blak
komentáře u knih
Architektura štěstí
Alain De Botton
Na moje tramvajové/noční postelové čtení velice náročná kniha. Myšlenky zajímavé, líbila se mi, ale rozhodně se nečetla lehce. Často větu dvakrát třikrát, aby bylo správně pochopeno.
Jako v nebi, jenže jinak
Aleš Palán
Četl jsem již předchozí Šumavské samotáře, tahle kniha mě bavila o něco víc (jako Moraváka jsem rád za příběhy o paní z Karlovic, chlapovi z Karpat). Jediné s čím jsem bojoval byly různé duchovní filozofie, kterým někteří věří. Na to jsem moc omezený, městský člověk, věřící jen faktům.
Sto roků samoty
Gabriel García Márquez
Věnoval jsem té knize asi dva měsíce života, chtěl jsem ji dočíst za každou cenu. Šílený proud mini příběhů nových a nových postav, všech se jménem Aureliano či Arcadio. Po čase se začnete ztrácet, v půlce přestanete řešit kdo je kdo a prostě domýšlíte o kom by se tak mohlo mluvit. Zvláštní knížka, v mých 22 mi zas tak geniální nepřijde. Ale kdo ví, čas vše mění.
Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy
Ivan Jonák
Dovolím si napsat, že se jedná o jednu z nejčtivějších knih, ke kterým jsem se zatím dostal. Přečteno velmi rychle. Je třeba nadhled, Jonák se rád poslouchá, rád si přilepšuje.. Krom toho, psal tuhle knihu v base, takže scény s ženami jsou možná zbytečně barvité. Nicméně, život Jonáka pravděpodobně byl velmi zajímavý a kniha stojí za přečtení (a to, že vám jeho styl nesedí odhalíte už po prvních pár stránkách).
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Hrozně hezky napsaná knížka. Krásný svět osmileté holčičky, nezatížené "rozumem" dospělého. Chtěl bych být jednou stejným otcem, jakým byl Atikus.
Ženský
Charles Bukowski
Moje první knížka od Bukowského. Přečteno na pláži v Chorvatsku. Prvních 100 stránek je "Wow, jak někdo může psát takovýmhle stylem, žít takovýhle život", dalších 100 stránek "Hm, oka, stane se ještě něco?" a posledních 100 stránek je čistě "Chci to dočíst, ale nejsem si jist, jestli mě to vlastně nenudí". Ale mám v plánu Poštovní úřad, třeba bude lepší.
Jezero
Bianca Bellová
Kniha dokáže dobře vystihnout atmosféru a náladu, ve které se hlavní hrdina nachází. Je rozhodně zajímavá a čtivá. Jen jsem při čtení chytal únavu hlavního hrdiny, taky se mi teď chce spát vyčerpáním.
Povídky
Zdeněk Svěrák
Vtipné a úderné povídky, skvělá délka, přečteno za pár jízd autobusem do města. Mimochodem jsem koukal jakým tématům se pan Svěrák věnoval, ale možná je to jen má hloupá neznalost celé jeho tvorby.
