Butterfly340 komentáře u knih

Po přečtení zdejších komentářů jsem se trochu obávala začít knihu číst. Říkala jsem si, že jsem si asi nekoupila to pravé ořechové... No, nakonec to nebyla pravda.

Vermontské psycho jsem zhltla za pár dnů a to ve zkouškovém, prosím pěkně. Po nějaké době zase kniha, která je natolik čtivá, až člověk zapomíná na vše ostatní.

Zápletka je zajímá, vcelku neotřelá. Člověk tak nějak tuší, jak to celé je. Skládá si v hlavě puzzle. Ale přesto je až do konce v napětí, protože si svými teoriemi nemůže být tak docela jist. Přiznám se, že ne vše jsem si domyslela správně a že mě autorka dokázala překvapit.

Příběh se odehrává ve třech časových rovinách - 50. léta, léto roku 1989 a současnost. Ty roviny se vzájemně doplňují a jo, funguje to.

Co bych vytkla a kvůli čemu strhávám hvězdu je jednak ne úplně optimální překlad, jednak neuzavřenost některých dílčích příběhů. Aneb o Amy jsme se toho dozvěděli zoufale málo, což mi přišlo škoda.

Vermontské psycho určitě stojí za přečtení. Horor to sice není, ale thriller je to velmi zdařilý.

3 29.05.2023

(SPOILER) Velmi povedené fantasy, navíc od české autorky. To prostě musíte mít!

Vážně, kniha mě velmi bavila. Ano, je to zdlouhavé a těch popisů je tam hodně, ale vůbec mi to nevadilo, užívala jsem si to. Právě díky těm nádherným popisům se člověk cítí, jako by v Kaymeiře také byl a dýchal tamější vzduch.

K postavám si člověk musí hledat cestu, ale stojí to za to. Nakonec vám k srdci prostě přirostou.

Snad jediné, co bych vytkla, je absence mapy. Ta by byla potřeba jako sůl a vpravdě nechápu, proč v knize není.

SPOILER

Nesnášela jsem Nyeté. To i regent mi byl sympatičtější než ona XD Taková rádoby důležitá, která dělá všechno perfektně a pokud vy nejste stejně perfektní jako ona, dovolíte si nějakou slabost, tak se na vás dívá svrchu a odsuzuje. Bohužel takové lidi znám.

Daérhan měl skončit s Melyt. A Toaryl s někým úplně jiným. Ze začátku jsem mu přála Antaré, ale pak mi došlo, že Antaré musí být se Zaryhenem :D

KONEC SPOILERU

Naopak velmi pozitivní mi přijde, že dlouho člověk neví, jak se postavy spárují. Ve většině knih je to jasné od první stránky, tady nás autorka napíná. Zároveň oceňuji, že oproti jiným fantasy, se autorka vyhýbá sexuálním scénám a zbytečné brutalitě. Velké plus!

3 09.05.2023

Tohle nebylo vůbec špatné. Ne že by to bylo nějaké "wow", ale rozhodně lepší, než jak se může zdát podle recenzí.

Knihu jsem si rozhodla přečíst, protože mě prostě zajímalo, jestli je všechna ta kritika oprávněná. A závěr je, že ani ne. Chápu, proč autorku plno lidí nemusí. Upřímně, štve mě, že jejím knihám se dostává v nakladatelství takové péče, když knihy jiných autorů jsou odbyté. Vážně, viděli jste někdy, že by v knize byl barevný chat i s fotkami? Já ne a to už toho mám hodně načteno. Letní noci jsou prostě vymakané díky tomu, že autorka má konexe. Je to nefér vůči ostatním, jejichž knihy by mohli být taky tak super, kdyby se nakladatelství snažilo i v jejich případě...

Ale teď už k těm pozitivním stránkám. Oceňuji, že romantická linka není jen o fyzické přitažlivosti, jak bývá často zvykem a že hlavní postavy po sobě neskáčou jak králíci na jaře. Velké plus, vážně.
Taky se mi líbilo, že kniha může sloužit i jakási inspirace ke kreativitě na sociálních sítích. Že člověk nemusí jen scrolowat do zemdlení, ale může i nějaký zajímavý obsah sám přidávat.

Poslední, co bych vypíchla, byla realistická řeč. To se víceméně dařilo, když nepočítám používání emojis v chatech. Vážně, tolik emojis snad nepoužívá ani moje máma...

Tím plynule přecházím k těm ne úplně povedeným částem.
Nejvíc mi vadil nadbytek parazitických slov ve větách. Já chápu, že teen je používají, sama se bez nich neobejdu, ale v té knize by jich mohlo být míň. Přece jen, je to kniha :D
S tím souvisí i to, že se mi Letní noci nečetly tak dobře, jak by mohly. Do čtení jsem se musela místy hodně nutit.
Taky bych ocenila, kdyby autorka víc popsala prostředí. O městě, v němž Charlee žije, jsme se nedozvěděli vůbec nic. A já tyhle věci pro vykreslení atmosféry potřebuju :D

Poslední věc, kterou bych zmínila, jsou "úzkosti", kterými má Charlee trpět. Moc se mi to nezdálo. Maturitní ročník mám v živé paměti a upřímně, vyšilovala jsem daleko hůř než ona, přesto bych o úzkostech nemluvila. Je to normální. Je to stresový období a je úplně běžný, že ty děcka se hroutí. Neříkám, že je to v pořádku. Říkám, že to není nic tak extra, jak je v knize popisováno.
Taktéž panické ataky, které Charlee má zažívat. V průběhu knihy zažije jednu a tu rozdýchá. Přičemž tu ataku vyvolalo něco, co se dá pochopit jako stresový faktor.
Já si třeba předevčírem přivodila "hezkou" panickou ataku přečtením článku...
Ještě mě tak pobavilo, jak Noah hned ví, že Charlee má panickou ataku, když na to přišlo :D Takový expert.

Abych to shrnula - není to dokonalé, ale je to míň blbé než jiné populární romanťárny. Proto dávám čtyři hvězdy.

3 17.04.2023

Krásná kniha, u které si člověk pobrečí, ale i se zasměje.

Moc mě to bavilo číst. Což je i s podivem, protože kniha nemá nějaký velký děj. Jsou tam dvě linky - současnost a minulost. A přestože nějaké velké zvraty chybí a akce tam není snad žádná, přes to všechno se to čte skvěle. Pořád jsem otáčela jednu stránku za druhou, protože jsem prostě potřebovala vědět, jak to vlastně všechno bylo.

Postavy jsou komplexní, snadno uvěřitelné. Kdyby mi teď někdo řekl, že ti lidi vážně žijí, tak bych tomu i věřila. Vážně.

Malibu v plamenech je hořkosladký příběh o lásce, o tom, že život občas není takový, jaký si ho člověk vysnil.
Líbilo se mi, jak samy postavy dost tápaly ve svým životě, jak se ne vždycky chovaly správně. Člověk z toho získal takový ten pocit, že je v pohodě, když občas věci nejsou v pohodě. Víte jak to myslím, spousta autorů svým postavám vysní krásný život, bezchybné povahové vlastnosti a happy end. A čtenář se pak cítí tak trochu pod psa, protože on to všechno prostě nemá. To tady člověk díkybohu nenajde.
Myslím, že Malibu v plamenech je něco, co jsem právě teď potřebovala přečíst.

3 26.03.2023

Komentář se mi smazal ihned po odeslání, takže to zkouším znovu :D

Vražedná lhůta má dost patetický název i obálku, ale jinak jde o vcelku solidní knihu. Neohromí, ale ani neurazí.

Největší mínus vidím v tom, že vrah, jeho motiv i oběti jsou známé už takřka od prvních stránek. V knize chybí napětí i jakýkoliv plot twist, což je u něčeho, co se označuje za thriller, prostě problém.
Taky vyšetřovatelé na mě dojem neudělali. Takoví nemastní neslaní. V tomhle ohledu mě i vcelku zajímá jak se jejich charaktery budou dále vyvíjet, jestli v dalších dílech budou už trochu sympatičtější.

3 11.01.2023

Kniha by se dala shrnout do věty "Nečekejte Divergenci". Vážně, Spřízněni volbou je něco úplně jiného a pakliže začnete číst s vidinou toho, že jde o nějaký sequel Divergence, tak budete zklamaní.
K tomu přitom není důvod. Je to velmi dobrá kniha. Propracovaná, s neotřelým tématem a originální hlavní hrdinkou.
Jen to prostě není Divergence.

Spřízněni volbou je scifi, ve kterém se seznamujeme s partou Vyvolených, kteří už svůj boj s padouchem mají úspěšně za sebou a momentálně se vyrovnávají se svými traumaty, která utržili.
Už jen z tohohle můžeme cítit tu originalitu.
Je to snad má první přečtená kniha, v níž hlavní hrdinové už "dobojovali". Autorka otevírá témata jako ptsd, úzkosti, panické ataky...

Hlavní hrdinka nemá komplex toho, že by pořád musela všechny zachraňovat. Občas i ona sama potřebuje zachránit...

Abych to shrnula, bavilo mě to. A vřele doporučuji všem, kteří mají rádi scifi a originální náměty. Jen bych dodala, že kniha není (na rozdíl od Divergence) young adult. Sice neobsahuje nějaké explicitní scény, ale domnívám se, že mladší čtenář si ji nemusí tolik užít.

3 18.12.2022

Taková milá odpočinková četba, která ale pobaví.

Bridget je docela číslo. Občas mi přišla jako blbka, na druhou stranu, dokázala jsem se s ní i přes věkový rozdíl ztotožnit a v některých situacích jsem se vyloženě našla.

Řekla bych, že cílem knihy je, aby si čtenářky uvědomily, že někdy se holt nedaří a že je to v pořádku. Že nevadí řešit váhu, nebo přemýšlet celé dny nad blbostmi.
A tohle se knize povedlo. Takže cíl splněn.
Debaty, zda je příběh klišé nebo není, jsou bezpředmětné. Deník Bridget Jonesové je v první řadě o realistickém vykreslení života. No a k životu nějaká ta klišé patří. Bylo by teda divné, kdyby se v knize nic takového neobjevilo.

Párkrát se mi stalo, že jsem se v příběhu nemohla zorientovat. Nedávalo mi smysl, proč se řeší zrovna tohle, nebo kdo je ta postava, která se tu zčistajasna zjevila. Za to strhávám hvězdu.

Jinak by mě zajímalo, co vedlo překladatele k tomu, aby místo bloody mary psal o krvavých Mary. Jako vážně, proč?

3 25.09.2022

Kniha, která si rozhodně zaslouží pozornost.

Na Říši milosti jsem natrefila náhodou v knihovně a už podle anotace mě zaujala. Když jsem si pak doma přečetla zdejší hodnocení, tak jsem se začala bát, jestli jsem neudělala chybu. Ale ne, neudělala. Je to dobrá kniha, které se ale nedostalo moc pozornosti a která je (soudě podle skromných 71%) vcelku nedoceněna.

Autor si hraje se čtenářem a s jeho pozorností, přidává odkazy na jiné knihy či historické osoby. Ne každému se to musí líbit, nicméně, neshledávám na tom nic špatného. Autor si jasně vytyčil, co chce napsat, a to také napsal. Proč ne.

Co se týče přeskakování mezi středověkem a současností, tak se v tom šlo vyznat dobře. Kapitoly jsou oddělené, nic se nemíchá. Rozhodně není problém se v tom vyznat.

Hvězdu nicméně strhávám za klišé postavy, které mě opravdu nezaujaly, i když zřejmě měly. Taky sex scény si autor mohl odpustit. Nehodí se tam a vyloženě to bije do očí. Je to tam, jen aby to tam bylo. Nic víc.
Ještě se mi moc nelíbilo, že středověká stránka knihy není úplně ukončena. Chybí mi tam nějaké podrobnosti, další detaily z života pisatele oné slavné knihy. Vlastně je tam jeho dětství, pak skok a už je starý a připravuje se na smrt. Co bylo mezi tím, to se nedozvíme.

Celkově knihu ale hodnotím kladně. Její čtení jsem si užívala a možná kouknu i na další díly.

3 21.06.2022

(SPOILER) Tak tohle byla hrůza už od prvních stránek. Celé to působí jako slohová práce a nabízí se otázka, proč něco takového vlastně bylo vydáno...

Jediné, co se mi na knize líbilo, byl název. Vražda s vůní mandlí, to prostě zní úžasně. Bohužel, ono to tak fakt jen zní, ve skutečnosti je to docela katastrofa.

Prvních pár stránek působí, jak kdyby je psal třeťák. Těžko říct, jestli je takový i originál, nebo se na tomhle podílel překladatel, ale... Už jen to docela odradí. Pak se ten styl trochu zlepší, minimálně tak, že je to čitelné.

Samotný příběh je nic moc. Stránky rychle utíkají, to je tak jediné plus, za které hodnotím dvěmi hvězdičkami, ale jinak je to naprosto o ničem.
Postavy tomu taky nepomáhají. Detektiv působí dojmem idiota, ostatní postavy jsou vykresleny též v dost nelichotivém světle a nemají možnost se obhájit.

SPOILER

Opravdu bylo nutné přidat do knihy incest? Přestože to děj nikterak neovlivní? Za mě to teda rozhodně nutné nebylo. Spíš to jen umocnilo špatný dojem z knihy.

3 30.05.2022

První kniha od autora a zajisté ne poslední.

Sníh se mi opravdu líbil. Je to filosoficky laděné, mnohovrstevné dílo odehrávající se v kulisách chudého tureckého městečka. Na první pohled se kniha zdá nečitelná a nepochopitelná, ale po pár stránkách se děj rozjede a čte se to samo. Nedělám si žádné iluze, že bych pochopila každou jednotlivou vrstvu příběhu, to v žádném případě, nicméně, i tak mi tento zasněžený příběh něco dal. Jednak autor zajímavě rozebírá náboženskou otázku. A to tak, že je to poutavé a inspirující i pro naprostého ateistu. Jednak také kniha umožňuje nahlédnout do turecké politiky a do konfliktu mezi sekularismem a náboženstvím.

Trochu mi vadily postavy, které se dle mého chovaly občas podivně až pateticky. Ale to se dá přičíst odlišné kultuře.

Sníh doporučuji všem, kteří mají otevřenou mysl a kterým nevadí u knihy občas trochu víc přemýšlet. Také pro ty, které zajímá problematika Turecka, tak bude kniha jistě přínosná.

3 01.05.2022

První díl jsem četla už před nějakou dobou, takže objevení sequelu pro mě bylo příjemné vrácení se do slunného kalifornského podnebí, které jsem ani nečekala, že přijde.

První díl se mi líbil, nicméně mi v něm chybělo něco hlubšího. To v tomhle díle už nacházíme hned v několika podobách - Maevin nekončící boj s nemocí, Knoxovy problémy s otcem i Phoebiny rodinné trable způsobené smrtí otce.

Kniha je dostatečně napínavá a tím pádem i čtivá. Postavy sympatické a promyšlené, což oceňuji. Ústřední trojici jsem měla ráda od začátku až do konce.

Pět hvězd dávám především za to, že mě příběh velmi bavil a že párkrát i slza ukápla.

Líbilo by se mi se někdy s hrdiny setkat, nejlépe v kavárně Contigo :)

3 27.03.2022

Klasika s nadčasovým humorem. Tenká knížečka, kterou člověk přečte za odpoledne a několikrát se při tom i zasměje.

Jediné, co mi vadilo, bylo "poselství" knihy. Tedy to, že ženy by měly na slovo poslouchat muže, že jsou jejich majetkem a jakýkoliv jejich názor snižuje jejich cenu.
Na druhou stranu, je nutné brát v potaz, kdy bylo dílo napsáno...

3 08.01.2022

Moc krásná a citlivá kniha, při jejímž čtení ukápne nejedna slza.

Ústředním tématem Krámku s fantazií je ztráta. Ať už někoho blízkého, nebo třeba životního snu. A vyrovnání se s takovou ztrátou.
Myslím, že někomu, kdo zrovna něco takového řeší, může kniha velmi pomoci. Ale i ostatním, kteří se s tímhle momentálně nepotýkají, může být k užitku. Krámek s fantazií obsahuje plno myšlenek, nad kterými rozhodně stojí za to se zamyslet.

Co se mi moc líbilo, bylo, že jsem po celou dobu čtení nevěděla, co se stane v příští kapitole. Děj v žádném případě není předvídatelný, takže do poslední stránky zůstává ve čtenáři napětí.

Postavy mi kdovíjak sympatické nebyly, ale víte co? Ani mi to nevadilo. Užívala jsem si všechno to okolo a chování charakterů jsem brala s nadhledem.

Jediné, co vytýkám a co mě rušilo při čtení, byly místy kostrbaté věty. Zvlášť ze začátku jich bylo více. I když jsem si větu přečetla několikrát, stále mi nedávala smysl. Většinou po několikerém přečtení jsem došla k závěru, že ve větě něco chybí nebo naopak přebývá.

Přesto jsem Krámek s fantazií přečetla za pouhé dva dny a musím říct, že jsem si užívala každou stránku.
Rozhodně doporučuji!

2 21.04.2024

Oddechový young adult thriller, co víc k tomu říct. Nic převratného to není, ale bavilo mě to.

Kniha je čtivá, stránky ubíhají samy. Zvlášť začátek vás přinutí číst dál a dál a zjišťovat jednotlivá tajemství.

Co mi vadilo, tak přehnaný počet mrtvých. Umírá se tam jak na běžícím páse. To má asi působit děsivě, ale idk, u mě se místo husí kůže dostavilo jen protáčení očí nad každou další mrtvolou.

Konec působí lehce překombinovaně. Je tam dost prvků na velmi málo stran. Ale přesto je to vlastně uvěřitelný a pro mě přijatelný konec.

Co se mi ze Seznamu mrtvých vrylo do paměti a co z ní nejspíš jen tak nedostanu, bylo to věčné ochmatávání mezi postavami xd Hlavní hrdinka byla dost kontaktní. Asi nejvíc to, o čem mluvím, vystihuje scéna hned ze začátku, kde Ella potká svého kamaráda z dětství. Po pár úvodních větách se už o sebe opírají čelem a šeptají si do ouška xd Jakože haló. Co to je za reakci.

Ale jak už jsem řekla, celkem mě to bavilo. Jen člověk musí mít na paměti, že je to kniha pro mladší čtenáře a ještě k tomu oddechovka, takže nečekat nic wow.

2 01.04.2024

Reality show mě zaujala svým námětem, a proto jsem se i přes nízké hodnocení rozhodla dát knize šanci.
A přestože hodnotím pouze třemi hvězdičkami, tak času stráveného u knihy nelituju.

Námět je opravdu strhující, nic podobného jsem nikdy nečetla. K tomu připočtěme neuvěřitelnou čtivost, kdy stránky ubíhají snad samy.
Autorka psát umí, líbil se mi její styl. Bohužel to chtělo o pár set stránek víc... Z celé reality show se totiž ke čtenářům dostane jen zlomek. Začátek, dva procesy a konec. A to mi přišlo prostě málo. Chtěla jsem znát i provinění dalších osob. Něco sice bylo naznačeno, ale jen velmi málo...

Druhá věc, co se mi vážně nelíbila, byla ta nereálnost. Kolem reality show se motá velký počet lidí, přesto se nikdo neprořekne. Vysvětlováno je to tak, že na každého něco mají. No, to mi moc nestačí. Jako vážně, kolik lidí by riskovalo svůj život jen kvůli tomu, aby se neprozradilo jejich tajemství? Určitě by se pár psychopatů našlo, ale sto procent z osloveného počtu? To sotva.
Taky mě iritovalo, že se našim hrdinům všechno dařilo. Ani jednou se nepřepočítali, ani jednou nezakopli. Do toho všeho Paul, který je podle všeho nejchytřejší člověk na týhle planetě a nikdo na něj nemá šanci vyzrát... C'mon. Mluvíme tu o nezaměstnaných zoufalcích, kteří žijí z peněz od rodičů. Trochu reality by to chtělo.

Přiznám se, že jsem jim moc nefandila. Nebudu spoilerovat, ale ty "provinění", která jsme se dozvěděli, tak byla nic moc. Prostě to, co se děje normálně. Ale všichni lidi byli děsně překvapení a "to jsem vážně nečekal, že moje tričko za dvě eura vyrobilo nějaký dítě v Indii".
Nicméně musí se nechat, že je to hezký obraz lidské společnosti. Jakmile lidem dáte moc, budou chtít druhý trestat, přestože se na jejich činech sami nepřímo podíleli a profitovali z nich. Zvlášť když jim z toho trestu může něco kápnout. Smutný.

Poslední, co vytýkám tak to, že se v knize pořád mluví o vládě "Pravé cesty", ale vlastně se nedozvíme, proč je ta vláda tak špatná. Respektive, naši hrdinové jsou politicky motivovaní, přesto si vezmou na paškál lidi, kteří s vládou nemají nic společného, neovlivňují politické dění. Úplně random výběr prostě a nechápu, jak to mělo změnit politickou situaci v zemi.

Co mě spíše pobavilo, než naštvalo, bylo, když došlo ke zmínění sousedních států Německa. Všechny státy hezky vyjmenované až na Česko. Dokonce dvakrát se takto na naši zemi zapomnělo.

2 25.03.2024

(SPOILER) Tahle kniha je zajista originální svou formou. Jednak se tu vyskytují emaily, sms zprávy, dopisy a "román". V tomhle se autorka opravdu vyřádila.

Začátek mě dost bavil, začetla jsem se prakticky ihned. Postupem času má pozornost ale ochabovala. Přišlo mi, že se řeší pořád to samé a v knize se nic nového neděje.
Satisfakci mi nepřinesl ani konec a rozuzlení. Představovala jsem si něco "víc".
Celý příběh se vlastně snaží o vibe romantismu a starých časů. Ten konec ale odpovídá spíš moderním young adult. Ne, nejsem s ním spokojená.

SPOILER

Poselství knihy je v podstatě to, že nemáš mít hlavu příliš v oblacích a brát, co je. Což u některých věcí chápu, ale láska by měla být opravdu láska. Možná jsem romantička, ale chodit s někým (nebo si ho nedejbože vzít) proto, že je hodnej, je blbost. Láska je přece víc než jen tohle!
Elias si vezme Lorelai, protože se hezky chová k personálu a protože se mu líbí, jak maluje. Takže sňatek z rozumu, nic víc.
To stejné vlastně udělá i Josie, když se dá dohromady s Oliverem. Sice ji nepřitahuje a cítí k němu jen přátelství, ale chová se k ní hezky, tak why not.
S tímhle nesympatizuji. Když už to nemohlo dopadnout romanticky, tak bych radši brala nějaký tragický konec příznačný pro tu dobu.

KONEC SPOILERU

Asi bych hodnotila líp, kdybych knihu četla jako mladší.
Bohužel Nejdražší Josephine je vydáváno za literaturu pro dospělé, přestože je to čisté young adult a je to ideální pro čtenářky 13+. Takže na tohle trochu pozor. Řekla bych, že je to takový pokus o Pýchu a předsudek pro děti.

2 04.02.2024

První kniha od autora a dost možná poslední.

V knihovně mě Hlasy mrtvých zaujaly anotací. Čekala jsem napínavou detektivku, kde do konce nebudu vědět, kdo je vrah, avšak... Kniha anotaci moc neodpovídá. Od začátku se ví, kdo je vrah, a příběh pojednává o jeho složitém dopadení a také o životě detektiva Parisiho. Žádné vyšetřování fakt nečekejte.

Samotný děj je i přesto vcelku napínavý a rychle to utíká. Bohužel kniha má hafo much, které mě v průběhu čtení neskutečně vytáčely.

Překlad je na dvě věci. Místy to zní, že překladatel neumí česky. Líp by kolikrát dal větu dohromady Ukrajinec, který se česky učí dva měsíce.

Abych ale vše nesváděla na překladatele, on už i ten původní text musel být zajímavý. Top strop je věta, v níž se píše, jak v nemocnici pochodovali mrtví. Další perla je, že když nakonci někoho zavraždí na záchodě, tak se o odstavec dál mluví o tom, že dotyčný byl zabit v domě (pro upřesnění: do restaurace přišel patolog a místo aby zamířil za mrtvolu na záchody, tak za ní šel do domu)...
Taky si autor plete postavy. Těch je tam teda hafo, takže se mu ani nedivím, ale kdo jiný by si je měl pamatovat, když ne autor?
Kromě záměn jmen dochází i k dalším nepřesnostem. Tak například inspektor Watson měl se svou zesnulou sestrou nejdříve vlažný vztah, ale o cca padesát stran dále vypráví, jak byli nejlepší kamarádi a říkali si všechna tajemství.

Samotný styl autora je takový podivný, zvlášť ze začátku. Různě přeskakuje a říká úplně random fakta. Třeba poručík Parisi mluví o rodině a jen tak se zmíní, že jeho syna zneužil pedofil... Nebo vypráví o tom, jak je s přítelkyní v restauraci, a plynule přejde na to, že jeho zesnulá manželka užívala antikoncepci. Připomínalo mi to příběhy na Wattpadu, kde mladé autorky neudrží nit vyprávění a přeskakují z jednoho na druhé.

Jinak hlavní postava mě řádně iritovala. Jeho vztah ke svým vlastním dětem je takový... Eh. O svých nejmladších dětech se nikdy nezmíní jménem, jsou to pro něj jen "holčičky". Mám podezření, že si jejich jména ani nepamatuje :D Své starší děti s oblibou házel na krk své staré matce, aby si mohl užívat s milenkou. Za milenku neváhal utrácet - luxusní restaurace, hotely. Vrchol všeho - prstýnek za tři tácy. Přitom mluví o tom, jak těžko vychází s penězi a že děti nemůže vzít ani na pořádnou dovolenou.

Hlasy mrtvých působí dojmem devadesátkového amerického seriálu o poldech. Mafie, střílečky, pajzly, v nichž se slízají fízlové. Nic moc promyšlenýho, ale za to napěchované zbraněmi a klišé. Nevím, na mě to nefungovalo.

2 16.07.2023

Jedno velké wow. Po nějaké době zase kniha, která mě zcela pohltila a která ve mně probudila emoce.

Neměla jsem vysoká očekávání. O to víc jsem byla překvapená, o jak skvělou knihu jde.

Všechny hvězdy na nebi jsem přečetla během dvou dnů. Je to neskutečně čtivé, stránky se otáčely prakticky samy.

Nevím, co víc napsat, abych nic nevyspoilerovala :D Postavy jsou komplexní a všechno, co se v příběhu stane, velmi snadno uvěřitelné.
Některý věty nebo situace mi až vehnaly slzy do očí, protože mi na mysli vytanuli mý vlastní vzpomínky.

Mezi motivy příběhu patří toxic friendship, tajemství, ale i drogy.
Vlastně sledujeme cestu Ellory, která se s tím vším snaží nějak vyrovnat.

Abych nebyla jen pozitivní, ten překlad místy nebyl úplně ideální. Chtělo by to po sobě přečíst.
A taková asi blbost, ale jméno Ellory mi k hlavní hrdince prostě nesedělo :D

Závěrem jen dodám, že Všechny hvězdy na nebi rozhodně stojí za přečtení. Strašně nedoceněná kniha.

2 05.07.2023

Na tuhle knihu jsem narazila v knihovně. Obálka i anotace mě ihned zaujaly. Fakt, že jde o literaturu pro děti, jsem zjistila až když jsem začala číst. Z nějakého důvodu je totiž u nás v knihovně Dítě útesů řazeno do oddělení pro dospělé :D Nicméně podle komentářů zde naše knihovna evidentně není jediná.

Když už jsem knihu měla doma, tak jsem se rozhodla ji i přečíst.
Nebylo to úplně špatné, četlo se to rychle, ale že by mě to bavilo, to se říct nedá. Vadilo mi střídání nálad hrdinky, nad čím bych však i zvládla přimhouřit oči, protože tak se některé děti vážně chovají. Dále ty názvy všemožných ostrovů byly docela pain. Neorientovala jsem se v tom ani na konci knihy.
Taktéž to rozdělení do dnů nebylo úplně šťastné. Věčně jsem netušila, který den zrovna je. V kombinaci s tím, že jsem nezvládla ani orientaci v prostoru, jak už jsem ostatně psala, to bylo takové... Dezorientované.

Chybělo mi tam trochu víc popisů. A děj ubíhal až moc rychle. Jasný, je to dětská kniha, ale i tak.
Přiznám se, že moc nevím, komu bych to doporučila. Kdyby se mi kniha dostala do ruky, když mi bylo deset, asi bych ji odložila kvůli těm názvům. A když bych ji četla ve dvanácti, tak ji odložím taky, protože by mi přišla nudná :D Nemá to úplně vyhraněnou cílovku. Jsou tam prvky spíše pro menší děti, ale i ty, které svědčí spíše o starší cílovce.

Co bylo super, byly ty fantasy potvory. Přišlo mi to kouzelný a úplně mě to vrátilo do dětství.
Na druhou stranu, to míchání ekologie do děje... Ještě na konci jsou doporučení pro děti, jak by měly přispět k ochraně moře. Některý doporučení jsou fajn. Třídit odpad, snažit se neplýtvat s vodou a jídlem, nebo třeba zasadit strom. To beru. Ale neházet tampóny do záchodu? :D Kolik dětí používá tampóny, proboha? Nebo rada, že mají přemluvit rodiče, aby si koupili elektromobil. Popřípadě má nejoblíbenější - napsat dopisy na ambasády cizích států, aby začaly chránit moře. Protože Švédsko už přece dělá dost, takže ať se začne snažit někdo jinej. A ano, je tam doslovně psáno, že Švédsko dělá pro ochranu přírody dost, ale ostatní státy se vůbec nesnaží. Jmenovitě je tam uvedeno například Německo a Dánsko.
Jako, je fajn, že se Švédové dokáží tak poplácat po ramenou...

Abych to shrnula. Kniha nebyla špatná. Dalo se. Ale dítěti bych ji asi číst nedávala.

2 02.04.2023

Bavila mě celá série. Je to prostě jízda. Jedna z těch sérií, které můžu doporučit všemi deseti.

Připojuju se však s tím, že i mně vadila ta "nadpřirozená" linka. Na druhou stranu, dařilo se mi ji tak nějak filtrovat a ve čtení mě nerušila... Ta linka je celkem nelogická. Ale jak říkám, nestojí to jen na ní, takže pokud z ní člověk není odvázaný, může ji prostě ignorovat a zaměřit se na jiné aspekty knihy. Já si třeba užívala ty středoškolský dramata.

Oceňuji autorky za to, že postavy mluví přirozeně. Se málokdy vidí.
Taky samotné postavy byly fajn. Lilliu a Kat nejde nemilovat. To stejné Reeva.
Zlatíčka moje.
Mary sice je psychopatka, ale to je taky fajn, protože každá správná kniha potřebuje nějakýho antagonistu, někoho fakt zlýho, proti kterému se hlavní hrdinové musí spojit.

Nedá mi to a musím se vyjádřit ke komentářům níže... Ano, dost se tam řeší smrt Rennie a všichni truchlí, přestože ji třeba neměli rádi. Ale ono je to vlastně docela normální. Ten, kdo zažil smrt někoho (spolužáka nebo učitele) na škole, tak to určitě potvrdí. Je to psycho. Kolektiv to brutálně ovlivní.
Takže já bych za to realistické vykreslení atmosféry autorkám naopak zatleskala.
S tím souvisí ten konec... Chtěla jsem, aby to skončilo jinak, ano, přála jsem si to. Avšak chápu, proč to skončilo tak, jak to skončilo.

Tahle trilogie ve mně zanechává celkem silný pocity, se kterými se budu muset vyrovnat. A to je dobře. Víc takových příběhů!

2 11.03.2023