Aaron Lewis
komentáře u knih
Thovt na každý den
Kerstin Simoné
Ta jedna kapitola stála za to. Jsem zvědavá, jestli to zvládnu:). Ale i tak díky:). Je hezký, že někdo stará:).
Thovt - odhalení 1
Kerstin Simoné
Něco se hodně opakovalo, ale tak opakování je matka moudrosti, že:). Zajímavá kapitola s tím tělem, myslím si, že není úplně jednoduché se od těla odtotožnit. Protože, když nejsem své tělo, kdo potom jsem? A záleží na tom vůbec? Jsem vůbec někdo? Něco? Toho se docela bojím, asi pořád beru tu svojí duši a vyšší já jako cizince, ale né mojí součást. Je to pro mě těžko uchopitelné a nedokážu to procítit, je to prostě moc abstraktní.
A jde se na to!
Michael Morris
Ze začátku docela masakr, úplně mě rozbrečela. Když čtu, jak je to špatné, ale je to tak, prostě to tak je… Víceméně nic nového, všechno už vím, i to co bych raději nevěděla a teď co dělat...
Arkturiáni
Tom Kenyon
Nejvíce na mě zapůsobil příběh na začátku, s tou paní, co tak věřila, že dostala zprávu od mimozemšťanů, úplně mě to rozbrečelo. Je to smutné. Nemáme vůbec na co se spolehnout.
Zajímavé informace, je hezké, že nad námi někdo takhle bdí. Zase s tou historií země mám pocit, jakoby každý nakousl jen kousek a nikdo nechtěl říct všechno, a nebo to všechno nedokážu ze své 3. dimenze pochopit:). Jako ty efeméry a Annunaki a primáty a jak do toho zapadá Antlantida s Thovtem a Lemurie… no snad se to někdy dozvím.
Btw… hezká myšlenka léčení ve spánku, zkusím:).
Světelná rodina
Barbara J. Marciniak
Úžasný jazyk a vynikající překlad. Opravdu. Jinak nic nového, samé chození okolo horké kaše. Zase. Není to úplne zklamání, protože začínám chápat, kam mě to všechno vede a to tedy k sobě, ale prostě nic konkrétního a já ve všech těhle hledám vlastně samu sebe, proto jsem vždycky zklamaná, protože sebe neobjevím v žádné knize, ale v sobě.
Poselství Plejáďanů
Billy Meier (p)
Tolik úvodu a předmluv:P a slov závěrem, úplně zbytečné. Podle mě není třeba tuto knihu obhajovat, když někdo věří, tak věřit bude a když ne, tak ne…
Jinak je to hodně podobné Ami, chlapec z hvězd. Mám zase spoustu otázek, tady jsou Plejáďané jako 3D bytosti a všude jinde se dočítám, že jsou z 5D, tak co jako… či 5D nechápu… Arkturiáni řekli, že je docela dost náročné se zhmotňovat z 5D do 3D… pak ty paralelní vesmíry a co řekl Thovt… teď zase, jak zanikl Maldek, pokaždé trochu jinak… tak kde je pravda? A může jich být několik? Je možné, aby se jedna věc, událost stala deseti možnými způsoby?? Ten vývoj lidstva je víceméně podobný, ok, byli tu doopravdy pozemšťané, a to vznikli fakt odnikud? A život, prostě v písku? Chtěla bych vzít na exkurzi:). Na jedné straně Billovi závidím a na straně druhé ne, chci mít vlastní život.
A co Atlanťané? Thovt je miloval, psal o nich tak hezky, jako milující bytosit (snad taky 5D?) a všichni ostatní, že se soustředili moc na mysl… a pořád nevím, jak do toho zapadají časově Annunaci… atd… protože mimozemšťané přišli prý už před miliony lety…
Velký experiment
Wendy Kennedy
Docela milé překvapení, tentokrát šli Plejáďané přímo k věci, což bylo moc fajn, poslali i vícero jiných mimozemšťanů (Kasiopenai:)). Co si pamatuju, koukala jsem vždycky jen na Orion a teď na Kasiopeu. Určitě nejsem z Plejád:). Jinak mi hodně potvrdili, co říká Abraham, nejdůležitější je, jak ty se ohledně toho cítíš. Každý máme svojí pravdu a když se do ničeho nutíš, tak věci jen zhoršíš:).
Mám fajn meditační zvuky díky Tomovi, u jednoho mě docela i bolela hlava, ale pak mě hned přešla:), no jsem zvědavá, jestli budu mít nějaký multidimenziální zážitek (kromě mých divných snů:)). A pak ta představa tý budoucnosti:). Měla jsem jeden zajímavý záblesk, ale zatím s lítostí musím říct, že se nesplnil...
Myslet srdcem: Psychedelická cesta Latinskou Amerikou
Jitka Juliet Navrátilová
Náhodně koupená knížka, protože jsem čekala na kamarádku:). První, co mi padla do oka, ale řekla jsem si, že těhle knih mám hodně, no nakonec jsem si ji stejně koupila, když mi ji doporučil i prodavač:).
Někdy jsem jí záviděla, tu odvahu, že cestuje přes celý svět a tak, a pak si zase říkám, že každý máme svojí cetu a já bych jí prožila úplně jinak. Bůhví, jestli bych si z toho něco odvezla. Mám takový pocit, že na mě nic nefunguje a že by mi maximálně bylo blbě a spala bych:P.
Taky mě překvapilo, že jí to tak dlouho trvalo, respektivě to nikdy neskončilo… pořád si tak nějak myslím, že dojdeš osvícení a pak už máš pokoj, ale vypadá to, že to není pravda. Vždycky něco pochopíš, prozříš a pak na to zase zapomeneš, protože jedeš v koloběhu života, to jako já, když jsem sama doma a najednou vylezu si nakoupit, jsem jak mimozemšťan a jít do práce, tak to je úplně masaker.
Takže moc děkuju za krásnou knihu, všechny věci mi byly povědomé a asi všechno už vím, jenom si to ještě pořád sedá a čeká, kdy své vědomosti a moudrost začnu konečně používat v praxi. A taky ty rituály a vděčnost a tak, ne jak já hr na věc… a Záměr… to mám taky všude, jaký je tvůj záměr… jednoduchý, být šťastná:) sama se sebou:).
Poselství Plejáďanů
Pavlína Klemm
Milé překvapení. Docela šli k věci, až na ty Marťany a pyramidy, to mi nesedlo, ale budiž. Každý máme svojí pravdu. Další střípky, ale je hezké, že jsou tu se mnou:).
A další češka, co následuje hlas svého srdce:).
A Bůh pravil: Musíme si promluvit!
Hans Rath
(SPOILER) Hezká jednohubka. Když Bůh umíral, docela jsem brečela, ale nejvíc mě rozbrečel Heinz, když hledal odpovědi a sám sebe 15 let a všude po světě… to mě dostalo nejvíc.
Jinak ten příběj je spíše tragikomický, já být Jakobem, tak už se na všechno vyprdnu:).
Učení dona Juana
Carlos Castaneda
Já vím, nemůžu si pomoct, ale jak někdo mohl mít s tím klukem trpělivost? Don Juan si zaslouží svatozář! Ty jeho otázky!!!
No, nedočetla jsem to. Dočetla jsem jen ty jeho zkušenosti a jak tam pak začal vysvětlovat ty analýzi a blbosti, tak jsem přestala:). Asi to nebylo, co jsem očekávala. Třeba ty ještěrky a moc rituálů a pravidel… temná magie je to pro mě, to já nemusím.
Synové boha Slunce
Eva Farfánová Barriosová
Hrůza, děs a bída. Nevím, co jsem si myslela, že budu číst, ale asi ne takovou hnusnou krvavou historii. Chtěla bych poznat národ, který netouží po moci a po krví a o zemi souseda. Je to vůbec možné? To máme opravdu tento hnus zakódovaný v krvi? Pak je zázrak dnešní doba, myslím si docela klidná a jediné na co nadávám je Covid, haha…
Já jsem si vždycky myslela, že Indiány vyhladili Španělé, ale oni by se vyhladili sami…
No když jsem četla o tom obětování, budiž, pro ně to bylo normální a asi se obětovali rádi… nebyla to krutost, ale co mě napadlo. Inkové měli takovou úctu k mrtvým a k jejich mumiím a co udělají archaeologové? Vystavují je v muzeu, pitvají, šťouchají do nich… nevím, připadá mi to neuctivé. Já chápu, že pro ně je to výzkum a chtějí se něco dozvědět, ale proč nemohou nechat hroby být? Nevím, jestli bych chtěla mít tělo v muzeu… Divím se, že to Peruáncům nevadí… a že to ty archaeology netrkne…
Takový zvláštní pocit mám po přečtení, kdo jsem, abych někoho soudila? Co je správné, co je špatné? Je můj život lepší než jejich? Horší? Nás všech? Kdo a jak to posoudí? Kdo byl šťastný? Co je štěstí? Záleží všechno na hodnotách…. V každé kultuře jsou úplně jiné a ačkoliv všichni lidé jsme stejní, najednou se kvůli odlišným hodnotám náš život naprosto promění a my jsme od jiných naprosto rozdílní…
Všechno, co čtu, automaticky hodnotím. To snad ani není možný, úplně extrémně a nemohu si pomoci jinak… Nedokážu jen přijmout a nechat být, prostě to tak bylo a tečka.
Moc přítomného okamžiku - Kniha o duchovním osvícení
Eckhart Tolle
Kniha by se dala schrnout do dvou vět. Vzdejte se a buďte přítomní. Mé dvě nejoblíbenější věci... Asi tam nebylo nic nového.
Práce se sny
Jiří Veselý
Tohle jsem vůbec nečekala, vlastně jsem neměla vůbec představu, o čem to asi bude, ale moc mě to překvapilo, hlavně autor, na co se ptá a jak si odpovídá, ale třeba se taky inspiroval jinými a nebo to vše vvyrašilo v něm… Ten úvod úplne bombastický, brečela jsem skoro u každé kapitoly, tak silné to pro mě bylo.
Jinak krásné pohádky o jájíčkách (čeština je nádherná) a o Albatrasovi. „Nežijte ve snu, žijte svůj sen.“
Nepřítel v mé hlavě - Jak získat sebedůvěru
Matthias Hammer
Některé postřehy byly hodně zajímavé, ale tak nějak všechno již vím:). Na vše se dívej s láskou a pochopením, buď k sobě laskavá i ke svým myšlenkám:).
"Jako bychom „někým“ byli, teprve když nám to potvrdí druzí."
Karmické kódy
Kut Chumi
No… ten tón, že něco MUSÍŠ a NESMÍŠ… jakmile to nikde vidím, říkám si nene. Už jsem tak naučená, že nic není špatně a všechno je pouze tvá volba a nemužeš udělat chybu, jen ti to bude trvat déle:), že tohle je na mě moc rozkazovačné. A TREST? Že za trest budeš kámen u cesty nebo moucha? Na žádné tresty nevěřím, věřím, že vždycky mám volbu a jsem obklopena láskou za všech okolností. A NEKOMPROMISNÍ KONTROLA EMOCÍ? Sakra, co to je za blbost? Emoce mám od toho, aby mi ukazovaly cestu, a když je mám, tak ať už je cítím. Však já moc dobře vím, kam tě přivede jejich potlačování! Do paďous:)… ani nevím jestli to mám číst dál… mohlo by to být zajímavé, ale je tam spousty věcí , co se mnou nesouzní:). I když je pravda, že na mě hodně působí výběr slov… člověk čte totéž, ale pokaždé v jiném podání a u jednoho si řekne blbost a u druhého to je ono… takže tak.
Návrat duše. Šamanská cesta do minulosti a ozdravení budoucnosti
Alberto Villoldo
Přečetla jsem pár stránek. Čekala jsem na tu knihu skoro rok. V čem byl problém? V meditaci…. Všechno je to o meditaci a já fakt neumím meditovat tak, abych sestoupila někam do podsvětí a pátrala po kouskách své duše. Proto. Určitě věřím, že to funguje a že se takto lidé mohou vyléčit ze všeho, ale není to pro mě. Já jsem ráda, když při meditaci na nic moc nemyslím:).
Cesta šamana
Hernán Huarache Mamani
„…člověk se cítí v životě opravdu naplněn, jen když pochopí, kdo opravdu je, co je jeho úkolem na zemi, jaký je smysl jeho života a jakou cestou se má vydat, aby se mohl stát Runou“ str. 38
Runa – člověk, který dosáhl harmonie mezi svými myšlenkami a city
Už ten úvod od překladatelky mě dostal:) a spousta dalších věcí, ale já jsem to čekala, už jak jsem chodila okolo té knihy a hlavně se mi zdál sen o jiné knize, na kterou ještě čekám, ale tak mi ji připomněl. I když nevím, jestli těch knih už nemám moc a v hlavě mám stejmě maglajs.
Btw ty sny:). Prý existují tři druhy snů. Ty, které živí naše strachy a přání, ty, které nás inspirují a ty, které nás vedou a učí. Sen, který tě vede musí být asný a musí mít pro tvůj život přesný smysl.
Zajímavá kniha, shrnuje tak nějak všechno, co už vím. Hlavně by mě zajímalo, co jsem četla tu knihu o historii říše Inků, jak moc je pravdivá? Hlavně ty zvyky? A tak… Nebo máme opravdu všechno špatně?
Taky nedokážu pochopit, že tenhle čas by měl být teď nějaký lepší? Mám pocit, že je to horší a horší, ale možná za to může covid a nebo, že jsem se narodila až teď, nevím, asi 60, 70 a 80 a 90 léta byla opravdu špatná… byla jsem dítě, měla jsem jiné problémy:).
Cizinka
Diana Gabaldon
Těžko hodnotit, když jsem seriál viděla jako první a on je vlastně důvod, že jsem si knihu dokonce koupila. Četlo se to snadno a rychle. Je to červená knihovna. Škoda, že to není víc román, bylo by to zajímavější. Takové ty epické:) a la Slova paprsků:). Claire mi byla sympatičtější v knize (spoustu věcí, které dělala Claire v seriálu a kvůli kterým mi nebyla úplně pochuti, tu nejsou). Jamie seriál:). Na svůj věk bych řekla, že má hodně narvh.
Zajímalo by mě, co bych si myslela, kdybych četla knihu jako první. Takhle jen tak.
Mötley Crüe
Neil Strauss
Četlo se to lehce a snadno. Už jsem četla Nikkiho deníky a něco od Slashe a navíc jsem viděla film, takže šokující to tak nebylo. Ale i tak. Američani. Magoři:). Nechtěla bych žít jejich život. Vůbec. V Hollywoodu, všichni ty manažeři, právníci a nahrávací společnosti, všechno složité, komplikované, kde je jednoduchost atd… Ani mi ty 4 nepřišli jako kámoši, byli na sebe dost hnusný. Nikki byl teda arogantní. Každý tvrdí něco jiného, bůhví kde je pravda… btw divím se, že to všichni přežili a že mají dokonce rodiny. Micka Marse je mi teda líto, nevím, co musel komu udělat, že to měl tak těžký. A ty ženský! Ty chlapy si ty magorky snad zasloužili! To není možný, já jsem asi mimozemšťan:).