evask
komentáře u knih
Knihkupkyně z Dachau
Shari J. Ryan
I já jsem dočetla. A řekla bych: snůška nesmyslů v romantickém obalu.
Je toho víc, co mně nesedí, jak to mladá americká autorka vymyslela, ale nejvíc mně asi vrtá hlavou, jak skrývající se Hans, o kterém rodiče Matyldy nevěděli, ( s prominutím) vyměšoval.
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
Jiří Sankot
Pěkně udělaná knížka. Samotnému deníku předchází vyprávění, jak se asi odehrával život Věrky, než si deník začala psát. Proložené výstřižky z novin a odstavci s vysvětlením. Závěr je o životě v Terezíně a vyhlazovacích táborech v Polsku.
Knížka velmi přínosná hlavně pro -náctileté čtenáře, hodnotím z tohoto hlediska. Nám starším už asi tolik nedá.
Velké naděje
Christiane Gohl
Od autorky novozélandské trilogie bych čekala mnohem mnohem víc, než červenou knihovnu.
Velké sny
Sarah Lark (p)
Já teda sama sebe nechápu, protože tahle knížka je s prominutím jedna velká hovadina, ale přitom jsem využila každou volnou chvilku, abych ji mohla číst.
Vražda Rogera Ackroyda
Agatha Christie
Konec mě udivil. A koukám na příspěvky ostatních, nejsem sama. Zvláštně napsané.
Ale Hercule na to samozřejmě přišel.
V ráji šumavském
Karel Klostermann
Paráda, nádhera, pohlazení po duši. Možná trochu naivní a postavy jednoznačně dané až zploštělé: moudrý, poctivý, charakterní x vejtaha, chamtivec, neřád. Líná, hloupá x vypočítavá, zlá. Ale stejně dávám plný počet hvězd.
Kalmann
Joachim B. Schmidt
Je to zvláštní knížka a většinou mě moc nebavila. Byla jsem ráda, když byl konec.
Gösta Berling
Selma Lagerlöf
No je to takové zvláštní. Na mě až moc poetické. Jsem ráda, že jsem knížku dočetla, občas jsem s tím chtěla seknout.
Katova smrt
Laura Noll
Zajímavá knížka, velmi čtivá. Doporučuji. Pravda, nezabývá se hrůzami, které zažili Jindřiška, Aťa, Maruščáková, když se dostali do rukou gestapa, podáno věcně, bez emocí. Na to Pannwitz nemyslel.
Zdislava a ztracená relikvie
Vlastimil Vondruška
Tři příběhy, troje pátrání v jedné knize, a skáče se z jednoho do druhého. A to na mě bylo trochu moc, v postavách jsem se občas ztrácela. Konec, když už byly první vraždy vyřešeny, se mně líbil, nakonec tedy dávám čtyři *.
Ryanova pomoc
Leila Meacham
Odpočinková letní četba. Když má člověk tohle očekávání, je spokojen.
Vosy v láhvi
Zbyněk Kašpar
Pan Kašpar píše hezky, ale čím víc jsem měla přečteno, tak tím víc mě to přestávalo bavit. Chytla jsem se zas až na konci.
Černá a purpurová
Wojciech Dutka
Mně připadá, že když někdo napíše román z prostředí Osvětimi, je předem jisté, že se bude dobře prodávat. A zvlášť o lásce v Osvětimi. Tak ho pan Dutka napsal, ale mně jeho styl nesedí. Snaží se vysvětlit, jaký vliv má prostředí a společnost na normálního kluka ze slušné rodiny. To se mu povedlo. Děj je ale rozvleklý, zbytečně natahovaný. Některé výrazy by seděly spíš do pohádky (babizna). Téma zajímavé, ale jeho podání mě občas dost rozčilovalo.
Varhaník z mrtvé vesnice
Danuta Chlupová
Moje počáteční veliké nadšení s přibývajícími přečtenými stránkami trochu polevilo, přece jen ale dám plný počet hvězdiček.
Ada
Veronika Jonášová
Nevěděla jsem, že v Olomouci bydleli před válkou převážně Němci a jak potom Češi s těmito civilisty zatočili. Díky paní Jonášové to teď vím. Literární úroveň dle mého názoru nevalná.
Moje studená válka
René Benda
Děj má švih, jak jsem měla volnou chvilku, běžela jsem si číst. Trochu krkolomně vymyšlená část odehrávající se v Americe.
Tajemství zámku Ashmore
Cynthia Harrod-Eagles
Mně se to líbilo, odpočinkové nenáročné čtení, zvlášť doporučuji na letní dovolenou.
Až na kost
Ellison Cooper
Přečetla jsem všechny tři díly a další už si nepůjčím. Kombinací a náhod je nějak moc. Taky mě rozčiluje moderní slovo emoce a tady ho překladatel používá opravdu často. Ještě před dvaceti lety se postavy taky nějak cítily, ale emoce neměly.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Děj měl spád. Autor zvolil momentálně dost populární téma. Zpracování tendenční, naivní, školácké. Vracím do knihovny se smíšenými pocity.