Aleš.R komentáře u knih

Budu hájit malou prolhanou mrchu. Tak by mohl znít úvod závěrečné řeči. Už se viděla, jak stojí před porotou a jejím členům zabodává pohled po očí. Dojde si pro ně po jednom, aby je přetáhla na svou stranu. (str. 100)

Je snadné obvinit ze znásilnění někoho, kdo žádné nespáchal? A když už se tak stane, co za tím vlastně stojí?

Působivé. Velice působivé.

3 18.05.2024

Ke knize samotné tentokrát nemám nic, stejně bych (se) akorát opakoval, ale jedno zásadní sdělení si neodpustím: chtěl bych, aby byl Fredrik Backman mým kamarádem.

3 17.05.2024

Nenadchne. Neurazí. A bohužel ani nevzbudí jakékoliv emoce.

3 04.03.2024

Povinná četba pro všechny, kteří mají ve zvyku kádrovat druhé za to, že se v určité chvíli zachovali tak, jak se zachovali.
Jak byste se zachovali vy? A jste si tím jistí?

Zhruba ze dvou třetin poklidně plynoucí beznaděj a zmar, atmosférou nemálo připomínající Orwellovu Farmu zvířat, závěr vám téměř nedá vydechnout.

3 27.02.2024

Jako detektivka to +/- funguje. Ovšem autorovo tlačení na pilu, jen aby hlavní hrdina, řadový pražský pochůzkář, mohl z rukávu za vteřinu vytrousit víc sofistikovaných (pop)kulturních narážek než Lorelai z Gilmorových děvčat, tomu v mých očích strašně škodí.
A třebaže jsem se nakonec uchechtl jen asi třikrát (slovy 3x) a hrozně mě to intelektuální exhibování štvalo, i tak musím dát ****, průměrný to není ani náhodou.

3 18.11.2023

Ona ta popularita autorky (pod všemi jejími dvanácti nebo kolika pseudonymy) není už ani pro mě žádným velkým překvapením. Je to nekonfliktní, milý, všechny možné (tzn. jednu jedinou) peripetie znáte už z anotace, člověk u toho může vypnout. Chybí snad už jen časopis Kůň & pes.

3 08.11.2023

Roztomilá a naivní - třebaže překvapivě docela čtivá - vyprávěnka o hojivé síle přírody a přátelství. Možná to chce být "syrovým thrillerem o boji muže s přírodou a se sebou samým", ale spíš to působí, jako když pejsek s kočičkou vařili dort a přidali tam předvídatelnost, Robinsona Crusoa, americké béčkové akční filmy, Palánovy šumavské samotáře a hlavního hrdinu, který si furt sám pro sebe někde v lese řve.

3 03.09.2023

Podobný věci čtu, když zrovna nejsem schopnej dát nic složitějšího, a nejde mi o příběh, kterej je zcela překvapivě vždycky úplně stejnej (nemají se až tak rádi, že se z toho nakonec vezmou), ale o zpracování, který je ovšem v tomhle případě až zoufale průměrný a bez humoru.

A když už je potřeba střídat mužskej a ženskej úhel pohledu, neměl by ten mužskej působit jako "coby desetiletá holčicka jsem si myslela, že se takhle chlapi chovaj, a hele, ono mi to zůstalo".

2 19.05.2024

Zdánlivě jen pár dopisů, ale vejdou se do nich dvě obrovské pravdy: zrůdné ideologie ohnou hřbet téměř každému a pomsta je pokrm, který je nejlépe podávat za studena.

2 02.03.2024

Ano, jistě, titulní povídka je dobrá. Ovšem v tom jednohlasně příznivém hodnocení jí pomáhá hlavně filmové zpracování, takže by se mohlo zdát, že zbývajících deset textů je jenom vata, aby to teda jako vydalo na tu knížku.
Ani hovno.* Snad až na jednu dvě výjimky se jedná o povídky neméně dobré (ne-li lepší), stejně drsné a kruté jako země a doba, ve kterých se odehrávají, kde se s postavami účtuje jednou větou, bez cirátů a emocí.
Absolutním klenotem je za mě povídka Práce - na několika málo stranách zachytit lidský život nezaujatým výčtem různých zaměstnání tak, že vám na konci spadne čelist a tečou slzy, to už chce velkej talent.
(*Pardon, pardon!)

2 20.01.2024

S každou další povídkou si myslíte, že už nemůže být líp, ale ono je. Třebaže horor není z žánrů, které bych nějak programově vyhledával, a zbožštění S. Kinga mě úspěšně minulo, tohle jsem si (možná právě proto) neskutečně užil. A byznysvlka a vražedné býlí chci domů.

2 29.09.2023

A to se povedlo. Hodně se to povedlo. Povedlo se to možná ještě víc, než by jeden u mnohokrát obehrané písničky o tom, kterak rozbití lidé hledají štestí a možná že ho najdou, možná ale taky ne, čekal.

Je to obrovsky čtivý, za nápad s názvem klobouk dolů. Vlastně perfektní ženskej román v tom nejlepším slova smyslu, akorát že psanej chlapem.

1 20.05.2024

Grandbergovi, taková dánská normální rodinka.

Není to ani vyloženej průser, ani žádnej zázrak, je to čtivý a tak akorát divný a úchylný, aby vás to zajímalo, dočetli jste a s radostí druhej den zapomněli.

1 01.05.2024

Nejsem cílová skupina, takže za mě slušnej, výtvarně hezky řešenej průměr.

1 26.01.2024

Původně jsem se ke knize dostal vlastně jen z nostalgie - reportáže Davida Miřejovského (nejen) z prezidentského duelu Biden vs. Trump patřily k vítanému oživení poněkud jednotvárného televizního zpravodajství sloužícího jako kulisa při práci z domova v době covidových lockdownů.
Po tragických událostech 21. prosince 2023 se hlavní téma už nezdá tak odtržené ani od naší běžné reality a kniha nabízí fascinující pohled na život v dnešní Americe, kde se otázka držení zbraní stává ve stínu stále častějších útoků osamělých střelců čím dál palčivější. Zasvěcené, dechberoucí, dojemné.

1 28.12.2023

Slušně odvedené řemeslo. Pokud máte rádi vetřelce, bude se vám to líbit. Pokud nemáte rádi vetřelce, líbit se vám to nebude. Nic víc, nic míň.

1 10.10.2023

Jako sice to nejdřív působí tak, že autor chce jen na každé straně několikrát zopakovat nezkrácené jméno Chloé de Talense a ob dvě strany laciný pravopisný vtip Starski/Starsky & Hutch (muhehehéé), ale pak to všechno začne dávat aspoň trochu smysl a vlastně si to i docela užijete.

1 29.09.2023

Jak to dopadne, samozřejmě víte, ještě než se do toho pustíte. Ale je to zábavný... Jen o chlup míň než první díl.

1 14.09.2023

Ta knížka by si samozřejmě zasloužila kompletně ztrhat už jen za to, že s sebou přinesla tu naprosto absurdní myšlenku, že by na světě nebyly kočky. Ne. Ne. A ne.

Čekal jsem od toho mnohem víc. Nenadchlo. Neurazilo. Škoda.

28.05.2024

Jako debut je to výborný. Obálka a grafický zpracování výjimečný. Příběh zajímavej, postavy sympatický.
Jen to celý plyne nějak až moc poklidně a pořád stejně. A když to pak najednou spíš jen tak přestane, než že by to nějak skončilo, jste vlastně možná i trochu rádi.

25.05.2024