Aghatte Aghatte komentáře u knih

☰ menu

Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce Hájovna: Příběh o ztrátě svobody a mateřské lásce Karla Kubíková

(SPOILER) Příběh silných žen - Linda, Hana, Erika, obě maminky... Spojuje je jeden bezpáteřní samec Vojtěch. Co se týče Tondy a Franty, škoda, že nemířila lépe...
Věrný obraz doby, nálady ve společnosti, kdo v tom nežil, těžko uvěří.
O vězení - naštěstí - nic nevím, ale vydržet tam pět let... Neskutečné.
Myslíte si, že nejhorší má za sebou, ale kdepak, její nejbližší a milovaní ji připraví další peklo na zemi.
Paradoxní byl ten obrat na konci knihy, změní se doba a z psance je rázem hrdinka, měla bych z toho mít radost, ale cítila jsem jen beznaděj a bezmoc a strašnou nespravedlnost.

14.02.2022 5 z 5


Úplně cizí lidé Úplně cizí lidé Liane Moriarty

Jedna z nejkrásnějších a nejkýčovatějších knih, co jsem v poslední době četla.
Autorka je výborná spisovatelka, psát opravdu umí, zbožňuji její jazyk, a její postavy mě baví, zdejší jsem si přímo zamilovala, všichni byli kouzelní. Prostředí, okolí a příroda úchvatné.
Knihu jsem si dávkovala, aby mi chvilku vydržela. Nejsou tam žádná hluchá místa, děj plyne, život plyne, ztráty, nálezy, vítězství, prohry, výhry....
Nemám absolutně žádné zkušenosti s žádnou drogou, ani "neškodnou", ale stavy zde popisované byly vesměs laskavé, dojemné, legrační, láskyplné. ( A samozřejmě je to neomluvitelné, nijak to neschvaluji, ale je to neotřelá zápletka)
Poslední krátké kapitoly jsem systematicky probrečela.

Pobavilo mě, když 52 letá paní usnula při meditaci a 20 letá dívka si pomyslela: "staří lidé potřebují hodně odpočívat, nebudu ji budit " :-D

07.11.2021 5 z 5


Slepá mapa Slepá mapa Alena Mornštajnová

Na knihu jsem byla v pořadníku tak dlouho, že už jsem dávno zapomněla, že vůbec něco takového je. Paní knihovnice hned hlásila - spěchejte, čekají další!

Nebylo to špatné. Mně se tedy líbila první část více, než část s Anežkou a STB.
Připadalo mi to jako koukat na Synové a dcery Jakuba skláře nebo Týden v tichém domě. Takový komunistický seriál.
Obdivovala jsem hlavně mužské postavy, mám pocit, že vždy jejich nástup na scénu zachránil hrdinkám život. Hans-Boženka, Ignác- Alžběta, Jakub-Anežka, Antonín-Anna. Ženy dělaly chyby, mnohdy fatální, ani jejich morální kodex nebyl nijak na výši, byly chladné a vypočítavé, ale chlap to vždycky zachránil. Nevím, čím si je získaly. Měla jsem pocit, že hlavní hrdinky nejsou "tři generace žen na A", ale je to hlavně o partnerech těch žen.
V první části knihy se líčí množství sexuálních dobrodružství, na první republiku až neuvěřitelných, zato od 50 let se pouze oznámí těhotenství, ale že by někdo k někomu vzplanul, ani zmínka.
Přečetla jsem to za dvě noci, ale nějaký brilantní zážitek to nebyl. Nesmála jsem se, nebála, neplakala, nelitovala, četla jsem to jako soubor dat .
A i jeden překlep, z Milana se na další stránce stal Mirek....

07.09.2020 3 z 5


Velmi osobní kniha o zdraví Velmi osobní kniha o zdraví Margit Slimáková

Měla jsem velká očekávání vzhledem k propagaci knihy. Na druhou stranu, trh je doslova zavalen knihami o zdravé výživě, a téměř každý názor je v rozporu s dalšími doporučeními. Kniha má krásné ilustrace, grafiku, ale nevhodnou vazbu - je velká a těžká a tlustá (jako většina populace :-)) ). Špatně se drží např. v posteli.
Paní je velmi vzdělaná a zcestovalá, což obdivuji. Bavilo by mě číst, kdyby napsala knihu o svém životě - dětství, rodině, fakultách, manželovi, dětech a cestování, o všech těch zemích, lidech, školách a klidně i jídle, prostě o všem, čeho se jen dotkla na začátku. Myslím, že by to byl nádherný poučný životopis.
K tématu - něco víme, s něčím nesouhlasíme, nic šokujícího se už nedozvíme. Nemyslím si, že když sním BÍLÝ rohlík, napáchám škody na svém organismu, pokud jich sním 88 týdně, tak ano. Ale i pokud se budu ládovat jen ovocem, nedopadne to dobře.
Měla jsem dvě babičky - chudou a ženu sedláka. Chudá jedla vše, co zrovna bylo, moc nevařila, chodila do práce do továrny, nakupovala v neděli zeleninu na trhu (do polévky z kostí), neměla zahradu, neměla lednici ani mrazák ani mixér, domácího stravování se tam člověk nedočkal, nejčastěji nakupovala vnitřnosti- byly levné, dále v polotovarech a "mlíčáku". A byla hubená jako prkno. Zdravá jako Rus. Zemřela na zlomenou nohu.
Druhá měla zahradu, hospodářství, ovoce, zeleninu, zvířenu, vařila, pekla, zavařovala, zabíjačky dělala, vše poctivé a domácí, od základu, byla jako sud ( a stále je), milion civilizačních nemocí, bere tuny prášků a její manžel, děda, zemřel brzy na infarkt....
Ubrat obroku (jakéhokoliv) a přidat do kroku, to by asi prospělo každému. Hlad neznáme nikdo. A co do nás valí reklama, potravinářský a farmaceutický průmysl - snad jsme natolik inteligentní, že se nedáme a hlavně už to všechno víme. Informací je spousta. Každý si může vybrat sám, co mu vyhovuje.

16.06.2019 1 z 5


Pokoj se starými vitrinami Pokoj se starými vitrinami Viola Larsen

Mně se to líbilo.
( Četba opět ve vlaku )
Miluju, když chudá dívka, jak jinak než siroteček, náhodou zdědí kufr plný peněz a starou faru s tajemstvím k tomu :-D
Psáno čtivě, sice mírně hystericky, ale v mezích snesitelnosti.
Četla jsem spousty knih v krásných obálkách, pevné vazbě, PC 399 a s nápisem Bestseller, které byly mnohem větší ptákovina než tento sešitek.
V edici patří k lepším a na řadu po Maje Merling, která mi padla do noty, přijdou dílka této autorky.
Pro chlapy to ale vážně nebude.

05.05.2024 5 z 5


Hrob s bílými růžemi Hrob s bílými růžemi Maja Merling

Pěkné, trochu moc překombinované, ale Maja píše dobře, bavilo mě to a cesta vlakem pěkně uběhla.

27.04.2024 3 z 5


Tramvaj č. 1852 Tramvaj č. 1852 Edward Lee

Lovecraft, Lovecraft, Lovecraft...
Každý komentář se tím ohání.
Myslím, že kdyby dílko napsal Pepa Vopršálek, všichni ho zahodí jako nechutný paskvil, vhodný maximálně jako účinné dávidlo.
Dejte tomu šablonu Lovecraft, a všichni jdou do vrtule, jak je to skvělé.
Za mě celkem ujeté, ale tím, že jde o mužíky bez obličeje, bez kloubů a s chapadly a mrkví mezi nohama, nepadám znechucením do mdlob.
Jinak na tak malém formátu mi vadí opakování téhož, což neodpovídá o autorově velké slovní zásobě. Spanilé křivky s divnou barvou jsou snad na každé stránce. Přečetla jsem ze zvídavosti, nevěda, co znamená bizzár fikce, a když už to vím, myslím, že se asi vrátím k literatuře krásné, tudíž nelovecraftovské.

Pobavila mě jedna věta.
Po té, co se na hrdinovi vystřídalo 5 dívek a on si ležíc na zádech, s rukama za hlavou, trochu znuděně a trochu shovívavě posteskne - ženy dokážou být pošetilé.
Myslím, že kdejaký čtenář by chtěl mít doma takto pošetilou ženu :-D

11.04.2024


Geraldova hra Geraldova hra Stephen King

Četla jsem kdysi dávno, a moc se snažila knihu z hlavy vytěsnit, děsně jsem se bála a měla z ní noční můry.
Hned jsem ji někomu dala dál, ani v knihovně bych ji nesnesla.
Dělám, že ji neznám a nechci vzpomínat. Jiné knihy od Kinga jsem už do ruky nevzala.

30.10.2023


Tmavé stěny Willardu Tmavé stěny Willardu Ellen Marie Wiseman

Beznadějně smutné čtení.

15.10.2023 5 z 5


Unesená Unesená Mo Hayder

Průměrná detektivka, jakých už byly napsány mraky, ohraná zápletka, a vcelku nudný irevelantní balast okolo.
Minimálně dvě věci zůstaly nakousnuty a už se k nim nikdo nevrátil. Nechci být konkrétní.
Hrozně mi vadí, když vyšetřování je založeno na pocitech, něco mu našeptává, něco se jí nezdálo.
Cítila jsem bezmoc rodičů a bezradnost vyšetřovatelů, v podstatě nepřišli skoro na nic, a pořád jsem se v hlavě posouvala dál, tak sakra dál.
A oni se vždy vydali špatným směrem, než jim něco radilo se otočit. Jedna z maminek byla chytřejší než zbytek všech elitních jednotek, kteří ale o své vánoční prémie nepřijdou.
Policisté jednající na vlastní pěst, neuposlechnutí rozkazů, zbytečného a nepochopitelného vystavování se smrtelnému nebezpečí, proč to musí všude být?
Tuto knihu bych si nekoupila, znovu ji číst nebudu.
Blechu bych zabila hned v první kapitole a tajemný Chodící muž, ten mi taky pil krev.

23.08.2023 3 z 5


Ostrov černých lilií Ostrov černých lilií Judith Parker

Tento díl se mi podařilo sehnat jako poslední po skoro roce a půl hledáni.
A zatím je jednoznačně nejlepší.
Propracovaný historicko - romanticko- dramatický příběh plný mrtvol a nejasností, kdy skutečně nevíte, co z toho vyleze. Je blázen nebohá hlavní hrdinka, lidé kolem ní, způsobují to opojné vzácné černé lilie, či může za to prostředí tajemného hradu na ostrově uprostřed ničeho?
Jedna z mála, kt. jsem dočítala doma a nenechala ji jen do vlaku.

22.08.2023 5 z 5


Diagnóza Diagnóza Ken McClure (p)

Perfektní spojení vědy a napětí. Od autora jsem nic nečetla, odrazovala mě množství a nízká cena, myslela jsem, že je to nějaký brak, s ono to bylo super. Určitě nějakou jeho knihu zase za pár kaček do košíku přihodím.
Nikdy jsem neletěla letadlem ( a dá-li panbu, nikdy nepoletím), ale tak nějak naivně jsem si myslela, že tam mají nějakou místnost, kabinku, sedačku, cokoli, co by oddělilo případného jakkoliv se odlišujícího pasažéra od ostatních. Byla jsem úplně šokovaná scénou na počátku knihy, kdy ho jen připoutají a čekají, kdy dosednou. Letušek mi bylo moc líto, a líbilo se mi, jak si s tím na letišti dále poradili.
A Steven je miláček. Bude- li i v dalších dílech, tak to se těším :-)
Jinak téma epidemie a pandemií už ztratilo scifi nádech, bohužel jsme všichni zažili, co to je. Knihy s touto tematikou mě nyní baví ještě víc a doslova je vyhledávám.

30.01.2023 5 z 5


Pařížská švadlena Pařížská švadlena Natasha Lester

Říkala jsem si, že je to nějak moc překombinované a přenáhodované, navíc záměny dvojčat přímo nesnáším, ale číst se to dalo vcelku pěkně. Bavila mě tedy spíš minulost než současnost.
V doslovu jsem se dozvěděla, že je to na základě skutečných událostí, a to mi zvedlo hodnocení, omlouvám se autorce - život píše příběhy, že by člověk nevěřil.
Knihu vracím do knihovny, nic, co by člověk musel mít doma.

20.01.2023 4 z 5


Kdo šije u Podolské? Kdo šije u Podolské? Lucie Hlavinková

Mylně jsem čekala nějaké noblesní prvorepublikové čtení, a dostala dardu 50.-60 let...
Autorku neznám, navedla mě na ni DK - děkuji.
Kniha se četla sama, oceňuji styl autorky, kdy dokáže nastínit hrůznost bez nechutných detailů. Velmi dobře zachycen duch doby.
Nejvíce se mi líbila postava Květy - jak vykvetla z naivní jednoduché husičky v silnou oporu manžela i přítelkyně. Proměna Gustava byla také velmi sugestivní. A musela jsem se smát všem těm vtipům o Martě. Poezie doby byla přímo děsivá, oni tomu vážně věřili. Nezlehčuji to, vím jak člověk potřebuje něčemu věřit a jak často se mýlí.
I my budeme zpětně možná působit směšně, až bude jednou někdo hodnotit náš boj ve Třetí světové, co právě točí celým světem....
V každé době je "něco".

20.11.2021 5 z 5


Jezero Jezero Bianca Bellová

Mé čekání bylo odměněno.
To, co jsem vytýkala v předchozích dílech, tedy neschopnost citu, neuchopitelnost postav, povrchnost.... toho se mi zde dostávalo měrou skoro nesnesitelnou a neunesitelnou.
Postavy živé, jejich krev horká, srdce bijící, láska (mateřská, partnerská, přátelská) všudypřítomná, mizérie světa a života zadušující ale nevítězící.

19.11.2021 5 z 5


Co jsi to za matku? Co jsi to za matku? Paula Daly

Přečteno za 5 hodin.
Mně se to tedy líbilo. Nejde o detektivku ani Thriller, spíš rodinné psychodrama. Styl psaní mi vyhovoval, připadalo mi, jako bych sledovala film, jak to bylo plastické.
Knihy autorky čtu od nejnovější k první, už jsem tedy pochopila, že vyšetřovatelka je jen postava do pozadí. I zločin je zmíněn spíš na okraji a vyřeší se sám, sérií náhod, rozhodně při vyšetřování nemá policie žádnou zásluhu na dopadení pachatele. Nicméně, detektiv konstábl je žena, a je sympatická. Není zde ani žádný zvrácený popis činu či obětí.
Výborný doslov autorky. Opravdu máte pocit, že ženám rozumí. I těm "perfektním matkám", i těch "co toho na ně prostě bylo moc". Muži jsou jen jako doplněk příběhu. Kladný, záporný, občas projeví svou zranitelnost, ale v podstatě o ně nejde.
Je to hlavně pro ženy a o nich. Donutí vás přemýšlet. A po přečtení honem utíkáte obejmout své děti.

05.05.2020 5 z 5


Narodili se, aby přežili Narodili se, aby přežili Wendy Holden

Četla jsem celý den, noc a dopoledne. nejde to odložit. Hodně jsem brečela, skoro pořád. Krásné, silné, chytré , bohaté, veselé, zamilované holky, laskavé rodiny, bezstarostné dětství a dospívání... Idylka. A přijde jeden okamžik a nemáte nic. Degradují vás na úroveň švába. Jsou vás miliony a trvá to roky. Zbytek světa nic neudělá, uvěří jednomu propagačnímu filmu....!? Lži a lži, alibismus celého světa. Každý jeden osud těch lidí by vydal na samostatný román.
A když myslíte, že je po všem, že přežijete ghetto, koncentrák, pracovní tábory, pochod smrti, porodíte dítě, i to přežije, hnijete za živa, jste osídleni hmyzem, šílení hladem, zimou, vypadáte jako zombie.... tak přijde nějaký vypasený komunista a ono to nekončí, má to další a další pokračování. Musíte prchat, všeho se vzdát, protože doma už být nemůžete. Pro fašismus a holocaust není omluva, a oč lepší byl komunismus a to, co páchali dál, často na nebohých přeživších.
Mladičký americký zdravotník, který byl sám v ohrožení života - poslali jich napoprvé 40? do statisícového tábora oživlých mrtvol, a dělejte, co umíte..., do smrti se s tím, co spatřil, nevyrovnal, děsily ho nesmazatelné obrazy, zvuky, zápach..., léčil se psychiatrii, a leckterý soudruh spokojeně kynul a zahříval si teplou židličku.
Už jako malé dítě jsem si kladla otázku, kdo to dopustil, a ptám se stále. Jak to, že se to stalo v "civilizovaném světě" a narostlo to do takových rozměrů, vše pěkně zorganizované, zapsané, zdokumentované (každý člověk měl své ČÍSLO, každý tábor své jméno, každý barák své označení...) a nikdo to nezastavil???
Nikdy v životě to nepochopím.

02.10.2019 5 z 5


Návrat na panství Tyringham Návrat na panství Tyringham Rosemary McLoughlin

Mně se líbí i druhý díl.
Neskutečně trefně vykresleny charaktery, baví mě, když nám autor nic nepodsouvá, nesnaží se zavděčit, ale podává nám osoby tak, jak by asi jednaly a myslely v daných situacích. Ne vždy krásně.
Poutavé jsou i popisy panství, maloměsta, zdejší morálka, řeč peněz, pokřivené vztahy, společenské i třídní rozdíly, domluvené sňatky, do toho v pozadí hrůzy války a její nevyčíslitelné ztráty...
Škoda, že toho nenapsala více, ale díky za tyto dvě knihy.
Babičce jsem po pár dnech vyprávěla děj knih a dokázala jsme to celkem přesně, ač tam je množství postav.
U některých knih které přečtu, bohužel už do 24 hod marně tápu, o čemže to vlastně bylo.
Proto knize dávám plný počet, příběhy jsem si užila.

P.S. - jen nechápu, když někdo něco tají, proč důkazy schovává na nemožná místa, kde si myslí, že je nikdy nikdo nenajde ( najde, vždycky ), proč je prostě nezničí...

17.04.2024 5 z 5


Hotel Atlantic Hotel Atlantic Barbora Šťastná

Téma zajímavé, zpracování nešťastné.
Skoky v letech a osobách mi prostě vadí. Souvislý příběh by knize slušel víc. Pěkně začít 1939 a 1990 skončit.
Všichni se bojí dát knize s tímto tématem nízké hodnocení, chválí její přesah. Osudy lidí, o nichž jsme ani nevěděli, že museli podniknout rok trvající cestu do neznáma, jsou jistě historicky zajímavé, ovšem kniha jako taková nic moc.

31.03.2024 2 z 5


Žena, která si šla lehnout a rok nevstala Žena, která si šla lehnout a rok nevstala Sue Townsend

To vůbec není špatný nápad.

16.03.2024 5 z 5