Greg25 komentáře u knih

Zdaleka největší předností knihy je její atmosféra - tíživá, nepříjemná, dusivá, osamělá, melancholická i smutná. Nicméně střípky poskládané do mozaiky jsou stejně chaotické jako kniha sama. Představit téma skrze dusivé střípky životů je sice velice autentické vzhledem k tématům knihy, ale na druhé straně poměrně čtenářsky nepřívětivé. Přes kratičkou délku knihy se budete někdy ztrácet a listovat nazpátek, abyste získali ucelenější představu, kterou ale stejně nezískáte, protože to není autorovým záměrem. Má to myšlenky hodné zamyšlení a nádherně vykreslenou atmosféru, ale možná že je kniha vlastně až moc dobrá v té atmosféře, protože se k její dusné atmosféře vlastně znovu nebudete chtít vracet. Nic pro milovníky dějových knížek, ani pro milovníky dobře vykreslených postav. V obojím případě zde najdete (záměrně) jen črty. 65%

1 12.06.2017

Ne tak lehce čtivé, jak je u Fieldingové zvykem (lehce těžkopádné hlavně v polovině knihy). Je to pořád ta Bridget a oceňuji, že ji Fieldingová nechala hlavní atributy včetně zmatkování, byť je to pro mnoho čtenářů nedospělé, jsem toho názoru, že lidské vlastnosti se s věkem tak snadno nemění. V jistém směru Fieldingová vlastně překračuje tabu, protože Bridget ponechává ztřeštěné myšlenky a myšlenky takového typu, které řada lidí odsoudí, protože nesplňují společenský úzus toho, jak má myslet a chovat se padesátiletá žena a matka. Co je pro mě zklamání je fakt, že tu není Mark Darcy, samozřejmě trošku připouštím, že proto, že Darcy je prostě vysněný princ, ale vlastně by bylo mnohem zajímavější sledovat, jak oni dva vypadají ve vztahu po tolika letech, jaké strasti a nedorozumění jim to přináší. Jenže Fieldingová se tomu pro mě trochu nešťastně a hlavně mírně "srabácky" vyhnula. Možná nemá dostatek poznatků na to, jak může dlouhodobý vztah v této fázi vypadat, spíš si ale myslím, že prostě chtěla uchovat Bridget ten status přemýšlení o mužích, randění, atd. a chtěla Bridget jako single vdovu, která řeší sex a muže zase sólo jen v doprovodu kamarádů (hrozně mi tu chyběla Shazzer). Naneštěstí možná to je kámen úrazu, celé to působí křečovitě a nepřirozeně. A hlavně je z toho jasně vidět, že záměr vyhnout se popisu soužití Marka a Bridget je zcela zjevný a jasně čitelný. A tak je to vlastně mírné zklamání, protože je tam cítit ten vypočítavý kalkul toho, že Fielding to prostě ani nezkusila napsat a rovnou to zabalila, takže napsala totéž jen méně věrohodné, méně zábavné a méně uvěřitelné. Velká škoda. I zkažený pokus na téma partnerské soužití Marka a Bridget bych ocenila víc než vykrádání sama sebe. I tak za spoustu vtipných momentů a nápadů. A hlavně za Bridget. 65% Protože ji máme rádi takovou jaká je.

1 25.05.2017

Sourozenecké přátelství, které mohou pochopit jen sourozenci. O přátelství, které se mění a zároveň nemění s věkem, o společných poutech, které ani čas nerozdělí. Krásná vzpomínka. Bezdějová, ale plná pocitů, útržků, snů, proher, pádů i nadějí. Poetika života. Krásně nenásilně plynoucí. Vtáhne vás přímo mezi Simona, Garance, Lolu a Vincenta a jejich takový malý krátký únik do vlastního světa. 80%

1 12.06.2016

Mám ráda film Nebezpečné známosti a ani Formanův Valmont nebyl špatný, ale původní předloha mě kupodivu moc nezaujala. Román v dopisech pro mě není zrovna nejoblíbenější formou, byť chápu, že v době vzniku tohoto díla, to byla jedna z nejoblíbenějších forem psaní.

1 27.06.2012

Není to jen o stoleté válce, vykresluje to i dobové souvislosti. Trochu je znát francouzský pohled na věc. Trošičku mi vadili přechody ve vyprávění, jsou poměrně ostré. Ilustrace je super jako v seriálu, ale celkově to na mě nepůsobilo tak uceleně, ani tak zábavně jako seriál, což je možná dáno tím, že tady na detaily není moc prostor, tempo je nastaveno rychleji. 65%

28.09.2023

Dobu jsem nezažila, ale některé historky a obraty jsou stejné jako se tradují asi v každé rodině. Být z Brna nebo okolí, asi to vzpomínání docením víc, ale takhle na mě v první části bylo moc zeměpisných pasáží, kde se co změnilo. Kniha má asi do 3/4 stejné tempo, ale pak se to najednou poněkud uspěchaně láme a z lehce delšího vyprávění přechází do poměrně uspěchaného, nesourodého konce historek, které asi předtím nebylo kam zařadit, ale paradoxně jsou nejzajímavější. Za mě určitě platí, že se vyplatí u knihy vydržet, třebaže začátek je poněkud méně zajímavý. Jinak chápu, že se jedná o vzpomínky a některé soukromé věci se ventilovat nechtějí, přesto mi přišli osudy některých lidí neuzavřené. Vím, že je to záměr, na druhou stranu hodně neliterární. Celkově čtivě napsaná vzpomínková pohlednice z dětství. 65%

05.08.2023

Kaktus není špatná kniha, jen se autorka zaměřuje na nudné, popisné, nepodstatné věci a to nejzajímavější rychle odbude. Vzácnost dialogů tomu moc neprospívá, protože častěji se v knize dočtete, že má hlavní postava smysl pro suchý humor, než že by ho tam fakticky předvedla. Z tohoto pohledu je Kaktus poměrně rozvláčné a někdy táhnoucí dílo, kterému chybí hlubší charakteristika postav mimo Susan. Je zvláštní odnášet si z knihy pocit, že čím dál čtete, tím méně se něco podstatného nebo zajímavého dozvíte, všechno se to utápí v nepodstatném balastu a průměrném psaní (bohužel pro mě je styl autorky takový hodně uspávací, nenápaditý). Děj jde odhadnout poměrně záhy, ale nevadí, protože autorka to dělá cíleně, v tomhle má kostru příběhu dobře promyšlenou. 60%

20.08.2019

Pocitově bych to zařadila do 50. let v USA a podle mě se k tomu trochu i autorka chtěla přiblížit (takové moderní Stepfordské paničky). Bohužel většina povídek, je sice zajímavě načrtnuta, ale pointa veškerá žádná (Hledání pokladů s hvězdami toho je jasným důkazem, přitom by ani tak nešlo o třaskavou pointu, jako spíš o dotažení myšlenek hlavní hrdinky, její vývoj, atd.). Nemluvě o tom, že některé povídky končí dřív než začnou (zdlouhavý úvod a zakončení šmahem). Odkazů na americké prostředí je tam hodně a to možná některým povídkám - jako například Mou knihu vám přináší... činí více vtipnou a zábavnou pro americké čtenářky. Bohužel je to onen druh narážek, který je tak úzce svázán s žitím v daném státě a v podstatě zkušenostmi žen z běžného života (včetně značek, apod.), že následné ironické poznámky jsou nepřenositelné (byly by kdyby je autorka dávala do kontextu, ale její styl je spíš seskupení narážek na jedno místo jen tak, neřečení hlavního a zběsilý úprk dál) . Možná s lepším překladem, který je poněkud neobratný (za všechny to je hodně vidět v povídce Pásovec, překlad téhle knihy by byl ale pro překladatelku znalou reálií a žijící v USA) a sem tam nedávající smysl (nemluvě o překlepech). Ale na druhou stranu, problém může být už v samotné předloze. Za mě jsou povídky nedotažené, spíš spousta nápadů ležících na jednom místě, kterým by prospěla větší propracovanost. Jako náčrty by to totiž (většinou) nevypadalo vůbec špatně. 40%

16.06.2019

Vlastně ne moc deníkové (jako u předešlých knih s Bridget), spíš více románové - mnohem více zaměřené na děj, takže ubylo deníkových drobností - méně kamarádů Bridget, souhrn skleniček alkoholu na začátku nového deníkového záznamu, méně mini vtipných příhod, které neposouvají děj. Nicméně velice čtivé (mnohem více než Bridget Jonesová: Láskou šílená) a pořád velice zábavné. V některých aspektech ucelenější než u Bridget Jonesové: S rozumem v koncích. Obdobně jako u dvojky Bridget je filmová podoba odlišná od knihy (nicméně narozdíl od dvojky to není zase tak na závadu). Mnozí považují Dítě Bridget Jonesové za prequel k Láskou šílené, osobně si spíš myslím, že jde o alternativní ukončení série s Bridget - ve spoustě drobností je totiž vidět, jak Dítě Bridget Jonesové nesedí s Láskou šílená - její popis vztahu s Markem v Lásce šílené nekoresponduje s tímto dílem, nebo fakt, že v Lásce šílené chybí postava mladší kamarádky Mirandy, naopak zde chybí postava její starší kamarádky. 80%

Zábavné, lehce napsané - příjemný svět plný absurdního a neskutečného zěměplošského humoru. Postavy si okamžitě zamilujete - hlavně Bábi. Její roadmovie s mágem patří k nejvtipnějším momentům knihy. Jediné, co mě mrzelo v českém překladu (četla jsem knihu, která byla součástí dotisku k prvnímu vydání - z roku 2007) bylo zejména v druhé části velké množství překlepů, špatného skloňování, apod. Ve chvíli, kdy příběh gradoval, obzvláště rušivé. Zrovna u Pratchetta mi to přišlo líto snad více než u ostatních knih, kdy jsem ochotna přimhouřit oko, snad proto, že jinak je to opravdu báječný překlad. 85%

24.07.2016

Mně se to líbilo - hlavně postavy, až na ten konec, nebo spíš tu koncovou pointu. To celkové směřování ke konci na tom není ono. Knížečka, která je z mého pohledu poctou evropským sedmdesátkovým filmovým kriminálkám, která má stejnou atmosféru, stejný styl vyprávění i zápletky. A kdyby taková byla až do konce, tu hvězdičku bych bez váhání přihodila. Takhle zůstává jen čtivé krátké dílko, banální konec bych brala spíš, ale je jasné, že právě tomu se chtěl Nesbo vyhnout. Za jedno přečtení určitě stojí, ale nemá to takový ten "wow" efekt, ovšem kde se píše, že to musí mít každá jeho kniha? 65%

25.06.2015

David Nicholls píše svižným, živým, hravým a ironickým jazykem a otázka za Deset je toho jasným dokladem. Knize bere dech jediný zádrhel, a tím je poněkud zkratkovitý konec, který trochu skřípá nedotažeností, dvacet stran navíc s lepším vykreslením by neškodilo. Jinak ale perfektní zábavné čtení s výborně vykreslenými charaktery a s dynamickými dialogy prosycenými nesčetnými narážkami na kulturu. 85%

22.03.2013

Maupassant je mistrem ve vykreslení charakterů a v Miláčkovi to jen potvrdil. Vzestup cynického a bezohledného muže na vrchol společnosti, který je zároveň ukázkou přetvářky, pozlátka a nelidskosti. Bez obalu. 80%

31.10.2012

Kalsická "knížka", kterou prodávají u pokladny v knihkupectvích. Takový ten neutrální dárek pro někoho, co nikdy neurazí. Já jsem tuhle knížku dostala k narozeninám sice hlavně proto, že skutečně věčně všude chodím pozdě, ale pár výmluv mě i pobavilo. Osobně sice používám vlastní výmluvy, ale ty si svojí bizardnsotí leckdy nezadají s těmi z téhle jinak průměrné knížečky. Standard ve svém "žánru".

28.06.2012