FilipTesař komentáře u knih

Nedokázal jsem se skoro odtrhnout, situace jako živé. A nejvíc oceňuju, jak dokázal autor jak normalizaci, tak devadesátky popsat komorně, postavy jsou opravdu životné postavy, ne jen typové figurky, které mají sloužit jako ilustrace doby. A autor taky sám nijak přímo nekritizuje, netepe nešvary, nechává jen před čtenářem vyvstat kulisu doby tak, jak ji prožívají hrdinové knihy. Skvělé, pro mnohem lepší než Báječná léta pod psa i další tituly.

8 10.02.2022

Autor sám neví nic o dějinách ani o současnosti Kosova, text nemá pořádnou koncepci, vynechána je spousta podstatných událostí i osobností, autor ho zjevně dal dohromady tak, že se trochu pobrouzdal po internetu (občas jde přímo určit zdroj, např. wikipedia). Kde nenašel, tam si něco vymyslel – u řady údajů neuvádí zdroj a to, co píše, se taky nikde jinde nepíše: v srbských zdrojích, albánských zdrojích, amerických zdrojích, německých zdrojích, prostě nikde. I tam, kde si necucá z prstu, je plno chyb, tolik, že doporučuju je ani nehledat a knihu prostě zahodit. Nemám na mysli ani odlišné názory, ani gramatické chyby (kterých je tam taky požehnaně), jen a jen o faktografické chyby. Pro příklad: knihu jsem teď namátkou otevřel na str. 22 a pak vždycky o dvacet stran dál: „další neúspěšný rakouský vpád do Kosova“ v roce 1737 se nekonal. Bojůvka Myslima Pezy neoperovala na Kosovu, ani neměla antikomunistický program. Jednání S. Miloševiće s kosovskou stranickou špičkou 24. dubna 1987 nenarušila demonstrace následující den, ale tentýž den. Milošević neuzavřel s I. Rugovou dohodu o návratu dětí do státních základních škol, ale do všech škol, o státních školách a hlavně o znovuzavedení osnov platných do roku 1990 nebylo v dohodě řeči. R. Holbrook vyjednal na podzim 1998 s Miloševićem dohodu, která byla samozřejmě dávno zveřejněna a ne, že zůstává dosud nezveřejněna. Další příklady by vydaly na samostatnou knihu, ze 131 stran vlastního autorského textu (str. 9-134, 144-148) je jich bez faktografických chyb celkem 47, většinou jde ovšem o stránky, na kterých jsou vytištěny už jen poslední odstavce nebo dokonce jen poslední věty kapitol. Zejména moderní doba (od nástupu S. Miloševiće k moci, téměř 2/3 textu) je to katastrofa, na str. 90, 91, 92, 98, 100, 105 jsem našel dokonce po několika faktických chybách v KAŽDÉM odstavci na stránce.

Zcela souhlasím s hodnocením Set123. Tahle moderní ezosnůška slovanskou mytologii definitivně zabíjí. Mnohem lepší by bylo, kdyby někdo přeložil sérii Radoslava Katičiće o slovanské mytologii, nebo alespoň první knihu Božský boj. To je skutečná rekonstrukce rámce předkřesťanské slovanské mytologie, přitom stojí za pozornost, že autor hodně čerpá i z moravského folklóru.

První, co mi na Huntingtonově teorii nesedlo (četl jsem nejdřív ranou verzi v článku pro Foreign Affairs z roku 1993, pak anglické vydání knihy), bylo, že argumentuje střetem mezi křesťanstvím a islámem na Balkáně, . Podle něj se konflikty na hranicích civilizací vyostřujou, z konfliktů mezi státy se stávají konflikty mezi národy a nakonec mezi civilizacemi. No, na Balkáně to ale v průběhu dějin bylo právě naopak. S fakty si obecně Huntington hlavu příliš neláme, píše se zápalem, ale popisuje, co sám cítí, ne to, co se skutečně děje, a už vůbec se nesnaží to nějak přesvědčivě dokazovat. Zkrátka kniha o dojmech, ne o pojmech, psaná navíc z pohodlí domova, bez podrobnější znalosti byť jednoho případu civilizačního střetu. Ne, že by takové konflikty neexistovaly, ale Huntington jim nerozumí a navíc ho zaslepuje víra, že se blíží den, kdy se jednotlivé civilizace do sebe pustí a půjde o přežití nejsilnější z nich. Kdo takovou víru sdílí, tomu se kniha bude líbit. Ale je to prostě víra. Huntingtonovy závěry maj váhu asi jako horoskop.

3 19.12.2019

Vynikající kniha, nahlížím pořád často, i když v posledních letech využívám víc internetovou jugo kuchařku Coolinarika.

2 20.02.2020

Kniha je pootevřeným oknem do budoucnosti totality.
Holocaust byl technologickým vyjádřením totality své doby.
V Sin-ťiangu nepobíhá masové vyhlazování, ale masový pokus o násilnou změnu smýšlení. Vyjádření totality doby pokročilých technologií.

1 23.02.2024

Autor poskytuje zasvěcený a výborně napsaný nástin genetického mitochondriálního výzkumu (s ohledem na dobu vzniku - mnohé bylo mezitím doplněno, opraveno, vyvráceno). Kromě toho popisuje i zajímavý náhled na generační střet v tomto vědeckém odvětví v době, kdy se začaly zásadně rozšiřovat možnosti výzkumu. Druhá část, kde se snaží podle svých sil ilustrovat možné důvody, pro které se zrovna ta která mateřská linie stala významnou, jsou k uzoufání naivní a doporučuju z četby úplně vynechat. Nahrazení oštěpů luky, vznik zemědělství atd. - to jsou daleko spíš popisy toho, jak to určitě neprobíhalo. Prostě to není autorův obor a on sepsal svoje laické představy.

1 15.11.2021

Jan Zrzavý je skvělý evoluční biolog a umí výborně přednášet i psát. Díky tomu ale často podléhá přesvědčení, že rozumí všemu. Když píše o evoluci, vyhýbá se až úzkostlivě čemukoli nepodloženému - může to být spekulativní, názorově zatížené, ale vždy pečlivě zdůvodněné. Tady si vzal pár populárních knížek, které náhodně vyšly v češtině a on na ně nějak narazil, a napsal spisek, který má jediné plus: celkem čtivý styl. S tímhle přístupem by kdokoli mohl napsat knihu typu Darwinova černá skříňka a kasat se, jak vyřešil nějakou zásadní otázku evoluce.

29.09.2020