bejan komentáře u knih

Je to vtipné, labužnické, nostalgické, poučné i poučené. Radost číst.

Doporučeno hlavně:
1) monarchistům, především pak obdivovatelům Rakousko-Uherska
2) labužníkům, kavárenským povalečům, mlsounům, kavárníkům, restauratérům, sommeliérům, hoteliérům, lahůdkářům...
3) lidem, kteří rádi cestují a krásu dokáží najít třeba jen kousek za hranicemi.

Deníky 13ti leté Poliny jsou obžalobou zlého, zbabělého a krutého světa dospělých. Ač sama teprve na prahu puberty, má jasnější vidění světa a je moudřejší, než většina dospělých, které ve svém životě v Grozném potkává.
Je to důležitá kniha.

Holland píše skvělým stylem plným ironie a přitom je to velmi fundované. Lehký styl a těžké téma. Zajímá-li vás, jak vznikly a jak se formovaly judaismus, křesťanství a islám, pak sáhněte po této knize. Avšak pokud jste věřící, knihu nedoporučuji, protože Holland nemilosrdně poukazuje na lži, podvody, nesnášenlivost a zneužívání náboženství. Upřímně se divím, že ještě žije...

5 17.06.2016

Překvapivě dobrá detektivka, což čtenář zjistí až ve druhé půli knihy. Knihu ocení i ti, kteří neznají slavné případy Sherlocka Holmese. Pro některé může být rozjezd knihy pomalý, ale já si dopodrobna a věrně vylíčené reálie První světové války na Západní frontě užíval. Finále knihy je strhující a originální. Jedinou vadou knihy je zfušovaná korektura textu, která ubrala v mém hodnocení jednu hvězdičku.

5 26.12.2015

Mám rád Grassův styl. Ne každému sedne. Mně ano. Vypravěč románu je novinářem a spisovatelem, který pracuje na textu o zkáze lodi Wilhelm Gustloff. Je to příběh osobní, protože sám se při této katastrofě narodil a zároveň je to příběh z dějin druhé světové války. Osobní a zároveň neosobní. Malé a velké dějiny, které se proplétají. Jednou z rovin příběhu je tragický osud nacisty Wilhelma Gustloffa a jeho vraha Davida Frankfurtera, další rovinou příběhu je život vypravěče poznamenaný jeho svéráznou matkou, další rovinou příběhu je německá vina na válce a holokaustu, neonacismus, ne-možnost vyrovnání se s minulostí, rozdělení Německa a nad tím vším námořní katastrofa nepředstavitelných rozměrů, která byla zapomenuta, protože se stala v nesprávný čas na nesprávném místě. Tragédii Titaniku zná každý, tragédii kojenců, dětí, raněných a nemocných, žen a starců z lodi Wilhelm Gustloff nezná každý. Grass touto knihou poukazuje na to, že potlačené události z dějin, které se korektně nezmiňují se mohou stát zbraní v rukách těch, kteří toho chtějí a umějí zneužít. V tomto případě neonacistů.

5 29.10.2015

Tato kniha vám pomůže lépe chápat tahy jednotlivých hráčů na geopolitické šachovnici. A pokud jste na tom byli se znalostmi geopolitiky před přečtením této knihy stejně špatně jako já, pak vám doslova otevře oči. Autor a zároveň šéf Stratforu na začátku knihy upozorní čtenáře, že nebude jednotlivým událostem dávat morální znaménka, ale bude všechno věcně a otevřeně popisovat. Což dělá výborně. Některé prognózy vypadají dost ztřeštěně, ale jak sám autor předesílá: kdyby vám někdo v 19. století říkal, že lidé se jednou budou vraždit v plynových komorách, připadalo by vám to nemožné.
Friedman je velmi silný v tom, jak dokáže analyzovat trendy v chování jednotlivých národů, které mají kořeny v minulosti a na základě toho dokáže překvapivě přesně a uvěřitelně prognózovat příští události. Kniha vyšla v USA v roce 2009, u nás se zpožděním a mezitím se už některé jeho prognózy vyplnily. Velmi zajímavé jsou pasáže o geopolitických cílech a prostředcích USA.

5 27.09.2015

Dürrenmattovy detektivky jsou jediné, které čtu. A to jen proto, že to vlastně žádné detektivky nejsou. Využívá sice často půdorysu detektivního žánru, ale v jeho knihách jde o víc, než o to, kdo byl vrah. Dürrenmatt přemýšlí nad spravedlností, vinou, dobrem a zlem. A přiměje čtenáře přemýšlet s ním. Nejlepší švýcarský autor. Ostatně, znáte jiného? ;-)

5 27.09.2015

Tato kniha vychází v češtině podruhé a tentokrát v jednom svazku. Je to vynikající práce francouzského historika na téma smrti v naší západní kultuře. Čtenář se dozví překvapivá fakta o chápání a vnímání smrti u našich předků (v porovnání se současnou tristní situací), o způsobech pohřbívání, o hřbitovech a vůbec o všem, co se smrtí souvisí. A co my všichni nesprávně, a k vlastní škodě, vytěsňujeme ze svých životů. Důležitá kniha.

4 12.08.2020

Tahle kniha by potřebovala ještě hodně redakční práce! Autorův styl je značně nevyrovnaný, avšak v rámci mainstreamové české literatury se určitě jedná o výjimečnou knihu, která hravě předčí Třeštíkovou, Viewegha i Klevisovou. Především svou stavbou (byť ke konci knihy už to začíná být až příliš překombinované) a čtivostí. Ocenit mohu i vylíčení doby před listopadem 1989 i po něm. Mezi nejlepší pasáže knihy patří parafráze filmu Starci na chmelu. Jen toho komentovaného sportu by, pro mě osobně, mohlo být v příběhu méně.
Kniha je to jednoznačně pro zábavu, autor se nesnaží o žádné hlubší sdělení, ale tuhle autorskou poctivost beru.

V rámci žánru 4,7*.
V rámci celé literatury 2,5*

4 23.11.2019

Skvělá kniha! Hrdinský epos o statečném vzdoru Arménů proti mnohonásobné přesile na biblické hoře Musa Dagh během genocidy Arménů. Napsáno podle skutečných událostí.
Pozor! Číst pouze v překladu Hanuše Karlacha!

4 23.08.2019

Povídky o přežití v gulazích a na Sibiři. Perfektně napsané. A přesné jak řez zkušeného chirurga. Jestli čekáte "výlet" na Sibiř za dobrodružnými a napínavými historkami a poté návrat do normálního života, tak na to zapomeňte. Z této četby se můžete vrátit pouze bez víry a bez kantovského okouzlení vesmírem. V takových podmínkách už není nic než jen živočich zvaný člověk a jeho přirozený pud sebezáchovy.

4 31.12.2017

Netušil jsem, že ještě někdy budu číst sci-fi. Problém tří těles je čtivý román inspirující k přemýšlení nejen o nejnovějších technologiích, vícedimenzionálních realitách, setkáních s mimozemskými civilizacemi, ale i o budoucnosti lidstva na planetě Zemi. S mimozemšťany i bez nich.

4 31.12.2017

Máte-li rádi Belmonda, bude se vám líbit i tento jeho životopis. Je stejně energický, zapálený, ztřeštěný, veselý a plný radosti ze života. Prostě tisíc životů na 244 stranách. Jen abyste mu, vy čtenáři, stačili s tempem... ;-)

4 28.10.2017

U nás nic lepšího pro začátečníky studia filosofie na SŠ, nebo pro povinnou zkoušku z filosofie na FF, nevyšlo. Čtivé a dostatečně obsáhlé.

Laskavý pozdrav poslal Bulgakov přes staletí mistru Moliérovi. Sám režisérem a dramatikem. V životech obou lze nalézt paralely a vnímal je moc dobře i Bulgakov, stejně haněný, zakazovaný a umlčovaný. Moc pěkná kniha.

4 20.04.2017

Autor popisuje a kritizuje současné zhrubnutí demokratické diskuze, což přičítá médiím a hlavně sociálním sítím, ale na mnoha místech jeho textu jsem měl pocit, že sám ustupuje ze zásad slušné diskuze a kritiky, protože celá řada jeho informací a postřehů by se dala nazvat jako klasické drby. Nebo jako dobře vybrané podpásovky, které mají ilustrovat neschopnost a nebezpečnost lidí se (světo)názory, se kterými Tomáš Klvaňa nesouhlasí. Pokud vás zaujme provokativní titul knihy, pak vězte, že o tomto postulátu se nic nedozvíte. Až na posledních třech stranách se k této myšlence autor dostává, avšak ta není výsledkem pečlivě vystavěné argumentační kostry, spíš jde o jakýsi přílepek na konci.

Proč američané zvolili Donalda Trumpa prezidentem USA se však v knize nic nedozvíte.

Zajímavé pasáže knihy se týkají proměny americké konzervativní politiky, proměny médií a diktatury politické korektnosti v akademických sférách.

4 29.01.2017

Román (i jeho český překlad) je podle mě vynikající. Vše už k němu napsali ostatní čtenáři, já jen dodám, že na knize je znát, že to byla původně povídka a přitom to románu vůbec nic neubírá, naopak. Tohle je kniha, kterou ze své knihovny nikdy nedáte pryč!

Působivé, opravdové, pravdivé, smutné i poučné. Je to zpráva a zároveň varování. Výpovědi matek se místy podobají litaniím, modlitbám. Pro nás je to i velmi poučný text o tom, jak málo se ještě v 90. letech změnilo myšlení lidí z bývalého SSSR a přitom právě takovéto (ne)myšlení je příčinou všeho takového utrpení.

4 11.01.2017

Tohle je naprosto neprávem opomenutá kniha. Čeští čtenáři jsou už takoví. Když je to kniha z Polska a ke všemu ještě jsou autory novináři, pak to u nás nikdo číst nebude. A to je škoda. Měli by si ji přečíst všichni, a to nejen proto, aby si uvědomili, že pošklebování se Polákům nemá smysl. Po revoluční vlně, která proběhla lehkým krokem střední a východní Evropou, se všichni chováme stejně, máme stejné touhy, stejné sny, stejná očekávání, stejné strachy, stejné problémy. Ano, role a postavení církve je v Polsku jiné, ale jinak jsme si podobní tak, jak si jsou podobné naše jazyky.

Sbírka skvělých reportáží, které jsou zároveň obrazem doby i metaforou obecných věcí lidských. Kvůli takovým reportážím bych si kupoval kterékoliv noviny a kterýkoliv časopis, kdyby u nás něco podobného vycházelo. Ale nevychází. Doufám, že alespoň čeští novináři si tuto knihu přečtou a pokusí se úrovni polských reportáží dorovnat...

4 28.11.2016

Darren Crown je taková light demoverze Pavla Eisnera v jazyce barbarů z ostrova, kde každý den o páté fšeho nechávají a pijí horkou vodu. "Kapoftý".
Ftipné, poučené a zatraceně užitečné pro nás fšechny, keří se potíkáme (ale neutíkáme, ani netikáme!) se současnou lingua franca.
Esli je tak dobrý učitel, jak je ftipný pisálek, tak je to máj týčr ofmáj drím!
Díky jeho (f)tipům konečně pochopíme mnohé zákoňitosti (zákonnosťi?) angličtiny. Nabiftekovat se prostě fšechno nedá!

Suctou Váš
H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N

4 22.04.2016