Ztroskotání

Ztroskotání https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/226308/bmid_ztroskotani-226308.jpg 5 4 4

Přidat komentář

Nofar197
04.11.2023 5 z 5

Mladý Kalkatan Rames právě úspěšně zakončil své advokátní zkoušky a má už jen jediný cíl : Zenitbu se svou velkou láskou, vzdělanou a praktickou Hemnalini. Ale cesty osudu jdou nevyzpytatelné: Rames se nakonec vydává po řece do vzdáleného místa, kde se místo milované Hemnalini na přání otce má jeho ženou stát neznámá Susila. Nešťastný Rames projde svatebním obřadem jako ve snu a odmítá na svou ženu i jen pohlédnout. Když se Rames vydává se svým doprovodem - a svou manželkou na jiné veslici zpět do Kalkaty, krutý rozmar počasí způsobí ztroskotání všech plavidel a Rames se poté ocitá jen ve společnosti neznámé mladé dívky. Je přesvědčen, že jde o jeho novomanzelku. Ukáže se však, že skutečnost je daleko dramatičtější......
Velice pěkný příběh z Indie v době koloniální vlády, kde se snoubí moderna s tradici i naděje se zoufalstvím.

hrdlickova_61
24.04.2019 5 z 5

Příští ráno řekl si Raméš: "Hoho! Jen kdybych uměl zpívat. Rád bych za to dal cokoli ze svých znalostí," ale věděl, že žádný cvik na světě nemůže z něho udělat zpěváka. Avšak mohl se aspoň naučit hrát na nějaký nástroj. Vzpomněl si nyní, jak při jedné příležitosti, když byl sám u Annadábábu a jednou přejel smyčcem struny houslí; ale na tom jednom tahu bylo dosti! Musa ho vyhubovala tak přísně, jako aby ho přesvědčila, že odsoudit se k pěstování houslí by byl příliš krutý rozsudek. Zmírnil tedy svoji ctižádost a koupil si harmonium...

... Brzy vyšlo na jevo, že když se Raméš nazval neobratným, nekráčel cestou skromnosti... Neměl ponětí, kam má který prst přijít; udeřil falešnou notu v každém taktu, aniž sebou škubl; souzvuk a nesouzvuk mu bylo jedno a hřešil proti všem pravidlům se svrchovanou nevědomostí... Hémnaliní se smála jeho chybám a on se jim smál sám... Láska matčina přetéká při chybném kroku dítěte, které učí choditi, a Raméšův neobyčejný nedostatek jakékoli schopnosti pro hudbu byl Hémnalininou tajnou rozkoší...

úryvky jsou z 10. kapitoly, str. 36-38
...
Tuhle přibližně sto let starou knížku nemám v knihovně skoro komu půjčovat, protože autorův sloh a jemný humor by mohl spíše odradit než potěšit. Sem tam se ale nějaká spřízněná duše najde, krásně si v příběhu počte - a potvrdí, že námět jak z červené knihovny, zpracovaný nositelem Nobelovy ceny a citlivě přeložený Miladou Lesnou-Krausovou, toť pravá lahůdka : o)