dalia1769 komentáře u knih
Nebýt posledních cca dvou stránek, dala bych plný počet. Ten konec to docela pokazil a navíc tam byl podle mne úplně zbytečný. Jinak napínavý příběh, řada zvratů, nejednoznačné postavy, psáno takovým "reportážním" stylem, ale většinou jsem se nemohla odtrhnout.
Autor mne ani tentokrát nezklamal, příběh byl velmi čtivý, místy cynický a provokativní, ale místy vlastně i hodně emotivní, jak už to u Houellebecqa bývá. Přitom se mi ale četl velmi příjemně a depresivně na mne nepůsobil. Myslím, že část působivosti je i v té podrobně popisované každodennosti hlavní postavy. Velmi přesvědčivě popsaná je jeho nezúčastněnost a vyčleněnost ze společnosti.
Výborná netradiční detektivka s prvky psychologického dramatu. Oceňuji originalitu příběhu i postupně budované napětí, které člověka nutí pochybovat prakticky o všech zúčastněných.
Zatím pro mne možná nejlepší díl cyklu, napínavý, s mnoha zvraty i překvapivým závěrem.
První desítka knih z této série byla skvělá, další už podle mne trochu pokulhávají. V tomto díle oceňuji návrat k vyprávění z pohledu Kay, příběh sám mi ale přijde dost překombinovaný a irituje mne (jako už i v předchozích dílech) chování Bentona i Lucy. Takové to podivné mlžení a tajnůstkaření bych pochopila ve vztahu k podezřelým nebo nezúčastněným osobám, ale ve vztahu ke Kay, která s nimi už pracovala na tolika případech, je to vyloženě kontraproduktivní i ohrožující, navíc při četbě už i dost nudné...
Velice zajímavý rozhovor. Člověk si uvědomí, že události 90. let ze slovenského pohledu vlastně příliš nezná. Velmi zajímavé je srovnání českých a slovenských specifik a odlišností, ale také generační srovnání názorů pana Šimečky a obou studentů.
Další výborná kniha tohoto autora, osobně se mi asi líbila z "jihočeské trilogie" nejvíce. Velmi čtivě psaná, opravdu čtenáře vtáhne do děje. Sugestivně propojené popisy krajiny, vzpomínky z dětství dokreslené řadou detailů, postavy, které nejsou černobílé... Hájíčkovy romány mají vždy své osobité kouzlo.
Takové nenáročné, dovolenkové čtení, psané jednoduchým stylem, nicméně příběhy jsou milé a potěší. Typická oddechovka.
Napínavá, čtivá kniha, se sympatickou hlavní hrdinkou. Jsou zde dramatické a strašidelné momenty, ale příběh jako celek vyznívá nakonec docela pozitivně. Příjemné, spíše oddechové čtení s napínavým pátráním po minulosti jedné rodiny. Také obálka knihy je velmi pěkná.
Příběh samotný byl čtivý a napínavý, trochu problém mám s vývojem postav. Marina je mi líto, vždy to byla moje oblíbená postava, jeho chování v tomto díle mi připadá podivně extrémní a nepříliš logické, i když vezmeme v úvahu, že byl nepřáteli manipulován a ovlivněn drogami... Benton je mi od jeho "návratu" stále méně sympatický a byla bych spokojenější, kdyby se k němu Kay již nevracela.
Lepší než předchozí díly,opět více doktorky Scarpettové, vysvětlilo se i Lucyino podivné chování, které mi v předchozích částech vadilo. Samotný příběh mi, hlavně v závěru, přišel nepříliš věrohodný a rozuzlení trochu hektické a málo vysvětlené.
Lepší než předchozí díl, přesto mi stále vadí změna stylu psaní oproti dílům 1-11. Více se mi líbilo sledovat případy očima Kay. V posledních dílech mi také čím dál více vadí vývoj postavy Lucy, z které se stává poměrně nesnesitelná a nezodpovědná "primadona". Návrat Bentona mi také příliš nesednul, to, jak se ke Kay zachoval, mi připadá velmi nefér a že by se po tom všem k němu chtěla vrátit? Navíc, pokud je Vlkodlak stále na svobodě, nechápu, proč by najednou důvody Bentonova skrývání pominuly? Jinak samotný detektivní příběh byl napínavý a zaujal mne.
Čtyři velmi rozmanité povídky o Sandmanovi a jako bonusová zajímavost scénář jedné z nich, který pomáhá pochopit, jak vlastně takový komiks vzniká. Kniha mne zaujala stejně jako předchozí díl, určitě pomáhá pochopit Sandmanův svět.
Pozoruhodný výběr málo známých a často netypických Nezvalových básní doplněných podobně "podivnými" ilustracemi. Určitě mohu doporučit každému, kdo má rád Nezvalovy verše, k zamyšlení a rozšíření obzorů. Kniha má také velmi pěkně řešený přebal.
Tento díl vnímám jako zatím jednoznačně nejslabší z tohoto cyklu. Přechod z ich-formy na er-formu na mne působil rušivě a obtížně jsem si na něj zvykala. Vadilo mi, že je tu Kay spíše okrajovou postavou, chyběla mi ona i její pohled na věc. Události kolem Bentona, tak jak jsou v tomto díle podány, neodpovídají chování Marina, Lucy ani senátora Lorda v předchozích dílech. Závěr byl velmi uspěchaný a překotný. Měla jsem neodbytný pocit, jako by tuto knihu psal nějaký jiný autor než ty předcházející.
Nádherné verše evokující vzpomínky na dětství, nostalgii, krásné obrázky Josefa Lady... Laskavá a vlídná knížka, ke které se ráda vracím.
Vynikající, komplikovaný a spletitý příběh, líbil se mi ještě více než první díl. Těším se na další Sandmanovy příběhy.
Napínavý psychologický příběh, velmi čtivý. Místy nebylo snadné se v zákrutech mysli hlavní hrdinky vyznat a z mnoha lží, přeludů a omylů poskládat skutečný průběh minulých událostí. Líbilo se mi, že přes temný obsah ponechává závěr knihy naději do budoucna.
Nepříliš obsáhlý román, čte se rychle a dobře. Milostným příběhem bych ho určitě nenazvala, ze strany Gatsbyho se mi ten vztah jevil jako jakási podivná, umíněná posedlost a lehkomyslná Daisy evidentně pouze chtěla po svém boku muže, který by ji zabezpečil, přičemž jí příliš nezáleželo na tom, kdo to bude. Takže láskou bych tento vztah nenazvala, a upřímně řečeno ani postavy příběhu, snad kromě vypravěče, ve mně nebudily sympatie. Je mi tedy trochu záhadou, proč je vlastně tento příběh tak slavný. Snad jako portrét ztracenosti, marnosti a plytkosti života mladých zbohatlíků v Americe dvacátých let. Co ale musím ocenit je krásná podoba nového vydání od Ledy, jak obálka, tak ilustrace se velice povedly.
Výborná a čtivá biografie, možná ani ne tak provokativní jak se podle názvu a anotací zdálo, ale velmi dobře zpracovaná, oživená několika vtipnými kresbami. Vyzdvihuje i některé méně známé stránky Masarykovy osobnosti, mne osobně asi nejvíce zaujal kontrast mezi jeho neoblíbeností v Čechách před 1. světovou válkou a pozdějším téměř kultem, a dále význam, který v jeho životě měla náboženská víra, což je vzhledem k jeho rozporuplnému vztahu k církvím trochu méně známá skutečnost. Trochu chybí odkazy a poznámkový aparát, naopak velmi pozitivně hodnotím seznam masarykovské literatury na konci knihy i se stručnou poznámkou ke každému dílu, může to být výborná inspirace pro další četbu.