Denaille
komentáře u knih
Temné metro #3
Tokyo Callen
Jedna z nejlepší mang, co u nás vyšla... Ani Dveře chaosu, Gravitation a už vůbec ne Upíří polibky... Ale Temné metro. :)
Dveře chaosu #1
Ryoko Mitsuki
Celkem zajímavý příběh a hezká kresba, která mi místy dělala problémy. Je těžké se orientovat v něčem, kde je tak moc detailů... A u mangy jde především o kresbu, slova tady jenom podtrhují děj, který se odehrává na obrázku.
Padlý měsíc
Toui Hasumi
Anotace na zadní straně hlásá, že jde o lásku mezi muži... ale v tohle případě je to to nejslabší shonen-ai. Pouze náznaky a jedna pusa mě zrovna nepotěšily...
Na druhou stranu jsou to pěkně zpracované příběhy a dají se číst pořád. Zatím jsem našla jenom pár mang, které se zabývají náboženskou tématikou, i když jde jenom o sexy démony a anděly.
Ohněm a mečem
Henryk Sienkiewicz
Chtěla jsem si od Sienkiewicze přečíst něco dalšího, po tom, co jsem s velkým nadšením dočetla Quo Vadis a úplně náhodou jsem sáhla po prvním dílu aniž bych tušila, že se z toho vyklube trilogie. :D Podle názvu jsem čekala něco středověkého, možná tak děj spadající do dvanáctného, třináctého století.
Přečíst ji, mi trvalo trochu dýl, než bych si představovala... Záčátkem jsem se horko těžko prokousávala, protože jsem měla rozečtené ještě další knihy, ale pak se to zlomilo. A během tří dnů jsem ji měla v sobě.
Helena a Skrzetuski mi k srdci moc nepřirostli, nešlo si nevšimnou stejného schématu vlastností hlavních hrdinů jako v Quo Vadis. A šíleně mě autor naštval smrtí Podbipiety, zatímco Skrzetuského nechá žít. Bylo by to mnohem strhující, kdyby to neskončilo happy-endem.
Madame Okta
Darren Shan (p)
První a druhý díl téhle dlouhé série je jednoznačně nejlepší. Dalších pět dílů mě ještě doslova drželo doma na zadku, hlavu zabořenou v knížce - a musím se sakra dozvědět, jak to skončí. Poslední díly jsou ale na můj vkus moc divné a nesmyslné...
Golemovo oko
Jonathan Stroud
Druhý díl se mi líbil víc než první, hlavně pro ten nápad Prahy a golemů. Bylo to poprvé, kdy jsem pocítila něco jako národní hrdost, protože se mi nestalo, abych četla něco o naší Praze a ještě k tomu od zahraničního spisovatele.
Amulet Samarkandu
Jonathan Stroud
Jedna z nějúžasnějších knížek, které jsem kdy četla. Už když jsem v Pevnosti četla recenzi, jsem věděla, že to bude dobré. A když se pak objevili v naší knihovně (kde se nově vydané knížky objevují nejmíň rok po vydání), hned jsem je měla doma.
Celou sérii jsem četla už asi třikrát a pořád nemám dost. :D
Bartimaeus je skvělý, Nathaniel otravný a ostatní jsou prostě ostatní...
Darwinovy hodinky
Terry Pratchett
Tak, jestli je tohle, jak říkáš nejpřístupnější z těch tří dílů... těch prvních dvou se dobrovolně předem vzdám. :D Četla jsem teda všechno, ale moc si z toho nepamatuju, protože jsem četla pouze mechanicky a někdy vůbec nevnímala, co čtu. Nedokázala jsem se na to vůbec soustředit.
A taky mě štve, že ten příběh o mázích trochu nerozepsal... konec byl urychlený a ani se mi nelíbilo jeho vyvrcholení...
Zase na druhou stranu klobouk dolů za tu vědeckou část knihy. Občas jsem tam cítila ten vtip, ale jelikož nejsem zas až tak vzdělaná v téhle oblasti, přiznám se, že jsem ho nedokázala pochopit. Těmhle pánům zřejmě nedělalo problémy psát seminárky do chemie či fyziky. :D
Pod africkým sluncem
Barbara Wood
Zrovna jsem ji dočetla a četla bych dál... Nádherný, místy smutný, příběh, který donutí k zamyšlení. I romantici si přijdou na své.