Andrea S. komentáře u knih

Literaturu týkající se období 2. světové války ráda čtu a tato knížka se mi velmi líbila. Příběh mne zaujal o to více, že autorka přistoupila k jeho zpracování - z mého pohledu - originálně. Mnoho knih přinášející příběhy z doby nacismu a koncentračních táborů jsou si totiž hodně podobné. Oceňuji zejména zpracování v kontextu lágrového nevěstince, jelikož jsem o jejich existenci neměla doposud tušení, čímž mě kniha inspirovala k vyhledání si podrobností k danému tématu. Všechny tři linie příběhu jsou propracované a zapadají do sebe. Kniha čtenáři nabízí myšlenku, že lidé jsou nepoučitelní a historie se proto neustále opakuje.

3 28.12.2019

Knížku jsem si přečetla na základě pozitivního ohlasu v mém okolí a zejména "díky" propagaci v mnoha výlohách knihkupectví. Ačkoliv se stránky příběhu četly lehce, hodnotím knihu průměrně, jelikož jsem postrádala propracovanější děj. Vyprávění, které je zasazeno do 2. světové války, na mne působilo z pohledu věrohodnosti historie místy až nereálně a naivně. Oceňuji autorův nápad propojit příběh Franky s protinacistickým hnutím "Bílá růže". Na druhou stranu byl však osud hrdinky pouze zasazen do širokých okolností. O to věrohodněji na mne zapůsobila postava Johna. Celkově byl příběh na můj vkus příliš předvídatelný, i když mne překvapil závěr s happyendem, který jsem jako jediný v knize nečekala.

3 11.12.2019

Dvěma slovy řečeno: nádherná knížka. Autorka svým vyprávěním ukazuje nejen moudrost psů a důležitost každého okamžiku, ale nabízí také obrovský prostor pro čtenáře, který se může z jednotlivých kapitol knihy poučit a převést si psí přístup k životu do toho svého. Na několika místech knihy se mi zdá autorka až přespříliš obětavá, kdy pejsky řadí ve svém životě nad vše ostatní, ale i tak... Je to skvělá a inspirativní kniha pro zamyšlení se jak nad našimi čtyřnohými miláčky tak nad sebou samými. Od přečtení knihy si užívám každého okamžiku s naším seniorským panem "špagetkou".

3 01.12.2019

Zajímavá a útlejší knížka, kterou jsem přečetla během dvou odpolední. Líbily se mi zejména úvody jednotlivých kapitol s nástinem důležitých světových událostí roku 1942, a to v kontextu druhé světové války a nejen jí. Příběh byl velmi čtivý a založený na pravdivých událostech týkající se hlavní hrdinky Stelly Goldschlagové. Jediné, co mi trochu nesedělo na celém příběhu, je naivita mladíka, jenž přijel do válečného Berlína ze Švýcarska a žil si v dané době na "vysoké noze".

2 28.12.2020

Kniha představuje volné pokračování autorova předchozího díla "Kmotr". Text se četl opět lehce a byl zajímavý, ale přeci jen se mi první díl líbil více.

2 07.04.2020

Knihu si pamatuji jako velmi čtivou a zajímavou. Vím, že jsem ji před několika lety měla přečtenou během několika dní. V budoucnu si ji chci znovu určitě přečíst.

2 07.04.2020

Zajímavá knížka o vzájemných vztazích člověka a psa. Líbili se mi úvody do kapitol, na něž navazují dotazy ohledně výcviku / poslušnosti s odpovědmi a radami pana Desenského. Pozorný čtenář může mezi řádky vyčíst, jak se naučit lépe komunikovat se svým psem.

2 23.02.2020

Knihu jsem před několika lety četla jako povinnou literaturu na gymnáziu. Vybavuji si pouze hlavní linku příběhu, která mě příliš nezaujala, a zejména to, že se kniha "vlekla". Její čtení mě nebavilo, což bylo dáno jazykem a dobou, ve které byl román napsán.

2 28.12.2019

Velmi cenná publikace textů a fotografií od kolektivu autorů, které přibližují proměny sudetské krajiny před a po vysídlení Němců. Není co dodat.

1 07.04.2020

Knížku jsem přečetla před několika lety v období, kdy jsem se pustila do četby knih M. Viewegha. Příběh pro mě neměl žádnou hlubší myšlenku, bylo to takové oddychové čtení. Více mi v paměti zůstalo filmové zpracování, které se mi líbilo více.

1 07.04.2020

Knížka nepředstavuje klasické dílo, na které je čtenář od Paula Coelha zvyklý. Příběh není autorem pojat příliš do hloubky a není dáno - až na samotný konec - mnoho prostoru pro filozofické myšlenky. Navzdory tomu se mi krátké vyprávění o osudu Mata Hari četlo velmi dobře a po delší odmlce jsem se díky tomu vrátila ke Coelhově tvorbě.

1 06.02.2020

Knížku jsem začala číst s velkým nadšením, jelikož jsem předchozí autorčina díla - jako např. Vypravěčka, Vlk samotář či Prostá pravda - přečetla jedním dechem. Tato kniha se mi nečetla lehce. Hlavní námět knihy v podobě Jacoba s Aspergerovým syndromem oceňuji za zajímavé a přínosné téma, které autorka jako vždy velmi dobře a detailně zpracovala. Oproti tomu se mi samotná kriminální zápletka příliš nelíbila, neboť se průběh děje dal lehce předvídat. Soudní proces byl pro mne zdlouhavě popsán, pasáže se opakovaly a navíc byl závěr bez rozuzlení pro čtenáře.

1 05.01.2020

Kniha je skvělou pomůckou pro všechny němčináře - ať už němčinu učící se, nebo vyučující. Každý si může v knize najít a pochopit gramatický jev, který mu dělá problémy, jelikož jsou kapitoly systematicky rozděleny. Na některých místech sice je gramatika zjednodušena a neobsahuje z mého pohledu vše. To je však dáno tím, že se kniha zaměřuje na úroveň A1 - B2. Domnívám se, že po dlouhé době se na trhu s učebnicemi cizích jazyků objevila velmi cenná a přehledná příručka gramatiky.

1 28.12.2019

Vzpomínky Traudl Junge jsem s velkým zájmem přečetla během několika málo dní. Ačkoliv se člověk neubrání myšlence, zda byla osobní sekretářka Adolfa Hitlera opravdu neznalá okolností a hrůz druhé světové války, přináší text cenné a bezprostřední osobní zážitky autorky nejen s Hitlerem a Evou Braunovou, ale také s dalšími lidmi působící okolo nich. Kniha umožňuje čtenáři poznat osobnosti nacistických pohlavárů z jiného, a to ne-všedního pohledu.

1 28.12.2019

Knihu jsem četla před několika lety během studia humanitních věd a pamatuji si ji jako kratší a čtivý román. Hlavním hrdinou je písař Konstantin, který retrospektivně popisuje svůj život ve službách ruské carevny Kateřiny Veliké. Příběh se odehrává na pozadí reálných historických událostí a je otázkou, jakým způsobem je text vnímán čtenářem. Hranice mezi fakty a smyšlenou linií příběhu působí díky spisovatelskému umu autora velice tence a člověku by se mohlo nevědomky stát, že celý příběh bude chápat jako skutečný.

1 24.12.2019

Knížka se mi četla lehce, i přestože nemá klasickou dějovou linii. Autorka v textu zachytila vzpomínky na afghánské ženy, se kterými přišla do kontaktu během svého působení v Afghánistánu. V některých pasážích se opakují již jednou zmíněné věci a místy se mi zdá vyprávění až neuvěřitelné. To však nemění nic na skutečnosti, že život v Afghánistánu - jak vyplývá z jednotlivých příběhů žen - je těžký nejen pro cizince, ale zejména pro tamní obyvatele.

1 24.12.2019

Vyprávění pana Gaucka nepředstavuje životopis v pravém slova smyslu. Autor svými vzpomínkami objasňuje činnost církve v někdejší NDR, stavbu Berlínské zdi a zejména úkoly úřadu pro zpracování dokumentů státní bezpečnosti, který byl založen po roce 1989 a jemuž předsedal. Nebyla to lehká četba, jelikož autor poukazuje na mnoho církevně i politicky dříve aktivních osob, které mi nebyly tolik známy. K některým částem textu - především týkající se církve - jsem se musela vracet. Hlavní autorova myšlenka - svoboda a odpovědnost - je však ve vyprávění všudypřítomná.

01.02.2020

Knížku jako příručku pro chovatele a majitele jezevčíků jsem přečetla téměř celou až na několik vynechaných kapitol ohledně výstav a loveckých zkoušek. Autorka je velkou milovnicí jezevčíků, což se odráží ve vtipných příhodách typických pro jezevčíky. Uvedu jednu za všechny, která mne rozesmála a zároveň ubezpečila v tom, že jsem u našeho "jezevce" dosáhla výsadního postavení: "... tři čtvrtiny jezevčíků spí v posteli a nejednou vznikají následně rodinné spory, ne kvůli tomuto faktu, ale o to, kdo bude mít tu čest, že bude smět se psem spát. Jezevčík si obvykle sám vybírá své 'spolunocležníky' a těm, kteří nemají na jeho přízeň štěstí, někdy nezbývá než si pořídit druhého (někdy i třetího) psa a doufat."

29.01.2020

Ačkoliv jsem knížku mého oblíbeného spisovatele dostala už k loňským Vánocům, otevřela jsem ji teprve nedávno. Stále jsem ji odkládala na "správnou" dobu. Tušila jsem, že bude více filozofická než např. knížka "Vítěz je sám", nebo "Nevěra", a bylo tomu tak. První třetina knihy mě příliš neoslovila. Nemohla jsem se v příběhu zorientovat a hlavní hrdina Paulo byl pro mě záhadný. Další stránky utíkaly pak samy, postava Karly knihu hodně oživila, i když se samotný příběh odehrával pozvolna a prolínal s dalšími postavami. Kniha se mi nejvíce líbila ke konci, teprve tam jsem se do ní opravdu začetla. Celkově mě však toto dílo - oproti ostatním Coelhovým knihám - příliš neoslovilo, ale věřím, že se ke knize jednou vrátím.

01.12.2019