Barbara182 komentáře u knih
I druhý díl "Medvědína" je skvěle napsaný a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Líbilo se mi, že se autor věnoval dál hlavním postavám z předešlé knihy jako byl Benji, Ana nebo vůdce Skupiny Teemu Rinnius a přidal pár nových a neméně zajímavých :-) Opět jsem žasla, jak skvěle umí Backman vystihnout složitosti mezilidských vztahů (např. co drží pohromadě právě Skupinu, která zvenčí vypadá jako parta chuligánů), a samozřejmě to bylo místy dojemné, ale moc pěkné čtení :-)
Skvěle napsaná kniha, děj mě pohltil, i když jsem zamilovanému páru mladá židovka a katolický kněz zrovna nefandila. Autorka skvěle popsala hrůzy antisemitismu v Itálii, což není až tak obvyklé zpracování, a také hrdinství lidí, kteří se mu snažili vzdorovat (vč. katolických kněží). Moc hezký příběh, byť kvůli tématu ne úplně lehký ke čtení.
Nevím přesně proč, ale styl téhle detektivní série mi naprosto vyhovuje, je to pro mě takové odpočinkové čtení, které mě baví a hltám stránku za stránkou, a přitom vím, že mi nijak nerozdrásá duši. Některé motivy se sice opakují, ale postavy jsou sympatické, zkrátka ideální nenáročné čtení třeba na dovolenou. Rozhodně se pustím i do dalšího dílu :-)
Soubor krátkých úvodníků, kterým nechybí vtip a nadsázka, ideální čtení třeba do MHD nebo kamkoli, kde se vám hodí kratší literární celky. Pobavila jsem se :-)
Nečetlo se to špatně, byť je to de facto sonda do duše a myšlenkových pochodů člověka s obsedantně kompulzivní poruchou, kterou trpí hlavní teenage hrdinka. Ale i tak je tam spousta milých okamžiků a navrch detektivní zápletka, i když teda v tomhle ohledu bylo na konci nedořešených hodně věcí, a to mě trochu štvalo. Jinak ale na přečtení z knihovny dobrý, nelituju :-)
Čtivě napsaná kniha, které udává tón hlavní svérázná postava :-) Eleanor sice hodně připomíná Rainmana, ale stejně jako on vám bude i přes svoji praštěnost sympatická hned od začátku. Navíc jakmile začnete odhalovat její minulost, hodně věcí se tím vysvětlí a vám coby čtenáři pro ni bude krvácet srdce a budete jí držet palce, aby to dobře dopadlo :-) Velice příjemné čtenářské překvapení :-)
Autorčinu knihu Dívka od řeky miluju, proto jsem se pustila i do téhle knihy, která se věnuje postavám, jež se v mé oblíbené Dívce od řeky jen mihly. Je to pořád čtivě napsané, hlavní postavy mají opět pohnuté osudy, ale nějak jsem v první polovině knihy nemohla přijít na chuť Rebecce, která se chovala jako rozmazlené děcko, a ve druhé polovině knihy zase Adamovi :-( Na přečtení pěkné, ale vracet se k ní asi nebudu mít úplně důvod, škoda :-(
Kniha mě bavila a četla se skoro sama :-) Chemie u hlavních protagonistů fungovala a děj rychle odsýpal. Snad jen mohlo být trochu propracovanější zázemí postav a jejich minulost (a to nejen obou hlavních hrdinů), ale jinak příjemná jednohubka, určitě dám šanci i dalšímu pokračování, jestli bude :-)
Zajímavá zápletka i hlavní postavy, ale přiznám se, že abych to brala vážně a jako srdceryvný příběh, k tomu mi tam prostě něco chybělo, všechno to chtělo ještě o milimetr dotáhnout a vyladit a bylo by to super. Nicméně jako nenáročná oddychovka to šlo :-)
Vcelku dobře napsaný příběh o tom, jak těžké je vyrovnat se se smrtí někoho v rodině. Dost mě deptalo jak rodiče Beth dusili, jako teenager měla minimální šanci se proti tomu bránit, její pocity mi dost připomínaly mně samotnou v období puberty :-) A taky bylo dost smutné, že náctiletá Beth je ve městě de facto jediná, kdo je schopen akceptovat, že si kluk, co při nehodě zabil její sestru, svůj trest už odpykal a že je čas mu odpustit a nechat všechny pohnout se dál. Některé drobnosti tam sice malinko skřípaly, ale jinak pěkné čtení.
Aneb příběh o tom, jak jedna hnačka náhodou pomohla odhalit klíčící spiknutí v nejvyšších kruzích :-D Opět standardně dobré historické čtení s detektivní zápletkou. Knihy pana Nesměráka jsou pro mě příjemným odpočinkem a jakousi sázkou na jistotu, protože vím, že si čtení užiju, a přitom mě emočně nerozdrásájí a neuvrhnou do deprese, zkrátka takový klidný knižní přístav, když si chce člověk odpočinout a pročistit hlavu :-)
Na základě anotace jsem nečekala, že se bude tak velká část knihy zabývat tím, co všechno předcházelo setkání El-Riha s Alyssiou (de facto víc než první polovina knihy), a intriky v Benátkách mě bohužel nijak zvlášť nebavily (přišlo mi to celé hodně přitažené za vlasy). Alyssia tak dostala hodně málo prostoru a její postava byla plochá a nezajímavá (pořád jsem čekala na to něco, a to nepřišlo :-(, ještě štěstí, že El-Rih to všechno vynahrazoval, jeho život byl podstatně zajímavější a byl to vlastně jen on, kdo mě udržel u knihy až do konce. Ve výsledku je to jen hodně rozvleklý příběh, který navíc ani nevychází z historických událostí (krádež relikvie) a který toho ze slibů v anotaci splní jen málo :-( Škoda, protože El-Rih mě bavil.
Tuhle knihu jsem měla půjčenou z knihovny a vlastně jsem za to ráda, asi stačilo přečíst jednou. Nějak mi totiž neseděly ty rádoby vtipné příhody automechanika Mikea a úplně jsem nebyla schopná zkousnout jakoby další postavu psa Singera, který se vůbec nechoval jako pes a autor mu přisuzoval neskutečné schopnosti. Jinak by to byl příběh pěkný a vyšetřování na konci, kdo je skutečně "šmírák" Richard, bylo hodně napínavé a bavilo mě. Kdyby autor knihu trochu proškrtal, mohlo to být víc než průměr a tři hvězdy...
Strašně dobře napsaná kniha. Přiznám se, že pro mě trochu překvapení, protože jedinou knížkou, kterou jsem od Backmana četla, byla Co by můj syn měl vědět o světě a pak Muž jménem Ove, kterou jsem po pár stránkách odložila, protože mě prostě nebavila. Medvědín mi oproti tomu přišel jako malé mistrovské dílo, stylem psaní mi to dost připomínalo Jodi Picoultovou, autor vás drží v přítomném okamžiku, takže jen lačně hltáte další a další stránky, abyste se dozvěděli, co bude dál. Navíc jsou tu krásně vykreslené vztahy a všechny ty emoce a motivy vřící pod povrchem, a to mě baví. Už si brousím zuby na druhý díl :-)
Tuze povedený historický román s romantickou zápletkou, pěkně vykreslené prostředí farmářských a hornických rodin na anglických blatech v 19. století. Hlavní hrdinka Elizabeth je inteligentní a od malička se zajímá o léčitelství a medicínu, ačkoli neměla zrovna lehký osud. A moc se mi líbila i postava Richarda Pencarrowa, jeho pohnutá minulost ve Francii i fakt, že se do Elizabethina života přihnal jako velká voda. Krásný příběh, mnohdy dojemný, ale neomrzí. Knihu jsem četla už asi potřetí a pořád mě bavila, patří k mým oblíbeným :-)
Oddychové čtení, u kterého nesmíte moc přemýšlet, pokud si ho nechcete zkazit. Obě sestry (hlavní hrdinky) byly neskutečně naivní na svých dvacet let a víc, zápletka poměrně chatrná a postavy by snesly taky lepší vykreslení. Nicméně kniha je čtivě napsaná, a tak se ocitnete na konci, ani nevíte jak. Zkrátka taková oddychová jednohubka. Souhlasím s přirovnáním ke knize Panství Edenbrooke.
Super oddychovka, líbily se mi na tenhle žánr poměrně propracované postavy (každý z hrdinů měl svoji minulost, kterou si s sebou nesl) a odvrácená strana slávy :-) Ideální čtení pokud si chcete spravit náladu a vyloudit úsměv na tváři :-)
Četlo se to docela dobře, jen mi tam vadilo, jak se pořád ty stejné úvahy postav opakovaly pořád dokola, to mi přišlo okatě nadbytečné. A pak taky vlastně nevím, jestli byla záhada černolických vražd smyšlenkou autorky, nebo se někde v historických pramenech skutečně řešila, a příp. zda byla vyřešena (autorčin doslov je stručný až běda a právě tohle podstatné se v něm nedočtete :-(
Asi jsem měla od pana spisovatele Sparkse moc velká očekávání, protože podle anotace to vypadalo na zajímavý námět, ale upřímně řečeno při čtení jsem hodněkrát skřípala zuby - jako hlavní hrdina doktor a ve spoustě věcí byl neuvěřitelně natvrdlý (když hledám teenagera, a neuspěju na policii, tak by mě jako první napadlo projít střední školy, nebo při zjišťování, kam se jeho dědeček před smrtí vypravil, ho nezajímalo, co se stalo s autem, ve kterém jel? Takové jasné, logické věci, na které člověk s kapkou rozumu snadno a hlavně během pár vteřin přijde a jemu to trvalo bůhvíkolik kapitol), navíc ta zápletka, kdy se hrdina se svým protějškem hrozně milují, ale nemůžou být spolu, mi přišla prostě slabá (nemluvě o tom, že jsem měla problém mu i uvěřit to, že se fakt tolik zamiloval, z textu to prostě nevyvolávalo ten dojem :-(. Celkově hodně velké zklamání, jediná trochu záživná část nastala v poslední třetině knihy ohledně Callie, jinak fakt slabota, nuda a šeď, nemluvě o tom, že mi ten styl připadal, jako by celý příběh vyprávěl nějaký stařec a ne dvaatřicetiletý chlap :-(
Kniha naprosto splnila očekávání, čtení mě moc bavilo a děj ubíhal opět ze začátku volněji a postupně nabíral na obrátkách. Postavy jsou mi sympatické (komorník Hopkins si získal obzvlášť velké zásluhy za obranu cti své svěřenkyně :-), a tak s nimi ráda strávím víc času u dalších pokračování. Jen snad by mohla autorka aspoň jednou vymyslet zápletku, aby vrah Viktorii přímo neohrožoval :-)