angelice komentáře u knih
Jako malá jsem knížku zbožňovala a dokud jsem neuměla číst, byli mí příbuzní vystaveni stálemu škemrání o zopakování přečtení.
Kniha mně opravdu zasáhla. Na rozdíl od Bídníků mi přišla tvrdší, a to i přez Hugův elegantní, jakoby neutrální styl psaní, jež je na všech jeho dílech viditelný jako jemný mráz na okenní tabulce. Zakrývá veškerý děj kouzelným příkrovem něčeho neuchopitelného. Ale zpět k Notre Dame. Chápu, že kniha měla být odrazem doby v níž si nikdo moc nelámal hlavu se spravedlností, ale musím se přiznat, že jsem chtěla na konci trochu víc hlavních hrdinů, kteří by přežili. Nevím, jestli je živá postava klišé a kýč, ale toto bylo trochu moc i na mě.
Nevím jestli je to překladatelkou, ale kniha byla tak zajímavě podivná, že jsem jen žasla. Styl psaní byl osvěžující, přitom tak specificky nepopsatelný...
Moc hezká kniha pro toho, kdo má blízko k umění, historii atd. Dobrá oddechovka.
Z celé série jsem byla nejdřív nadšená, s odstupem asi půl roku si nadávám za plýtvání času.
Jestli nějaké období produkuje nejvíc příšerné beletrie, podle mě jsou to Tudorovci...Podařené knihy z temné Anglie mám opravdu ráda, nicméně zrovna tahle k nim nepatří...
Moc se mi líbila, je štěstí, že jsem ji četla před Šifrou..., protože by mi přišla slabší. Na rozjezd v takovém žánru je ale perfektní.
První opravdová historická knížka co jsem četla. Rozhodně autorce děkuji že mě vtáhla do světa již pozapomenutých osobností, do světa o kterém už můžeme jen číst.
perfektní...jen jsem to asi měla číst později než v 11. Teď však vřele doporučuji.
Citlivá a napínavá, na druhou stranu prostá a obyčejná kniha se hodí spíše jako oddychová četba.
Skvělá knížka, další krok v mém rozhodnutí být historičkou. Zajímavé je, že tato knížka je obsahově přístupná i dětem, což se u většiny historických románů říct nedá, takže jsem ji půjčila i bratrovi, který z ní byl taky nadšený.