které nemá dostatek potenciálu nejen přijít s něčím novým, ale třeba i v rámci oněch mezí zajímavým. Byť je příběh ve své podstatě mnohem lepší, než jak tomu bylo u Druhé strany (kterou nebylo absolutně možné číst bez znalosti seriálu) a lépe i stojí na vlastních nohou, je dění v něm natolik zhuštěné a epizodkovité, rychlé, že si k postavám neutvoříte žádný vztah a jejich předvídatelný konec vás nijak nechytí za srdce. Zkrátka a dobře, toto dílo lze doporučit jen kovaným příznivcům seriálu. Pro všechny ostatní je mnoho lepších komiksů, které stojí za to si přečíst.

6 09.09.2020

Deset tisíc životů bych doporučil zejména fanouškům netradiční fantastiky, kteří mají rádi tu dystopický, tu humorný, většinou však až mrazivě realistický portrét dnešní a možné budoucí společnosti. Hlavním hrdinou je nepoučitelně naivní duše, která přes tisíce prožitých bytí nepřestává věřit v naději a lásku. Některé její tváře si zamilujete, jiné ne. Knihu drží pohromadě zejména nosný vztah se Smrtí a samozřejmě i celý ústřední motiv. Trochu zamrzí, že se autor držel možná až příliš při zemi a nepřihodil nějaký praštěnější, zapamatovatelnější příběh (na druhou stranu je ale znát návaznost a fakt, že se to celé odehrává ve stejném vesmíru, jen v jiných dobách, což je zase povedené, protože leckdo by takovou provázanost vzhledem k tématu vytvořit nezvládl). Ne že by jednotlivé kapitoly nebyly dostatečně rozmanité, žádná ovšem nevyčnívá tak, že by ve čtenáři rezonovala dlouho po přečtení a byla skutečně výjimečná. U některých se pousmějete, u jiných lehce dojmete. A pak na ně zapomenete. Nic víc. Přesto se jedná o zvláštní titul, který si rozhodně zaslouží pozornost.

6 06.01.2020

Čtivá, poměrně úsměvná divadelní hra, na kterou bych si bez váhání zašel i do divadla. A co víc, stále je mnoho faktorů aktuálních...

6 27.05.2019

Pro mě velké překvapení. Nejen že se opravdu jedná o Sci-fi ze staré školy (čekejte tedy poměrně slušnou nálož technických a (někdy, byť zřídka) pseudovědeckých termínů), ale ono ani nezabředává do přílišné popisnosti. Ba naopak se Mise Saturn čte s neskutečnou lehkostí. Je to povedená záležitost s realistickou zápletkou, jež skvěle využívá zaběhnutá žánrová klišé, a zároveň nabízí i celkem originální rozuzlení ohledně mimozemšťanů (nechci spoilovat, ale moc se mi ta myšlenka líbila). Není to dokonalé, ale jakožto oddychové čtení se jedná o výbornou knihu s opravdu živými postavami, které si oblíbíte. Je to jeden z případů, kdy pochvalné citace na přebalu nelžou. :)

Jo, a dost mě potěšil doslov, ve kterém autoři zasazují celou knihu do širšího kontextu. Díky tomu, že se to vše odehrává v poměrně blízké budoucnosti, se snažili držet při zemi a naservírovat nám tak co možná nejrealističtější příběh. Takový, který je i v rámci vědeckých možností velmi propracovaný, za což klobouk dolů. Málokterý autor si dá takovou práci, aby jeho vědecko-fantastické dílo opravdu zasluhovalo tu vědeckou část, a ne jen tu fantastickou. Nejde o science fantasy, ale opravdu o science fiction, což je už skoro vzácnost. :)

Taky byl fajn celkem střízlivý náhled na obě supervelmoci, tedy že obě strany jsou schopné všeho, aby si zajistily technologický pokrok...

Vůbec bych se nezlobil, kdyby si autoři detektivek častěji takhle "odskočili" ke Sci-fi. Zjevně mají cit pro detail a jde jim to. :)

6 16.04.2018

Je to kultovní, je to prošpikované hutnou atmosférou a... Je to úžasné... Kultovní status si to zaslouží nejen díky "prokletosti," a samotném pozadí tvorby tohoto díla, které vznikalo jako terapie, jež se překlenula v něco většího. Přes nápad, jedinečnou temnou kresbu a všechny významné klady, které dílo má ale není dokonalé. Osobně mám rád příběhy, ve kterých máte pocit že hlavní hrdina není nedotknutelný. V tom smyslu, že může zemřít. Ačkoli Erik nemá co ztratit, nejde ho ani zabít. Protože on už je mrtvý. Je to prostě Terminátor, který jde a mstí se. A nic ho nezastaví... V tomhle směru se mi možná líbil film (který je i rouškou prokletí a záhadnosti zahalený citelněji než komiks) víc, kde /SPOILER/ o svou moc Erik v závěrečném souboji přišel./SPOILER/ Fakt ale je, že na tom zde příběh stojí. Podle mě je to bezesporu jeden z těch komiksů, které je tak trochu povinnost si přečíst a udělat si o něm vlastní názor. Stojí to za to... Na pozadí vší brutality krutého života a smrti se odehrává krásná a něžně procítěná romance se smutným koncem...

6 10.11.2017

Je to překrásně zvláštní, absurdnem oplývající dílo a asi jedna z nejpodivnějších věcí co jsem četl. Stupňující se pasivita příbuzných vůči Řehořovi, ale chování jiných postav (pánů podnájemníků) je opravdu mrazivá. Velmi dobře jsou zde popsány myšlenky hlavního hrdiny, myslím že podobně by asi uvažoval každý.

6 10.11.2017

Takhle to začalo... Autor napsal pohádku pro své děti, díky níž se stal jedním z nejslavnějších spisovatelů novodobé literatury, a prakticky zakladatelem žánru fantasy. Díky, mistře! Kniha mne velmi bavila, možná i víc, než Pán prstenů, a to díky hravosti, lehkému humoru, a troše té dětské pohádkovosti, která mi v pozdějších "dospělejších" dílech tak trochu chyběla, ač jsou také výborná. Na filmy kašlete. ;)

Kniha je to dobrá, což o to, ale příliš neustálená. Zdá se mi, že je to až moc přehnané. Groom tam zkrátka nacpal vše co ho napadlo, a tudíž je to tak trochu celé zmatené, jak první, tak i druhý díl. Zato film má stále celkem stejné tempo, a je téměř dokonalý. U mě jediný snímek, který překonal knižní předlohu...

6 10.11.2017