Chytuš komentáře u knih

UCHOKNIHA. Neal Schusterman je neuvěřitelně mazaný - když už si myslíte, že jste mu všechny fígle prokoukli, přijde s něčím novým a originálním. Zvon je parádním zakončením série - možná pro někoho může být trochu rozvláčnější, ale já osobně bych neubrala ani písmenko (no možná až na ten podivný fluidní gender Madagaskařanů, který je podle mě prachsprostá úlitba moderním trendům ve společnosti)... Nad touhle výstředností ale přimhouřím oko, protože jinak to všechno bylo mazané a chytré - nejdřív vám některé textové vsuvky přijdou úplně mimo a vůbec netušíte, co si s nimi počít, ale na konci nejen že už víte proč, ale dojde vám celá geniální hra Neala Shustermana se čtenářem... Ačkoli je celá série primárně cílená na mládež, má potenciál zaujmout i mnohem starší čtenáře - a to se vždycky cení...

90 18.10.2022

Jednoduché a praktické rady k praktikování bdělé pozornosti. U téhle knížky je výhodnější, mít jí ve své knihovničce a k radám se časem vracet - mě osobně jich v paměti uvízlo bohužel jen pár - knížku jsem měla půjčenou z knihovny... Každopádně je to krásně a přehledně zpracovaná pomůcka pro všechny, kteří chtějí do svého života uvést vyšší stav bdělosti, aniž by museli praktikovat časově náročné meditace...

73 18.10.2022

Ach, jaká to ostuda, dostat se k tomuto knižnímu klenotu až po shlédnutí filmu, který se mi líbil (a zabírá vlastně jen zhruba třetinu až polovinu děje knihy). Ješto o dost víc mě nadchlo knižní zpracování - naprosto skvělá kombinace intrik, politikaření, ekologických nebo náboženských prvků, včetně psychedelických rituálů, spojených s kořením. Úchvatné jsou popisy pouštní planety, života na ní - z hlediska Fremenů i z hlediska vládnoucích rodů, kterým jde víceméně hlavně o těžbu koření a mocenské půtky - ano, zápletka stará, jako samo lidstvo, přesto podaná tak zajímavě, že se čtenáři nejednou tají dech... Navíc postavy nejsou ani trochu černobílé - i Paul nebo Jessica mají své kladné, tak i stinné stránky. Pro mě nově nalezená srdcovka...

"Nesmím se bát.
Strach zabíjí myšlení.
Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení.
Budu svému strachu čelit.
Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne.
A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel.
Tam, kam strach odešel, nic nezůstane.
Zůstanu pouze já."

116 18.10.2022

Perfektní turistický průvodce, ve kterém najdete jak místa turisticky profláknutá, tak i méně známá - stačí si vybrat podle umístění. Rozhodně užitečný pomocník pro poznávačku krásných koutů krajiny našich východních sousedů.

73 27.09.2022

Rozhodně čtivá a zajímavá sonda do temných cirkusových hlubin v třicátých letech minulého století. Kapitoly jsou krátké, ve vyprávění se střídají dvě časové linky, ve kterých jste od začátku nuceni hledat souvislosti - autorka mezi nimi pravidelně dávkuje různá pojítka. Příběh Lilly byl rozhodně o sloní míli zajímavější, linka Julie mě až tak moc nezaujala (navíc jsem asi předčasně odhalila pointu, kterou si autorka nechala až na závěr)... Na příběhu mě tak rozčilovaly hlavně dvě věci - velmi nelogické (jemně řečeno) chování otce Lilly a milostné vrkání mezi Julií a zvěrolékařem (romantičky si prosím poslední výtku škrtnou, neb toto je kniha cílená hlavně na ženy, takže se autorka prostě jen přidržela nějakého toho "ženského okořenění"...).

76 27.09.2022

Musím uznat, že autorka si reálie nastudovala výborně. Přesto jsem měla maličko dojem, že při líčení děje z válečných let je vidět, že jde o chorvatskou autorku, popisující české události - zkrátka, že je to lehce znát. Ale to byl možná jenom můj pocit... Rozhodně velmi zajímavý námět, ve kterém dominuje otcovská láska - a o té se moc často nepíše. Příběh je dojemný, čtivý a netradiční (zajímavý byl pohled na dění po válce, na který se příliš autorů také nesoustředí)...

79 27.09.2022

UCHOKNIHA. Při výběru knih se občas moderně zamyslím, jestli já vlastně nejsem chlap (případně z kolika procent) - prostě mě ty klučičí věci čas od času dost baví. V tomhle případě potěšil nadupanej hlavní hrdina - no fakt, je tak trochu vylepšenej, navíc hláškující. Logan je přesně ten typ chlapa, u kterého přesně od začátku víte, že je to klaďas, ať udělá nebo zastřelí kohokoli. Má trošku malý problémek s vládou, pamětí a jednou roztomilou kočičkou, ne nutně v tomhle pořadí... Parádní akční zábava, u které se nemusí moc přemýšlet, člověk se prostě jen tak baví - hláškující borec, co má rád typicky chlapský věci, jako motorky, zbraně, Jacka Danielse, kočičky mourovatý a tak dále. Čtivý a zábavný akčňák.

78 16.09.2022

Tak takhle vypadá Peklo v podání Romana Bureše. A jak se mu to Peklo povedlo vylíčit! Garantuji vám, že takovéhle démony jste si fakt dopředu nepředstavovali - ale jakmile se jednou do Pekla vnoříte, tak zjistíte, že je rázem mnohem reálnější, než jakékoli vaše dosavadní představy. Že to tak nějak dává smysl... A nejde jen o peklo - linek je o dost víc (nacisti, nesmrtelný Rónan), všechny se postupně mazaně promísí a čtenář si nad touhle lahůdkou může i krásně podumat o dobru a zlu. Rozhodně velmi povedené, knížky od Romana Bureše se pro mě (po počáteční neshodě u Propasti času) stávají sázkou na jistotu... Už se těším na Invazi :-)

74 16.09.2022

Další kniha, určená pro mnohem, mnohem mladší čtenáře. Ale tady mi to vůbec nevadilo. Dokonce i na jazyk jsem si, čóne, zvykla. Děj byl svižný, přiměřeně akční (soft akce - přece jen jde o YA) a konec nutí čtenáře vrhnout se i na další díl. Co víc si od podařené YA knížky přát?

70 16.09.2022

Doprčic, já čekala něco jinýho. Superhrdinský to vlastně vůbec není, zato jsou nám předhozený jinačí témata, o to víc ale důležitý (hledání vlastního já s feministickýma podtónama, sexuální násilí nebo stalking). Varování - je to fakt dost mileniálský, jazykem i myšlením Léni, tak bacha na to, jestli trpíte milenialergií. Starej boomer, jako já, na to místy čučí, jak péro z gauče (jo, jo, myslim tim třeba ty kachničky, to mi fakt hlava doteď nebere), ale na druhou stranu chápu to hvězdný hodnocení tady, ne že ne. Tak závěrem - vzhledem k tomu, že jsem teď fakt v těžkym skluzu a nestíííháám, píšu tenhle koment skoro dva měsíce po přečtení a fakt si vůbec nemůžu vybavit, jak to kruci vlastně dopadlo. To by se u srdcovek stávat nemělo, že jo. No hlavně že ze mě nevyšuměl ten jazyk, aspoň něco trvalýho, no...

73 16.09.2022

Musím přiznat, že kombinované příběhy z různých časových období moc v lásce nemám, protože prakticky pokaždé je zajímavější příběh z dávnější minulosti. Ani Alicina síť v tomhle ohledu nebyla výjimkou - sice se obě linky odehrávají v minulosti, ale o celou koňskou délku vítězil "starší" příběh Eve. Chápu autorčiny myšlenkové pochody - dát vedle sebe dvě hrdinky, které se obě určitým způsobem chtějí postavit tehdejším společenským konvencím a najít tak samy sebe - každá v trochu jiné době. I tak byl příběh Eve pro mě osobně mnohem silnější a zajímavější. U Charlie mě naopak ze začátku všechno štvalo - její tápání a hledání, zvláštní motivy jednání, o slaďoučké romantice snad ani nemluvě. Přesto i jí jsem nakonec vzala na milost. Co mě ale nakonec úplně odrovnalo, byl doslov - veliká část z popsaných historických událostí se opravdu stala a některé postavy mají svůj skutečný reálný předobraz. Já bláhová si celou dobu myslela, že čtu román, který je velmi volně inspirovaný historickými událostmi... Ó, jak se člověk někdy plete!

76 16.09.2022

Páté jablko je skvěle podaná rodinná sága - osudy celé rodiny Francových jsou mistrně podané, postavy jsou tak živoucí, jakoby jste je znali. Časově i místně knížka nenásilně navazuje na Kyselé třešně (potěšila postava Loty), ale vůbec není nutné Kyselé třešně znát, aby si čtenář Páté jablko vychutnal. Děj plyne na pozadí bouřlivé doby, které se musí všichni tak či onak přizpůsobit - doba je působivou kulisou, hlavní síla Pátého jablka jsou ale postavy. Autorka je má skvěle popsané, jejich charakteristiky i vývoj, a dějově dokáže překvapit i dojmout.
Konkrétní vylíčení děje ode mě nečekejte - když jsem byla zhruba ve čtvrtině knížky, manžel chtěl vědět, o čem že to je. Tak jsem mu bláhová začala podrobně líčit osudy Francových - zhruba v půlce mého nadšeného vyprávění mě přerušil: "Takže taková historická četba pro ženský..." - tak tenhle názor s ním absolutně nesdílím a nerada bych ho přenesla i na vás. Za mne rozhodně velké doporučení - a nejen něžné části čtenářů :-)

84 16.09.2022

Ačkoli se to podle anotace nezdá, tohle je kniha pro čtenáře, kteří nepotřebují o ději nebo postavách nějak moc přemýšlet. Je plná romantizujícího klišé, děj i postavy poznáte pouze rychlíkovým tempem - což by až tak nevadilo, pokud by to celé nebylo podané tak černobíle a zjednodušeně (šlechta je vesměs samé dobračisko, jejich poddaní vzpomínají se slzou v oku, padouch je padouch a poznáte ho hned při první zmínce atd. atp.). Musím přiznat, že od autora "Prostě na mě zapomněli" jsem čekala mnohem víc.

64 16.09.2022

UCHOKNIHA. Jak jistě každý milovník vína ví, pozdní sběr je vyzrálejší a chutnější. A je tomu tak nejen s vínem, ale i s knižním pozdním sběrem :-) Takhle to vypadá, když autor zraje. Snad se dočkáme i slámového :-)

70 16.09.2022

UCHOKNIHA. Tuhle knihu budete buď do morku kostí milovat a obdivovat, nebo zarytě nenávidět. Já se zařadila do první skupiny obdivovatelů - autorův promyšlený styl a vyprávění celého příběhu, poskládaného z malých útržků, které vám postupem času vytváří nádherný a komplexní obraz... Psychedelický příběh, který se převaluje a mísí, kde všechno má svůj význam a smysl, ačkoli ho třeba čtenář nevidí hned. Nemá cenu psát, o čem vlastně příběh je, protože má tolik různých vrstev, že popsat tuhle knihu v několika slovech je prostě nemožné - je originální, šílená, barevná, promyšlená, zajímavá a nezapomenutelná...

88 04.07.2022

Lehké a vtipné. Úplný opak toho, když se poprvé vydáte do hor a fakt zmoknete, nebo se skutečně brodíte blátem do svahů téměř kolmých s "normálním" sklonem (rozuměj rovinou), případně se ploužíte pod nemilosrdným sluncem, před kterým není kde se skrýt - to vám takové putování rozhodně nepřipadá lehké a vtipné už vůbec ne. Děkuji Martinu Úblovi, že jsem si mohla zavzpomínat na svoje vlastní dávné toulky a přesvědčit se, že časy se zas až tak moc nemění. Alespoň ne pro milovníky hor - trable musí překonávat pořád stejné... Aneb trekařské desatero platilo, platí a platit bude - pro všechny minulé, současné i budoucí nadšence vysokohorské turistiky :-)
Trekařské desatero (str. 111):
1. Co nemáš, nepotřebuješ.
2. Cokoliv potřebuješ, je vždycky na dně krosny.
3. Nikdy nečůrej proti větru. Hřeje to jen zpočátku.
4. První den chutná jakékoli jídlo všem.
5. Co nesmrdí, to je čistý.
6. Rovina je, co je rovně, na sklonu nezáleží. Je zakončena serpentinou.
7. Nikdy nevěř místním. O počtu obyvatel, zbývajících kilometrech, výšce, zbývající době pochodu zásadně jen žertují!
8. Chceš-li se v noci vyspat, je třeba večer předtím sníst psy v okolí.
9. Není volné chvíle na treku. Jsou jen chvíle vyplněné filtrováním vody nebo vařením.
10. Padají-li ti kalhoty, jsi za půlkou treku.

89 27.06.2022

Se sci-fi je ta potíž, že jsou tak trochu poplatné době svého vzniku. Vážně jsem se těšila, ale nějak jsem se nemohla lehce přehoupnout přes záplavu slov (aneb Harlanovy vnitřní myšlenky, které se místy točí pořád dokola a dokola - chudák provozní technik, bezcitný jen pro okolí, v samém jádru ale beznadějně zamilován - ach jo), romantického patosu (viz záplava slov a autorovo fantazírování o šatech z lehoučkého materiálu, podobného pěně) a století (vážně si ještě teď někdo myslí, že lidstvo to dotáhne do 100000 století a dál??? Tomu říkám optimismus.). Přitom námět cestování časem a oprava "chyb" v dějinách je zpracováno skvěle - jen kdybychom se netvářili, že je potřeba skoků v čase v rámci několika stovek století... Dílu by stačilo místy ubrat (především v nepravděpodobných počtech století a v Harlanově romantickém cvrlikání po Noys), člověk by se snáz prokousal do druhé poloviny příběhu, který už byl z pohledu nadšence pro paradoxy spojené s cestováním časem mnohem zajímavější...

74 27.06.2022

Jeden z opravdu mála blogů, který si plným právem zasluhuje být vydaný i knižně. Je to poučné, maličko smutné a dojemné, ale také místy vtipné... I když určitě ne všechny situace, které jsou pak papírově k pousmání, byly pro autora brané s nadhledem i v tu chvíli, kdy se reálně staly... Líbí se mi, že Martin Selner ze sebe nedělá žádého supermana, co všechno ví, všechno zná, ale popisuje práci s dětmi s PAS naprosto přirozeně - má je rád, ale jsou dny, kdy se musí hodně držet, aby to dal (a to potom přichází na řadu chardonnay). K takové práci musíte mít obrovskou trpělivost a ještě větší srdce - autista totiž cítí, ale prostě myslí a chová se jinak, což většinu "normální" populace dohání k odsuzujícím a někdy i krutým soudům...

89 19.06.2022

UCHOKNIHA. Nečekala jsem od Kruhu, že mě tak moc dostane. Asi nejvíc mě překvapila jeho obojakost - celou knížku totiž můžete jen odhadovat, jestli autor Circle obdivuje, nebo kritizuje - podle mě tohle zůstává na hodnocení každého daného čtenáře (mileniálové prominou, u nich mám vážné obavy, aby celou knihu nevzali jako kritiku, ale spíš oslavu všech těch krásných a dobrých myšlenek)... Celou knížku sledujeme Mae, která je vážně "hrdinkou" k pohledání. Většinu času jsem nad ní kroutila hlavou, místy mě až svrběly všechny prsty, protože byla zralá na jednu dobře mířenou... Co se ale musí nechat, autor velice dobře zvládl její charakterový přerod z hloupoučké a naivní blbky až po nebezpečnou manipulátorku (pořád ale blbku). Pro mě osobně to bylo velmi drsné čtení, kde se mi místy opravdu dělalo až fyzicky špatně - tohle totiž není nic až tak dystopicky vzdáleného, tohle už se totiž kolem nás děje - většina lidí se nechává nachytat na rádoby krásná hesla a myšlenky, že si ani nevšímají, jak hezky kráčí k totalitně smrduté kontrole celého svého života. Tyranie dobra zůstává stále tyranií, to by si měli všichni ti rozdavači a vymahači dobra uvědomit...

75 15.06.2022

UCHOKNIHA. Šílená a vtipná parodie - bavila jsem se celou dobu. Iluminátské vedení v Praze, bratři Medvědové, vládnoucí všemi možnými i nemožnými zbraněmi, nebo zombík, živící se knihami - bláznivé nápady, přitom dohromady poskládané do vtipné mozaiky. Na začátku jsem sice byla ztracená jak Jeníček z Mařenkou v temném hvozdu, ale naštěstí jsem se brzy zorientovala a přešla na vlnu čisté zábavy. A na té jsem se vezla až do konce. Knížka je typická oddechovka a čistá zábava - kdo čeká něco hlubokomyslného, měl by se začíst spíš do jiného typu literatury...

74 15.06.2022