ennlady
komentáře u knih
Jako zvěř
Kerstin Signe Danielsson
Od této dvojice jsem četla Sněhurčinu rakev a ta mě teda pěkně dostala. Hned jsem pátrala po dalších knížkách od nich a přečetla Jako zvěř, třebaže byla staršího data. A ta mě docela zklamala, toto téma mi úplně nesedělo, taky mi tam přišlo nějak moc postav a ne a nemohla jsem se úplně soustředit. Závěr fakt nebyl podle mého gusta. Ale líbí se mi styl psaní, za nějž přidávám jednu hvězdu.
Vetešník
Jess Kidd
Už jsem si myslela, že jsem nějaká divná a že jdu proti proudu, až jsem si přečetla komentář od čtenářky pip11, které tímto děkuji. Mě taky knížka příliš nenadchla. Příběh byl sice velice pěkně vymyšlený, ale styl psaní se mi až tak moc nelíbil. Přišlo mi to takové přecpané vším možným, nevím jak to jinak říct, nemyslím tím událostmi, spíš tak nějak slovy. Nebyla mi nijak zvlášť sympatická ani jedna postava, když už, tak asi trochu pan Flood. Mám ráda postavy víc vykreslené, nemusí být ani kladné nebo sympatické, ale musím si je tak nějak umět představit a tady mi to moc nešlo, všechny mi připadaly takové nějaké ploché. A asi nejvíc mi vadili ti všichni svatí, co se tam motali, jakož i další věci nadpřirozené. Nemám nic proti duchařině, to vůbec, ale tady mě to moc neoslovilo. Zkrátka jsem tady šlápla trošku vedle, ale to neznamená, že knížka není dobrá, to určitě ne. Ale třeba zde zmiňovaný pan Ove mě doslova dostal do kolen, což se zde nekonalo.
Dům na prodej
Sofie Sarenbrant
Nebylo to tak špatné. Po přečtení 36. týdnu a Místo tebe jsem nečekala žádný zázrak, ale byla jsem docela příjemně překvapená. Řekla bych klasická pohodová detektivka, kde není až tak moc krve, prolíná se vyprávění o jednotlivých postavách, mezi kterými je vrah. Konec je opravdu divný, ne že by nedošlo k rozuzlení, ale.... možná bude opravdu ještě nějaké pokračování. Chtěla jsem dát tři hvězdičky, ale vzhledem k tomu, jak jsem hodnotila ostatní knížky od této autorky, tak dávám čtyři.
36. týden
Sofie Sarenbrant
Není to špatná knížka, ale nějak mi tam chyběl nějaký náboj nebo šťáva, prostě mi to přišlo takové trochu ploché a postavy ne moc výrazné. Ale když se děj trochu víc rozběhl a začetla jsem se, nemohla jsem přestat. Doporučuji čtenářům, kteří mají raději volnější četbu. Jo, a konec částečně otevřený, ale to už tady bylo uvedeno.
Odpusťte mi
Daniel Palmer
Tak nevím... tři nebo čtyři? Ale jo, dávám jenom tři, třebaže mám ráda autorův styl a četlo se mi docela pěkně. Jinak mě příběhy obou žen úplně nenadchly. Spíš se mi líbil příběh Nadine, připadal mi věrohodnější a a o to víc alarmující. Jak málo stačí dívkám, které se ocitnou ve svízelné životní situaci - a někdy ani neocitnou, jen je oslní pozlátko slávy a bohatství - a celý jejich dosavadní život se sesype jako domeček z karet. A bohužel si myslím, že spousta z nich si říká: mně se něco takového nemůže stát, nejsem přece blbá.
Kukačka
Natalie Daniels
(SPOILER) Kamarádka mrcha stokrát jinak. V poslední době v knížkách narážím na stejné téma, jen s různými obměnami. Možná taky proto se nemůžu přemluvit k tomu, abych tenhle příběh hodnotila kladně. Docela se mi líbil styl psaní, ale to je tak všechno. Přišlo mi to vleklé a místy nudné. Už jsem se zmínila, že příliš neřeším důvěryhodnost příběhu, jen když se mi líbí, ale tohle se mi zdálo tak moc přitažené za vlasy, až to tahalo. Chápu silné pouto mezi přítelkyněmi, chápu zoufalství, kterému Connie propadla poté, co se všechno zvrtlo, chápala bych i všechny její skutky, a to tím spíš, že nebyly konány s čistou hlavou. Trošku mi hlava nebrala sbližování Connie a její psychiatričky, které mi vůbec nepřipadalo profesionální, ale hlavně nechápu závěr a vyústění vztahu mezi Connie a Ness. Neumím si představit, že bych se po tom všem, co se stalo, chovala tak, jako ony, o svých pocitech ani nemluvě.
Chladná jako led
Teresa Driscoll
Téma už mockrát použité. Kamarádka, která vás okouzlí při prvním setkání a které věříte čím dál víc. No a ze které se vyklube někdo úplně jiný. Ale je to opravdu čtivé, jak už tady bylo zmíněno, prolínání minulosti a současnosti dodává knize patřičné napětí. Vygradování na samém konci je trošku za čárou, asi by to až takhle život nepřinesl, ale nakonec třeba ano...
Překročit všechny hranice
Annie Ward
Překvapivě se mi to celkem líbilo. Úplný začátek sliboval rychlou jízdu, pak jsem byla trochu na rozpacích, protože se to maličko vleklo, ale postupně příběh celkem nabíral na intenzitě. Začaly se odkrývat charaktery a hlavně smýšlení postav, které v životě prošly určitými situacemi a změnami a ty se jim silně zaryly pod kůži. Rozlousknutí nebylo až tak úplně překvapivé, nicméně konec mě trochu dostal. Knížka podle mého určitě stojí za přečtení už proto, že zůstává rozum stát nad tím, co si kdo představuje pod představou dokonalého života a co je schopen pro ni udělat.
Poslední vdova
Karin Slaughter
Přiznám se, že tuhle knížku jsem tak trochu přeskákala, ale spíš proto, že tento typ krimi není moje krevní skupina. Posledních tak 100 stránek jsem už četla docela poctivě a musím říct, že je to příběh velice silný a hodný zamyšlení.
Vím, kdo jsi
Alice Feeney
Podle přečtených recenzí jsem si od knížky moc neslibovala a nakonec jsem byla docela mile překvapená. Četla se dobře, a to i díky krátkým kapitolám a střídání časových rovin. Pravda, některé věci byly dost prapodivné a závěr tedy skutečně trošku přes čáru, ale já mám ráda překvapení a tady jsem se ho dočkala, ať už jakéhokoliv.
Říše milosti
Jørgen Brekke
Mně se to moc líbilo, jednu hvězdu ubírám jen kvůli brutalitě, kterou moc nemusím. Ale jinak bych dala hvězdiček pět. Vůbec mi nevadilo střídání časových rovin, mám to ráda stejně jako pozvolné odkrývání skutečností - a závěr super.
Hrob pro mého manžela
Catherine Steadman
Tak třetinu knížky nuda. Pak se děj ale docela dobře rozběhl a konec vygradoval. Možná kdyby knížka měla jiný název a začátek nebyl takový, jaký byl, konec mohl být o dost překvapivější.
Ta druhá paní Millerová
Allison Dickson
První část - načervenalá knihovna.
Příběh znuděné a ne zrovna šťastné milionářky (možná miliardářky?), která se zaplete s mladičkým sousedem. Vztah nabývá na intenzitě a ona přemýšlí, jak to celé vyřešit.
Druhá část - no toto!
Události naberou zcela jiný směr a je to napínavější a zajímavější, ovšem.... v základě naprosto neuvěřitelné, tedy pro mě určitě. Pokud toto pomineme, tak závěr byl nejlepší.
Celkově nenáročný, ale hodně čtivý příběh, ale žádná velká hitparáda.
Smrt jako umění
Laurence Anholt
No... detektivka dobrá od samého začátku, šokující comeback obdivované i nenáviděné umělkyně a následné vyšetřování její vraždy, ano, to se mi líbilo. Co mi trochu vadilo bylo popisování rodícího se vztahu dvou detektivů, tak nějak mi to zklouzávalo do červené knihovny.
Divoký obchod
František Čech
První polovinu nebo dvě třetiny jsem se dost nudila a několikrát chtěla knížku odložit, ale prokousala jsem se k závěru, který byl jako z amerického akčního filmu. Nevím, jestli to tak v českých právnických kruzích chodí, ale mně tedy finále (nebo spíš některé události v něm) připadalo hodně přitažené za vlasy. Já tedy moc nedoporučuji, ale ne všichni máme stejný vkus.