changaj komentáře u knih

Koruna celé trilogie...alchymistická proměna poutnice pokračuje a příběh je už průzračný, vytříbený, posunutý do archetypální roviny. Kdo máš uši ke slyšení, slyš :-)

3 17.02.2021

Druhý díl trilogie - člověk už "ví do čeho jde" tak jsem si příběh užila. Souhlasím s jednou postavou ze snu, která autorce zjevila, že tuhle cestu jde za mnoho jiných lidí. Hlásím se k této skupině poutníků a děkuji :-)

2 17.02.2021

První část trilogie - přistupovala jsem hodně skepticky ke knize sestavené ze snů, nečekala jsem, že knížku vůbec dočtu, ale zvědavost zvítězila... Příběh je překvapivě čtivý, jako by někdo promluvil k mé duši tajným jazykem. Hodně zvláštní a neopakovatelný zážitek.

2 17.02.2021

Český japanolog A. Líman představuje v rozhovorech a esejích své "tři vlasti" a jejich kultury: českou, japonskou a kanadskou. Líman má dar vyhmátnout esenci každé národní mentality, jeho vhledy jsou neotřelé a pozoruhodné (paralely mezi japonskou a slovanskou mytologií). Není to však v žádném případě suchý vědecký text, ale velmi osobní a subjektivní výpověď, což publikaci v mých očích jen a jen prospívá. Možná paradoxně mě nejvíce zaujala pasáž o Kanadě, kterou mi dokázal přiblížit (a nadchnout pro ni) jako nikdo jiný.

17.02.2021

(SPOILER) První kniha od Ishigura... mistrovské dílo, ale nevím, zda seberu odvahu ponořit se ještě někdy do něčeho tak skličujícího. ***SPOILERY*** Hlavní hrdinka Ecuko čelí svému podílu na smrti dcery Keiko. Motiv mi silně připomíná Lynchův film Lost Highway: šok je natolik veliký, že vlastní selhání se vytěsňuje, vzniká tak paralelní příběh někoho jiného (Sačiko a její dcery Mariko). A další a další příběhy vznikají jako ozvěna tragédie: přízrak ženy pronásledující Mariko, vražedkyně dětí obcházející Nagasaki, sen o "houpající se holčičce", osudy kočky a jejích koťátek... S kočkami souvisí i pro mě nejsmutnější symbolická epizoda knihy: Mariko a tombola: tolik chce vyhrát košík na svoje koťátka, tolikrát prosí o losy a pokouší osud a nic, až nakonec vyhraje "hlavní cenu" bedýnku, ve které jsou koťata nakonec utracena. To je podle mě ústřední téma knihy - když matka (Ecuko / Sačiko) není ten "bezpečný košíček" ale drátěná past.

9 17.02.2021

Prostě Křesadlo :-) V podstatě by to byl docela depresivní příběh o fungování obyčejných i neobyčejných lidí v podmínkách okupované totalitní země Urogallie, kde se prostě každý vybarvuje, jak je jeho přirozeností. JENOMŽE do příběhu jsou zasazeny další dvě knihy, které čtou/píšou hrdinové románu, takže bizarností text jen hýří (včetně recenzování díla Křesadla sebou samým, recept na renaturaci denaturovaného alkoholu, představení povolání posunovače rafiček u orloje a jiné, pozoruhodné motivy). Přes veškerý humor je Fuga trium mrazivé autobiografické dílo o (ne)možnostech úniku před zrůdným režimem vedeným partičkou blbů a jejich přisluhovačů. Aktuální...

Autorka není "jen" psycholožka a překladatelka, ale po přečtení knihy je mi jasné že i šamanka, nebo spíš moudrá pohádková babička...Propojení snového, mytologického a pohádkového světa je tak samozřejmé a průzračné, že i samotné čtení doslova otevírá oči a srdce.

6 07.01.2021

Cítím maximální nadšení z objevu amerického "Váchala"! Směsice braku, humoru, naprosto nespoutané fantazie a překvapivě jemné poetiky. Tohle opravdu nemohl napsat duševně zdravý člověk.

04.01.2021

Milá knížka o obdivuhodné sestře Angelice, která nezapadá do většinových představ o životě řeholnice. Někdo postrádá v rozhovoru více "duchovní" témata, ale ono je to tam všude mezi řádky, v kráse života, ve službě bližním, v upřímnosti k sobě samotné...

3 03.01.2021

Román je zajímavě poskládaný z výpovědí svědků, nahrávek a ze svědectví starých fotografií. Některé prameny jsou velmi osobní, jiné spíše charakterizují obecného "ducha doby". Postupně tak vyvstává tragický příběh Roberta R. Který se neúspěšně snaží projít peklem války s rovnou páteří a nevygumovaným mozkem. Velmi důležitou roli v příběhu hrají nejrůznější zvířata: divoká, domácí, které tvoří kontrast k vyšinutému světu lidskému. V tomto mi kniha přijde velmi "kanadská".

02.01.2021

Další Fuksovo psycho s neuvěřitelnou atmosférou. Chápu, proč mu osobní psycholog po přečtení knihy nabídnul svoje služby. Přes závoj z mlhy vystupují podivné vzpomínky a náznaky totalitní diktatury, atentátů, koncentráků...a myši jsou všude...

8 04.12.2020

Pohádka jako pohlazení peříčkem..."Všecko chodí pořád po světě".

3 30.11.2020

Nová úroveň pohledu na rostliny, v jejich komplexnosti a svébytnosti. Rostliny jsou pojímány jako osobnosti, autor spojuje "šamanský" a etnobotanický pohled. Sympatická je i pozornost věnovaná neblaze proslulým invazním druhům, které vidí jako posly z daleké ciziny, které nám mohou přinést i mnoho dobrého. Doprovodné fotografie jsou jednoduše magické a stokrát viděné rostliny najednou ukazují své půvabné neznámé tváře.

06.11.2020

Vtipné básničky s dadaistickým laděním a výborné ilustrace Aloise Mikulky. Není co vytknout, oba autoři se očividně dobře bavili a vy se budete bavit také.

06.11.2020

Povídky jsou podle doslovu věnované "podobám lásky". Podle mě jde ale o víc - příběhy se dotýkají i otázek kolonizace, umění, pokroku, výchovy dětí, vnitřní pravdy. Autor umí vykouzlit neuvěřitelné "WTF situace" do kterých pak nemilosrdně uvádí hrdiny povídek a které je vysvlékají až na dřeň.

1 06.11.2020

Románek je pro mě spíš zajímavou sondou do reálií chodu irského šlechtického sídla a tehdejších místních poměrů a irské povahy. Velmi zajímavé jsou četné poznámky vysvětlující irská specifika a které mi přišly na knížce asi vůbec nejpozoruhodnější. Děj neurazí, ale ani zvlášť nenadchne.

1 11.10.2020

Svižně psaná, srozumitelná, populárně naučná publikace. První část je teoretická, druhá představuje několik psychopatů z českých dějin. Dílu nechybí humor, někdy se autorům myšlenky rozbíhají trochu více, než je na můj vkus zdrávo, ale proč ne, někdy knížka nabývá až charakteru diskuse v hospodě. Chápu ovšem, že si tak autoři udělali radost a oddech od suché vědecké literatury, se kterou jsou ve svých profesích více obklopení. Jakkoliv se ztotožňuji s jejich politickými názory, někdy byly odkazy na ně až příliš hojné... ale ono asi není dost dobře možné mluvit o psychopatech a vynechat z toho právě ty nejučebnicovitější a nejznámější případy z řad našich politiků.

5 10.10.2020

Když napíšu, že jde o "filozofický román bilancující 20. století" tak se mnohý čtenář vyleká, ale je to asi nejpřiléhavější označení. Tak jsem ke knize přistupovala a proto mě příjemně překvapilo, že se četla opravdu dobře a nechyběl v ní ani humor. Mulisch ale hlavně dokáže jít na minimálním prostoru k jádru věci. (Třeba romská problematika vypálená v jediném odstavci - rozhovoru Maxe s cikánským primášem). Vzdáleně mi připomíná pohádku Tři veteráni: "Dali jsme vám dary, kamarádíčkové, ale jak jste s nimi naložili?"

4 04.10.2020

Knížka je zvláštní, je napínavá, ale není to thriller, má zápletku, ale není to detektivka. Je to příběh vyprávěný dvěma ženami, dva úhly pohledu se postupně doplňují a vysvětlují. Střípky se pozvolna skládají dohromady až k finále, které není možná bouřlivé, ale rozhodně intenzivní, všechno je zde prostě tak hluboké a tlumené jako ta jezera a slepá ramena Rýna. Možná je příběh opravdu trochu přitažený za vlasy, ale čte se dobře, má kouzelnou poetiku.

3 19.08.2020

Do knížky jsem se pustila po přečtení slibné recenze, ale asi mě minula. Málokdy se mi stane, že přečtu něco, o čem mohu říct jen to, že jsem to nepobrala. Možná ale jde jenom o pocit z povídek, které velmi dobře vystihuje obrázek na titulní straně - větrem náhodně přinesené a zachycené útržky, které třeba kdysi a kdesi měly smysl, ale teď už ne, teď jsou rozváté a izolované samy v sobě. Nehodnotím.