Eicherik komentáře u knih

Forenzní detektivka. Naprosto neobvyklá dvojice ústředních postav. Velmi krátký časový úsek děje. Téměř geniální sériový vrah. Několik naprosto nečekaných zvratů. Tohle si zkrátka musíte přečíst.

27 15.04.2018

(SPOILER) Ke Ztracenému světu jsem se vrátil téměř po čtyřiceti letech. Důvodem bylo porovnat reálie tohoto románu s cestopisem Kurupira Jaroslava Mareše. Výsledek předčil moje očekávání. Těch nezpochybnitelných detailů a spojnic bylo tolik, že si myslím, že pan Mareš skutečně objevil tu správnou horu. A. C. Doyle měl s určitostí velmi dobrého informátora, kterým byl nejspíše P. H. Fawcett, jenž mu Amazonii a okolí stolové hory popsal do nejmenších podrobností. Samotný příběh byl dobrý, jen bych vypustil zalidnění Země Maple Whitea humanoidními bytostmi. V kapitole, kde indiáni, s drobnou pomocí Angličanů, vyhubí bojovníky kmene opolidí a přeživší uvrhnou do otroctví jsem si představoval vyděšené tváře liberálů. Sám jsem se při četbě přihlouple uhihňával. Ta myšlenka, že se na zastrčené stolové hoře udržely jinde vyhynulé formy života je prostě geniální.
Citace: Budete se tomu smát, mladý příteli, ale na mou čest, mohl to být jeho příbuzný. Nevěřil bych tomu, kdybych to neviděl na vlastní oči. Starý opočlověk, zřejmě náčelník, vypadal jako rudohnědý Challenger. Co má profesor, měl v trochu větším i on - stejně krátké tělo, široká ramena, vypouklá prsa, žádný krk a na bradě husté vousy, které se mu valily přes prsa. Huňaté obočí a stejný pohled v očích, jako když profesor říká: "Co vlastně chcete?"

26 10.09.2023

Psychologický román plný humoru, v kterém dojde k pomyslné srážce několika rodin s katastrofálními následky. Jelikož autorka na knize spolupracovala se specialistou na vztahy s MUDr. Miroslavem Plzákem je celý román až odborný. Velmi se mi líbilo, že některé situace jsou nahlíženy z různých úhlů a pohledů a že jednou z postav v knize hovořících byl i samotný osud.
Citace: "Co teď? Co teď?" drmolil Jožín.
"Co teď?" opáčila lehce Anna Dvořáková. "Jsi chlap, tak jednej."
A chlap Jožín, roztřesený hrůzou, se rozhodl, že bude jednat.
"Tady nezbývá než nasadit doktora Konvalinku s plnou vahou jeho autority," přichytil se své oblíbené berličky, takže promluvil téměř důstojně.
Můj ty bože, povzdechla si Anna Dvořáková, to jí snad má dát pár přes hubu doktor Konvalinka?

26 12.02.2023

Při čtení téhle knihy převládá, alespoň u mě tomu tak je, rochnění si v Součkových textech nad nějakou snahou dopátrat se rozluštění předložených záhad. Miluji ten pocit, venku prší a já se probírám stránkami, které spekulují nad náhlým zmizením mamutů z naší planety. Tematicky mě nejvíce zaujala poslední kapitola nazvaná Od zmizelých lodí k jiným vesmírům a v ní část, která se zaobírá zmizením některých letadel, zejména amerických vojenských a zvláště ta, která se udála nedlouho po skončení druhé světové války v oblasti tzv. Bermudského trojúhelníku. Velmi překvapivé je, že v této kapitole není zmínka o jevu zvaném foo figther, protože některé záznamy s členy posádek letu Flight 19 naznačují i možnost, že došlo k setkání s německými diskovitými letouny a nebo fiktivní Himmlerovou zbraní Thorovo kladivo.
Citace: Oficiální vojenská místa to nepopřela, právě tak jako nepopřela několika svědky potvrzená poslední slova kapitána Mantella, první oběti střetnutí s čímsi, co se později proslavilo pod názvem UFO: "Proboha ... vždyť v tom jsou lidé ..."

26 28.09.2022

Prastará, záhadologická kniha našeho, dnes už mýty opředeného autora. Knihu jsem poprvé četl ještě jako náctiletý a po desítkách let jsem se k ní vrátil. Ústředním motivem jsou mimozemské civilizace ve vztahu k naší planetě a lidstvu. Nejvíce se mi líbily kapitoly věnované dávným a ztraceným pozemským civilizacím, méně pak ty spekulující o vzhledu možných nepozemšťanů. Některé pasáže jsou velmi vědecké, což může působit mírně nezáživně. Některé teorie jsou dnes už možná zastaralé, ale čtivosti to neubírá. Na závěr ještě pochválím obal z roku 1974, jehož barvy mě vyloženě uchvátily.
Citace: Mimochodem podotkněme, že klasik science fiction Lovecraft založil celé své rozsáhlé a dnes neprávem zapomínané dílo na existenci vesmírných inteligencí, pro něž je naše Země zapomenutou. odloženou zkumavkou, a lidé naprosto nezajímavou plísní v ní ...

26 18.02.2022

Kniha se mi docela líbila. Žánrově bych ji označil jako městskou fantasy. Přes drobné nedostatky ji hodnotím pěti hvězdami. Největší výhradu mám k neexistujícím názvům stanic metra. Jasně, vím, že se nikde v příběhu nemluví o tom, že se příběh odehrává v Praze, ale kde jinde v Česku máme metro? Myslím si, že by bylo lepší použít autentické názvy stanic, tedy alespoň některých a zbytek si uzpůsobit podle potřeb příběhu. Většina autorů to tak dělá a příběh, kde se vyskytuje alespoň částečně autentický místopis pak působí věrohodněji.

26 14.11.2021

Bylo zajímavé číst tento 102 let starý výtisk. Kniha byla rozpadlá, ale kupodivu nechyběl ani jeden list. Tohle vydání je krásně výtvarně zpracované a obálku zdobí překrásný obrázek vodopádu v šumavském pralese. Povídky byly kvalitativně velmi vyrovnané a jejich obsahem je většinou život obyčejných Šumavanů a není proto divu, že je v nich hodně bídy, chudoby a také emigrace. Přestože jsou to příběhy poměrně neveselé, byla tato kniha velmi čtivá. Nejlépe hodnotím povídky Schovanec a Rychtářův syn, protože z nich dle mého nejlépe vyzařuje šumavský duch. S knihou jsem spokojen a už na mě čeká podobná s názvem Lístky ze šumavské epopeje.

26 03.10.2021

Případ z roku 1959. Klasická finkovka. Čeká nás ve vzpomínkách setkání s Otovou první láskou Lucií, nějaká ta vraždička a typický Velinského humor. Nejvíce mě pobavily pasáže s holkou Housetem a jejím bratrem Bimbem. Obrázek z obalu by mohla z fleku použít nějaká blackmetalová kapela na svoje album.
Citace: Já na to, aby mi to přimáz; vytáh tužku, dvakrát škrtnul, připsal čtyři pade a zase dvakrát škrtnul. Čínskej písař by čuměl, jak jednoduše se u nás v Čechách daj písemně vyjádřit dvě piva a dva velký rumy.

26 01.08.2021

Moje třetí setkání s tvorbou Pavla Čecha. Tentokrát se jedná o čistokrevný komiks a o poctu Jaroslavu Foglarovi. Rychlé šípy dospívají a pomalu ztrácejí o klub zájem. Jediný Červenáček dospívá pomaleji a provede nás některými milníky slavné chlapecké pětice. Závěr je částečně otevřený a umožňuje čtenáři si konec domyslet. Já přeji Červenáčkovi, aby se dočkal svého štěstí.

26 02.07.2021

Kniha přečtená v dětství. Příběhy ze světů, které už dávno zavál čas. Nesmrtelné ilustrace Zdeňka Buriana.

26 05.02.2021

Pěkný příběh z uzavřeného prostředí Vatikánu s nějakým tím překvapením na konci. Vypravěčem je zde sympatický kardinál Lomeli. Volba nejmocnějšího duchovního vůdce planety začíná. Boj mezi konzervativci a reformátory se opět rozhoří. Sto osmnáct voličů a zároveň sto osmnáct kandidátů, ale jen jeden se stane papežem. A na závěr vystoupá bílý dým z komína.

26 26.12.2020

Národní třída je taková drsná jednohubka z pražského sídliště, Národní třídy, putyky Severka a příměstského lesíka. Cajk. Na začátku mě okamžitě překvapil zkratkovitý, ale trefný jazyk. Cajk. Vandam je tragická postava, která to nemyslí zle, ale je tak nějak předurčena dostávat se do trablů. Cajk. Z knihy jsem se mimo jiné dozvěděl, že jilm je branou někam jinam, ale to je jinej příběh. Cajk. Nejspíš sáhnu i po další tvorbě Jaroslava Rudiše, abych byl poučenej o životě. Cajk. První a poslední kapitola je černej humor toho největšího kalibru. Cajk. Teprve na konci vám všechny souvislosti zapadnou do sebe. Cajk.

26 19.10.2020

Povedená česká krimi, jejíž děj se odehrává v zchátralém domě na periferii Ostravy. Oceňuji velmi dobře vykreslené charaktery postav, jejichž věrohodnost ještě zvyšuje použitý místní dialekt. Jako velmi zdařilá se mi zdá "sociální sonda" do myšlení místních obyvatel, kteří se urputně brání založení bytového družstva. Už se těším na druhou knihu autorky.

26 30.06.2019

Příběh není úplně vybroušený k dokonalosti, ale je čtivý a zábavný a tak se určitě pustím do dalších dílů.

26 24.05.2019

Kromě hromady sněhu a pořádné kosy si v jedenáctém příběhu užijeme také humornou cestu na hory, trampskou romantiku a samozřejmě Otovo pátrání i Otovy ctitelky. Jsem spokojen a těším se na další případy.

26 05.05.2019

Šokující? Zvrácené? Úchylné? V dnešní době? V roce 1978, kdy kniha vyšla poprvé tak určitě šokující byla, ale dnes už rozhodně ne. Příběh je to nevšední, poměrně krátký, ale s velmi povedeným závěrem.

26 03.05.2019

Nádherná česká detektivka, postavená na vyšperkované hovorové češtině, nejprostším lidovém humoru a precizně vykreslené atmosféře padesátých let. Sympatický soustružník Ota Fink nás v tomto dílu provede mimo jiné prostředím nočního podniku s nevalnou pověstí, obeznámí nás s některými lokálními hudebními veličinami a představí nám své tři potenciální přítelkyně. A nebyl by to Ota Fink, aby nezjistil, kam zmizela princezna.

26 28.04.2019

(SPOILER) Mám rád ságy a tahle se mimořádně povedla. Zajímavé a věrohodné postavy, padesátá léta, kolektivizace zemědělství, zákeřné a zločinné praktiky StB, ale také chvíle štěstí. Z vedlejších postav musím zmínit Matyldu. V životě to měla hodně těžké, ale život nevzdala. Jako zajímavý nápad hodnotím zapojení soch svatého Prokopa a Jana Nepomuckého do děje. Román Samotářky je hodně smutný, ale také pestrý a čtivý. Je neuvěřitelné, kolik se toho vešlo do pouhých tři sta stran. Jedna z nejlepších knih vůbec. Doporučuji.
Citace: Měla ráda zvuky, které letní louka vydávala, chrastění klasů vysušené trávy ve větru, temné zabzučení mouchy, která chvílemi proletěla zblízka okolo jejího ucha, a vysoko nad tím vším jiskřivý zpěv neviditelného skřivánka. Nevěděla, jestli je to doopravdy skřivan, kytky a ptáky nikdy moc neuměla, ale to jméno se k tomu zvuku hodilo.
Co když právě tohle je nejšťastnější okamžik v mém životě, uvažovala Amy, co když nic lepšího už nebude?

25 22.08.2023

Kurupira je nejzajímavější cestopis, jaký jsem kdy četl a zároveň velmi poutavá záhadologická kniha, která jde po stopách Ztraceného světa A. C. Doyla. První ze tří částí popisuje výpravu k hoře Kurupira z roku 1978. Škoda, že se tehdy nepodařilo nalézt cestu k vrcholu. Některé příběhy mi upomínaly tvorbu Otakara Batličky. Z velkého množství tvorů zde popisovaných mě nejvíce zaujal prokazatelně existující pták hoacin chocholatý. Kniha přináší spoustu zajímavých informací o pralese obecně a o ústředním tématu, tj. stolových hor. Například jsem vůbec netušil, jak významnou roli v tomto tématu sehrál britský koloniální důstojník, archeolog, výzkumník a badatel P. H. Fawcett. Na závěr pochválím veliké množství krásných kreseb a fotografií a Kurupiru si přidávám do doporučených.
Citace: Tvrdí se, že uštkne-li někoho had, má se ho postižený pokusit zabít a přinést s sebou, aby bylo možno podle druhu vybrat odpovídající sérum. V praxi to však není tak jednoduché. Znám případ, kdy byl postižený, poctivě se snažící o vyplnění této rady, uštknut ještě třikrát, než se nakonec svého úsilí vzdal.

25 17.08.2023

Amazonie je dobrodružná kniha s prvky sci-fi. Akční scény byly možná na můj vkus opětovně moc dlouhé a třicetimetroví kajmani zbytečně předimenzovaní, mě by v pralese vyděsila i třiceticentimetrová krysa, ale čtení jsem si velmi užíval. Amazonský prales je pro dobrodružství vděčné téma a v tomto thrilleru byl velmi věrohodně popsán. K většímu prožitku jsem po celou četbu poslouchal zvuky pralesa, údajně amazonského. Knihu doporučuji všem čtenářům bažícím po dobrodružství, kteří samozřejmě počítají s tím, že nás autor občas trochu pohoupá, ale to k žánru thriller prostě patří.
Citace: "Já nevím. V minulosti už byly objeveny jiné prehistorické hájky. V osmdesátých letech například nalezli v Číně lesík metasekvoje čínské. V Africe zase jeskyni se vzácnými kapradinami. A nedávno v odlehlé části australského pralesa narazili na celé stanoviště prehistorických stromů, o kterých se mělo za to, že už dávno vyhynuly."
Nate pohlédl na Kouweho. "Když tedy uvážíme, jak malá část Amazonie byla řádně prozkoumána, je vlastně více překvapivé, že jsme něco podobného našli až teď."

25 03.07.2022